Latinský slovník

Loading…

ā (+ abl.)z, od, ā prīncipiō od začátku
ab (+ abl.) (před : abs tē)z, od
abbās, ātis, m.opat
abbātissa, ae, f.abatyše
abditus, a, umskrytý, neznámý
abdō, ere, didī, ditumodklízet, odstraňovat; skrýt, schovat
abdūcō, ere, dūxī, ductumodvádět, odvracet
abeō, īre, iī, itumodcházet
aberrātiō, ōnis, f.odbočení
abiciō, ere, iēcī, iectumodhodit, odmítnout
abiūrō, āre, āvī, ātumzapírat, popírat
abnuō, ere, nuī, –odmítat, odpírat, popírat
aboleō, ēre, ēvī, itumničit, kazit, mařit
abrogō, āre, āvī, ātumrušit, odstraňovat
abscondō, ere, didī, ditumskrývat (se)
absentia, ae, f.nepřítomnost, vzdálenost
absēns, entisnepřítomný, vzdálený
absistō, ere, stitī, –odstoupit, odejít; ustat, přestat, absiste movērī přestaň se znepokojovat
absolvō, ere, solvī, solūtumzprostit, osvobodit; vyložit; dokončit
absolūtiō, ōnis, f.zproštění, osvobození; dokončení
abstinēns, entiszdrženlivý
abstinentia, ae, f.zdrženlivost; hladovění, půst; bezúhonnost, poctivost
absum, abesse, āfuī (abfuī), –, āfutūrusbýt nepřítomen, vzdálen; nepomáhat
absurdus, a, umnesmyslný, absurdní
absūmō, ere, mpsī, mptumodnít, zničit
abundantia, ae, f.hojnost, nadbytek
abundō, āre, āvī, ātumpřetékat, být v hojnosti, mít nadbytek
abūtor, ī, ūsus sum (+ abl.)využívat, zneužívat
aca, i, také
accēdō, ere, cessī, cessumpřiblížit se, přistoupit (kam); pouštět se (do čeho)
accendō, ere, cendī, cendumzapálit, zažehnout, roznítit
acerbus, a, umtrpký, hořký; zuřivý, lítý, krutý, násilný; tvrdý, přísný, utiskující, tyranský
acervō, āre, āvī, ātumhromadit, kupit
acervus, ī, m.hromada, kupa, spousta
accidō, ere, cidī, –přihodit se, stát se, udát se
accipiō, ere, cēpī, ceptumpřijímat
accipiter, tris, m.jestřáb
acclīnō, āre, āvī, ātumnaklánět, přichylovat
accrēscō, ere, crēvī, crētumnarůst, přibývat
accūrātus, a, umpečlivý, důkladný
accūsātor, ōris, m.žalobce
accūsō, āre, āvī, ātumobviňovat
ācer, ācris, ācreostrý, břitký; rázný, prudký
acētum, ī, n.ocet
aciēs, ēī, f.šik; ostří, hrot; boj, aciē v boji
acquīrō, ere, quīsīvī, quīsītumzískat, dosáhnout, dobýt
āctum, ī, n. (obvykle v pl.)čin, skutek, jednání; zápis o jednání, zpráva o jednání; ācta est fābula hra je u konce
acuō, ere, uī, ūtumostřit, brousit
acus, ūs, f.jehla, acū rem tangere uhodit hřebíček na hlavičku (=vystihnout něco)
acūtus, a, umostrý
ad (+ acc.)k, u
Adalbertus, ī, m.Vojtěch
addō, ere, didī, ditumpřidat, dodat
addūcō, ere, dūxī, ductumpřivést, přinutit
adeō, īre, iī, itumpřicházet, přistupovat, obracet se (na někoho), prīncipem adīre precibus obracet se na císaře s prosbami
adeōaž tak, do té míry, tak
adhaereō, ēre, haesī, haesum (+ dat.)vězet, lpět, přilnout
adhibeō, ēre, uī, itumpřibrat, přidat; použít
adhūcdosud, ještě
adiciō, ere, iēcī, iectumpřipojit, přidat; přihodit
adimō, ere, ēmī, emptumbrát, zbavit něčeho
adipīscor, ī, adeptus sumdosáhnout, získat
aditus, ūs, m.příchod, přístup, vchod
adiungō, ere, iūnxī, iūnctumpřipojovat
adiūtrīx, īcis, f.pomocnice
adiuvō, āre, iūvī, iūtum (+ acc.)pomáhat, podporovat
administrātiō, ōnis, f.správa, řízení
administrō, āre, āvī, ātumspravovat, zařizovat, obstarávat
admīrātiō, ōnis, f.obdiv
admīror, ārī, ātus sumobdivovat, divit se (+ak.)
admittō, ere, mīsī, missumpustit; dovolit; dopouštět se, páchat
admodumnadmíru, dost, příliš
admoneō, ēre, monuī, itumnapomínat
admonitiō, ōnis, f.připomenutí, výstraha
adnuō, ere, nuī, nūtumpřikyvovat, přisvědčovat, souhlasit
adolēscēns, entismladý, dospívající
adolēscēns, entis, m. f.mladík, dívka
adolēscō, ere, ēvī, ultumrůst, dospívat, dorůstat; vyspět, mohutnět, rozmáhat se, přibývat
adorior, īrī, ortus sumudeřit, útočit
adspiciō, ere, spēxī, spectumpohlížet, hledět
adsum, adesse, adfuī (affuī), –, affutūrusbýt přítomen; pomáhat, přispívat
adūlātiō, ōnis, f.pochlebování
adulēscēns, entismladý, dospívající
adulēscēns, entis, m. f.mladík, dívka
adulēscentia, ae, f.mládí, dospívání
adulterō, āre, āvī, ātumcizoložit
adveniō, īre, vēnī, ventumpřicházet, přibližovat se
adventō, āre, āvī, ātumpřicházet
adventūpři příchodu
adventus, ūs, m.příchod
adversārius, iī, m.protivník, odpůrce
adversor, ārī, ātus sumodporovat, stavět se na odpor
adversumproti, vůči, k (+acc.); adversum ōs přímo do tváře
adversus, a, umnepříznivý, protivný
advertō, ere, vertī, versumobracet se (k někomu / proti někomu)
advocō, āre, āvī, ātumpřivolávat; vzývat bohy
advolō, āre, āvī, ātumpřilétat
aedēs, is, f.(v sg.) místnost, chrám, svatyně; (v pl.) obydlí, dům, příbytek
aedificium, iī, n.budova
aedificō, āre, āvī, ātumstavět, budovat
aedīlis, is, m.aedil (římský úředník)
aeger, gra, grumnemocný, churavý
aegrōtō, āre, āvī, ātumstonat, být nemocný
aegrōtus, a, umnemocný
Aegyptus, ī, f.Egypt
aemula, ae, f.soupeřka, sokyně, rivalka
aemulor, ārī, ātus sum (+ acc.)závodit, soupeřit; horlivě usilovat; řevnit, žárlit
aemulus, a, umzávodící, soupeřící; horlivě následující; řevnivý, žárlivý
aequālis, erovný; stejný, přiměřený
aequālis, is, m.vrstevník
aequāliterstejně, přiměřeně
aequēstejně
aequō, āre, āvī, ātumrovnat, urovnávat, srovnávat, vyrovnávat
aequor, oris, n.rovina, hladina
aequum, ī, n.stejná míra, stejný podíl, ex aeqō stejně
aequus, a, umrovný; klidný; spravedlivý
āēr, āeris, m.vzduch
aerārium, iī, n.pokladna
aes, aeris, n.bronz, předmět z bronzu, peníz; aes aliēnum dluhy
aestās, ātis, f.léto
aestimō, āre, āvī, ātumoceňovat, hodnotit, vážit si
aestuō, āre, āvī, ātumhořet, vřít, být rozpálen
aetās, ātis, f.věk, doba
aeternus, a, umvěčný, stálý
aethēr, eris, m.nebe, vzduch
aevum, ī, n.věk, doba
Āfer, Āfrī, m.Afričan
affectus, ūs, m.nálada, nadšení
afferō, ferre, attulī, allātumpřinášet
afficiō, ere, affēcī, affectumzpůsobit, působit; poenā afficere postihnout, ztrestat; opatřit (někoho něčím), praemiō afficere odměnit
affirmō, āre, āvī, ātumzesilovat, upevňovat; dokazovat, potvrzovat
afflīgō, ere, afflīxī, afflīctumpřirážet, sužovat, drtit, ničit
Āfrica, ae, f.Afrika
ager, agrī, m.pole
agger, eris, m.násep, val, navážka
aggredior, ī, gressus sumpřistoupit, přikročit; začít (něco); nepřátelsky napadnout
agilis, ehbitý, pohyblivý
agitō, āre, āvī, ātumpohybovat; podněcovat
agmen, inis, n.hnaní, tah, příval, nápor; tok, proud; ženoucí se stádo; vojenské tažení, pochodující vojsko, agmen novissimum zadní voj, rudis agminum neznalý boje
agnōscō, ere, nōvī, nitumpoznat; chápat, rozumět; uznat
agnus, ī, m.beránek, jehně
agō, ere, ēgī, āctumkonat, dělat, jednat, činit; hnát, in crucem agere vést na popravu
agrārius, a, umpolní, pozemkový
agricola, ae, m.rolník, sedlák, venkovan
aiōpravím, říkám, tvrdím
aitpraví, říká, tvrdí
aiuntříkají, říká se
āla, ae, f.křídlo
alapa, ae, f.pohlavek, políček, facka
alauda, ae, f.skřivan, chocholouš
Albis, is, m.Labe
albus, a, umbílý
album, ī, n.bílá barva; seznam, soupis
ālea, ae, f.kostka
alēs, itis, m.okřídlenec, pták
algor, ōris, m.zima, mráz
aliāsjinak; jindy, podruhé
alibījinde
alicubiněkde
alicundeodněkud
aliēnus, a, umcizí, vypůjčený
alimentum, ī, n.výživa, potrava
aliōjinam
aliquandōjednou, kdysi; někdy, občas; konečně
aliquantulummaličko, trochu
aliquī (aliquis), aliqua, aliquodněkterý, nějaký
aliquidněco
aliquisněkdo
aliquotněkolik
aliquotiēnsněkolikrát
aliterjinak
ālium, iī, n.česnek
aliundeodjinud, jinde, jinam
alius, alia, aliudjiný, (bez subst.) někdo jiný, alius atque jiný než
allium, iī, n.česnek
almus, a, umživný, živící, plodný, úrodný; laskavý, dobrotivý
alnus, ī, m.olše
alō, ere, aluī, al(i)tumživit, krmit, vychovávat
alter, altera, alterumjiný, druhý; alter-alter jeden-druhý
Alpēs, ium, f.Alpy
altāre, is, n. (obvykle v pl.)oltář
altitūdō, inis, f.výška; hloubka
altum, ī, n.výška; hlubina
altus, a, umvysoký; hluboký
alvus, ī, f.břicho; úl
amārus, a, umhořký
ambactus, ī, m.služebník, sluha
ambiguus, a, umobojaký, dvojsmyslný, sporný, neurčitý
ambitus, ūs, m.obcházení, oklika, zacházka; obvod; ucházení se o úřad, quaestiō dē ambitū projednávání volebních úplatků
ambō, ae, ōoba
ambulō, āre, āvī, ātumprocházet se, chodit; bene ambulā šťastnou cestu
āmēnstaniž se
āmēns, āmentisbez rozumu, pomatený, pošetilý
amīca, ae, f.přítelkyně
amīcitia, ae, f.přátelství
amīcus, a, umpřátelský, laskavý
amīcus, ī, m.přítel
amita, ae, f.teta (otcova sestra)
āmittō, ere, mīsī, missumpropustit; odložit, vzdát se něčeho, pozbýt
amnis, is, m.proud, tok, secundō amnī po proudu
amō, āre, āvī, ātummilovat, mít rád
amoenus, a, umpříjemný
amor, ōris, m.láska; amor patriae láska k vlasti
āmoveō, ēre, mōvī, mōtumoddalovat, odsunovat, odstraňovat
amplēobjemně, hojně, velkolepě
amplector, ī, amplexus sumobjímat, ovíjet; obklíčit, obehnat; zahrnovat, pojímat v sebe; oblíbit si, mít rád
amplexus, ūs, m.objetí, objímání
amplus, a, umrozsáhlý, velkolepý, vznešený
amygdalum, ī, n.mandle
annebo; zda
anas, atis, f.kachna
anathema, atis, n.obětní dar; prokletí, anathema sit budiž proklet; církevní klatba
aneta, ae, f.(střv.) kachna
ancilla, ae, f.otrokyně, služka
ancora, ae, f.kotva
ancora, ae, f.kotva
angelus, ī, m.anděl
angō, ere, nxī, –sužovat, znepokojovat, týrat
angustiae, ārum, f.soutěska, průsmyk; úžina; nesnáze
angustus, a, umtěsný, úzký
anima, ae, f.vánek; dech; duše; odvaha
animadvertō, ere, rtī, rtumvšimnout si
animal, ālis, n.živočich
animus, ī, m.duše, duch, mysl, odvaha, touha
annālis, is, m. (obvykle v pl.)letopis
annōna, ae, f.úroda; zásobování; cena obílí
annōnus, a, umletitý, prastarý
anōphalēs, is, m.komár
annūntiō, āre, āvī, ātum(střv.) zvěstovat
annus, ī, m.rok
annuus, a, umroční
ānser, eris, m.husa (obecně), houser
ante (adv.)napřed, vpředu, kupředu; dříve, předtím, ignārī sumus ante malōrum jsme neznalí dřívějších běd
ante (+ acc.)před (časově i místně)
anteādříve, předtím
antecursor, ōris, m.výzvědné oddíly
anteeō, īre (+ dat.)předčit
antequamdříve než
anterior, iuspřední
antīquitās, ātis, f.starověk
antīquus, a, umstarý, dřívější
antrum, ī, n.jeskyně; dutina
ānus, ī, m.kruh (např. k upoutání nohou)
anus, ūs, f.stařena
aper, aprī, m.kanec
aperiō, īre, aperuī, apertumotvírat; odhalit, prozradit
apertus, a, umvolný, otevřený, zjevný
apis, is, f.včela
apoplēxia, ae, f.mrtvice, krvácení do tkání
apostolicus, a, umpapežský, apoštolský
apostolus, ī, m.papež, apoštol
appāreo, ēre, uī, –objevovat se, ukazovat se; appāret je zřejmé
appellō, āre, āvī, ātumjmenovat, nazývat; oslovovat, promlouvat (k někomu), dovolávat se
appellō, ere, appulī, appulsumpřihánět; přistát (s lodí)
appetēns, entisžádostivý, chtivý
approbō, āre, āvī, ātumschvalovat, souhlasit; potvrzovat
appropinquō, āre, āvī, ātum (často + dat.)přibližovat se, blížit se
Aprīlis, edubnový
Aprīlis, is, m.duben
aptō, āre, āvī, ātumpřipojovat, přidělávat
aptus, a, umvhodný, schopný, připraven
apud (+ acc.)místně: u, při; časově též: za
aqua, ae, f.voda; (v pl.) léčivá voda, lázně; (v pl.) povodeň
aquārius, a, umvodní
aquila, ae, f.orel (obecně), orlice
aquilō, ōnis, m.severní vítr, severák
āra, ae, f.oltář
arātor, ōris, m.oráč
arātrum, ī, n.pluh, radlice
arbiter, trī, m.svědek; rozhodčí
arbitrium, iī, n.rozhodnutí, úsudek
arbitror, ārī, ātus sumdomnívat se; být svědkem
arbor, oris, f.strom
arca, ae, f.pokladna, pokladnice; truhla; skříň; rakev
arcānum, ī, n.tajnost, tajemství
arcānus, a, umuzavřený; tajný; tajemný, tajuplný
arceō, ēre, uī, –omezovat, zabraňovat (+ ak.), odvracet
arcessō, ere, īvī, ītumpřivolat, zavolat, povolat, auxiliō arcessere přivolat na pomoc; pohnat před soud
arctus, a, umúzký, těsný; pevný; sklíčený
arcus, ūs, m.luk; oblouk; duha; klenba
ārdēns, entisplanoucí, žádostivý
ārdeō, ēre, ārsī, –, ārsūrushořet, planout; zářit, blýskat se
arduus, a, umstrmý, příkrý; obtížný, nesnadný
arēna, ae, f.písek, písčina, písečná pláž; zápasiště
ārēscō, ere, āruīschnout
argentum, ī, n.stříbro
argūmentum, ī, n.důkaz, důvod; obsah
arguō, ere, uī, ūtumprokázat, usvědčit
aridus, a, umvyschlý, vyprahlý, suchý
ariēs, etis, m.beran
arista, ae, f.klas
arma, ōrum, n.nářadí; zbroj, zbraně; válka, boj, ad arma do zbraně
armātus, a, umozbrojený, ve zbroji
armātus, ī, m.ozbrojenec
armus, ī, m.rámě, plece; bok, slabiny
arvum, ī, n.orná půda, pole
arō, arāre, āvī, ātumorat
arripiō, ere, uī, reptumpopadnout, uchopit, chopit se, iter arripere - vydat se na cestu
ars, artis, f.umění, řemeslo, bonās artēs svobodná umění
artētěsně; ztuha; přísně; stručně
articulus, ī, m.článek; kloub, kotník; prst; chvíle, okamžik
artifex, ficis, m.umělec; znalec, mistr
artus, a, umúzký, těsný; pevný; sklíčený
artus, ūs, m. (obvykle v pl.)úd
arx, arcis, f.hrad, tvrz, útočiště
as, assis, m.as (drobná římská mince)
ascendō, ere, scendī, scēnsumvystoupit, vylézt
ascēnsumněco
ascia, ae, f.sekyra
asinus, ī, m.osel
aspectō, āre, āvī, ātum (+ acc.)často hledět, pohlížet (na někoho)
aspectus, ūs, m.vzhled, pohled
asper, era, erumdrsný, obtížný, vzdorný
aspiciō, ere, spēxī, spectumpohlížet, hledět, pozorovat, (v pasivu) být spatřen
aspīrō, āre, āvī, ātumdýchat; vanout; pomáhat
aspis, idis, f.zmije
assentior, īrī, assēnsus sumsouhlasít, uznávat za správné
assequor, sequī, secūtus sumdostihnout, dosáhnout
assiduus, a, umpilný, vytrvalý, ustavičný; usedlý, setrvalý, stále přítomný
assimulō, āre, āvī, ātumpřipodobňovat
assuēfaciō, facere, fēcī, factumzvykat
assuēfīō, fierī, factus sumzvykat si
assuēscō, ere, suēvī, suētumzvyknout si, přivyknout
assuētus, a, umpřivyklý, zvyklý, obvyklý, známý
astrum, ī, n.hvězda
atjenže, ale, avšak
āter, ātra, ātrumčerný, tmavý, temný; neblahý, nešťastný, chmurný
Athēnae, ārum, f.Athény
Athēniēnsēs, ium, m.Athéňané
Athēniēnsis, isaténský
atquea, i, také
atrōciterzuřivě, krutě, hrozně
atrōx, ōcishrozný, krutý, divý
attentēpozorně, napjatě
attentus, a, umpozorný, napjatý
Attica, ae, f.Atika
Atticus, a, umatický, aténský
Atticus, ī, m.Atičan, Atéňan
attonō, āre, uī, itumzahřmít
attrahō, ere, traxī, tractumpřitahovat, přivádět
attribuō, ere, uī, ūtumpřidělovat
auca, ae, f.husa (střv.)
