Čísla a číslovky

Druhy číslovek

Výpis číslovek dle druhů
ČísloZákladníŘadovéPodílnéNásobné
?quot?quōtus?quotēnī?quotiēs?
Iūnusprīmussingulīsemel
IIduosecundus (alter)bīnībis
IIItrēstertiusternīter
IVquattuorquārtusquaternīquater
Vquīnquequīntusquīnīquīnquiēs
VIsexsextussēnīsexiēs
VIIseptemseptimusseptēnīseptiēs
VIIIoctōoctāvusoctōnīoctiēs
IXnovemnōnusnovēnīnoviēs
Xdecemdecimusdēnīdeciēs
XIūndecimūndecimusūndēnīūndeciēs
XIIduodecimduodecimusduodēnīduodeciēs
XIIItrēdecimtertius decimusternī dēnīter deciēs
XIVquattuordecimquārtus decimusquaternī dēnīquater deciēs
XVquīndecimquīntus decimusquīnī dēnīquīnquiēs deciēs
XVIsēdecimsextus decimussēnī dēnīsexiēs deciēs
XVIIseptendecimseptimus decimusseptēnī dēnīseptiēs deciēs
XVIIIduodēvīgintīduodēvīcēsimusduodēvīcēnīduodēvīciēs
XIXundēvīgintīūndēvīcēsimusundēvīcēnīūndēvīciēs
XXvīgintīvīcēsimusvīcēnīvīciēs
XXIūnus et vīgintī
(vīgintī ūnus)
ūnus et vīcēsimus
(vīcēsimus prīmus)
singulī et vīcēnī
(vīcēnī singulī)
semel et vīciēs
(vīciēs semel)
XXIIduo et vīgintī
(vīgintī duo)
alter et vīcēsimus
(vīcēsimus alter)
bīnī et vīcēnī
(vīcēnī bīnī)
bis et vīciēs
XXVIIIduodētrīgintāduodētrīcēsimusduodētrīcēnīduodētrīciēs
XXIXundētrīgintāundērīcēsimusundētrīcēnīundētrīciēs
XXXtrīgintātrīcēsimustrīcēnītrīciēs
XLquadrāgintāquadrāgēsimusquadrāgēnīquadrāgiēs
Lquīnquāgintāquīnquāgēsimusquīnquāgēnīquinquāgiēs
LXsexāgintāsexāgēsimussexāgēnīsexāgiēs
LXXseptuāgintāseptuāgēsimusseptuāgēnīseptuāgiēs
LXXXoctōgintāoctōgēsimusoctōgēnīoctōgiēs
XCnōnāgintānōnāgēsimusnōnāgēnīnōnāgiēs
XCVIIInōnāgintā octōnōnāgēsimus octāvusnōnāgēnī octōnīnōnāgiēs octiēs
XCIXnōnāgintā novemnōnāgēsimus nōnusnōnāgēnī novēnīnōnāgiēs noviēs
Ccentumcentēsimuscentēnīcentiēs
CIcentum ūnuscentēsimus ūnus
(centēsimus prīmus)
centēnī singulīcentiēs semel
CIIcentum duocentēsimus altercentēnī bīnīcentiēs bis
CCducentīducentēsimusducēnīducentiēs
CCCtrecentītrecentēsimustrecēnītrecentiēs
CDquadringentīquadringentēsimusquadringēnīquadringentiēs
Dquīngentīquīngentēsimusquīngēnīquīngentiēs
DCsescentīsescentēsimussescēnīsescentiēs
DCCseptingentīseptingentēsimusseptingēnīseptingentiēs
DCCCoctingentīoctingentēsimusoctingēnīoctingentiēs
CMnōngentīnōngentēsimusnōngēnīnōngentiēs
Mmīllemīllēsimussingula mīliamīliēs
MMduo mīliabis mīllēsimusbīna mīliabis mīliēs
MMMtria mīliater mīllēsimusterna mīliater mīliēs

Základní číslovky

Ze základních číslovek se skloňuje jenom ūnus, duo, trēs. Dále pak stovky a tisíce. Ostatní základní číslovky jsou nesklonné.

