Adjektiva

Podle rodového zakončení v nominativu singuláru dělíme adjektiva na:

trojvýchodná: - u každého rodu mají v nom. sg. jiný tvar; - ve slovníku se uvádí se třemi tvary (ācer, cris, cre; clārus, a, um)
dvojvýchodná: - mají v nom. sg. společný tvar pro maskulina a feminina; - ve slovníku se uvádí se dvěma tvary, druhý tvar je zakončen na -e, (brevis, e)
jednovýchodná: - mají v nom. sg. u všech rodů společný tvar; - ve slovníku se uvádí se dvěma tvary, druhý tvar je zakončen na -is, (fēlīx, īcis)

Pravidelné stupňování

Pozitiv

Adjektiva 1. a 2. deklinace
Určení	clārus, a, um			pulcher, chra, chrum
Určení	femininum	maskulinum	neutrum	femininum	maskulinum	neutrum
Singulár
nominativ	clār-a	clār-us	clār-um	pulchr-a	pulcher	pulchr-um
genitiv	clār-ae	clār-ī	clār-ī	pulchr-ae	pulchr-ī	pulchr-ī
dativ	clār-ae	clār-ō	clār-ō	pulchr-ae	pulchr-ō	pulchr-ō
akuzativ	clār-am	clār-um	clār-um	pulchr-am	pulchr-um	pulchr-um
vokativ	clār-a	clār-e	clār-um	pulchr-a	pulcher	pulchr-um
ablativ	clār-ā	clār-ō	clār-ō	pulchr-ā	pulchr-ō	pulchr-ō
Plurál
nominativ	clār-ae	clār-ī	clār-a	pulchr-ae	pulchr-ī	pulchr-a
genitiv	clār-ārum	clār-ōrum	clār-ōrum	pulchr-ārum	pulchr-ōrum	pulchr-ōrum
dativ	clār-īs	clār-īs	clār-īs	pulchr-īs	pulchr-īs	pulchr-īs
akuzativ	clār-ās	clār-ōs	clār-a	pulchr-ās	pulchr-ōs	pulchr-a
vokativ	clār-ae	clār-ī	clār-a	pulchr-ae	pulchr-ī	pulchr-a
ablativ	clār-īs	clār-īs	clār-īs	pulchr-īs	pulchr-īs	pulchr-īs

Adjektiva 3. deklinace se skloňují podobně jako substantiva 3. deklinace, mají však většinou v ablativu singuláru příponu -ī, v genitivu plurálu příponu -ium a u neuter se v nominativu, akuzativu a vokativu plurálu uplatňuje přípona -ia.

Adjektiva 3. deklinace
Určení	trojvýchodná			dvojvýchodná		jednovýchodná
Určení	f.	m.	n.	m. + f.	n.	m. + f.	n.
Singulár
nominativ	ācr-is	ācer	ācr-e	brev-is	brev-e	fēlīx	fēlīx
genitiv	ācr-is	ācr-is	ācr-is	brev-is	brev-is	fēlīc-is	fēlīc-is
dativ	ācr-ī	ācr-ī	ācr-ī	brev-ī	brev-ī	fēlīc-ī	fēlīc-ī
akuzativ	ācr-em	ācr-em	ācr-e	brev-em	brev-e	fēlīc-em	fēlīx
vokativ	ācr-is	ācer	ācr-e	brev-is	brev-e	fēlīx	fēlīx
ablativ	ācr-ī	ācr-ī	ācr-ī	brev-ī	brev-ī	fēlīc-ī	fēlīc-ī
Plurál
nominativ	ācr-ēs	ācr-ēs	ācr-ia	brev-ēs	brev-ia	fēlīc-ēs	fēlīc-ia
genitiv	ācr-ium	ācr-ium	ācr-ium	brev-ium	brev-ium	fēlīc-ium	fēlīc-ium
dativ	ācr-ibus	ācr-ibus	ācr-ibus	brev-ibus	brev-ibus	fēlīc-ibus	fēlīc-ibus
akuzativ	ācr-ēs	ācr-ēs	ācr-ia	brev-ēs	brev-ia	fēlīc-ēs	fēlīc-ia
vokativ	ācr-ēs	ācr-ēs	ācr-ia	brev-ēs	brev-ia	fēlīc-ēs	fēlīc-ia
ablativ	ācr-ibus	ācr-ibus	ācr-ibus	brev-ibus	brev-ibus	fēlīc-ibus	fēlīc-ibus