auctiō, ōnis, f.rozmnožení; dražba
auctor, ōris, m.rozmnožitel; původce, navrhovatel, mē auctōre na mou radu
auctōritās, ātis, f.autorita, osobnost, vliv; záruka, jistota, spolehlivost; usnesení; schválení; pověření; pravomoc
auctus, a, umzvětšený, rozmnožený
audācia, ae, f.odvaha, statečnost; drzost, opovážlivost
audācterodvážně, statečně; drze, opovážlivě
audāx, ācisodvážný, statečný; drzý
audeō, ēre, ausus sumodvážit se, opovážit se; dychtit, být odhodlán
audiō, īre, īvī (iī), ītumslyšet
auferō, ferre, abstulī, ablātumodnášet, odstraňovat; odcizovat
augeō, ēre, auxī, auctumrozmnožovat, zvětšovat, zvyšovat; zveličovat
augmentō, āre, āvī, ātum(střv.) zvětšovat, rozmnožovat
augustus, a, umvznešený, velebný
Augustus, ī, m.srpen
aula, ae, f.hrnec, nádoba; dvůr; sál, síň
aura, ae, f.vánek; dech; vzduch; přízeň
aureus, a, umzlatý
aurīga, ae, m.vozataj; kormidelník
auris, is, f.ucho, sluch
aurum, ī, n.zlato, věc ze zlata
auspicium, iī, n.pozorování věštných ptáků; ptačí věštné znamení; ochrana, záštita, vedení
autnebo; aut – aut buď – nebo
autemvšak, ale, avšak; pak
autumnus, ī, m.podzim
auxilium, iī, n.pomoc, podpora, přispění; pl: pomocné vojenské sbory
avāritia, ae, f.lakota
avārus, a, umlakomý
avārus, ī, m.lakomec
avēbuď zdráv
avētebuďte zdrávi
āvehō, ere, vēxī, vectumodvážet, (v pas.) odjíždět
avēna, ae, f.oves; stéblo; píšťala
āvertō, ere, vertī, versumodvracet, odrážet, zahánět
avia, ae, f.babička
avidus, a, umlačný, hrabivý
avis, avis, f.pták
āvolō, āre, āvī, ātumodlétat
avunculus, ī, m.strýc
avus, ī, m.děd, předek
axis, is, m.osa; náprava vozu; nebeská klenba
ballista, ae, f.kuše; kamenomet
bannus, ī, m.vyhláška, klatba
baptizō, āre, āvī, ātumkřtít
barba, ae, f.vousy, brada
barbarus, a, umcizím jazykem mluvící; nevzdělaný, hrubý
barbarus, ī, m.cizinec (ani Řek, ani Říman); nevzdělanec
barbātus, a, umvousatý
bārō, ōnis, m.pán, šlechtic, baron
bāsium, iī, n.polibek
beātus, a, umblažený, šťastný; bohatý, zámožný
Belgae, ārum, m.Belgové
bellātor, ōris, m.válečník
bellicōsus, a, umválečný; bojechtivý
bellum, ī, n.válka
benedobře, bene factum dobrý skutek; rád; docela
benedicō, ere, dīxī, dictumdobrořečit; (střv.) blahořečit, požehnat, světit
benedictus, a, um(střv.) požehnaný, blahořečený
beneficium, iī, n.dobrodiní, přátelská služba, laskavost; výsada; (střv.) církevní obročí, udělený církevní úřad spojený s majetkem, prebenda, léno
benevolentia, ae, f.dobromyslnost, laskavost, ochota, dobrá vůle
beō, āre, āvī, ātumobdarovat; oblažit, obšťastnit
bēstia, ae, f.divoké zvíře
bibō, ere, bibī, –pít
biennium, iī, n.dvouleté období
bigae, ārum, f.dvouspřeží
bīnī, ae, apo dvou, dva a dva
bipēs, edisdvounohý
bisdvakrát
blandior, īrī, ītus sumlichotit, pochlebovat
blanditiēs, ēī, f.lichocení, úlisnost
Bohēmia, ae, f.Čechy
Bohēmicus, a, umčeský
Bohēmus, a, umčeský
Bohēmus, ī, m.Čech
blasphēmia, ae, f.potupa, urážka
bombarda, ae, f.(střv.) velká puška, dělo
bonum, ī, n.dobro; v pl.: majetek, statky
bonus, a, umdobrý
bōs, bovis, m. f.vůl, býk, kráva; (v pl.) dobytek
brācae, ārum, f.kalhoty
bracchium, iī, n.paže; klepeto; větev, haluz; výběžek
brevībrzy
brevis, ekrátký
brevitās, ātis, f.krátkost
Bruna, ae, f.(střv.) Brno
Brunensis, e(střv.) Brněnský
brūtus, a, umtěžký; těžkopádný; hloupý, nechápavý
bulla, ae, f.vypouklá ozdoba; kovová pečeť; bublina
bucca, ae, f.tvář, líce
caballus, ī, m.kůň, hřebec
cacō, āre, āvī, ātum(vulgárně) kálet, srát
cacūmen, inis, n.špička, hrot, vrchol
cadāver, eris, n.mrtvola; zdechlina
cadō, ere, cecidī, –, cāsūruspadat, upadnout
caecus, a, umslepý; tajný, tajemný, nejistý; temný, tmavý
caedēs, is, f.vražda; zabíjení, krveprolití; krvavý střet
caedō, ere, cecīdī, caesumtlouci, bít; zabíjet; kácet, porážet; vyrýt
caelestis, ebožský, nebeský
caelicola, ae, m.obyvatel nebes, bůh
caelum, ī, n.nebe, nebesa, obloha; podnebí, počasí
caenum, ī, n.bahno, kal
caepa, ae, f.cibule
caerimōnia, ae, f.posvátný obřad
caeruleus, a, ummodravý, blankytný; tmavomodrý; ponurý, pochmurný
Caesar, aris, m.císař
caespes, itis, m.drn
calamitās, ātis, f.pohroma, neštěstí; zkáza, záhuba (o osobě)
calamus, ī, m.stéblo rákosu, prut; píšťala, lūdere calamō hrát na píšťalu; psací pero; štěp, roub
calcar, āris, n.ostruha
calceō, āre, āvī, ātumobout
calceus, ī, m.bota
calefaciō, ere, fēcī, factumohřívat
calidus, a, umteplý
caliga, ae, f.bota
cālīgō, inis, f.mlha; dým; mrákota, temnota
calix, calicis, m.kalich, pohár, číše
calliditās, ātis, f.chytrost, vtipnost; lstivost
callidus, a, umchytrý, vtipný; lstivý
calor, ōris, m.teplo, horko, žár
calumnia, ae, f.pomlouvání, pomluva, křivé nařčení
calumnior, ārī, ātus sumpomlouvat, křivě obvinit
calvus, a, umplešatý, lysý
calx, calcis, f.pata; kopyto; vápenec; vápno
camīnus, ī, m.pec, krb, výheň
camera, ae, f.klenutí; komora; komnata; pokladnice
camēlus, ī, m.velbloud
campāna, ae, f.zvon
campānula, ae, f.zvonek
Campānus, a, umkampánský
campus, ī, m.pole, pláň, rovina
canālis, is, m.stoka, žlab, kanál, strouha, řečiště; roura, trubka, potrubí
cancer, crī, m.rak
candēla, ae, f.svíčka
candēlābrum, ī, n.svícen
candidātus, a, umbíle oděný; ucházející se o úřad
candidātus, ī, m.ucházeč o úřad, kandidát
candidus, a, umsněhobílý, zářivě bílý; šťastný, veselý, radostný; poctivý, upřímný, ušlechtilý; hezký, sličný
canis, is, m.pes
canistrum, ī, n.košík
canō, ere, cecinī, cantātumzpívat, opěvovat, básnit
canonicus, a, umpravidelný, řádný; (střv.) kanonický, církevní
canor, ōris, m.zpěv, zvuk
cantharus, ī, m.konvice na víno
canticum, ī, n.sólový zpěv, píseň
cantō, āre, āvī, ātumzpívat, opěvovat
cantus, ūs, m.zpěv, píseň
cānus, a, umšedý, šedivý, bělošedý
capācitās, ātis, f.objem, kapacita; vnímavost, chápavost
capāx, ācisobsáhlý, objemný, schopný pojmout; schopný, chápavý
capella, ae, f.kozička; (střv.) kaple
capessō, ere, īvī (iī), ītumchytat, chápat se, ujímat se; usilovat, snažit se; pospíchat
capillus, ī, m.vlas
capiō, ere, cēpī, captumbrát, chytat, zajmout; dobýt, ovládnout, obsadit, zmocnit se; fugam capere dát se na útěk
capitālis, ehlavní, úhlavní, hrdelní
capitāneus, ī, m.(střv.) hejtman, velitel
Capitōlīnus, a, umkapitolský
Capitōlium, iī, n.Kapitol
capitulum, ī, n.kapitula, kapitola
caprīnus, a, umkozí
captātiō, ōnis, f.chytání, lapání; captātiō benevolentiae úsilí získat přízeň
captīvitās, ātis, f.zajetí
captīvus, ī, m.zajatec
captō, āre, āvī, ātumchytat, lapat
caput, capitis, n.hlava, Prāga caput regnī Praha – hlava království
carcer, eris, m.vězení, žalář
careō, ēre, uī, –, caritūrus (+ abl.)postrádat, nemít, být zbaven
cāritās, ātis, f.láska, oddanost; drahota
carmen, inis, n.píseň, báseň
carnifex, icis, m.řezník, kat
carō, carnis, f.maso
carpō, ere, psī, ptumužít, využít; trhat, rvát, škubat; užírat, hlodat; soužit, trápit; jít, kráčet, ubírat se
Carthāginiēnsēs, ium, m.Kartagiňané, Punové
Carthāgō, inis, f.Kartágo
cārus, a, umdrahý, cenný, milý
casa, ae, f.chýše, chatrč
cāseus, ī, m.sýr
castellānus, a, umhradní
castellānus, ī, m.správce hradu, kastelán
castellum, ī, n.pevnost, tvrz, bašta
castīgō, āre, āvī, ātumkárat, vytýkat, napomínat, trestat; držet na uzdě
castitās, ātis, f.mravní čistota, bezúhonnost
castrum, ī, n.hrad, pevnost; (v pl.) tábor, prō castrīs před táborem
castus, a, ummravně čistý, bezúhonný, poctivý
cāsus, ūs, m.případ, událost, příhoda, cāsus bellī důvod k válce; pád, klesnutí, úpadek
catēna, ae, f.řetěz; pl.: pouta
catēnātus, a, umspoutaný
caterva, ae, f.zástup, dav
cathedra, ae, f.sedadlo, křeslo, učitelské křeslo; (střdv.) biskupský stolec
cauda, ae, f.ocas
caulis, is, m.zelí, kapusta
caupōna, ae, f.hospoda, krčma
causā (za subst. v gen.)kvůli
causa, ae, f.důvod, příčina, podnět; právní záležitost, spor
cautiō, ōnis, f.opatrnost, ostražitost
cautus, a, umbezpečný, opatrný
caveō, ēre, cāvī, cautumstarat se, pečovat, opatrovat; vyvarovat se, mít se na pozoru, vystříhat se
cavō, āre, āvī, ātumhloubit, vymílat
cavus, a, umdutý, vyhloubený
cēdō, ere, cessī, cessumustoupit (též od čeho); postoupit (co); upustit (od čeho)
celeber, bris, breproslulý, slavný, hojně navštěvovaný; slavený, slavnostní
celebrō, āre, āvī, ātumhojně navštěvovat; slavit, velebit
celer, eris, ererychlý, hbitý
celeritās, ātis, f.rychlost, bystrost
celeriterrychle
cēlō, āre, āvī, ātumzakrývat, tajit, skrývat; dē ea rē cēlor tají se to přede mnou
Celta, ae, m.Keltf
cēna, ae, f.hlavní jídlo, oběd; hostina
cēnō, āre, āvī, ātumjíst, obědvat
cēnseō, ēre, uī, umdomnívat se, mínit
cēnsor, ōris, m.cenzor (římský úředník)
census, ūs, m.majetek, plat, daň, úrok
centumsto
centuria, ae, f.setnina
cēpa, ae, f.cibule
cēra, ae, f.vosk
cerevisia, ae, f.(střv.) pivo
cernō, ere, crēvī, crētumrozlišovat, rozeznávat; vidět, pozorovat; rozhodovat se
certāmen, inis, n.soupeření, zápas, závod; boj, potyčka
certējistě, opravdu; aspoň, přece
certōjistě, určitě
certō, āre, āvī, ātumzápasit, závodit, soupeřit; bojovat
certus, a, umjistý, zřejmý
cerva, ae, f.laň
cervīx, īcis, f. (obvykle v pl.)šíje, týl, krk
cervus, ī, m.jelen
cēterī, ae, aostatní; et cētera (etc.) atd.
cēterumostatně
ceujako, právě tak jako
charta, ae, f.list papíru nebo papyru, listina, písemnost, spis; charta geōgraphica mapa
chrīstiānus, a, umkřesťanský
chrīstiānus, ī, m.křesťan
chorus, ī, m.kolo, rej, kolový tanec; sbor; zástup
chronica, ae, f.letopis, kronika
cibārius, a, umjídelní, patřící k jídlu, molita cibāria mletá potrava
cibus, ī, m.pokrm, jídlo
cicāctrīx, īcis, f.jizva
cingō, ere, cīnxī, cīnctumovinout, opásat; vyhrnout, podkasat; obklopit, obklíčit
cingulum, ī, n.opasek, pás
cinis, eris, m.popel
circā (+ acc.)kolem, okolo
circēnsēs, ium, m.hry v cirku
circiterokolo, asi, přibližně
circuitus, ūs, m.obcházení, oklika; obvod, okruh; okolí, újezd
circulus, ī, m.kruh, kroužek
circum (adv.)kolem, okolo, vůkol
circum (+ acc.)okolo, kolem
circumdō, dare, dedī, datumdávat kolem, rozestavit kolem, obklopit, arma circumdare obléci si zbroj
circumeō, īre, iī, itumobcházet, objíždět
circumsedeō, ēre, sēdī, sessumsedět okolo; oblehnout, obklíčit,
circumstō, āre, stetīstát okolo
circumvolō, āre, āvī, ātumlétat kolem, obletovat
cis (+ acc.)z této strany, před
citerior, iusležící z této strany, přednější, bližší
citō, āre, āvī, ātumpředvolávat, obeslat
citōrychle, spěšně, honem
citrā (adv.)z této strany
citrā (+ acc.)z této strany (něčeho), na tuto stranu (něčeho), před
citrōsem
citus, a, umrychlý
cīvīlis, eobčanský
cīvis, is, m. f.občan, občanka
cīvitās, ātis, f.obec; stát; občanství
clādēs (clādis), is, f.škoda, ztráta; neštěstí, pohroma, zkáza, záhuba; porážka
clamtajně
clāmō, āre, āvī, ātumvolat, křičet
clāmor, ōris, m.křik, pokřik; jásot; nářek
clārēscō, ere, clāruī, –jasněji zaznívat; svítit, skvít se, zazářit; proslavit se
clārus, a, umjasný; zřejmý; slavný, proslulý
classis, is, f.loďstvo; třída
claudō, ere, clausī, clausumzavírat, uzavírat
claustrum, ī, n.závora, zámek; klášter
clausus, a, umuzavřený, omezený
clāvis, is, f.klíč
clāvus, ī, m.hřebík
clērus, ī, m.duchovenstvo
cliēns, entis, m.chráněnec, svěřenec, klient; leník, vazal, poddaný
clipeus, ī, m.štít
clīvus, ī, m.svah, návrší, stoupání, příkrá cesta
cloaca, ae, f.kanál, stoka
Clūsium, iī, n.dnešní Chiusi v Etrurii
cōdex, icis, m.kniha; seznam; kmen stromu
coelum, ī, n.nebe, nebesa, obloha; podnebí, počasí
coemō, ere, ēmī, ēmptumskoupit, nakoupit
coeō, coīre, coiī, coitumscházet se
coepī, coepisse, coeptumzačínat
coeptum, ī, n.započaté dílo, podnik
coërceō, ēre, cuī, citumsvírat, držet pohromadě, ohrazovat; krotit, kárat, trestat
coetus, ūs, m.shromáždění, sejití se, sběh
cōgitātiō, ōnis, f.přemýšlení, úvaha; úmysl, záměr
cōgitō, āre, āvī, ātumpřemýšlet, zamýšlet, uvažovat
cōgnātiō, ōnis, f.pokrevní příbuznost
cōgnātus, a, umpříbuzný, pokrevný
cognōmen, inis, n.příjmení
cōgnōscō, ere, cōgnōvī, cōgnitumpoznávat, shledat, dozvědět se
cōgō, ere, coēgī, coāctumshánět dohromady, shromažďovat, svolávat; zhušťovat, srážet se, tuhnout; nutit, tísnit
cohors, rtis, f.ohrada; zástup; kohorta
collēcta, ae, f.sebrané peníze, daň
collēga, ae, m.spoluúředník
collēgium, iī, n.spoluúřadování, kolegium, spolek
colligō, āre, āvī, ātumsvázat, spoutat; zdržet
colligō, ere, lēgī, lēctumsbírat, shromažďovat, hromadit; shrnovat, stáčet (do kotouče); usuzovat; vzpamatovat se, vzchopit se
collis, is, m.pahorek, návrší
collocō, āre, āvī, ātumumístit, uložit
colloquium, iī, n.rozhovor, rozmluva
colloquor, ī, locūtus sumsmlouvati se, jednat
collum, ī, n.krk, hrdlo, šíje, vaz; stonek
colō, āre, āvī, ātumprosévat, cedit
colō, ere, coluī, cultumobdělávat, pěstovat; vzdělávat; bydlet, obývat; uctívat
color, ōris, m.barva; pleť
columba, ae, f.holub (obecně), holubice
columbīnus, a, umholub(ič)í
columna, ae, f.sloup, pilíř
coma, ae, f.vlas; (v pl.) listí
combūrō, ere, ussī, ustumspalovat
comes, comitis, m.průvodce, druh; správce hradu; hrabě
cōmitās, ātis, f.vlídnost
comitor, ārī, ātus sumprovázet
commeātus, ūs, m.zásoby, zásobovací sbor
commemorō, āre, āvī, ātumpřipomenout, zmínit se
commendō, āre, āvī, ātumodevzdat, svěřit (v ochranu)
commentārius, iī, m.zápisek, deník, pl.: zápisky, paměti
commigrō, āre, āvī, ātumpřestěhovat se
commissārius, iī, m.pověřenec, zmocněnec, komisař
committō, ere, mīsī, missumsvěřit, odevzdávat; sloučit, spojit; dopouštět se, provinit se, spáchat; pugnam committere svést bitvu
commodumprávě
commodum, ī, n.pohodlí, výhoda, prospěch
commodus, a, umpohodlný, snadný; výhodný, prospěšný; vhodný, přiměřený
commoveō, ēre, mōvī, mōtumpohnout, dojímat
commūnicō, āre, āvī, ātumsdělovat; smlouvat se (s kým); svěřovat se
commūniō, ōnis, f.společenství, pospolitost
commūnis, espolečný
commūnitās, ātis, f.obec, společenství
commūtō, āre, āvī, ātumzměnit
comparātiō, ōnis, f.nachystání, připravení; srovnání, přirovnání; úmluva
comparō, āre, āvī, ātumopatřovat, získávat; připravovat; srovnávat, přirovnávat
compellō, āre, āvī, ātumoslovovat, promlouvat; domlouvat, kárat, obviňovat
compellō, ere, pulī, pulsumshánět, vhánět, zahánět; zatlačovat, tísnit, nutit
comperiō, īre, perī, pertumdovědět se, zjistit
complector, plectī, plexus sumzahrnovat v sobě, obsahovat
complūrēs, iumnemálo, mnozí, dosti mnoho
compōnō, ere, posuī, positumskládat
compos, otismocen (něčeho), schopen (něčeho), vládnoucí (něčím), suī (mentis) compotem nōn esse neovládat se; účasten
comprehendō, ere, hendī, hēnsumsebrat, chytit, uchopit, zachvátit, ignem comprehere vznítit se; obsáhnout, mente comprehendere pochopit; zatknout, zajmout, dopadnout
comprimō, ere, pressī, pressumstisknout, potlačit, zkrotit
comprobō, āre, āvī, ātumschválit, uznat, potvrdit
concēdō, ere, cessī, cessumpřipouštět; dovolovat, povolovat; odejít, ustoupit; dát
concha, ae, f.lastura, ulita, skořápka; nach
concilium, iī, n.schůze, shromáždění, sněm
concipiō, ere, cōncēpī, cōnceptumsebrat hromadu, shrnout; pronášet, vyjadřovat; pojmout do sebe; pochopit; pociťovat
concīvis, is, m.spoluobčan, krajan
concordia, ae, f.svornost, jednota, soulad, shoda; smír, souhlas, dohoda
concordō, āre, āvī, ātumsouhlasit, shodovat se
concurrō, ere, currī, cursumsbíhat se
concursus, ūs, m.sběh, shluk, shon
condemnō, āre, āvī, ātum (+ gen.)odsoudit (k čemu)
condiciō, ōnis, f.podmínka, condiciō sine quā nōn nevyhnutelná podmínka; dohoda, úmluva, smlouva; stav, postavení, poměry
condīcō, ere, dīxī, dictumsmluvit (se), ujednat
condīmentum, ī, n.koření
condiō, īre, īvī, ītumkořenit
condō, ere, didī, ditumsložit, sepsat; stavět, budovat, zakládat, a. U. c. = ab Urbe conditā od založení Říma; uložit, uschovat; strávit, prožít
cōnferō, ferre, tulī, lātum (collātum)snášet dohromady, shromažďovat, sbírat, shánět, platit příspěvky; spojovat, slučovat; srážet se; srovnávat, porovnávat; radit se; svádět, svalovat, officia cōnferre ukládat povinnosti; sē cōnferre uchýlit se; cōnfert je prospěšné
cōnfēstimihned, okamžitě