ūnus, a, um
Má stejné skloňování jako zájmenná adjektiva. U pomnožných substantiv se užívá plurálových tvarů, kupříkladu: ūnī fāstī (jeden kalendář), ūnae litterae (jeden dopis), ūna castra (jeden tábor).
duo, ae, o
Má skloňování se zbytky duálu. Podle duo se skloňuje také ambō (oba).
trēs, tria
Má skloňování podle adjektiv 3. deklinace v plurálu.
Pád ūnus, -a, -um (sg.) duo, duae, duo (pl.) trēs, tria (pl.)
m.f.n.m.f.n.m.+f.n.
nominativūnusūnaūnum duoduaeduo trēstria
genitivūnīusūnīusūnīus duōrumduārumduōrum triumtrium
dativūnīūnīūnī duōbusduābusduōbus tribustribus
akuzativūnumūnamūnum duōs (duo)duāsduo trēstria
ablativūnōūnāūnō duōbusduābusduōbus tribustribus

Stovky a tisíce se skloňují pouze v plurálu, v singuláru mají pro každý pád tvary centum a mīlle. Stovky, počínaje 200, se skloňují jako adjektiva 1. a 2. deklinace. Tisíce, počínaje 2000, se skloňují podle 3. deklinace jako mare.

Následuje-li počítaný předmět po číslovce mīlia (pl.), stojí vždy v genitivu, tj. číslovka se chová jako substantivum, a proto řídí pád počítaného předmětu. V ostatních případech se naopak číslovka řídí pádem počítaného předmětu, tj. chová se jako adjektivum.

2300 jezdců: duo mīlia trecentī equitēs × duo mīlia equitum et trecentī

Závisí-li číselný výraz na adjektivech longus, lātus, altus nebo na výrazech extendī či patēre in longitūdinem (latitūdinem, altitūdinem), stojí v akuzativu (tzv. akuzativ rozsahu).

Příklad: agger longum pedēs trecentōs (val dlouhý 300 stop)

Závisí-li číselný výraz na substantivu, stojí v genitivu. Pokud by se tedy z předešlého příkladu vypustilo longum, rozvíjel by číselný výraz přímo substantivum agger, a musel by být proto v genitivu. Takto:

agger trecentōrum pedum (třísetstopý val)

Podílné číslovky

Stejně jako řadové číslovky se i ty podílné skloňují jako adjektiva 1. a 2. deklinace, ale jen v plurálu. Do češtiny jsou obvykle překládány předložkou „po“ s lokálem základních číslovek.

Příklad: Rōmae bīnī cōnsulēs creābantur. (V Římě bylo voleno po dvou konzulech, tj. volili tam dva konzuly.)

Podílnými číslovkami se také počítají pomnožná substantiva, ale má to dvě výjimky: singulī, ae, a a ternī, ae, a jsou nahrazeny výrazy ūnī, ae, a a trīnī, ae, a, např. ūna castra nebo trīnae litterae.

Podílné číslovky se používají i jako násobitel: Quot sunt ter terna? (Kolik je 3 × 3?)

Násobné číslovky

Násobné číslovky mají povahu příslovcí. První čtyři (semel, bis, ter, quater) jsou nepravidelné, další vnikly z kořenů základních číslovek doplněním přípony -iēs (nebo také -iēns): quīnquiē(n)s, sexiē(n)s, atd.

Velká čísla se v latině tvoří násobením s použitím násobných a podílných číslovek.

3 000 000: trīciēs centēna mīlia (třicetkrát po sto tísících)

Příslovce na otázku „po kolikáté“ končí na -um: prīmum, iterum, tertium, quārtum, … decimum, atd.

Příklad: Liber dignus, quī iterum legātur. (Kniha, která stojí za to, aby byla podruhé čtena.)