Z výjimek

Některá jednovýchodná adjektiva mají v určitých pádech nestandardní tvary. Následující tabulka vybírá nejfrekventovanější výjimky.

slovníkový tvar	abl. sg.	gen. pl.	nom. pl. n.
vetus, veteris	veter-e	veter-um	veter-a
dīves, dīvitis	dīvit-e	dīvit-um	dīt-ia
pauper, eris	pauper-e	pauper-um
prīnceps, cipis	prīncip-e	prīncip-um
supplex, plicis	suplic-ī	suplic-um
memor, oris	memor-ī	memor-um
iuvenis, is	iuven-ī	iuven-um

Rovněž adjektiva, která nabyla platnosti substantiva (např. superstes, stitis), či ta, která jsou součástí vlastních jmen, končí v ablativu singuláru na -e a v genitivu plurálu na -um.

Zájmenná adjektiva se skloňují stejně jako adjektiva I. a II. deklinace, genitiv singuláru všech rodů má však koncovku -īus a dativ singuláru -ī (stejně jako genitiv a dativ singuláru ukazovacích a vztažných zájmen).

Nejfrekventovanější zájmenná adjektiva
Latinské tvary	Český překlad	Poznámka
alius, alia, aliud	jiný	aliud (bez subst.): něco jiného
alter, altera, alterum	jiný, druhý	alter… alter: jeden… druhý
neuter, neutra, neutrum	žádný z obou
nūlus, nūlla, nūllum	žádný
ūllus, ūlla, ūllum	některý	neque ūllus (po záporu): a žádný
uter, utra, utrum	který z obou
uterque, utraque, utrumque	oba
sōlus, sōla, sōlum	sám
tōtus, tōta, tōtum	celý

Komparativ

Komparativ adjektiv vzniká přidáním přípony -ior, nebo -ius ke kmeni adjektiva. Přípona -ius se připojuje pouze u neuter v nominativu, akuzativu a vokativu singuláru. Komparativ adjektiv se skloňuje jako dvojvýchodná adjektiva 3. deklinace, ale u všech rodů v ablativu singuláru končí na -e a v genitivu plurálu na -um; u neuter v nominativu, akuzativu a vokativu plurálu na -a.

Komparativ adjektiv
Určení	1. a 2. deklinace		3. deklinace
Určení	m. + f.	n.	m. + f.	n.
Singulár
nominativ	clār-ior	clār-ius	ācr-ior	ācr-ius
genitiv	clār-iōr-is	clār-iōr-is	ācr-iōr-is	ācr-iōr-is
dativ	clār-iōr-ī	clār-iōr-ī	ācr-iōr-ī	ācr-iōr-ī
akuzativ	clār-iōr-em	clār-ius	ācr-iōr-em	ācr-ius
vokativ	clār-ior	clār-ius	ācr-ior	ācr-ius
ablativ	clār-iōr-e	clār-iōr-e	ācr-iōr-e	ācr-iōr-e
Plurál
nominativ	clār-iōr-ēs	clār-iōr-a	ācr-iōr-ēs	ācr-iōr-a
genitiv	clār-iōr-um	clār-iōr-um	ācr-iōr-um	ācr-iōr-um
dativ	clār-iōr-ibus	clār-iōr-ibus	ācr-iōr-ibus	ācr-iōr-ibus
akuzativ	clār-iōr-ēs	clār-iōr-a	ācr-iōr-ēs	ācr-iōr-a
vokativ	clār-iōr-ēs	clār-iōr-a	ācr-iōr-ēs	ācr-iōr-a
ablativ	clār-iōr-ibus	clār-iōr-ibus	ācr-iōr-ibus	ācr-iōr-ibus