cōnficiō, ere, fēcī, fectumdokončit, dodělat; zpracovat, strávit; sebrat, sehnat, opatřit; zdolat, zničit, podmanit, pokořit; způsobit, přivodit, zjednat, ex eā rē cōnficitur z toho vyplývá; sklíčit, zarmoutit; sepsat
cōnfictiō, ōnis, f.smyšlenka
cōnfīdō, ere, cōnfīsus sumdůvěřovat
cōnfirmō, āre, āvī, ātumupevnit, utvrdit; povzbudit
cōnfiteor, ērī, fessus sumpřiznávat se, vyznávat
cōnflīctus, ūs, m.srážka, střetnutí
cōnflīgō, ere, flīxī, flictumsrážet se, narážet na sebe, utkat se
cōnfluō, ere, flūxī, –stékat, sbíhat se, hrnout se
cōnfodiō, ere, fōdī, fossumprobodnout; vyklovat
cōnfringō, ere, frēgī, frāctumzlomit, zničit, rozbít
cōnfugiō, ere, fūgī, –uchýlit se někam, utéci
cōnfūsus, a, umneuspořádaný
congerō, ere, gessī, gestumhromadit, kupit
congredior, gredī, gressus sumsejít se, střetnout se
congregō, āre, āvī, ātumshromažďovat, sdružovat
congruus, a, umshodný, úplný
coniciō, ere, iēcī, iectumházet, vrazit, vrhnout
coniugium, iī, n.sňatek, manželství
coniungō, ere, iūnxī, iūnctumspojit, slučovat
coniūnctus, a, umspojený
coniū(n)x, iugis, m. f.manžel, manželka, choť
coniūrātiō, ōnis, f.spiknutí; společná přísaha
coniūrātus, ī, m.spiklenec
coniūrō, āre, āvī, ātumspiknout se, vzbouřit se
cōnor, ārī, ātus sumpokoušet se, usilovat
conquīrō, ere, quīsīvī, quīsītumshánět, vyhlédávat, sbírat
cōnscendō, ere, scendī, scēnsumvystoupit, vylézt na něco; nāvem cōnscendere vsednout na loď
cōnscientia, ae, f,svědomí, vědomí, cōnscientia scelerum špatné svědomí ze zločinu
cōnsecrātiō, ōnis, f.vysvěcení, posvěcení
cōnsecrō, āre, āvī, ātumvysvětit, zasvětit bohům
cōnsector, ārī, ātus sumpronásledovat, stíhat
cōnsēnsus, ūs, m.souhlas, shoda, schválení
cōnsentiō, īre, sēnsī, sēnsumsouhlasit, stejně smýšlet; usnést se
cōnsequentia, ae, f,důsledek, následek
cōnsequor, quī, secūtus sumnásledovat, pronásledovat; +acc.: dosahovat
cōnservō, āre, āvī, ātumuchovat, zachovat; ušetřit
cōnsīderō, āre, āvī, ātumuvážit, zvážit, brát v úvahu
cōnsīdō, ere, sēdī, –posadit se, usednout
cōnsilium, iī, n.rada, návrh, porada, úmysl; usnesení, rozhodnutí; shromáždění, poradní sbor; rozvaha
cōnsimilis, ezcela podobný
cōnsistō, ere, stitīspolečně se stavět; zastavit se; postavit se na odpor, odolávat; zakládat se, záležet, záviset; stanout, přestat, usadit se, uklidňovat se
cōnsistōrium, iī, n.shromáždění, zasedání, konzistoř
cōnsolor, ārī, ātus sumutěšovat
cōnspectus, ūs, m.pohled, dohled, pozorování; in cōnspectū eius před jeho očima
cōnspiciō, ere, exī, ctumspatřit, uvidět, zpozorovat, (v pas.) být vidět, budit pozornost
cōnstāns, antisstálý, pevný, vytrvalý
cōnstantia, ae, f.stálost, pevnost, vytrvalost
cōnstat, āre, cōnstitit (+ acc. s inf.)je známo
cōnstituō, ere, uī, ūtumpostavit, zřídit, ustavit, ustanovit
cōnstō, āre, stitī, –pevně stát; skládat se
cōnstringō, ere, strīnxī, strictumsvázat, spoutat, utahovat
cōnstruō, ere, ūxī, ūctumsložit, sestavit
consuāsor, ōris, m.rádce
cōnsuēscō, ere, suēvī, suētumzvykat si, přivykat; cōnsuēscō abesse obvykle se neúčastním
cōnsuētūdō, inis, f.zvyk, obyčej
cōnsuētus, a, umobvyklý, navyklý
cōnsul, lis, m.konzul
cōnsulāris, ekonzulský
cōnsulāris, is, m.bývalý konzul
cōnsulō, ere, suluī, sultumradit se, rokovat; (+ dat)pečovat; (+ acc.) ptát se na radu
cōnsultō, āre, āvī, ātumptát se na radu; (dobře) uvážit
cōnsultor, ōris, m.rádce; dotazovatel (v právní věci), klient
cōnsultum, ī, n.usnesení, rozhodnutí, ustanovení
cōnsummō, āre, āvī, ātumsečíst, dokončit, vykonat
cōnsūmō, ere, sūmpsī, sūmptumstrávit, spotřebovat
contemnō, ere, tempsī, temptumnedbat, podceňovat, pohrdat, opovrhovat
contemplātiō, ōnis, f.uvažování, rozjímání
contendō, ere, tendī, tentumzápasit; srovnávat; napínat; namáhat se, spěchat, rychle táhnout
contentiō, ōnis, f.napínání; spor, zápas, soupeření
contentus, a, umspokojený
conterō, ere, contrīvī, contrītummařit, ničit
conticinium, iī, n.večer, začátek noci
contiguus, a, umsousední, vedlejší, hraniční, stýkající se
continēns, entisdržící pohromadě, souvislý, nepřetržitý; sousední, následující
continenterneustále, ustavičně, nepřetržitě, souvisle
contineō, ēre, tinuī, tentumspojovat, udržovat, zadržovat, obsahovat
contingit, ere, contigit (+ dat.)stává se, daří se
contingō, ere, contigī, contāctumdotýkat se
continuus, a, umsouvislý, ustavičný, nepřetržitý, sousední
contiō, ōnis, f.řeč, shromáždění
contrā (adv.)naproti
contrā (+ acc.)proti
conrtactus, a, umúzký, stažený; zkrácený, krátký, stručný
contractus, ūs, m.(střv.) stažení; (střv.) sjednání obchodu; (střv.) smlouva
contrādīcō, ere, īxī, dictumodporovat
contrahō, ere, traxī, tractumstahovat, zužovat, svinovat; smršťovat, zkracovat; sjednat, smluvit; shromáždit, contrahere dēbita zadlužovat se
contrārium, iī, n.opak, protiklad
contrārius, a, umopačný, protější, protilehlý; protivný, odporující, škodlivý
contrōversia, ae, f.spor, rozepře
contumēlia, ae, f.potupa, pohana, urážka
conturbō, āre, āvī, ātumuvést do zmatku, pomíchat
conūbium, iī, n.snubní právo; sňatek, manželství
convalēscō, ere, valuī, –uzdravovat se, sílit
conveniēns, entispřiléhající, přiměřený, vhodný, shodný
conveniō, īre, vēnī, ventumscházet se, setkat se, navštívit; smluvit se, dohodnout se, shodnout se, ujednat
conventus, ūs, m.shromáždění, sněm; soud
convertō, ere, vertī, versumobrátit, zvrátit; překládat, tlumočit
convīctor, ōris, m.společník (u stolu)
convincō, ere, vīcī, victumúplně přemoci; usvědčit, zjevně dokázat, convictī iūdiciīs usvědčení na soudech, odiō hūmānī generis convictī sunt byli usvědčeni z nenávisti k lidskému pokolení
convīvium, iī, n.hostina
convocō, āre, āvī, ātumsvolat
cōpia, ae, f.hojnost, zásoba, dostatek; možnost, příležitost; pl.: vojenské sbory
cōpiōsus, a, umhojně zásobený, bohatý, obsáhlý
coquō, ere, coxī, coctumvařit; péct; (v pas.) zrát
cor, cordis, n.srdce
cōram (adv.)tváří v tvář
cōram (+ abl.)před (někým), v něčí přítomnosti
corbis, is, m. f.koš
Corinthus, ī, f.Korint
corium, iī, n.kůže
cornīx, īcis, f.vrána
cornū, ūs, n.roh, paroh; křídlo šiku
corōna, ae, f.věnec, koruna, kruh
corōnō, āre, āvī, ātumvěnčit, korunovat
corporālis, etělesný, osobní
corpus, oris, n.tělo; předmět, těleso; celek, soubor
corrigō, ere, rēxī, rēctumopravovat, napravovat
corripiō, ere, ripuī, reptumuchvátit, popadnout
corrumpō, ere, rūpī, ruptumzkazit, porušit, poškodit; podplácet
corruptēla, ae, f.zkaženost
corvus, ī, m.havran
cothurnus, ī, m.střevíc
cotīdiānus, a, umkaždodenní, všední
cotīdiēkaždodenně
cottīdiānus, a, umkaždodenní, všední
cottīdiēkaždodenně
coxa, ae, f.kyčel
crāszítra
crāstinuszítřejší
creātor, ōris, m.stvořitel
creātūra, ae, f.stvoření
crēber, bra, brumhojný, četný; častý; hustý
crēbrōhojně, často
crēdibilis, euvěřitelný, věrohodný
crēditor, ōris, m.věřitel
crēdō, ere, didī, ditum (+ dat.)věřit, důvěřovat (komu); svěřit, půjčit (komu)
crēdulus, a, umdůvěřivý
cremō, āre, āvī, ātumspalovat, upalovat
creō, āre, āvī, ātumtvořit; volit; rodit, plodit
crepitō, āre, āvī, –rachotit, řinčet
crepō, āre, uī, –chřestit; hlasitě mluvit
Crēs, ētis, m.Kréťan
crēscō, ere, crēvī, crētumrůst, vyrůstat, vzmáhat se
Crēta, ae, f.Kréta
crībrō, āre, āvī, ātumprosévat
crībrum, ī, n.síto
crīmen, inis, n.obvinění, nařknutí, žaloba; výčitka, výtka; provinění, zločin
crīnis, is, m.vlas, vlasy
crista, ae, f.hřeben; chochol
crocus, ī, m.šafrán
cruciāta, ae, f.křížová výprava
crucifīgō, ere, fīxī, fīxumpřibít na kříž
cruciō, āre, āvī, ātumtýrat, mučit
crūdēlis, ekrutý, ukrutný, bezcitný, hrozný
crūdelitās, ātis, f.krutost
cruor, ōris, m.krev (z poranění)
crūs, crūris, n.holeň, bérce, noha, hnát
crūsta, ae, f.kůra; skořápka; tuhý povlak
crux, crucis, f.kříž
cubiculum, ī, n.ložnice
cubīle, is, n.lože, lůžko, postel; brloh, pelech, doupě
cubō, āre, cubuī, cubitumležet, odpočívat
culex, icis, m.komár
culmen, inis, n.střecha, vrchol
culmus, ī, m.stéblo; sláma
culpa, ae, f.vina
culpō, āre, āvī, ātumvinit, obviňovat
culter, trī, m.nůž
cultiō, ōnis, f.pěstění, vzdělávání
cultor, ōris, m.pěstitel, ctitel
cultūra, ae, f.pěstování, vzdělávání, zušlechťování; agrī cultūra zemědělství
cultus, a, umobdělaný, pěstovaný, upravený, vzdělaný
cultus, ūs, m.pěstování, obhospodařování; způsob života
cum (předložka, + abl.)s, se
cum (spojka)(časová) když, cum prīmum jakmile; (příč.) protože; (přípust.) i když
cumulus, ī, m.hromada, kupa; dovršení
cūnae, ārum, f.kolébka; hnízdo
cūnctātor, ōris, m.váhavec
cūnctor, ārī, ātus sumváhat, rozmýšlet se, otálet
cūnctus, a, umveškerý, všechen, celý
cuneus, ī, m.klín
cupiditās, ātis, f.dychtivost, žádostivost, touha
cupīdō, inis, f.touha, dychtivost, žádostivost
cupidus, a, umžádostivý, chtivý, dychtivý; vášnivý, náruživý
cupiō, ere, īvī (iī), ītumdychtit, žádat, toužit
cūprum, ī, n.měď
cūrproč, nač
cūra, ae, f.péče, starost, opatrování; dohled, dozor, správa; starostlivost, obava, strast
cūrātiō, ōnis, f.péče, léčení
cūria, ae, f.sdružení několika rodů; budova senátu; senát, rada; (střv.) dvůr, cūria Rōmāna papežská kurie, cūria rūsticālis statek
cūriōsitās, ātis, f.zvědavost
cūriōsus, a, umzvědavý
cūrō, āre, āvī, ātumstarat se, pečovat; léčit, ošetřovat
curriculum, ī, n.běh, závodiště curriculum vītae životopis
currō, ere, cucurrī, cursumběžet
currus, ūs, m.vůz
cursus, ūs, m.běh; plavba
custōdiō, īre, īvī, ītumhlídat, střežit
custōs, ōdis, m. f.strážce, strážkyně
cycnus, ī, m.labuť (obecně)
cygnus, ī, m.labuť (obecně)
damnō, āre, āvī, ātumodsoudit
damnum, ī, n.škoda, újma, ztráta, damnō coercēre pokutovat
Danaī, ōrum, m.Řekové
daps, dapis, f.hostina, hody, jídlo
datiō, ōnis, f.dávání, dávka
dē (+ abl.)(odněkud) ze; z (něčeho); (o čase) o, za, dē media nocte o půlnoci, dē tertia vigilia za třetí noční hlídky; (o příčině) pro, za, z; (o způsobu) podle, po; (o vztahu) o
dea, ae, f.bohyně
dēbellō, āre, āvī, ātumdoválčit, přemoci, zcela pokořit
dēbeō, ēre, dēbuī, dēbitumbýt povinen, muset; dlužit
dēbitor, ōris, m.dlužník; (střv.) viník
dēbitum, ī, n.dluh; daň, závazek; (střv.) vina
dēcēdō, ere, cessī, cessumodcházet, vzdalovat se, ustupovat
decemdeset
December, bris, m.prosinec
decemvir, ī, m. (obvykle v pl.)člen desetičlenné komise
dēceptus, a, umoklamaný
dēcernō, ere, crēvī, crētumrozhodovat; ustanovit
decet, ēre, decuit (+ acc.)slušet se, hodit se, quibus decet (vōs) terrōrī esse jimž byste měli postrachem být
dēcīdō, ere, cidī, –spadnout
dēcīdō, ere, cīdī, cīsumutnout, odříznout; rozhodnout
dēcipiō, ere, cēpī, ceptumklamat, šálit, podvádět
dēclārō, āre, āvī, ātumveřejně vyhlašovat, označovat; objasnit
dēclīve, is, n.svah, spád, úbočí
dēclīvis, esvažitý, spádný
decōrus, a, umslušný, vhodný, důstojný
dēcrētum, ī, n.rozhodnutí, usnesení
dēcurrō, ere, currī, cursumsbíhat dolů, stékat
decus, coris, n.ozdoba, okrasa; půvab, krása; ctnost, poctivost, čest
dedecet, ēre, cuitnesluší se, nehodí se
dēditiō, ōnis, f.vzdání se, poddání, porobení
dēdō, ere, didī, ditumvydat; v pas. věnovat se; sē dēdere poddat se
dēdūcō, ere, dūxī, ductumsvádět (dolů), stahovat, dovádět, odvádět
dēfendō, ere, dēfendī, dēfēnsumodhánět, odrážet; bránit, hájit; obhajovat se
dēfēnsa, ae, f.obrana, obhajoba
dēfensiō, ōnis, f.obrana, obhajoba
dēfēnsor, ōris, m.obránce, odvratitel, obhájce
dēferō, ferre, tulī, lātumsnášet, odnášet, oznamovat
dēfessus, a, umzcela unavený, zemdlený, vysílený
dēficiō, ere, fēcī, fectumodstupovat, odpadat, opouštět (koho); ubývat, scházet, nedostávat se; ochabovat, umdlévat, animō dēficere klesati na duchu; tempus mihi dēficit chybí mi čas
dēfleō, ēre, ēvī, ētumoplakávat
dēfodiō, ere, fōdī, fossumvykopat, odhrabat; zakopat, zahrabat, pohřbít
dēformitās, ātis, f.znetvoření, zohavení, ohavnost
dēformō, āre, āvī, ātumznetvořit, zohavit; zhanobit, potupit; vytvářet, zobrazit
dēfrēnātus, a, umbezuzdný
dēfūnctus, a, umzemřelý, zesnulý, missa dēfūnctōrum zádušní mše
dēfungor, ī, functus sumzemřít, skonat
dēgener, erisodrodilý, zvrhlý, nešlechtěný, zvrácený
dēiciō, ere, iēcī, iectumshodit, vyhodit, vyhnat
deinmístně: odtud, dále; časově: od té doby, potom
deindemístně: odtud, dále; časově: od té doby, potom
dēlectō, āre, āvī, ātumtěšit, bavit se
dēlēgō, āre, āvī, ātumodesílat, odkázat, svěřit
dēleō, ēre, ēvī, ētumničit; hubit
dēlētus, a, umzničený; vyhubený
dēlīberātiō, ōnis, f.rozmýšlení, rozhodnutí
dēlīberō, āre, āvī, ātumuvažovat, zvažovat
dēlictum, ī, n.provinění, poklesek, přestupek, zločin, corpus dēlictī doličný předmět
dēligō, ere, lēgī, lēctumvybrat, vyvolit
dēlīrium, iī, n.blouznění
Delphī, ōrum, m.Delfy
delphīnus, ī, m.delfín
dēlūbrum, ī, n.chrám, svatyně
dēlūdō, ere, lūsī, lūsumklamat
Dēlus (Dēlos), ī, f.ostrov Délos
dēmānō, āre, āvī, ātumstékat, splývat
dēmēns, entiszbavený mysli, bez rozumu, šílený, nepříčetný
dēmigrō, āre, āvī, ātumodejít, odstěhovat se
dēmittō, ere, mīsī, missumspouštět, sklopit
dēmō, ere, dēmpsī, dēmptumsnímat, odstraňovat, odnít, ubrat
dēmōnstrō, āre, āvī, ātumukazovat, sdělovat, dokazovat
dēmumteprve, konečně
dēnegō, āre, āvī, ātumodepřít, důrazně popírat
dēnīpo deseti
dēnigrō, āre, āvī, ātumočernit, začernit
dēniquekonečně, nakonec, zkrátka, vůbec
dēns, dentis, m.zub
dēnuntiō, āre, āvī, ātumohlašovat, oznamovat; předpovídat, prorokovat
dēnuōznovu, opět
dēpellō, ere, pulī, pulsumzahnat, odehnat
dēplōrō, āre, āvī, ātumhořce plakat, bědovat, oplakávat
dēpōnō, ere, posuī, pos(i)tumodložit, položit, postavit; uložit, uschovat, svěřit; zaplašit, zapudit, sitim dēpōnere uhasit žízeň
dēportō, āre, āvī, ātumodvážet, odnášet, dopravovat, odvádět (za trest někam); vypovídat
dēprecor, ārī, ātus sumprosit za odvrácení (zlého), vyprošovat si, přimlouvat se; dēprecātus prosiv nebo prošený
dērelinquō, ere, līquī, lictumopustit, nechat, dát jako zástavu
dērogō, āre, āvī, ātumodnímat, ubírat, částečně rušit, dērogāre lēgī omezit platnost zákona
dēscendō, ere, ndī, nsum (+ abl.)sestoupit, sejít, spadávat; odvozovat se; vtrhnout, vnikat
dēscrībō, ere, scrīpsī, scrīptumpopisovat, líčit; zobrazovat
dēserō, ere, uī, rtumopustit, zanechat
dēsertum, ī, n.pustina, poušť
dēsertus, a, umpustý, opuštěný
dēsīderium, iī, n.přání, touha
dēsīderō, āre, āvī, ātumtoužit, žádat; postrádat; pas.: chybět, nedostávat se
dēsignō, āre, āvī ātumoznačovat
dēsiliō, īre, siluī, –seskakovat, rychle plynout
dēsinō, ere, sīvī (siī), situmpřestávat, ustávat; nechávat (něčeho)
dēsistō, ere, stitī, –přestat, končit
dēspērātiō, ōnis, f.zoufalství
dēspiciō, ere, spexī, spectumopovrhovat, shlížet shora; nedbat
dēstinō, āre, āvī, ātumurčit, stanovit; upevňovat; rozhodnout se, odhodlat se
dēstituō, ere, stituī, stitūtumopustit, zradit, postavit stranou
dēstruō, ere, ūxī, uctumzničit, zbořit
dēsum, dēesse, dēfuī, –, dēfutūrusnebýt přítomen, scházet, chybět
dēsupershora, ohledně toho
dētegō, ere, tēxī, tēctumodkrýt, odhalit
dēterminō, āre, āvī, ātumvymezit, ohraničit
dēterreō, ēre, uī, itumodstrašovat, odvracet
dētestābilis, ehodný opovržení; prokletý; ohavný
dētestor, ārī, ātus sumproklínat, odmítat
dētrahō, ere, trāxī, trāctumstahovat
dētrīmentum, ī, n.škoda, ztráta
dētrūdō, ere, ūsī, trūsumsrazit, svrhnout
deus, ī, m.bůh, deus ex māchinā bůh spuštěný strojem na scénu (klasický závěr antických dramat), dī superī nebeští bohové, dī īnferī bohové podsvětí
dēvocō, āre, āvī, ātumsvolávat, přivolat, svádět
dēvolvō, ere, volvī, volūtumspadnout, svalit; pas.: svalit se, připadnout
dēvōtiō, ōnis, f.zbožnost, oddanost, zaslíbení
dexter, dext(e)ra, dext(e)rumpravý; příznivý, šťastný
diciō, ōnis, f.moc, panství, vláda
dicō, āre, āvī, ātumslavnostně ohlásit; zasvětit; věnovat
dīcō, ere, dīxī, dictumpovídat, říkat, pravit, vyprávět
dictātōr, ōris, m.diktátor
dictātūra, ae, f.diktatura, úřad diktátora
dictō, āre, āvī, ātumdiktovat
dictum, ī, n.výrok, slovo
dictus, a, umřečený, tento
diēs, ēī, m. (určitý den: f.)den, diū noctūque ve dne i v noci
differō, ferre, distulī, dīlātumšířit, odkládat; lišit se (v préz. syst.)
difficilis, eobtížný, náročný, nesnadný
difficillimus, a, umnejobtížnější, nejnáročnější
difficiliternesnadno, obtížně
difficultās, ātis, f.obtíž, nesnáz, svízel
difficulternesnadno, obtížně
diffīdō, ere, diffīsus sumnedůvěřovat
diffugiō, ere, fūgī, –rozutéct se, rozprchnout se
digitus, ī, m.prst; palec (míra)
dignitās, ātis, f.důstojnost, vážnost; zásluha, hodnost; nádhera, okázalost, velkolepost
dīgnōscō, ere, nōvī, –rozeznávat, rozlišovat, rozpoznávat
dignor, ārī, ātus sumpokládat za hodna, ráčit
dignus, a, um (+ abl.)důstojný, zasloužilý, hodný čehosi; přiměřený, zasloužený
dīlābor, ī, lāpsus sumrozpadat se, rozptylovat se, mizet
dīlēctus, a, ummilý, oblíbený
dīligēns, entispečlivý, dbalý, svědomitý
dīligentia, ae, f.pečlivost, svědomitost
dīligō, ere, lēxī, lēctumvybírat, oblíbit si, mít rád
dīlūcēscō, ere, lēxī, lēctumprosvětlit se, rozednít se
dīluviēs, ēī, f.povodeň, potopa; zkáza, záhuba
dīluvium, iī, n.povodeň, potopa; zkáza, záhuba
dīmicō, āre, āvī, ātumzápasit, bojovat, střetat se
dīmidium, iī, n.polovina
dīmittō, ere, mīsī, missumrozeslat, vyslat; rozpustit; propustit, pustit; (střv.) odpustit
dīmoveō, ēre, mōvī, mōtumrozdělovat, rozrážet; odhánět, odvracet, zapudit
dīnōscō, ere, nōvī, –rozeznávat, rozlišovat, rozpoznávat, dīnoscitur je známo
dioecēsis, is, f.správní okres, diecéze
dīrēctus, a , umpřímý, rovný
dīrigō, ere, rēxī, rēctumřídit; zaměřit
dirimō, ere, ēmī, emptumrozdělit, přerušit
dīripiō, ere, ripuī, reptumroztrhnout, rozkrádat, plenit
dīruō, ere, uī, ūtumbořit
dīrus, a , umhrozný, děsivý, krutý
dīs, dītisbohatý, zámožný
discēdō, ere, cessī, cessumrozcházet se, rozestoupit se, rozptlovt se; odcházet, odtáhnout, ustoupit
discernō, ere, crēvī, crētumrozlišovat, rozeznávat; odlučovat; rozsuzovat
disciplīna, ae, f.vyučování, vzdělání, učení; znalost; výchova, kázeň; pl.: vědní obory
discipula, ae, f.žákyně
discipulus, ī, m.žák
discō, ere, didicī, –učit se, naučit se, poznávat
discordia, ae, f.svár, nesvornost, roztržka
discors, ordisnesvorný, svárlivý, odbojný; neshodný, různý
discrepō, āre, āvī (uī), –různit se, lišit se, neshodovat se, odchylovat se
discrīmen, inis, n.rozhraní, mezera, přehrada, vzdálenost; rozlišování, rozdělování, rozhodování se; rozhodný čin, rozhodná doba, zkouška
discurrō, ere, currī, cursumrozběhnout se, rozptýlit se, pobíhat
discus, ī, m.kotouč; mísa, talíř
discutiō, ere, cussī, cussumrozrážet, roztříštit, rozhánět; mařit; (řečí) přetřásat, probírat, diskutovat
dispōnō, ere, posuī, positumnakládat s něčím; urovnat, uspořádat
disputātiō, ōnis, f.rozprava, řeč
disputō, āre, āvī, ātumrozmlouvat, rozprávět; vypočítat
dissēnsiō, ōnis, f.rozkol, nesouhlas, spor
disserō, ere, uī, tummluvit, rozebírat
dissideō, ēre, sēdī, sessumbýt vzdálen; neshodovat se
dissimilis, enepodobný, rozdílný, odlišný, jiný
dissimillimusnejrozdílnější, nejodlišnější
dissimulātor, ōris, m.ten, kdo něco zatajuje
dissimulō, āre, āvī, ātumzatajovat, předstírat
dissipātus, a, umrozdrobený, rozptýlený
distinguō, ere, stīnxī, stīnctumpestře zdobit, dodat rozmanitosti; rozlišovat, dělit, tříbit
distō, āre, –, –být vzálen; lišit se, distat je rozdíl
distrahō, ere, traxī, tractumroztahovat, roztrhávat, roznášet
distribuō, ere, uī, ūtumrozdělovat, rozdávat, přidělovat
dītior, iusbohatší
dītissimus, a, umnejbohatší, velmi bohatý
diūdlouho
diūtiusdéle, příliš dlouho
dīversus, a, umrůzný, rozdílný
dīves, itis, m.boháč
dīves, dīvitisbohatý, zámožný, dīves opum bohatý statky; úrodný, výnosný
dīvidō, ere, vīsī, vīsumdělit, rozdělovat, rozdávat; oddělovat, odlučovat, rozdvojovat; rozvrhnout, uspořádat
dīvīnus, a, umbožský, boží, svatý, dīvīnum officium bohoslužba
dīvīsiō, ōnis, f.rozdělení, rozdělování
dīvīsus, a, umrozdělený
dīvitiae, ārum, f.bohatství, poklady
dīvitior, iusbohatší
dīvitissimus, a, umnejbohatší, velmi bohatý
dō, dare, dedī, datumdávat, dō ut dēs dávám abys dal
doceō, ēre, docuī, doctum (aliquam aliqod)učit (někoho něčemu), poučovat (někoho o něčem); vyprávět, oznamovat (někomu něco)
doctor, ōris, m.učenec, učitel
doctrīna, ae, f.vzdělání, nauka
doctus, a, umučený, vzdělaný
doleō, ēre, uī, –, dolitūruscítit bolest
dōlium, iī, n.sud
dolor, ōris, m.bolest; žal, zármutek
dolorōsus, a, um(střv.) bolestný
dolōsus, a, umlstivý, podvodný, úskočný
dolus, ī, m.podvod, lest, úklad, nástraha
domesticus, a, umdomácí, rodinný; tuzemský
domīdoma; domī mīlitiaeque v míru i ve válce
dominātiō, ōnis, f.panování, vláda, nadvláda
domina, ae, f.paní, hospodyně, vládkyně
dominica, ae, f.neděle
dominium, iī, n.panství
dominor, ārī, ātus sumbýt pánem, vládnout
dominus, ī, m.pán
domō, āre, uī, itumzkrotit, podmanit, podrobit
domōsdomů
domus, ūs, f.dům
dōnecdokud
dōnō, āre, āvī, ātumdát, darovat
dōnum, ī, n.dar
dormiō, īre, īvī, ītumspát
dormitō, āre, āvī, ātumusínat, dřímat, klímat
dōs, dōtis, f.věno; dar
dosis (doseōs), is, f.dávka léku
dotō, āre, āvī, ātumvybavit; dát věno; v pas.: dostat údělem
dracō, ōnis, m.drak, saň, ještěr
drāma, atis, n.divadelní hra
druidae, ārum, m.druidové (keltští kněží)
druidēs, um, m.druidové (keltští kněží)
dubitō, āre, āvī, ātumpochybovat, váhat, rozpakovat se
dubium, iī, n.pochybnost, nejistota
dubius, a, umpochybný, nejistý
ducātus, ūs, m.knížectví, vévodství
dūcō, ere, dūxī, ductumvést, táhnout; prodlužovat, protahovat; být v čele; považovat, pokládat, uznávat (někoho za něco); vdechovat, vsát; nabývat, dostávat, uxōrem dūcere oženit se
ductō, āre, āvī, ātumvodit; velet
ductus, ūs, m.tažení, vedení, ductus aquārum vodovod, ductus ōris rys obličeje, ductū za vedení
dūdumdávno
dulcis, esladký; příjemný, milý
dumdokud, pokud, když, zatímco; dokud ne, pokud ne
dumtaxatnanejvýš, přinejmenším, aspoň
dūmus, ī, m.keř, křoví, houští, hloží
duo, duae, duodva
duplex, icisdvojitý, dvojí, dvojnásobný; dvousmyslný, obojaký, neupřímný
duplus, a, umdvojitý, dvojnásobný, dvakrát větší
dūrētvrdě, těžce; neobratně, hrubě, necitelně
dūritia, ae, f.tvrdost, otužilost, necitelnost, hrubost
dūrō, āre, āvī, ātumtvrdnout; trvat, vytrvat
dūrus, a, umtvrdý, pevný, nepoddajný, silný, otužilý; surový, hrubý, drsný; hiems dūra tuhá zima
dux, ducis, m. f.vůdce, vojevůdce, náčelník, mē duce pod mým vedením; (střv.) vévoda, vládnoucí kníže
ē (+ abl., jen před souhláskou)(o místě) z, ze; (o čase) od; (o vztahu) podle, po, vzhledem, k
tudy
eadem(ta)taž
ebur, oris, n.slonovina
eccehle, ejhle
ecclēsia, ae, f.církev; kostel
ecquidzda
edāx, ācisnenasytný, žravý
ēdiscō, ere, didicī, –učit se nazpaměť
ēditus, a, umvyvýšený
ēdō, ere, didī, ditumvydat, vypouštět, zplodit; oznámit, prohlásit; vykonat, způsobit, pořádat
edō, ere, ēdī, ēsumjíst
ēducō, āre, āvī, ātumvychovat, vypěstovat
ēdūcō, ere, dūxī, ductumvyvádět (odkud); vztyčit, výnášet, zvednout
effectus, ūs, mvykonání, účinek
efferō, āre, āvī, ātumzdivočet; v pas.: zpustnout
efferō, ferre, extulī, ēlātumvynášet, vyndat; zdvíhat; pohřbívat; chlubit se, chvástat se
efficāx, ācisúčinný,působivý
efficiō, ere, fēcī, fectumzpůsobit, provést, vykonat; efficitur plyne, vyplývá
effigiēs, ēī, f.podoba, obraz, socha
efflō, āre, āvī, ātumvypustit, vydechnout
effodiō, ere, fōdī, fossumvykopat, vyhrabat, vyrývat, vypíchnout; dolovat, těžit; překopat, přerýt
effrēnātus, a, umbezuzdný, nespoutaný
effugiō, ere, fūgīutéci, uniknout, vyváznout
egeō, ēre, uī, –mít nedostatek, postrádat, potřebovat
ēgredior, ī, gressus sumvystoupit, vyjít; vydat se (na cestu)
ēgregius, a, umvýborný, skvělý, výtečný, vynikající
eheuach, běda!, oh
ēiciō, ere, iēcī, iectumvyhnat, vypudit, vyloučit; přirazit (ke břehu); odmítnout
ēlābor, bī, lāpsus sumuniknout, vyklouznout, uplynout
ēlēctiō, ōnis, f.volba, výběr
ēlēctus, a, umvybraný, zvolený
ēlēctus, ī, m.zvolený uchazeč
ēlegantia, ae, f.vkus, jemnost
elephantus, ī, m.slon
elephās, antis, m.slon
ēlevō, āre, āvī, ātumvyzdvihnout; zlehčit
ēligō, ere, lēgī, lēctumvybírat, volit
Elissa, ae, f.Dídó, zakladatelka Kartága
ēloquēns, entisvýmluvný, výřečný
ēloquentia, ae, f.výřečnost, výmluvnost
ēlūdō, ere, lūsī, lūsumvysmívat se; obehrát
ēluō, ere, uī, lūtumvymývat, umývat, smývat
ēmendō, āre, āvī, ātumzbavit chyb, opravit, zdokonalit
ēmigrō, āre, āvī, ātumvystěhovat se
ēmineō, ēre, uī, –vyčnívat, vynikat, strmět, vypínat se; předčit, převyšovat
emō, ere, ēmī, ēmptumkupovat
enimneboť; vždyť; totiž; opravdu, věru
ēnsis, is, m.meč
ēnītor, nītī, nīxus sumnamáhat se, vylézt
ēnumerō, āre, āvī, ātumvyčíslit, vypočítat
eō (adv.)(o místě) tam, až tam; (o čase) do té doby, až do té doby, tak dlouho; (o míře) tak velice; (o účelu) proto, a tedy
eō, īre, iī (īvī), itumjít
episcopālis, e(střv.) biskupský
episcopus, ī, m.(střv.) biskup; (střv.) dozorce
epistula, ae, f.dopis
epulae, ārum, f.pokrmy, jídla, hody, hostina
eques, itis, m.jezdec
equester, tris, trejízdní, jezdecký
equidempravda, věru, zajisté
equitās, ātis, f.jízda
equitātus, ūs, m.jezdectvo; jízda na koni
equus, ī, m.kůň
ērēctus, a, umvztyčený, vzpřímený; povznesený, vznešený, hrdý
ergā (+ acc.)vůči, k
ergastulum, ī, n.káznice
ergō (adv.; spojka)tedy, vskutku; tedy, tudíž
ergō (předložka za gen.)pro, kvůli, za (účelem), victōria ergō pro vítězství
ērigō, ere, rēxī,rēctumvztyčit, vzpřímit; vést vzhůru; povzbudit
ēripiō, ere, ripuī, reptumvyrvat, vytrhnout, vzít násilím
errō, āre, āvī, ātummýlit se; chybovat; hřešit; zabloudit, zatoulat se
error, ōris, m.omyl, blud, klam; bloudění; chyba, vada
ērubescō, ere, rubuī, –červenat se, stydět se
ērudiō, īre, īvī (iī), ītumzjemňovat, vzdělávat, vychovávat
ērumpō, ere, rūpī,ruptumvyrazit, vychrlit, prorazit; vyřítit se
ēruptiō, ōnis, f.vpád, výpad
ēsuriō, īre, īvī (iī), –lačnět, hladovět, mít chuť
eta, i; et – et i – i, jak – tak
etiamtaké, a také
etiamsīi když, třebaže
etsītřebaže, ačkoli
eucharistia, ae, f.svátost oltářní, svaté přijímání
eurus, ī, m.východní vítr
ēvādō, ere, vāsī, vāsumvyváznout, uniknout; vycházet, vystoupat
ēvānēscō, ere, vānuī, –zmizet, rozplynout se
ēveniō, īre, vēnī, ventumvyjít, vypadnout; připadnout; splnit se, stát se
ēventus, ūs, m.výsledek, konec; událost
ēvincō, ere, vīcī, victumúplně přemoci; dokázat, vymoci
ēvocō, āre, āvī, ātumodvolat, povolat, vyvolat, předvolat, pozvat; vyzvat (někoho k něčemu), přimět (někoho k něčemu)
ēvolō, āre, āvī, ātumvyletět, vzlétnout; uletět; uniknout
ex (+ abl.)(o místě) z, ze; (o čase) od; (o vztahu) podle, po, vzhledem, k
exāctiō, ōnis, f.vypuzení, vyhnání; vymáhání, vybírání
exāctor, ōris, m.vykonavatel; výběrčí
exāctus, a, umskončený, uplynulý; přesný
exāmen, inis, n.zkouška
exanimō, āre, āvī, ātumusmrtit
exaudiō, īre, īvī (iī), ītumvyslyšet
excaecō, āre, āvī, ātumoslepit
excēdō, ere, cessī, cessumodejít, vzdálit se
excellō, ere (excelluī) –vynikat, předčit
excelsēvysoko; vznešeně
excelsum, ī, n.vysoké místo, výšina; pl.: vysoké postavení, glōria in excelsīs Deō sláva na výsostech Bohu
excelsus, a, umvyvýšený; vznešený, povznesený
excessus, ūs, m.odchod ze života, smrt; vybočení; (ve středověku) provinění, neřest
excidium, iī, n.pád, vyvrácení; zkáza, záhuba
excidō, ere, cidī, –vypadnout, upadnout; vyjít, minout, vyklouznout
excīdō, ere, cīdī, cīsumzničit, vyplenit
excipiō, ere, cēpī, ceptumvybírat, vyjímat; přijímat (jako hosta); převzít; zachytit; impetum excipere vydržet útok
excitō, āre, āvī, ātumvyburcovat, vyvolat
exclāmō, āre, āvī, ātumvykřiknout, volat
exclūdō, ere, clūsī, clūsumnevpustit; vzdálit, vyloučit
excommūnicātiō, ōnis, f.vyobcování, klatba
excommūnicō, āre, āvī, ātumdát do klatby, vyobcovat
excruciō, āre, āvī, ātummučit, trýznit
excūsātiō, ōnis, f.omluva, ospravedlnění
execūtor, ōris, m.vykonavatel, správce
exemplar, āris, n.příklad, vzor; obraz; opis, kopie
exemplum, ī, n.příklad, ukázka, vzor, exemplī causā (grātiā) pro příklad; trest, novissima exempla nejkrutější tresty
exeō, exīre, exiī, exitumvycházet
exerceō, ēre, uī, itumčeřit, vířit; obdělávat (půdu); dávat práci, zaměstnávat, opere familiam exerceat ať prohání čeleď prací; znepokojovat, sužovat, trápit; cvičit; provozovat
exercitus, ūs, m.vojsko; cvičení
exhalō, āre, āvī, ātumvydechovat; vypařovat
exhauriō, īre, hausī, haustumvyčerpat, vypít
exhibeō, ēre, uī, itumpodávat, předkládat; prokazovat; poskytovat;
exigō, ere, ēgī, āctumvyhnat, vypudit; vymáhat, vybírat; vyšetřovat, vyzvídat; provést, dokončit; prožít; stanovit, určovat
exiguum, ī, n.nepatrné množství, hrstka, kapka
exiguus, a, umnepatrný, skrovný, malý
exilium, iī, n.vyhnanství
exindeodtud; potom; dále
exīstimō, āre, āvī, ātumdomnívat se, myslet (si)
existō, ere, extitī, –vyvstat, vzejít, vynořit se; vznikat, stát se, být
exitus, ūs, m.východ, vyjití; výsledek, konec; smrt; (střv.) vycházka
exordium, iī, n.začátek
exorior, īrī, ortus sumpovstat, vzniknout, vypuknout
exornō, āre, āvī, ātumvyzdobit, vystrojit
expeditprospívá, je ku prospěchu
expellō, ere, pulī, pulsumvyhnat, vypudit
experior, īrī, rtus sumzkoušet, zkoumat; pokoušet se; přesvědčit se, zakusit, zažít
expetō, ere, īvī (iī), ītumusilovat o něco (+ ak.), žádat
explānō, āre, āvī, ātumvyložit, vysvětlit
expleō, ēre, ēvī, ētumvyplnit, splnit
explicō, āre, āvī, ātum (uī, itum)vykládat, vysvětlovat; rozvinout
explorātor, ōris, m.vyzvědač
explorō, āre, āvī, ātumvypátrat, vyzkoumat, vyzvídat; zkoušet
expōnō, ere, posuī, positumvyložit; vylíčit
expressus, a, umvýrazný, názorný, zřetelný
expugnō, āre, āvī, ātumdobýt
exquīrō, ere, sīvī, sītumvyhledávat, vypátrat; dotazovat se, vyzvídat, vyšetřovat; přát si, chtít dosáhnout
exsanguis, ebezkrevný, bledý, vykrvácený
exsecūtor, ōris, m.vykonavatel, správce
exsequiae, ārum, f.pohřeb, pohřební obřady
exsilium, iī, n.vyhnanství
exsistō, ere, exstitī, –vyvstat, vzejít, vynořit se; vznikat, stát se, být
exspectātiō, ōnis, f.očekávání, naděje
exspectō, āre, āvī, ātumočekávat, vyhlížet (někoho), čekat (na někoho), vyčkávat
exstinguō, ere, stīnxī, stīnctumuhasit, zhasnout; zničit, usmrtit, zahubit; zemřít
exstirpō, āre, āvī, ātumvyvrátit, vytrhnout
exstō, āre, stitīvznikat
exsul, is, m. f.vyhnanec