Superlativ

Superlativ adjektiv se tvoří připojením jedné z těchto přípon k základu adjektiva:

-issimus,-a,-um, připojuje se ke kmeni adjektiva v pozitivu
-rimus,-a,-um, připojuje se k nominativu adjektiva končícího v pozitivu na -er,-era,-erum nebo -er,-ra,-rum
-limus,-a,-um, připojuje se v pozitivu ke kmeni pouze těchto adjektiv: difficilis,-e; similis,-e; dissimilis,-e; humilis,-e; grācilis,-e; facilis,-e

Skloňování probíhá stejně jako u pravidelných adjektiv 1. a 2. deklinace.

Opisné stupňování

Adjektiva 1. a 2. deklinace, která mají v nominativu 1. stupně před koncovkami samohlásku, tvoří zpravidla komparativ pomocí magis a superlativ pomocí maximē.
Příklad: idōneus - magis idōneus - maximē idōneus

Adjektiva zakončená na -quus se však skloňují pravidelně.
Příklad: antiquus - antiquior - antiquissimus

Stupňování některých složených adjektiv

Adjektiva končící v pozitivu nominativu singuláru na -dicus, -ficus, -volus se stupňují tak, jako by končila na -dicēns, -ficēns, -volēns (a měla by genitiv singuláru zakončený formantem -entis):

Příklady stupňování se složenými adjektivy
Pozitiv	Komparativ	Superlativ
magnificus, a, um	magnificentior, ius	magnificentissimus, a, um
benevolus, a, um	benevolentior, ius	benevolentissimus, a, um
maledicus, a, um	maledicentior, ius	maledicentissimus, a, um

Nepravidelné stupňování

Adjektiva s nepravidelným stupňováním
Pozitiv	Komparativ	Superlativ
bonus, a, um	melior, ius	optimus, a, um
malus, a, um	peior, ius	pessimus, a, um
magnus, a, um	maior, ius	maximus, a, um
parvus, a, um	minor, minus	minimus, a, um
multus, a, um	plūs	plūrimus, a, um
—	propior, ius	proximus, a, um

Komparativ plūs se v singuláru téměř nepoužívá, většinou jen pro nominativ nebo akuzativ, kdy se chová jako adverbium a pojí se, podobně jako multum, s genitivem partitivním podstatných jmen hromadných a látkových.
Příklad: plūs pecūniae (více, tj. větší množství, peněz)

V singuláru tohoto komparativu se ještě používá genitivu plūris ve spojení se slovesy významové skupiny „cenit si, hodnotit“, např.: dūcere plūris.

Použití stupňovaných adjektiv ve větách

Komparativ

Komparativ udává vyšší míru vlastnosti. Fakt, že „dům je větší než strom“ jde vyjádřit:

s použitím částice quam (než) - Domus est maior quam arbor. (Dům je větší než strom.)
ablativem srovnávacím - Domus est maior arbore. (doslova: Dům je větší stromu.)

Komparativ nemusí vždy vyjadřovat srovnání. V takovém případě jej překládáme pomocí slov „poněkud, dost, příliš“ s příhlédnutím ke kontextu věty.

Tua amīca est amīcior. (Tvá přítelkyně je dost/poměrně přátelská.)
Nostra epistula est longior. (Náš dopis je poněkud/trochu/dosti dlouhý.)

Superlativ

Superlativ obvykle udává nejvyšší míru vlastnosti. Fakt, že „otec je nejvyšší ze všech“ jde vyjádřit:

s použitím předložkové vazby ē, ex (+ablativ) nebo inter (+akuzativ)
Pater est altissimus ex omnibus (inter omnēs).
partitivním genitivem
Pater est altissimus omnium

Ovšem některé výskyty superlativu je lépe do češtiny přeložit pozitivem daného adjektiva s přidáním výrazů „velmi, velice, nadmíru“ nebo předpony „pře-“
Příklad: Māter nōbis cārissima est. (Matka je nám -velmi/nadmíru- drahá/předrahá.)