exstruō, ere, strūxī, structumnavršit, vystavět, vybudovat
extendō, ere, tendī, tentum (tēnsum)roztahovat, rozpínat, rozšiřovat, rozvinout
exterior, iusvnější
exterus (exter), a, umvnější, zahraniční
extrā (adv.)mimo, ven
extrā (+ akuz.)mimo, vně; kromě
extrahō, ere, āxī, actumvytáhnout, vytrhnout
extrāneus, a, umcizí, cizokrajný
extrēmus, a, umnejzazší, nejvzdálenější, poslední
exul, is, m. f.vyhnanec
egeō, ēre, eguī, – (aliqua rē)potřebovat, postrádat, mít nedostatek; vyžadovat
egestās, ātis, f.nouze, bída
ego
egometprávě já
faba, ae, f.bob
faber, brī, m.řemeslník; výtvarník
fabrica, ae, f.dílna; stavba, zařízení; řemeslo
fabricō, āre, āvī, ātumvyrábět, dělat
fabricor, ārī, ātus sumvyrábět, dělat
fābula, ae, f.pohádka, pověst, báje
faciēs, ēī, f.tvář, obličej; vzhled, podoba; prīmā faciē na první pohled
facētia, ae, f.vtip, žert, posměšek
facilesnadno
facilis, esnadný
facillimus, a, umnejsnadnější
facinus, oris, n.skutek, čin; zlý skutek, zločin, facinus amittere spáchat zločin
faciō, ere, fēcī, factum (v pas. jako fiō)dělat, činit, tvořit, zjednat, konat; získat, opatřit, pecūnia sibi facere vydělat si peníze; tantī facere, quantī vážit si tak, jak
factiō, ōnis, f.dělání, konání; nadržování, stranění; spolčování; spolek, tlupa, parta, klub
factum, ī, n.skutek, čin, quid opus est factō co je třeba udělat; událost; skutečnost
facula, ae, f.pochodeň
facultās, ātis, f.možnost, příležitost; schopnost, dovednost; (v pl.) jmění, peníze
fācundia, ae, f.výřečnost, výmluvnost
fācundus, a, umvýřečný, výmluvný
fāgus, ī, f.buk
falcō, ōnis, m.(střv.) sokol
fallāx, ācisklamný, lživý, pokrytecký
fallō, ere, fefellī, falsumklamat, obelstít
falsōklamně, mylně; neprávem
falsus, a, umklamný, lživý, falešný, nepravý
fāgus, ī, f.buk
falx, falcis, f.srp, kosa
fāma, ae, f.pověst, zvěst
fāmēs, is, f.hlad, lačnost
familia, ae, f.rodina, domácnost
familiāris, edůvěně přátelský, rodinný
familiāris, is, m.důvěrný přítel, příbuzný
fāmōsus, a, umproslulý, pověstný, vyhlášený
famulus, ī, m.služebník, sluha
fānum, ī, n.svatyně
farīna, ae, f.mouka
fās, (nesklonné), n.božské právo; fās est je dovoleno, smí se
fascis, is, m.svazek, balík; pl.: svazky prutů (jako odznak moci)
fastigium, iī, n.vrchol; sklon, sráz; část střechy; důstojnost
fāstī, ōrum, m.kalendář; seznam soudních nebo úředních dnů
fāstus, a, umúřední (den), soudní (den)
fateor, ērī, fassus sumpřiznávat se, vyznávat; prohlašovat
fātifer, era, erumosudný, smrtonosný
fātum, ī, n.boží ustanovení, věštba, osud
faustus, a, umpříznivý, zdárný, šťastný
faux, faucis, f.hrdlo, tlama; hltan, jícen
fautor, ōris, m.příznivec, ochránce
faveō, ēre, fāvī, fautumbýt přízniv, přát; přispívat, podporovat, být nápomocen; linguīs animīsque favēte zachovejte zbožné jazyky i duše (tj. zachovejte posvátné ticho a oddejte se myslí Bohu)
favilla, ae, f.popel
favor, ōris, m.přízeň, náklonnost
fax, facis, f.plamen, pochodeň, face ferrōque ohněm a mečem
febris, is, f.horečka
Februārius, iī, m.únor
fēcundus, a, umúrodný
fel, fellis, n.žluč; hořkost, trpkost
fēlēs (fēlis), is, f.kočka
fēlīcitās, ātis, f.štěstí, zdar; plodnost, úrodnost
fēlīx, īcisšťastný
fēmina, ae, f.žena, samice
femor, oris, n.stehno
fenestra, ae, f.okno, střílna, otv
fera, ae, f.divoké zvíře, šelma
ferēobvykle, zpravidla, téměř, skoro
feriae, ārum, f.svátky, slavnosti; prázdniny
fēriātus, a, umsvětící svátek, odpočívající
ferīnus, a, umzvířecí, z divokého zvířete
feriō, īre, –, –bít, tlouci, udeřit
fermēskoro, téměř
ferō, ferre, tulī, lātumnést, snášet; pas.: hnát se, spěchat, in hostēs fertur žene se proti nepřátelům
ferōcia, ae, f.divokost, prudkost
ferōx, ferōcisdivoký, zuřivý
ferrum, ī, n.železo; zbraň, meč, ferrō ignīque ohněm a mečem
fertīlis, eúrodný
ferus, a, umdivoký, zuřivý
fervidus, a, umvřelý, žhávý; kypící, šumící; vášnivý
fessus, a, umunavený
fēstīnō, āre, āvī, ātumpospíchat; spěšně konat
fēstum, ī, n.slavnost, svátek, post fēstum pozdě
fētus, a, umbřezí; plodný, úrodný
fētus, ūs, m.plození, porod; plod, mládě; úroda, výtěžek
feudālis, elenní
feudālis, is, m.leník
feudum, ī, n.léno
fictus, a, umvymyšlený, fiktivní
fidēlis, evěrný, spolehlivý
fidēlitās, ātis, f.spolehlivost, oddanost; poctivost, upřímnost
fidēs, eī, f.víra, důvěra; věrnost
fidēs, is, f.struna, pl.: strunný nástroj
fīdō, ere, fīsus sumvěřit, důvěřovat
fīdus, a, umvěrný, spolehlivý, poctivý
fīgō, ere, fīxī, fixumpřibíjet, upevňovat; vsadit, vtisknout
figūra, ae, f.postava, podoba, tvar; krása, půvab
fīlia, ae, f.dcera
fīlius, iī, m.syn, mī filī můj synu
filix, icis, f.kapradí; býlí
fīlum, ī, n.nit, vlákno; drátek
fingō, ere, fīnxī, fictumvytvářet, tvořit; vymýšlet
fīniō, īre, īvī (iī), ītumkončit; ohraničit; určit
fīnis, is, m.konec, cíl, účel, mez, hranice; pl.: území, končiny
fīnitimus, a, umsousední
fīnitimus, ī, m.soused
fīō, fierī, factus sumstát se, dít se
firmō, āre, āvī, ātumupevnit, posílit; zabezpečovat, chránit
firmus, a, umpevný, silný; jistý, spolehlivý
fiscus, ī, m.pokladnice, státní pokladna
flagitō, āre, āvī, ātumdůrazně žádat, naléhat
flagrāns, antisplanoucí, hořící, in flagrantī hned při činu
flagrō, āre, āvī, ātumplanout, plápolat, hořet
flamma, ae, f.plamen, oheň, žár, požár
flēbilis, isplačtivý, žalosný, tklivý, truchlivý
flectō, ere, flexī, flexumohýbat
fleō, ēre, ēvī, ētumplakat
flō, āre, āvī, ātumvanout, dout
flōrēns, entiskvetoucí
flōreō, ēre, uī, –kvést, vzkvétat
flōrescō, ere, –, –rozkvétat, rozvíjet se; vzmáhat se, vzrůstat
flōridus, a, umkvetoucí, květnatý, rozkvétající
flōs, flōris, m.květ, květina; rozkvět, in flōre esse vzkvétat, být šťastný
fluctuō, āre, āvī, ātumvlnit se; houpat se na vlnách; kolísat, váhat
fluctus, ūs, m.vlnění; vlnobití, příboj, pl.: vlny
flūmen, inis, n.řeka, tok
fluō, ere, flūxī, flūxumtéci, plynout
fluvius, iī, m.tok, proud, řeka
focus, ī, m.krb, ohniště
fodiō, ere, fōdī, fossumbodat, píchat; kopat
foedō, āre, āvī, ātumzohavit, znetvořit; zneuctít, zhanobit
foedus, a, umošklivý, ohavný; hanebný, odporný, hrozný
foedus, eris, n.smlouva, úmluva
foeteō, ēre, –, –zapáchat, páchnout
fōns, fontis, m.zřídlo, pramen, zdroj, studánka
folium, iī, n.list, lupen, (v pl.) listí, věnec
forāmen, inis, n.otvor, díra
forās (adv.)ze dveří, ven
fore= futūrum esse
foris, is, f.veřej, dveře, pl.: dveře, vrata
forma, ae, f.tvar, vzhled, podoba; způsob; krása, půvab
formīca, ae, f.mravenec
formīdō, āre, āvī, ātumhrozit se, strachovat se
formō, āre, āvī, ātumtvarovat, formovat; zdobit, upravovat; vzdělávat, šlechtit
formōsus, a, umhezký, sličný, půvabný
forpex, icis, f.nůžky; kleště
fors, fortis, f.náhoda, osud, forte fortūnā šťastnou náhodou
forsan (=fors sit an)(forsit, forsitan)snad, možná
fortassesnad, možná
fortis, epevný, silný; statečný, udatný, rázný
fortiterstatečně, odhodlaně
fortitūdō, inis, f.statečnost
fortūna, ae, f.osud; štěstěna; pl.: majetek, statky
fortūnātus, a, umšťastný, blažený, požehnaný; zámožný, bohatý
fortūnātus, ī, m.boháč
forum, ī, n.náměstí; tržiště, trh; dvůr; soud
fossa, ae, f.příkop
fovea, ae, f.jáma, příkop, důl
foveō, ēre, fōvī, fōtumzahřívat, ošetřovat; objímat, chovat; podporovat, pomáhat, přát
frāctūra, ae, f.zlomenina
fragilis, ekřehký, lámavý; vratký, nestálý
fragor, ōris, m.praskot, rachot, lomoz, hřmot
frangō, ere, frēgī, frāctumlámat, zlomit; fidem frangere zradit důvěru; animum frangere vzít odvahu
frāter, tris, m.bratr
fraus, fraudis, f.lest, úskok, klam; škoda, újma, se (=sine) fraude estō budiž to bez trestu
fremō, ere, uī, –hučet, svištět; (o zvířatech) řvát; jásat; reptat
frēnī, ōrum, m.otěže
frēnum, ī, n.uzda
frequēns, entishojný, častý, obvyklý
frequenterčasto
fretum, ī, n.mořská úžina, průliv, (v pl.) moře
frīgidus, a, umstudený, chladný, mrazivý
frīgus, oris, n.mráz, zima, chlad
frondeō, ēre, –, –mít listí, odívat se listím, být pokryt listím, zelenat se
frondōsus, a, umlistím oděný, listnatý
frōns, frondis, f.listí, věnec z listí, ratolest
frōns, frontis, f.čelo; průčelí, přední strana
frūctuōsus, a, umnesoucí ovoce; užitečný; výnosný
frūctus, ūs, m.plod, ovoce; užitek; výnos, úrok, důchod, odměna
frūgī (nesklonné)prospěšný, řádný, poctivý
frūx, frūgis, f. (obvykle v pl.)plodiny, úroda, obilí, ovoce; výsledek; prospěch, užitek
frūmentārius, a, umobilní
frūmentārius, ī, m.obchodník obilím
frūmentor, ārī, ātus sumzásobovat obilím
frūmentum, ī, n.obilí
fruor, ī, – (+ abl.)těšit se (z něčeho), užívat (něčeho), dopřávat si (něčeho)
frūstrāmarně, nadarmo, zbytečně
frūx, frūgis, f. (obvykle v pl.)plodiny, úroda, obilí, ovoce; výsledek; prospěch, užitek
fūcō, āre, āvī, ātumbarvit, líčit; přetvařovat se
fuga, ae, f.útěk
fugāx, ācis, f.utíkající; ubíhající, prchavý; vyhýbající se
fugiō, ere, fūgī, –utíkat, prchat, unikat, opouštět; vyhýbat se
fugitīvus, ī, m.uprchlík
fugō, āre, āvī, ātumzahánět, obracet na útěk
fulciō, īre, fulsī, fultumpodpírat
fulcrum, ī, n.opěradlo, podstavec
fūlīgō, inis, f.saze
fulgeō, ere, fulsī, –blýskat, zářit, svítit
fulgur, uris, n.blesk
fulmen, inis, n.blesk
fumō, āre, āvī, ātumkouřit, dýmit
fūmus, ī, m.kouř, dým
fūnāle, is, n.svíce; pochodeň; lustr
funda, ae, f.prak; čeřen
fundāmentum, ī, n.základ, podklad; hlavní věc
funditusdo základů, úplně
fundō, āre, āvī, ātumzakládat
fundō, ere, fūdī, fūsumlít, vylévat, prolévat (o krvi), chrlit; sypat; rozlévat, rozptylovat, sē fundere rozšiřovat se; rozehnat, porazit, přemoci
fundus, ī, m.dno; základ; pozemek; statek
fūnestus, a, umpohřební; mrtvolou poskvrněný; úmrtní, smuteční
fūnus, eris, n.pohřeb, pl.: pohřební obřady
fungor, fungī, functus sumvykonávat
fūr, fūris, m. f.zloděj, zlodějka
furca, ae, f.vidle
furibundus, a, umzuřivý, vzteklý
furiōsus, a, umzběsilý, zuřivý
furor, ārī, ātus sumkrást, ukrást
furor, ōris, m.zběsilost, zuřivost, řádění, šílenost
fūrtīvus, a, umukradený
fūrtum, ī, n.krádež; ukradená věc; podvod
futūrum, ī, n.budoucnost
futūrus, a, umbudoucí, nastávající
galea, ae, f.přilba, přilbice
Gallia, ae, f.Galie
gallicinium, iī, n.(střv.) kuropění
Gallicus, a, umgalský, keltský, (střv.) francouzský
Gallus, ī, m.Gal, Kelt, (střv.) Francouz
gallus, ī, m.kohout
gaudeō, ēre, gāvīsus sumradovat se
gaudium, iī, n.radost, potěšení, rozkoš, veselí
gelidus, a, umstudený, ledový, mrazivý
gelū, ūs, n. (jen nom., gen. a abl.)led, mráz, mrazivá zima
geminī, ōrum, m.dvojčata, blíženci
gemitus, ūs, m.lkaní, nářek, sténání, úpění
gemma, ae, f.poupě, pupen; drahokam
gemō, ere, uī, itumnaříkat, sténat
geneālogia, ae, f.(střv.) rodokmen; (střv.) genealogie
gener, erī, m.zeť
generālis, erodový; všeobecný, hlavní, studium generāle vysoké učení
generātiō, ōnis, f.pokolení, generace
generō, āre, āvī, ātumplodit, rodit
genius, iī, m.génius; strážný duch, genius locī duch místa; duše
gēns, gentis, f.rod, kmen, iūs gentium právo platné u všech kmenů
gentīlicius, a, umrodový
genū, ūs, n.koleno
genus, eris, n.rod, původ; druh, typ; in eō genere v tom případě
gentīlicius, a, umrodový
germānus, a, umz týchž rodičů, vlastní, rodný, frāter germānus vlastní bratr
Germānus, a, umgermánský
Germānus, ī, m.Germán, (střv.) Němec
georgicus, a, umrolnický, zemědělský, Georgica (carmina) Zpěvy rolnické
gerō, ere, gessī, gestumnést; (o vlastnostech, úmyslech, citech) mít v sobě, jevit; chovat se, počínat si; konat, provádět; řídit, spravovat; bellum gerere vést válku; rem gerere bojovat, mít velení; v pas. dít se
gignō, ere, genuī, genitumplodit, rodit; tvořit; v pas.: vznikat, rodit se
glaciālis, eledový
glaciēs, ēī, f.led, náledí
gladiātor, ōris, m.gladiátor
gladius, iī, m.meč
glīscō, ere, –, –vzmáhat se, vzrůstat
globus, ī, m.koule; dav, zástup, shluk, houf; in globō v celku
glōria, ae, f.sláva
glōrior, ārī, ātus sumhonosit se, chlubit se
glōriōsus, a, umslavný; chlubný, pyšný
gnārus, a, umznalý
grācilis, ehubený, štíhlý, útlý; jemný, něžný
grācillimus, a, umnejhubenější, nejútlejší
gradior, gradī, gressus sumkráčet, jít
gradus, ūs, m.stupeň, schod; krok; postavení, postoj; hodnost
Graecus, a, umřecký
Graecus, ī, m. Řek
Graecia, ae, f.Řecko
grāmen, inis, n.tráva, trávník, drn
grammaticus, ī, m.filolog
grandis, evelký, vzrostlý, mohutný, statný
grānum, ī, n.zrno, jádro
grātiā (za subst. v gen.)kvůli, pro; exemplī grātiā jako příklad
grātia, ae, f.vděk, dík, grātiās agere děkovat, grāt(i)īs zdarma (za pouhý vděk); přízeň; půvab, krása; frātrum grātia bratrská láska
grātīs (adv.)zdarma
grātor, ārī, grātus sumblahopřát; děkovat
grātus, a, umpůvabný; milý, vítaný; vděčný
gravāmen, inis, n.tíha; obtíž
gravis, etěžký; obtížný, vážný, závažný
grex, gregis, m.stádo, hejno; houf, zástup, kroužek
grossus, a, umtlustý, hrubý
grossus, ī, m.(střv.) groš
gubernāculum, ī, n.kormidlo
gubernō, āre, āvī, ātumřídit, spravovat, vládnout
gurges, itis, m.vír; hlubina, propast
gustātus, ūs, m.chuť
gustus, ūs, m.chuť (smysl)
gutta, ae, f.kapka
guttur, uris, n.chřtán, hrdlo
habeō, ēre, uī, itummít, sibi habēre mít pro sebe (nechat si); pokládat, považovat; usuzovat, domnívat se, sīc habendum est tak je třeba soudit
habitō, āre, āvī, ātumbydlet; prodlévat
habitus, ūs, m.zevnějšek, vzhled; poloha těla, držení těla
hāctudy
haectato
haedus, ī, m.kůzle
haereō, ēre, sī, sumulpět, uvíznout, tkvít; váznout, zarazit se, přijít do rozpaků
haereticus, a, umkacířský
haesitātiō, ōnis, f.zaváhání
haesitō, āre, āvī, ātumváhat; zajíkat se; být na rozpacích; váznout, uvíznout
hālō, āre, āvī, ātumdýchat, vydechovat
hara, ae, f.chlívek
harēna, ae, f.písek, písčina, písečná pláž; zápasiště
hariolor, ārī, ātus sumhádat, věštit
hasta, ae, f.kopí, oštěp; hůl, tyč
haudne (záporka), haud secus nejinak, haud dubiē nepochybně; haud quisqam sotva kdo
hauriō, īre, hausī, stumčerpat
haustus, ūs, m.čerpání, doušek
hebdomas, adis, f.týden
Hellēspontus, ī, m.Dardanely
herba, ae, f.rostlina, bylina
Herculēs, is, m.Hérakles, herc(u)le při Herkulovi!
hērēditārius, a, umdědičný, dědický
hērēditās, ātis, f.dědictví, (střv.) dědina
hērēs, ēdis, m. f.dědic, dědička
herīvčera
hērōs, ōis, m.hrdina, rek
hesternus, a, umvčerejší
heuach, běda
heushle!; hej!; poslyš!
hībernus, a, umzimní, hīberna zimní vojenský tábor
hictento
hīczde, tady, tu; nato, potom
hiemō, āre, āvī, ātumpřezimovat
hiems, emis, f.zima, hieme v zimě
hilaris, eveselý, bodrý
hincodtud; od té doby, pak; hinc – inde tu – tam
hiō, āre, āvī, ātumotvírat se, rozevírat se, zet
hircus, ī, m.kozel
hirundō, inis, f.vlaštovka
Hispānia, ae, f.Hispánie, Pyrenejský poloostrov, Španělsko
Hister, trī, m.Dunaj v dolním toku
historia, ae, f.dějiny, dějepis; zkoumání, bádání
hoctoto
hodiēdnes
hodiernus, a, umdnešní
homicīdium, iī, n.vražda
homō, inis, m.člověk
honestās, ātis, f.čest
honestus, a, umčestný, poctivý; vážený, důstojný, vznešený
honor (honōs), ōris, m.čest, úcta, pocta, vážnost
honōrābilis, ectihodný, ctěný
hōra, ae, f.hodina, quota hōra est? hōra diēī prīma kolik je hodin? 1 od východu slunce, in singulās horās každou hodinu; doba (noční, denní)
horrendus, a, umstrašný, hrozný, děsivý
horreō, ēre, uī, –hrozit se, děsit se; trčet, hrozivě čnít
horribilis, ehrozný, strašný, strašlivý, děsivý
horridus, a, umježatý, drsný; hrozný, strašlivý, děsivý; jednoduchý, prostý, nekultivovaný
horror, ōris, m.drsnost; chvění, mrazení; hrůza, děs
hortor, ārī, ātus sumpovzbuzovat
hortus, ī, m.zahrada, (v pl.) sady
hospes, itis, m.host; hostitel; poutník, cizinec
hospitāle, is, n.špitál, útulek pro nemocné a chudé
hospitālis, epohostinný
hospitium, iī, n.hostinec; pohostinné přijetí
hostia, ae, f.obětní zvíře, oběť
hostis, is, m. f.nepřítel, protivník; cizinec, cizinka
hūcsem, až sem
hūmānitās, ātis, f.lidskost, ušlechtilost
hūmānus, a, umlidský; laskavý, šlechetný; vzdělaný
humerus, ī, m.horní část paže, pažní kost, rameno, pl.: ramena, plece
hūmidus, a, umvlhký, mokrý
humilis, enízký (u země); nízký (rodem), ponížený, pokorný
humillimus, a, umnejponíženější, nejpokornější
humō, āre, āvī, ātumpohřbívat
humus, ī, f.hlína, země, půda
iaceō, ēre, iacuī, –ležet, ležet (přemožen, nemocen, mrtev, pochován); (o krajině) ležet, rozkládat se
iaciō, ere, iēcī, iactumházet, vrhat
iactō, āre, āvī, ātumházet; pohybovat (něčím); sē iactāre chvástat se
iamjiž, už
iānua, ae, f.dveře, brána, vchod
Iānuārius, iī, m.leden
ibizde, tam; tehdy, přitom
ibidemtamtéž
ictus, a, umudeřený, zasažený
ictus, ūs, m.rána, úder
idcircōproto
īdem(ten)týž
idem(to)též
idemtidemznovu a znovu, opět a zas
ideōproto
idōneus, a, umvhodný, příhodný; způsobilý, schopný
Īdūs, uum, f.Idy (15. nebo 13. den v měsíci)
iēiūnium, iī, n.půst, lačnění, hlad
iēiūnus, a, umlačný, hladový; hubený; (o řeči) nudný, suchopárný
Iēsūs, ū, m.Ježíš
igiturtedy, zkrátka
ignārus, a, um (alicuius reī)neznalý (něčeho), neobeznámený (s něčím), nevědoucí (něco), nevědomý si (něčeho)
ignāvia, ae, f.lenost; zbabělost
ignāvus, a, umlíný, lenivý, lenošivý, zahálčivý; nečinný, mdlý; ignāvus questus neplodný nářek; zbabělý
igneus, a, umohnivý, žhavý, ohňový
ignis, is, m.oheň
ignōbilis, eneurozený
ignōrantia, ae, f.nevědomost, neznalost
ignōrō, āre, āvī, ātumnevědět, neznat
ignōscō, ere, nōvī, nōtumodpouštět, promíjet
ignōtus, a, umneznámý, nepovědomý; neznalý
illaona
illāc (adv.)onudy, onde, na onu stranu, na oné straně
illeonen
illex, icisvábivý, svůdný
illīc (adv.)onde, tam, na onom místě, onam
illincodtamtud, odtud, z oné strany, na oné straně
illōtam
illudono
illūconam; hūc (et) illūc sem a tam
illūstris, ejasný, slavný, vznešený
illustrō, āre, āvī, ātumosvětlit, objasnit
imāgō, inis, f.obraz, zpodobení, podobizna, podoba; stín, vidina, přízrak, představa
imber, bris, m.déšť, liják
imbuō, ere, buī, būtumnavlhčit; napájet; pokropit; naplnit; nadchnout
imitāmen, inis, n.napodobenina, napodobení
imitor, ārī, ātus sum (aliquem)napodobovat (někoho), napodobením vytvořit
immānitās, ātis, f.ukrutnost, nelidskost, hrůznost; zvrácenost; netvor, nestvůra, zrůda; úžasná velikost, obrovitost
immediātus, a, umbezprostřední
immedicābilis, enezhojitelný, nevyléčitelný
immemor, oris (alicuius reī)nepamětliv (něčeho)
immēnsus, a, umnezměrný, nesmírný, ohromně rozsáhlý
immineō, ēre, uī, –hrozit
immōbilis, enehybný, nepohlibivý, nepohnutelný,
immoderātus, a, umneznající míru, neumírněný
immolō, āre, āvī, ātumobětovat
immortālis, enesmrtelný
immortālitās, ātis, f.nesmrtelnost
immūnitās, ātis, f.osvobození od povinností, služeb, poplatků
immūtō, āre, āvī, ātumzměnit, přeměnit, vyměnit
impār, arisnerovný, nestejný, nesrovnatelný, imparī iuncta provdaná za muže nižšího rodu; lichý; neschopný vyrovnat se s něčím, impār dolōrī nemohoucí snést bolest
impavidus, a, umnebojácný
impedīmentum, ī, n.překážka, impedīmentō esse být na překážku; (v pl.) zavazadla
impediō, īre, īvī (iī), ītumpoutat, zaplétat, omotat, ovinout; překážet, bránit, zabraňovat (někomu v něčem)
impellō, ere, pulī, pulsumvhánět, strčit, vrazit; narazit, udeřit
impendeō, ēre, –, – (alicui reī)viset (nad něčím), hrozivě čnít, hrozit (někomu), ohrožovat (někoho)
impendium, iī, n.(peněžitý) náklad, výdaj
impendō, ere, endī, ēnsumodvážit, vynakládat, věnovat
imperātor, ōris, m.velitel, vojevůdce; panovník, vladař
imperātum, ī, n.rozkaz
imperītus, a,umnezkušený, neznalý
imperium, iī, n.příkaz, nařízení; svrchovaná moc, vláda; říše
imperō, āre, āvī, ātumvelet, poroučet; vládnout
impetrō, āre, āvī, ātumdosáhnout (čeho)
impetus, ūs, m.útok
impius, a, umbezbožný, zločinný
impleō, ēre, ēvī, ētumnaplnit, vyplnit
impōnō, ere, posuī, positumvkládat, nakládat, ukládat
importūnus, a, umtěžký, obtížný, nepřístupný, bezohledný
impotēns, entisslabý, bezmocný
improbus, a, umnepoctivý, nečestný; špatný, hnusný
imprimō, ere, pressī, pressumvtisknout, vtlačit
imprūdēns, entisneprozíravý, nevědoucí, neznající, neuvážený, neúmyslný
imprōvīsōnečekaně, nenadále
imprōvīsus, a, umnepředvídaný, nenadálý, dē imprōvīsō náhle zčistajasna
impūbēs, erismladý, nedospělý, neženatý
impudēns, entisnestoudný, drzý
impudentia, ae, f.nestydatost, drzost
impudīcus, a, umnecudný, nemravný
impūnēbeztrestně
imputō, āre, āvī, ātumpřičítat (na účet); přisuzovat; vyčítat, vytýkat
īmus, a, umnejnižší, nejspodnější; quī regit ima který ovládá podsvětí
in (+ acc., + abl.)(+ abl. – kde?) v, na, mezi; (+ acc. – kam?) do, na
ināne, is, n.prázdný prostor
inānis, eprázdný; planý, nicotný, bezvýznamný
inaequālis, enerovný, nestejný
incarnātiō, ōnis, f.vtělení
incendium, iī, n.požár, oheň
incendō, ere, cendī, cēnsumzapálit, spálit; roznítit, podnítit
incertum, ī, n.nejistota
incertus, a, umnejistý
incidō, ere, incidī, –upadnout, padnout, vpadnout, dopadnout; vyskytnout se, udát se, vypuknout
incidō, ere, incidī, cīsumpřeříznout, naříznout
incipiō, ere, cēpī, ceptumzačínat
incitātiō, ōnis, f.pohánění, prudkost, popud
incitō, āre, āvī, ātumpobízet, pohánět; podněcovat, povzbuzovat, podráždit
inclīnō, āre, āvī, ātumsklánět, přiklonit (se)
inclitus, a, umschvalně známý, slavný
inclūdō, ere, clūsī, clūsumuzavřít, ukončit
incōgnitus, a, umnepoznaný, nezjištěný
incola, ae, m. f.obyvatel, obyvatelka
incolō, ere, uī, cultumobývat, přebývat, sídlit
incommodum, ī, n.nepohodlí, nepříjemnost
incommodus, a, umnepohodlný, nepříjemný, nevhodný
incōnstantia, ae, f.nestálost
incrēdibilis, eneuvěřitelný
increpō, āre, uī, itumzaznít; rozezvučet, řinčet; vytýkat, kárat, nadávat, obořit se
incubō, āre, cubuī, cubitum (alicum reī)ležet (na něčem)
incultus, a, umnepěstěný, neobdělaný
incumbō, ere, cubuī, cubitum (alicum reī)ulehnout, nalehnout, dolehnout; (+ in nebo ad) pustit se (do něčeho)
incurvus, a, umzahnutý, zakřivený
inde(o místě) odtud, inde – hinc tam – tu; (o čase) od té doby, potom; (o příčině) proto
indēlēbilis, enezničitelný
index, icis, m.ukazatel, návěští, nápis; udavač, zrádce; výčet, seznam, rejstřík
indicō, āre, āvī, ātumudat, oznámit, ohlásit, prozradit
indīcō, ere, dīxī, dictumvyhlašovat, oznamovat, uložit (povinnosti)
indignor, ārī, ātus sumpohoršovat se, rozčilovat se
indignus, a, umpotupný, nevhodný; (často + gen., +abl.) nehodný (čeho)
indocilis, eneučenlivý, nenaučitelný
indoctus, a, umnevzdělaný, nenaučený
indomitus, a, umnezkrocený, nezkrotný
indolēs, is, f.povaha; vlohy, nadání
indūcō, ere, dūxī, ductumuvádět; představovat, předvádět, líčit; potáhnout, povléci (látkou, kůží apod.); navádět, přimět (k něčemu)
indulgentia, ae, f.shovívavost, dobrotivost, přízeň; (střv.) odpustek
indulgeō, ēre, dulsī, –promíjet, být shovívavý, dovolovat
Indus, a, umindický
industria, ae, f.píle, přičinlivost
industriōsus, a, umplný přičinlivosti, velmi pilný, horlivě pracovitý
industrius, a, umpilný, přičinlivý, pracovitý
inedia, ae, f.hladovění, půst
ineō, īre, iī, itumvejít, vstoupit; inīre cōnsilium pojmout úmysl, zamýšlet; inīre fugam dát se na útěk
ineptiō, īre, –, –dělat hlouposti, nevhodně se chovat
inermis, ebezbranný, neozbrojený
iners, ertisnešikovný, neumějící; nečinný, líný, zahálčivý, liknavý; aqua iners stojatá voda
īnfandus, a, umnevýslovný; zlořečený
infēlīcitās, ātis, f.neštěstí
īnfēlīx, īcisnešťastný
īnferō, ferre, tulī, illātumvnášet; bellum īnferre (+dat.) začít válku (proti komu); pedem īnferre vstoupit
infernum, ī, n.(střv.) peklo
īnfernus, a, umdolní, podzemní, podsvětní
īnferus, a, umdolní, spodní, mare īnferum Tyrhénské moře; podzemní, podsvětní, īnferī obyvatelé podsvětí
īnfestus, a, umohrožený, vystavený nebezpečí, nejistý; ohrožující, nepřátelský, nebezpečný
īnfidēlis, enevěrný, věrolomný; nevěřící
īnfimus, a, umnejspodnější, nejnižší, nejhlubší
infīnītus, a, umnekonečný, neohraničený, nesčetný
īnfirmus, a, umnepevný, chabý, duševně slabý
īnflō, āre, āvī, ātumnafouknout; nadchnout
īnfluō, ere, flūxī, –vtékat, vlévat se; vloudit se
īnformō, āre, āvī, ātumutvářet, formovat; vzdělávat, poučovat, informovat
īnfrā (adv.)dole, vespod
īnfrā (+ acc.)(o místě) pod; (o čase) po, do, īnfrā annum během roku, do roka, īnfrā tempus načas, včas; (o míře) za
īnfrāscrīptus, a, umníže psaný
ingeminō, āre, āvī, ātumzdvojovat, zdvojnásobit; opakovaně volat
ingenium, iī, n.vlohy, nadání, talent, schopnost; povaha, duch, ingeniī aciēs bystrost ducha
ingēns, entisohromný, nesmírný, náramný, obrovský, převeliký
ingenuus, a, umvrozený, přirozený; ušlechtilý; cīvis ingenuus občan ze svobodného rodu
inglōrius, a, umneslavný
ingrātus, a, umnemilý, nevítaný (někomu); nevděčný
ingredior, gredī, gressus sum (+ acc.)vstoupit, vkročit, vpadnout
inhonestus, a, umnečestný, nedůstojný, hanebný
inimīcitia, ae, f. (obvykle v pl.)nepřátelství
inimīcus, a, umnepřátelský, protivící se
inimīcus, ī, m.(osobní) nepřítel, protivník, sok, odpůrce
inīquitās, ātis, f.nerovnost, bezpráví
inīquus, a, umnestejný, nerovný; nespravedlivý; nepříznivý; mrzutý
inītium, iī, n.začátek, počátek, původ
iniūria, ae, f.nespravedlnost, křivda, bezpráví
iniūssū (nesklonné subst., jen abl.)bez rozkazu, proti rozkazu
iniūstēnespravedlivě
iniūstus, a, umnespravedlivý, protiprávní
innocēns, entisnevinný
innocentia, ae, f.neškodnost, nevina, poctivost
innumerābilis, enespočítatelný, nesčetný
inopia, ae, f.nouze, nedostatek
inopīnāns, antisnic netušící
inops, opisbezmocný, ubohý
inperpetuumnavěky
inquamříkám, pravím, povídám
inquiētus, a, umneklidný
inquinō, āre, āvī, ātumznečistit, pošpinit, zamazat, poskvrnit, pokálet
inquīrō, ere, sīvī, situmvyšetřovat, pátrat
inquīsītiō, ōnis, f.vyšetřování, pátrání
inquit, inquis, inquiunut3. os. sg: říká, pravil, 2. os. sg: říkáš, pravils, 3. os. pl.: říkají, pravili
īnsānēnerozumně, bláznivě, šíleně
īnsānia, ae, f.pošetilost, šílenství, bláznivé chování
īnsāniō, īre, īvī (iī), –, itūrusbláznit, šílet, nerozumně jednat
īnsānus, a, umduševně nemocný, smyslů zbavený, šílený
īnscius, a, umnevědomý, neznalý
īnscrībō, ere, psī, ptumzapsat, vepsat
īnscrīptiō, ōnis, f.nápis, nadpis
īnsequor, ī, secūtus sumpronásledovat
īnserō, ere, seruī, sertumvkládat, vsunout, vplétat, přimísit
īnserō, ere, sēvī, situmzasévat, osívat, sázet, štěpovat
īnsidiae, ārum, f.nástrahy, léčka, úklady; záloha (vojenská)
īnsignis, evýznamný, vynikající
īnsipiēns, entispošetilý, nerozumný
īnspectō, āre, āvī, ātumpohlížet, opakovaně se dívat
īnspiciō, ere, spexī, spectumnahlížet (dovnitř), prohlížet, zkoumat
īnstābilis, enestálý, vratký
īnstantia, ae, f.přítomnost; stálost, trvalost; naléhání, naléhavost, závažnost
īnstituō, ere, stituī, ūtumvstavit, postavit (na něco), vložit; ustanovit, zavést, zařídit, uspořádat, organizovat; začít; vzdělávat, vyučovat
īnstitūtum, ī, n.zvyk, zvyklost, obyčej; zřízení, ustanovení; nařízení; plán, záměr
īnstō, āre, stitī, –, statūrusstát na něčem; být blízko, nastávat, doléhat, dotírat, tísnit, svírat, dorážet; naléhat, dožadovat se
īnstrūmentum, ī, n.nářadí, nástroj, prostředek; listina
īnstruō, ere, īnstrūxī, īnstructumpoučovat, zřizovat, stavět
īnsula, ae, f.ostrov
īnsultātiō, ōnis, f.potupa, potupení; urážka
īnsultō, āre, āvī, ātum (+ dat.)skákat, poskakovat (po něčem); posmívat se (někomu)
īnsultus, ūs, m.napadení, útok, urážka; záchvat
īnsum, inesse, fuī, –být uvnitř, vězet v, tkvít v, být obsažen
īnsupernadto, k tomu
intāctus, a, umnedotčený, neporušený
integer, gra, grumneporušený, úplný, celý; bezúhonný, poctivý
intellegō, ere, lēxī, lēctumpoznat, chápat, rozumět; rozeznávat, rozlišovat, vnímat a posuzovat
intemperantia, ae, f.neukázněnost, nestřídmost, nezdrženlivost, bezuzdnost
intendō, ere, tendī, tentum (tēnsum)napínat, natáhnout; stupňovat, zesilovat; usilovat, snažit se (o něco, + acc.)
intentō, āre, āvī, ātum (+ acc.)napřahovat, mířit, sahat (něčím); hrozit (něčím)
inter (+ acc.)místně: mezi; časově: mezi, za, během, inter arma ve válce
intercēdō, ere, cessī, cessumvstoupit, uplynout
interclūdō, ere, sī, sumuzavřít, zamezit, znemožnit
interdīcō, ere, dīxī, dictumzakázat, zapovídat; interdīcere alicui aquā et ignī zakázat někomu užívat vody a ohně (v obci) = vyhostit, (střv.) dát do klatby
interdiūza dne, ve dne, přes den, během dne
interdumněkdy, občas, časem, chvilkami, modo – interdum hned – někdy zase
intereāzatím, mezitím
intereō, īre, iī, itum, itūruszacházet, umírat
interestzáleží, je důležité
interfector, ōris, m.vrah
interficiō, ere, fēcī, fectumusmrtit, zavraždit, zabít
interior, iusvnitřní; důvěrnější
interpōnō, ere, posuī, positumvkládat
interpretor, ārī, ātus sumvykládat, překládat
interrogō, āre, āvī, ātum (+ acc., dē + abl.)tázat se, ptát se; vyslýchat
interrumpō, ere, rūpī, ruptumpřetrhnout, strhnout
intersum, esse, fuī, –být mezi něčím; zúčastnit se (čeho), být při něčem; interest záleží
intestīnus, a, umvnitřní, domácí
intimus, a, umnejvnitřnější, nejdůvěrnější
intrā (+ acc.)(o místě) uvnitř, dovnitř;(o čase) v, za, během, po (dobu)
intrō, āre, āvī, ātumvstoupit, vkročit
intrōdūcō, ere, dūxī, ductumuvést, zavést, předložit (např. žalobu)
introeō, introīre, iī, itumvcházet
intueor, ērī, intuitus sumpohlížet, hledět, dívat se
inultus, a, umnepomstěný
inūtilis, eneužitečný
invādō, ere, vāsī, vāsumvtrhnout, vpadnout; napadnout, přepadnout; zmocnit se, zachvátit
invalēscō, ere, valuī, –nabývat síly, mohutnět
inveniō, īre, vēnī, ventumpřijít na něco; najít něco; dozvědět se
inventrīx, īcis, f.objevitelka
investīgō, āre, āvī, ātumvypátrat
invicemnavzájem, vzájemně, střídavě; spolu, mezi sebou
invideō, ēre, vīdī, vīsumzávidět, závistivě pohlížet
invidia, ae, f.závist, nepřejícnost; zášť, nevole; výčitka
invidiōsus, a, umnanáviděný, v nenávisti
invidus, a, umzávistivý, nepřející
invīsus, a, umnespatřený; nenáviděný; protivící se
invītō, āre, āvī, ātumzvát, pozvat; vábit, lákat
invītus, a, umnerad, proti vůli, navzdory
invocō, āre, āvī, ātumvzývat, volat
iocor, ārī, ātus sumžertovat
iocōsus, a, umžertovný, vtipný
iocus, ī, m. (v pl. i jako n.)žert, šprým, vtip
ipse, ipsa, ipsumsám, sama, samo, eō ipsō tempore právě v té době, hōc ipsō právě tím, meā ipsius operā mým vlastním přičiněním
īra, ae, f.hněv, zlost, vztek
īrāscor, īhněvat se na (+dat.)
īrātus, a, umrozzlobený
irreparābilis, enenahraditelný, nenávratný, nenapravitelný
irrumpō, ere, rūpī, uptumvtrhnout, vniknout
is, ea, idten, on; ta, ona; to, ono
iste, ista, istudtenhle, tahle, tohle
Ister, trī, m.Dunaj v dolním toku
itatak, takto, ut – ita jak – tak, ita nōn tak málo, quae cum ita sint poněvadž tomu tak je; ano
itaqueproto, a tak, tudíž
itemtéž, rovněž, a také
iter, itineris, n.cesta, chůze, pochod, pouť; cesta, silnicie, ulice, dráha
iterumpodruhé, opět, znovu, zase
iubeō, ēre, iussī, iussum (aliquem aliquid)přikazovat, poroučet, nařizovat (někomu něco)
iūcundus, a, umpříjemný, milý, radostný
Iūdaeus, a, umžidovský
Iūdaeus, ī, m.Žid
iūdex, icis, m.soudce; (střv.) rychtář
iūdicia, ae, f.(střv.) rychta
iūdicium, iī, n.soud; úsudek, mínění; rozsudek
iūdicō, āre, āvī, ātumsoudit, rozsoudit, odsoudit
iūgerum, ī, n.jitro půdy (asi čtvrt hektaru), korec půdy 240 × 120 stop, lán
iūgis, eplynoucí, stále tekoucí; živý, nevysychající
Iūlius, iī, m.červenec
iungō, ere, nxī, nctumspojit; amīcitiam iungere vstoupit v přátelství, iungere dextram podat pravici; zapřahat
iūnior, iusmladší
Iūnius, iī, m.červen
Iūnō, ōnis, f.bohyně manželství
Iūppiter, Iovis, m.Jupiter
iurgiōsus, a, umhaštěřivý
iurgium, iī, n.hádka, hašteření, urážení
iūrō, āre, āvī, ātumpřísahat
iūs, iūris, n.právo, pravomoc
iussū (nesklonné subst., jen abl.)na příkaz, z rozkazu
iussum, ī, n.rozkaz, příkaz
iūstēspravedlivě
iūstitia, ae, f.spravedlnost
iūstus, a, umspravedlivý; právoplatný, oprávněný; správný, náležitý, řádný
iuvencus, ī, m.mladý býk, býček; mladík, jinoch
iuvenis, is, m. f.mladík, mladá dívka
iuvenis, emladý
iuventūs, ūtis, f.mládí; mládež
iuvō, āre, iūvī, iūtum (+ acc.)obveselovat, těšit; pomáhat, podporovat, prospívat
iuxtā (adv.)vedle, poblíž; právě tak, stejně, iuxtā mēcum zároveň se mnou
iuxtā (+ acc.)vedle, blízko, při, u
Kalendae, ārum, f.Kalendy, první den v měsíci
labellum, ī, n.umyvadlo, mísa; rtík
lābēs, is, f.pád, zřícení; zkáza, záhuba; úhona; skvrna; hanba
labium, ī, n.ret, pysk
lābor, lābī, lāpsus sumsunout se, smekat se, sklouznout; plynout, ubíhat
labor, ōris, m.práce, námaha, úsilí; útrapa, svízel, starost
labōrō, āre, āvī, ātumpracovat; namáhat se; trpět, soužit se, stonat, labōrō ex capite bolí mě hlava
lac, lactis, n.mléko, lac coactum tvaroh
Lacedaemonius, a, umlakedaimónský (sparťanský)
lacer, era, erumroztrhaný, rozedraný; zohavený
lacerna, ae, f.plášť
lacerō, āre, āvī, ātumtrhat, rvát, drát, drásat, jitřit; mařit, kazit; lacerāre bona prohýřit jmění
lacertus, ī, m.ještěrka; paže, rámě; síla
lacessō, ere, īvī (iī), ītumlákat, dráždit, popouzet, proeliō lacessere k bitvě vyzývat; znepokojovat, napadat
lacrima, ae, f.slza
lacus, ūs, m.jezero, tůň, močál; nádržka, káď
laedō, ere, laesī, laesumnarazit na něco, poškodit, fidem laedere porušit věrnost; urážet; ubližovat, rmoutit, trýznit; zlehčovat
laetitia, ae, f.veselost, radost
laetor, ārī, ātus sumradovat se, veselit se, být potěšen
laetus, a, umveselý, radostný, šťastný, potěšený; tučný, vykrmený; úrodný
lāniger, a, umvlnou pokrytý; chundelatý
lāicus, ī, m.laik
lāmentābilis, ežalostný, smutný
lāmentor, ārī, ātus sumnaříkat, bědovat
lāmentum, ī, n.nářek, bědování
lāna, ae, f.ovčí vlna; dē lāna caprīna rixārī hádat se o kozí chlup
lāneus, ī, m.lán
langueō, ēre, uī, –být unaven, zemdlen, zesláblý
lapis, idis, m.kámen
lāpsus, ūs, m.smeknutí, uklouznutí; jízda, let, pád; pochybení, (střv.) lāpsus linguae přeřeknutí
largior, īrī, ītus sumštědře rozdávat, hojně dávat; dát, udělovat, dopřát; promíjet
largus, a, umhojný, vydatný; štědrý
lascīvus, a, umbujný, rozpustilý, nevázaný
lassus, a, umunavený, ochablý
latēns, entisskrytý, tajný, bezpříznakový
lateō, ēre, uī, –skrývat se, tajit se, žít v ústraní, být nepozorován, být neznám
lāterna, ae, f.svítilna, lampa
Latīnēlatinsky
Latīnus, a, umlatinský
lātiō, ōnis, m.nesení, donesení
lātitūdō, inis, f.rozlehlost, šířka
Latium, iī, n.Latium = území ve střední Itálii s Římem
lātrō, āre, āvī, ātumštěkat
latrō, ōnis, m.lupič, loupežník, zbojník; žoldnéř
lātus, a, umrozsáhlý, prostranný; daleký, široký; obšírný, per lātus obšírně
latus, lateris, n.bok, strana
laudō, āre, āvī, ātumchválit, velebit
laureātus, a, umvavřínem ozdobený, ověnčený
laurus, ī, f.vavřín, vavřínový věnec, vavřínová ratolest
laurus, ūs, f.vavřín, vavřínový věnec, vavřínová ratolest
laus, laudis, f.chvála, pochvala, uznání; chválihodný čin; sláva; pl.: přednosti; chvalořeči
lavō, āre, lāvī, lautummýt, umývat, smáčet, oplachovat, koupat se
laxus, a, umvolný, uvolněný; popuštěný, roztažený
lea, ae, f.lvice
lebēs, ētis, m.kotel, kotlík
lēctiō, ōnis, f.sbírání, vybírání; četba, čtení
lēctor, ōris, m.čtenář, předčítatel
lēctus, a, umvybraný, výborný
lectus, ī, m.lože, lůžko, postel; lehátko, pohovka
lēgātus, ī, m.vyslanec, posel, legát
legiō, ōnis, f.legie (3 – 6 tisíc vojáků); výběr, vybrané mužstvo; vojenská výzva, branný lid, vojsko
lēgitimus, a, umzákonitý, zákonem stanovený; řádný
legō, ere, lēgī, lēctumsbírat, shromažďovat; číst (=sbírat písmena); vybírat si, volit, určit
lēnis, epomalý, mírný, tichý, jemný; vlídný, laskavý, milostivý
lēniterpomalu, zvolna, mírně, tiše, jemně; vlídně, laskavě, milostivě
lēns, lentis, f.čočka
lentēpomalu, zvolna, zdlouhavě; klidně
lentus, a, umohebný, pružný; tuhý, neoblomný, vytrvalý; zdlouhavý, liknavý; klidný, pohodlný; necitelný, netečný
leō, leōnis, m.lev
lepus, oris, m.zajíc
lētum, ī, n.smrt, záhuba
levis, elehký; snesitelný; nepatrný, skrovný; lehkomyslný, nespolehlivý; slabý; rozmarný
lēvis, ehladký, uhlazený; holý, lysý, bezvousý; lesklý
leviterlehce, nepatrně, trochu
lēvō, āre, āvī, ātumhladit, leštit
levō, āre, āvī, ātumulehčovat, zmírňovat, ulevovat; nadlehčovat, nadnášet, pozvednout
lēx, lēgis, f.zákon, pravidlo, ustanovení, lēgem ferre navrhnout zákon; smlouva, podmínka smlouvy, cum sē sub lēgēs trādiderit až se podrobí podmínkám
libellus, ī, m.knížečka, spis, traktát; žaloba; žádost; vyhláška
libēns, entisrád, ochoten; dobrovolný
libenterochotně, rád; dobrovolně
liber, brī, m.kniha; lýko
līber, era, erumsvobodný, volný, nezávislý; osvobozený, nespoutaný, neomezený, līber iūre zproštěný práva, mōrēs līberī nevázané mravy; dovolený; upřímný, smělý
līberālis, etýkající se svobodného člověka, důstojný, artificia līberālia zaměstnání důstojné svobodného člověka; čestný, šlechetný, ušlechtilý; vlídný, laskavý; štědrý
līberalitās, ātis, f.jednání důstojné svobodného člověka; čestnost, šlechetnost, ušlechtilost; laskavost; štědrost
līberī, līberōrum, m.děti; svobodní členové rodiny (neotroci)
līberō, āre, āvī, ātumosvobozovat, uvolnit, zprostit
lībertās, ātis, f.svoboda, volnost, osvobození; pl. (ve střv.): svobody (práva)
lībertīnus, ī, m.propuštěnec
libet, ēre, libuit (libitum est)je libo
libīdō, inis, f.záliba, chuť, touha, žádostivost
libita, ōrum, n.libost, choutky
lībra, ae, f.váha, hmotnost, libra, lībram pondō o váze libry
lībum, ī, n.obětní koláč
licentia, ae, f.volnost, libovůle; svévolnost, drzost; dovolení
licet, ēre, licuit (licitum est)je dovoleno, lze, smí se; je na prodej
liceti když, třebaže
līcium, iī, n.nit
ligneus, a, umdřevěný
lignum, ī, n.dřevo
ligō, āre, āvī, ātumvázat, svázat, spojit
ligustrum, ī, n.ptačí zob
līlium, iī, n.lilie
līmen, inis, n.práh, ā līmine od základu; příbytek, dům
līmes, itis, m.hranice, pomezí, mez; pěšina, stezka
līnea, ae, f.nit, provázek; čára; řada
līneus, a, umlněný, plátěný
lingō, ere, līnxī, līnctumlízat
lingua, ae, f.jazyk; řeč, jazyk, mluva
liniō, īre, īvī, ītumnatírat, mazat
linō, ere, lēvī (līvī), litumnatírat, potírat, mazat; zašpinit; smazat
linquō, ere, līquī, –zanechat, opouštět
linter, trī, m.člun, loďka; koryto, necky
liqueō, ēre, liquī (licuī), –být čistý, jasný, průhledný, liquet je zřejmé
liquō, āre, āvī, ātumrozpouštět, tavit; cedit
līquor, ōris, m.tekutina; voda; šťáva; víno
līs, lītis, f.spor, hádka, svár
lītigō, āre, āvī, ātumhádat se, přít se
littera, ae, f.písmeno; pl.: listina, dopis; literatura, vědy
litterālis, epísemný
līvor, ōris, m.modřina; závist
lītus, oris, n.břeh, pobřeží
loca, ōrum, n.místa v krajině
locō (+ gen.)místo
locō, āre, āvī, ātumumístit, usídlit, pronajmout
locuplēs, ētisbohatý, zámožný
locus, ī, m.místo, pl: místa v knihách
longēdaleko
longitūdō, inis, f.délka
longus, a, umdlouhý, táhlý; daleký; dlouhotrvající
loquāx, ācispovídavý, mnohomluvný, žvanivý; bublavý; štěbetavý, švitorný
loquor, loquī, locūtus summluvit, hovořit, povídat
lōrica, ae, f.brnění, krunýř
lōrum, ī, n.řemen; oprať, otěž; bič, důtky
lūceō, ēre, lūxī, –svítat; svítit, být jasný, skvít se
lucerna, ae, f.svítilna, lampa
lūcidus, a, umzářivý, zářící, svítící; jasný, lesklý, světlý
lucror, ārī, ātus sumzískávat, vydělávat, nabývat; obohatit se: lucrandī animō z touhy se obohatit
lucrum, ī, n.zisk, výdělek; prospěch; zištnost; bohatství
luctus, ūs, m.žal, smutek
lūcus, ī, m.háj, les
lūdibrium, iī, n.posměch; hračka, hříčka, zábava
lūdō, ere, lūsī, lūsumhrát si, bavit se; posmívat se
lūdus, ī, m.hra, zábava; divadelní hra; hřiště, cviciště; škola, lūdus gladiātōrius gladiátorská škola; hračka
luēs, is, f.nákaza, mor
lūgeō, ēre, lūxī, –truchlit, lkát, naříkat
lūmen, inis, n.světlo, osvětlení, záře; lesk, třpyt
lūna, ae, f.měsíc (na obloze)
luō, ere, luī, – zbavit (závazku); odčinit, splatit, poenam luere odpykat trest
lupa, ae, f.vlčice
lupānar, āris, n.nevěstinec
lupus, ī, m.vlk
lūsor, ōris, m.hráč; básník, pěvec, skladatel: lūsor amōrum skladatel milostných básní
lūstrō, āre, āvī, ātumočišťovat; zkoumat, prohlížet; osvětlovat
lustrum, ī, n.močál; brloh, doupě; houština
lūstrum, ī, n.očišťování, očista; pětiletí
lūsus, ūs, m.hra; žert; hříčka
Lutētia, ae, f.Paříž
lūteus, a, umžlutý, nažloutlý
luteus, a, umblátivý, zablácený; bezcenný
lūtra, ae, f.vydra
lutum, ī, n.bláto, bahno, hlína, jíl
lūx, lūcis, f.světlo, záře, den, luce ve dne
luxuria, ae, f.přepych, rozmařilost, hýřivost, marnotratnost
luxuriēs, ēī, f.přepych, rozmařilost, hýřivost, marnotratnost
lynx, cis, m. f.rys
lyra, ae, f.lyra, loutna; lyrická báseň
macellum, ī, n.(střv.) masný krám
macellus, ī, m.(střv.) masný krám
māchina, ae, f.stroj; válec; páka
māchinor, ārī, ātus sumstrojit, chystat, vymýšlet
mactus, a, um (jen vok. + esse)zveličený, oslavený, macte virtūte estō čest buď tvé statečnosti, tē macte esse iubeō přeju ti odvahu, macte nazdar
mactō, āre, āvī, ātumobětovat, zabíjet, trestat
macula, ae, f.skvrna
madēscō, ere, maduībýt vlhký
maeror, ōris, m.zármutek, smutek, žal
maestitia, ae, f.smutek, zármutek
maestus, a, umzarmoucený, smutný, nešťastný
magevíce, spíše
magicus, a, umkouzelnický, kouzelný
magisvíce, spíše, mīror magis spíše se podivuji, nīlō magis o nic více
magister, trī, m.učitel; správce; (střv.) univerzitní mistr; (střv.) magister cīvium purkmistr
magistra, ae, f.učitelka
magistrātus, ūs, m.úřad; úředník
magnificentia, ae, f.velkolepost, skvělost
magnificō, āre, āvī, ātumvelebit, chválit
magnificus, a, umvelkolepý, skvělý, honosný
magnitūdō, inis, f.velikost, rozsáhlost; závažnost, důležitost
magnoperevelmi, velice
magnus, a, umvelký
Maiālis, ekvětnový, májový
maiestās, ātis, f.(střv.) vznešenost, majestát; Maiestās Carolina zákoník Karla IV.
maior, iusvětší, nātū maior starší; mōre maiōrum podle zvyku předků
maiōrēs, um, m.předkové
Maius, iī, m.květen
malešpatně, zle
maleficium, iī, n.zlý skutek, zločin
malleus, ī, m.kladivo; palice
mālō, mālle, māluī, –dávat přednost (čemu), raději chtít (co)
malum, ī, n.zlo, špatnost, neřest; neštěstí, nehoda; (v pl.) bída, ubohost
mālum, ī, n.jablko
mālus, ī, m.stěžeň, stožár, pilíř
mālus, ī, f.jabloň
malus, a, umšpatný, zlý; škodlivý, zhoubný; nešťastný, bídný, prokletý
mamma, ae, f.prs, ňadro
mancipium, iī, n.formálně pořízený majetek; otroctví
mancipō, āre, āvī, ātumodevzdat, mancipāre vinculīs spoutat
mandātum, ī, n.rozkaz, příkaz, zadaný úkol
mandō, āre, āvī, ātumodevzdat, svěřit; nařídit
māne (nesklonné subst., jen abl.)ráno, zrána, valdē māne časně ráno
maneō, ēre, mānsī, mānsumzůstávat, setrvat, trvat; dochovat se; očekávat
Mānēs, ium, m.duše zemřelých
manifestō, āre, āvī, ātumprojevit se
manifestus, a, umzřejmý
manipulus, ī, m.hrst, přehršle, náruč; četa, manipul
manus, ūs, f.ruka; hrstka, parva manus malý vojenský oddíl; manū cōnserere střetnout se; manū fortis osobně statečný; brevī manū krátkou cestou
marca, ae, f.hřivna
marchiō, ōnis, m.(střv.) markrabě
mare, is, n.moře
margarīta, ae, f.perla
margō, inis, m.okraj
maritimus, a, ummořský, přímořský, imperium maritimum nadvláda na moři
marītus, ī, m.manžel
marmor, oris, n.mramor, dílo vytesané z mramoru
Mārs, Martis, m.bůh války Mars
Martius, iī, m.březen
martyr, is, m.mučedník; svědek
mās, maris, m.samec, muž
Massilia, ae, f.Marseille
māter, tris, f.matka
māteriēs, ēī, f.látka, hmota; příčina, zárodek
māteria, ae, f.látka, hmota; příčina, zárodek
mātrimōnium, iī, n.manželství
mātrōna, ae, f.paní, manželka
mātūrēscō, ere, māturuī, –zrát, uzrát; dospět
mātūrus, a, umzralý (i o čase); včasný; dospělý
maximēnejvíce
maximus, a, umnejvětší
mēcumse mnou
medeor, ērī, – (+ dat.)léčit, hojit
medicāmen, inis, n.lék; kouzelný prostředek; líčidlo
medicāmentum, ī, n.lék; kouzelný prostředek; líčidlo
medicīna, ae, f.lék; lékařství
medicus, a, umlékařský
medicus, ī, m.lékař
medietās, ātis, f.polovina, střed
mediocris, eprostřední
mediocritās, ātis, f.prostřednost, průměrnost; střední cesta
Mediolānum, ī, n.Milán
meditor, ārī, ātus sum (+ acc.)přemýšlet, přemítat (o něčem)
medium, iī, n.střed, prostředek; veřejnost
medius, a, umstřední, prostřední
mel, mellis, n.med
meliōrō, āre, āvī, ātumzlepšit
melior, iuslepší
meliuslépe
membrum, ī, n.úd, končetina; člen
meminī, meminissepamatovat se, mementō morī pamatuj na smrt
memor, orispamětlivý, pamatující se, memor īra nesmiřitelný hněv
memoria, ae, f.paměť, vzpomínka, upomínka, památka, memoriā tenēre pamatovat si
memorō, āre, āvī, ātumpřipomínat, zmiňovat; vyprávět, vykládat; zapsat, zaznamenat
mendācium, iī. m.lež
mendāx, ācislživý
mendīcus, ī, m.žebrák; (střv.) chudý student
mēns, mentis, f.mysl, duch, vīrēs mentis fantazie; myšlení, smýšlení
mēnsa, ae, f.jídelní stůl; jídlo, hody, mēnsae secundae zákusky; jídelna; směnárnický stůl
mēnsis, is, m.měsíc (část roku)
mēnsūra, ae, f.měření, míra
mentiō, ōnis, f.zmínka
mentior, īrī, ītus sumlhát, vylhat, předstírat
meō, āre, āvī, ātumjít, chodit, přecházet, vkročit
mercātor, ōris, m.kupec, obchodník
mercēs, ēdis, f.mzda, plat, žold; odměna; cena
mercor, ārī, ātus sumkupovat
mereō, ēre, uī, –zasloužit (si)
mereor, ērī, itus sumzasloužit (si)
merges, itis, f.snop
mergō, ere, mersī, mersumponořovat, potopit, zatopit; skrýt, schovat
meritum, ī, n.výdělek, mzda, zásluha, meritō zaslouženě
merx, mercis, f.zboží
messis, is, f.žeň, sklizeň
mēta, ae, f.cíl, meta; kuželovitý sloup v cirku; hranice, konec
metallum, ī, n.kov; pl.: rudné doly
methodus, ī, f.cesta, způsob bádání, metoda
mētior, īrī, ītus summěřit, vyměřovat, přeměřovat
metuō, ere, uī, –bát se, obávat se (+ acc.: něčeho, někoho; + dat.: o něco, o někoho)
metus, ūs, m.strach, bázeň, obava metū ze strachu
meus, mea, meummůj
micō, āre, uī, –míhat se, kmitat, třpytit se
migrō, āre, āvī, ātumstěhovat se, odstěhovat se
mīles, itis, m.voják, (střv.) rytíř; (kolektivně) vojáci
mīlitārēs, ium, m.vojenské osoby, vojáci
mīlitāris, evojenský, bojovný, manū mīlitārī vojenskou silou
mīlitia, ae, f.vojenská služba, vojna, domī mīlitiaeque v míru i ve válce; (střv.) rytířská jízda
mīlitō, āre, āvī, ātumkonat vojenskou službu, sloužit na vojně
mīlle, –, f. (v sg. nesklonné)tisíc
milliārium, iī, n.milník, míle (česká 11,2 km)
minae, ārum, f.výhrůžky, hrozby, pohružky; hradební cimbuří
minimēnejméně
minimus, a, umnejmenší
minor, ārī, ātus sumvyčnívat; hrozit, vyhrožovat
minor, minusmenší, nātū minor mladší
minuō, ere, uī, ūtumzmenšovat, zeslabovat; lámat na kousky
minusméně, nīlō minus o nic méně
mīrāculum, ī, n.zázrak, div
mīror, ārī, ātus sum (+ acc.)divit se; obdivovat
mīrus, a, umdivný, podivný, podivuhodný, zvláštní
misceō, ēre, miscuī, mixtum (mistum)míchat, mísit, mícháním vytvářet; spojovat, družit; uvádět ve zmatek, bouřit, pobuřovat
miser, era, erumbídný, ubohý, heu mē miserum běda mně nešťastnému; špatný
miser, erī, m.chudák, ubožák
miserābilis, ežalostný, politováníhodný
misereor, ērī, itus sum (alicuius)smilovat se, slitovat se (nad někým), cítit soustrast (s někým)
miseret, ēre, –být líto, miseret mē (alicuius reī) je mi líto (něčeho)
miseria, ae, f.bída, utrpení, neštěstí, žalost, (v pl.) útrapy
misericordia, ae, f.slitování, milosrdenství, soustrast, soucit, lítost
miseror, ārī, ātus sumlitovat, mít soucit (+ dat.: s někým); naříkat, plakat, miserārī cāsum naříkat nad osudem; želet
missa, ae, f.(střv.) bohoslužba, mše
mītis, ejemný, měkký; klidný, mírný; zralý, sladký
mittō, ere, mīsī, missumposlat, vyslat; házet, mrštit, svrhnout; propustit, rozpustit, vypustit, vōx missa vyřčená slova
mōbilis, epohyblivý; nestálý, vrtkavý
modestēumírněně
modestia, ae, f.uměřenost, střídmost, skromnost; umírněnost, kázeň, poslušnost; mravnost, cudnost, stydlivost, čest
modestus, a, umumírněný, mírný, skromný, střídmý; skrovný
modicus, a, ummírný, střídmý, přiměřený; skrovný, nepatrný, nevelký
modius, iī, m.měřice = římská obilní míra (8,75 l)
modojen, pouze; hned
modus, ī, m.způsob; míra, mez; takt, rytmus, melodie
moenia, ium, n.hradby, násep, val
Moenus, ī, m.Mohan (přítok Rýna)
Moesia, ae, f.Moesie (území nynějšího Srbska a Bulharska)
mola, ae, f.mlýnský kámen; mlýn; mouka
molendīnum, ī, n.mlýn
mōlēs, is, f.hmota, spousta, mohutná stavba; námaha
molestētěžce, obtížně
molestia, ae, f.obtíž, potíž, problém, nepříjemnost
molestus, a, umobtížný, svízelný; nepříjemný, protivný, škodlivý
mōlior, īrī, ītus sumusilovat, multā mōlīrī usilovat o mnoho věcí; chystat; pachtit se
mōlītiō, ōnis, f.stržení, odklizení
molliō, īre, īvī (iī), ītumzměkčovat, zmírňovat; mollīre glaebās rozmělňovat hroudy
mollis, eměkký, vláčný, poddajný, ohebný; jemný, citlivý, choulostivý, změkčilý
molō, ere, uī, itummlít
monachus, ī, m.(střv.) mnich
monastērium, iī, n.(střv.) klášter
moneō, ēre, uī, itumnapomínat; upomínat; připomínat; upozorňovat, varovat
moneta, ae, f.mince
monitiō, ōnis, f.napomenutí; upomínka
monitus, ūs, m.napomenutí, výstraha, rada
mōns, montis, m.hora, pohoří, pahorek, kopec; pl.: rudné doly
mōnstrō, āre, āvī, ātumukazovat, poučovat, radit
mōnstrum, ī, n.obluda, netvor; nadpřirozený úkaz, zjevení
montānus, a, umhorský
montānus, ī, m.horal; horník; obyvatel horního města
monumentum, ī, n.památka, památník, pomník
mora, ae, f.prodlení, zdržení
morbus, ī, m.nemoc
mordāx, ciskousavý
mordeō, ēre, momordī, morsumkousat, hryzat, hlodat
morior, morī, mortuus sum, moritūrusumírat, zemřít
moror, ārī, ātus sumprodlévat, meškat, zdržovat se, zůstávat, otálet
mōrōsus, a, ummrzutý, nerudný
mors, mortis, f.smrt
mortālis, esmrtelný
mortālis, is, m.smrtelník, člověk
mortifer, era, erumsmrtonosný, smrtící
mortuus, a, ummrtvý, zesnulý
mōs, mōris, m.zvyk, obyčej; způsob; pl.: mravy, chování, povaha
mōtus, ūs, m.pohyb, hnutí
moveō, ēre, mōvī, mōtumhýbat, pohnout, uvést v pohyb, bellum movēre rozpoutat válku; vyhánět, vytlačovat; dojímat; zneklidňovat, znepokojovat
moxbrzy, potom
mūgītus, ūs, m.bučení, řev
mulier, eris, f.žena
Multāvia, ae, f.Vltava
multitūdō, inis, f.množství
multō, āre, āvī, ātumpokutovat, trestat
multōmnohem, o mnoho
multotiēnsmnohokrát
multummnoho, hodně; velice, hojně
multus, a, ummnohý, četný
mundus, a, umčistý; řádný, slušný; dostačující
mundus, ī, m.svět
mūniō, īre, īvī (iī), ītumopevňovat
mūnītiō, ōnis, f.opevnění, hradba; opevňování
mūnītus, a, umopevněný
mūnus, eris, n.povinnost; úřad; služba; dar
mūrālis, ehradební, corōna mūrālis věnec pro toho, kdo první zdolal hradby
mūrus, ī, m.zeď, hradba, coctilēs mūrī zdi z pálených cihel
mūs, mūris, m.myš
Mūsa, ae, f.Múza
musca, ae, f.moucha
mūsculus, ī, m.sval; myška
muscus, ī, m.mech
mūsica, ae, f.hudba
mūtābilis, eproměnlivý
mūtātiō, ōnis, f.změna, proměna
mūtō, āre, āvī, ātumměnit, vyměňovat
mūtuor, ārī, ātus sumpůjčit si
mūtus, a, umněmý; tichý
mūtuum, ī, n.dluh, závazek půjčky
mūtuus, a, umvzájemný, oboustranný; výměnný; vypůjčený
mystērium, iī, n.(střv.) tajemství, pl.: tajné obřady pro zasvěcené
namneboť; vždyť; totiž
namqueneboť; vždyť; totiž
nancīscor, ī, na(n)ctus sumnalézt, nabýt, dosáhnout
nāris, is, f.nozdra; (v pl.) nos
narrātiō, ōnis, f.vyprávění
narrō, āre, āvī, ātumvypravovat
nāscor, nāscī, nātus sumrodit se, narodit se, pocházet
nāsus, ī, m.nos; vkus; vtip
nātālis, enarozeninový; diēs nātālis narozeniny
nātiō, ōnis, f.národ; rod; narození
natis, is, f. (obvykle v pl.)hýždě
natō, āre, āvī, ātumplavat, plout; téci, přetékat; kolísat, být nejistý
nātū (nesklonné subst., jen abl.)rodem, narozením; věkem: nātū maior starší
nātūra, ae, f.příroda; přirozenost; narození; povaha
nātūrālis, epřirozený; přírodní; rodný
nātus, a, umnarozený, sēdecim annōs nātus šestnáctiletý
naufragium, iī, n.ztroskotání lodi; vrak
nauta, ae, m.lodník, plavec, námořník
nāvālis, elodní, námořní; corōna nāvālis věnec pro vítěze námořní bitvy
nāvēhorlivě, přičinlivě, agilně, čile
nāvigō, āre, āvī, ātumplavit se, plout
nāvis, is, f.loď
nāvita, ae, m.lodník, plavec, námořník
nāviterhorlivě, přičinlivě, agilně, čile
nāvō, āre, āvī, ātumhorlivě, usilovně konat, operam nāvāre usilovně pracovat
nāvus, a, umhorlivý, přičinlivý, agilní, čilý
ne, (s konj.) ať ne, nē – quidem ani; aby ne
Neāpolis, is, f.Neapol
nebula, ae, f.mlha, pára, mračno, kouř
necani, a ne, a ne-, nec – nec ani – ani; avšak ne-, nec diū pāx mānsit avšak dlouho mír netrval; nec nōn rovněž, jistě také; nec enim neboť ne-, ovšem ne-
necessāriōnutně, nezbytně, naléhavě; přesvědčivě
necessārius, a, umnutný, nezbytný, naléhavý, potřebný; přesvědčivý
necessārius, iī, m.blízký příbuzný
necesse estje nutno, třeba, musí se
necessitās, ātis, f.nutnost, nezbytnost, naléhavost; pouto, svazek, poměr
necneči ne, či nikoli
necō, āre, āvī, ātumzabít, usmrtit
nectar, aris, n.nektar, nápoj bohů, sladký nápoj
nefās, (nesklonné), n.hřích, hanebnost, zločin proti božskému právu, nefās est není dovoleno, per vetitum nefās zakázaným hříchem, per nefās nedovoleně
neglegō, ere, lēxī, lēctumnedbat, zanedbávat, nestarat se; málo si cenit, opovrhovat
negō, āre, āvī, ātumpopírat, zapírat; odpírat
negōtium, iī, n.zaměstnání, práce, veřejná činnost, úkol; záležitost, věc, poměry, stav, rēī pūblicae negōtia státnické záležitosti
nēmōnikdo, žádný, nōn nēmō leckterý, nēmō amīcōrum nikdo z přátel
nempeovšem, zajisté, patrně
nemus, oris, n.les, háj
neua aby ne
nēvea aby ne
neō, nēre, nēvī, nētumpříst; vyšívat
nepōs, ōtis, m.vnuk, potomek
neptis, is, f.vnučka
nervus, ī, m.tětiva; struna; provaz, řemen; nerv
nēquam (nesklonné)ničemný, špatný, neužitečný; bídný, ubohý
nequeani, a ne, a ne-, neque – neque ani – ani; avšak ne-, neque diū pāx mānsit avšak dlouho mír netrval
nequeō, īre, īvī (iī), itumnemoci, nebýt schopen
nēquior, iusničemnější, špatnější, neužitečnější; ubožejší
nēquissimus, a, umnejničemnější, nejšpatnější, nejneužitečnější; nejubožejší
nesciō, īre, īvī (iī), ītumnevědět, neznat, neumět
nescius, a, umnevědoucí, neznalý, neumějící; neznámý, neque nescium habēbat a dobře věděl
neuter, neutra, neutrumžádný z obou
nex, necis, f.násilná smrt, vražda, zabití, porážka (zvířete), iūs vītae necisque právo nad životem a smrtí
nictō, āre, āvī, ātummrkat
nīdor, ōris, m.zápach, výpar
nīdus, ī, m.hnízdo
niger, nigra, nigrumčerný, tmavý, temný; zlý
nihilnic, nihilō (u kompar.) o nic, nihilī esse za nic nestát, nihil est není důvod proč
(s ind.) jestliže ne; (s konj.) kdyby ne; (po záporu) leda, leč, než
nīlnic
nimbus, ī, m.mrak; déšť
nimispříliš, nadmíru, velmi
nimiumpříliš, nadmíru, velmi
nimius, a, umpřílišný; neobyčejně veliký
ningit, ere, ninxitsněžit
nisi(s ind.) jestliže ne; (s konj.) kdyby ne; (po záporu) leda, leč, než
nīsus, ūs, m.opírání, vzpírání, vzepření; pud; touha; úsilí
nītor, nītī, (nīxus) nīsus sumopírat se; namáhat se, usilovat; toužit, dychtit
nitor, ōris, m.lesk, třpyt, záře; půvab
nix, nivis, f.sníh, (v pl.) závěje
nō, āre, āvī, –plout, plavat
nōbilēs, ium, m.šlechta, šlechtici
nōbilis, eznatelný; známý, proslulý; vznešený, urozený, šlechtický; ušlechtilý
nōbilitās, ātis, f.proslulost, sláva; vznešenost, urozenost; šlechta; ušlechtilost
nōbīscums námi
nocēns, entisškodlivý
noceō, ēre, uī, itumškodit
noctūv noci
noctua, ae, f.sova
nocturnus, a, umnoční
nōlō, nōlle, nōluī, –nechtít, nepřát si, nebýt ochoten
nōmen, inis, n.jméno, název; rod, kmen
nōminō, āre, āvī, ātumjmenovat, nazývat; udat; jmenovat do úřadu
nōnne (záporka)
Nōnae, ārum, f.Nony (7. nebo 5. den měsíce, vlastně 9 dní před Idami)
nōndumještě ne, dosud ne
nōnnezdali ne, což ne
nōnnūllus, a, umněkterý
nōnnumquamněkdy
nōnnunquamněkdy
nōsmy
nōscō, ere, nōvī, nōtumpoznávat
noster, nostra, nostrumnáš
nota, ae, f.značka, známka (stopa), znamení; poznámka
notārius, iī, m.písař; notář
notō, āre, āvī, ātumoznačovat, poznamenávat
nōtus, a, umpoznaný, známý; slavný; nechvalně známý; znalý
novemdevět
November, bris, m.listopad
noverca, ae, f.nevlastní matka, macecha
novissimus, a, umnejnovější; poslední, agmen novissimum zadní voj; novissima exempla nejkrutější tresty
novitās, ātis, f.novost, novota; zvláštnost, div, novitās reī zvláštní, nevídaná věc;
novus, a, umnový; čerstvý
nox, noctis, f.noc, tma, multa iam nocte již pozdě v noci
noxa, ae, f.škoda; vina, provinění; trest, noxae damnātus k trestu odsouzený
noxia, ae, f.vina, provinění
noxius, a, umškodlivý; vinný, provinilý
nūbēs, is, f.mrak, oblak; chmura, zachmuřenost
nūbilus, a, umzamračený, oblačný, pokrytý mraky; zachmuřený
nūbō, ere, nūpsī, nuptumvdávat se, nuptum collocāre provdat
nucleus, ī, m.jádro; ořech
nūdō, āre, āvī, ātumobnažovat; zbavit
nūdus, a, umnahý, obnažený, neoděný, holý; zbavený (čeho); bezbranný; nūdō cōnsensū pouhým souhlasem
nūllus, a, umžádný
numzda, zdali, což
nūmen, inis, n.pokyn, příkaz, vůle; boží vůle, boží moc
numerō, āre, āvī, ātumpočítat; považovat za, pokládat za; vypočítat, vyplatit
numerātum, ī, n.vyplacené peníze
numerus, ī, m.číslo, počet, množství; postavení, váženost; členění, rytmus, takt
Numidicus, a, umnumidský
nummus, ī, m.peníz, mince
numquamnikdy
numquidzda (ně)co, cožpak
nuncnyní, teď, nunc quidem právě teď
nunquamnikdy
nuntiō, āre, āvī, ātumoznamovat, hlásit
nuntius, iī, m.posel, vyslanec; zpráva, poselství
nūpernedávno
nupta, ae, f.nevěsta, snoubenka
nūptiae, ārum, f.svatba, sňatek
nurus, ūs, f.snacha
nusquamnikde; nikam; odnikud
nutō, āre, āvī, ātumkývat; kolísat
nūtriō, īre, īvī (iī), ītumživit, krmit
nūtus, ūs, m.pokyn, posunek, rozkaz, ad nūtum na pokyn
nux, nucis, f.ořech (plod i strom)
nympha, ae, f.dívka, nevěsta; nymfa, víla
ō (citoslovce)ó
ob (+ acc.)(o příčině) za, pro, kvůli; (o místě) před
obdormiō, īre, īvī, ītumusínat
obdūrō, āre, āvī, ātumvytrvat, zatvrdit se
obeō, īre, iī, obitumobcházet, obejít; obklíčit, lemovat; umírat; officia obīre konat povinnosti
obitus, ūs, m.zánik, smrt
obiurgō, āre, āvī, ātumkárat
oblectō, āre, āvī, ātumbavit, těšit
oblīvīscor, ī, lītus sumzapomínat
oblīvium, iī, n.zapomenutí
obmūtēscō, ere, mūtuī, –oněmět, umlknout
oboedientia, ae, f.poslušnost
obruō, ere, ruī, rutum zasypat; zahrabat; zatopit
obscūrus, a, umtemný, neznámý
obsecrō, āre, āvī, ātumzapřísahat, prosit
obsequium, iī, n.poslušnost, povolnost; pl.: pohřební motlitby
observō, āre, āvī, ātumpozorovat; dbát, vážit si
obses, idis, m. f.rukojmí; ručitel
obsideō, ēre, sēdī, sessumobléhat
obsidiōnālis, eobléhací
obstinātus, a, umpevně rozhodnutý, zatvrzelý, umíněný
obstō, āre, stitī, –, obstātūruspřekážet, zavazet, vadit, stát v cestě
obstructiō, ōnis, f.zamezení, zastavení, uzavření; zmaření
obsum, obesse, obfuī, –, obfutūrusškodit
obtemperō, āre, āvī, ātum (+dat.)poslouchat, být poslušný
obtineō, ēre, uī, tentumzískat, držet
obtrectātiō, ōnis, f.nepřejícnost; zlehčování
obviamvstříc, naproti
occāsiō, ōnis, f.příležitost
occāsus, ūs, m.západ, sōl occāsus západ slunce; zánik
occidō, ere, cidī, –, cāsūruspadat, zapadat; zahynout, zaniknout
occīdō, ere, cīdī, cīsumzabít, usmrtit
occultō, āre, āvī, ātumzatajovat, schovávat, skrývat, (v pas.) skrývat se
occupō, āre, āvī, ātumobsadit, zmocnit se, uchvátit; přepadnout; zaměstnat; uložit (peníze); pospíšit si, předejít
occurrō, ere, currī, cursumspěchat naproti, běžet vstříc; zastihnout, dostat se (k něčemu); naskytnout se, objevit se, zjevit se, vyvstat; mentī occurrit napadá mě; napadnout, udeřit
ocellus, ī, m.očko; perla, klenot
octōosm
Octōber, bris, m.říjen
oculus, ī, m.oko; zrak
ōdī, ōdisse, ōsus, ōsūrusnenávidět
odiōsus, a, umnenáviděný, protivný, odporný
odium, iī, n.nenávist, odpor, zášť
odor, ōris, m.vůně, zápach; pl.: vonné přípravky, kadidla
odōrātus, a, umnavoněný, vonný
odōrātus, ūs, m.čich, čichání
oedēma, atis, n.otok, zduření
offendō, ere, offendī, offēnsumurážet
offēnsiō, ōnis, f.náraz, lapis offēnsiōnis kámen úrazu; nehoda, neúspěch, nezdar; urážka, příkoří, nemilost
offerō, ferre, obtulī, oblātumnabízet; naskýtat se
officiālis, is, m.úředník, zřízenec
officium, iī, n.služba, práce, úkol, povinnost; úřad, zaměstnání; laskavost, úsluha, zdvořilost
Ogra, ae, m.Ohře
oleō, ēre, uī, –páchnout, zapáchat, smrdět
oleum, ī, n.olej
olfaciō, ere, fēcī, factumčichat, přičichnout
olfactus, ūs, m.čich
ōlimkdysi, dříve, jednou, dávno
oliva, ae, f.oliva (strom i plod)
olor, ōris, m.labuť
olus, eris, n.zelenina, zelí
ōmen, inis, n.předzvěst, neblahé znamení, nōmen ōmen jméno s nešťastným předurčením
ōminor, ārī, ātus sumpředpovídat, věštit, prorokovat
omnīnōcekem, vůbec, zcela, úplně; ovšem
omnis, evšechen, veškerý, každý; celý, omnis terra celá země
omnipotēns, entisvšemohoucí
onus, oneris, n.břemeno, zátěž; tíha
opācus, a , umstinný
opera, ae, f.práce, přičinění, snaha, operam pōnere vynaložit úsilí, operam dare (+ dat.) věnovat se (čemu), snažit se (oč)
operārius, a, umpracovní
operārius, ī, m.dělník, řemeslník
operiō, īre, operuī, opertumpřikrývat, pokrývat, zahalit; skrývat, zatajovat; zavřít
operor, ārī, ātus sumpracovat, provádět, dělat, zhotovovat
opīniō, ōnis, f.domněnka, mínění, názor; předsudek, veřejné mínění, pověst
opitulor, ārī, ātus sumpřinášet pomoc, pomáhat
oportet, ēre, uitsluší se, hodí se, je žádoucí, má se,
oppetō, ere, īvī, ītumjít vstříc
oppidānus, ī, m.městský člověk
oppidum, ī, n.město (opevněné), pevnost, keltská osada
opprimō, ere, pressī, pressumpřitisknout, přitlačit; umačkat; potlačovat, bellō opprimere válkou přemoci
opprobrium, iī, n.nadávka, výtka; hanba
oppugnātiō, ōnis, f.dobývání, obléhání
oppugnō, āre, āvī, ātumdobývat, obléhat
ops, opis, f.(v sg.) moc, pomoc (politická, vojenská); (v pl.) bohatství, prostředky
optābilis, ežádoucí
optimēnejlépe
optimus, a, umnejlepší
optimās, ātisšlechtický
optimās, ātis, m.šlechtic, aristokrat
optō, āre, āvī, ātumzvolit si, vybrat si; přát si, žádat si
opulentus, a, umbohatý, zámožný
opus, eris, n.dílo, výtvor; práce, námaha; dobývací práce a stroje (v pl.); opus est (+ abl.) je třeba (čeho)
ōra, ae, f.okraj, kraj, hranice, pobřeží
ōrāculum, ī, n.věštírna, věštba
ōrātiō, ōnis, f.řeč, mluva, projev; modlitba
ōrātor, ōris, m.řečník, mluvčí
orbis, is, m.kruh, kolo; svět
ordinō, āre, āvī, ātumuspořádat, řadit, stanovit
ordior, īrī, orsus sumzačínat
ordō, inis, m.řada; řád, uspořádání
organum, ī, n.(střv.) hudební nástroj, pl: varhany; (střv.) tělesné ústrojí, orgán
oriēns, entis, m.východ, východ (slunce); Oriēns východní země, Orient
orīgō, inis, f.původ, počátek, orīginem trahere odvozovat počátek
orior, īrī, ortus sumpovstávat, vznikat, vycházet
ornāmentum, ī, n.výstroj; ozdoba
ornātus, ūs, m.výstroj, oblečení; ozdoba, výzdoba; (střv.) bohoslužebné roucho
ornō, āre, āvī, ātumzdobit; vyzbrojit
ōrō, āre, āvī, ātumprosit; mluvit, řečnit; modlit se
ōs, ōris, n.ústa; tvář, obličej
os, ossis, n.kost
ōsculor, ārī, ātus sumlíbat
ōsculum, ī, n.polibek
ostendō, ere, ostendī, ostentumukazovat
ōstium, iī, n.vchod, východ, ústí
ōtiōsus, a, umnečinný, nezaměstnaný; ōtiōsus esse mít volný čas
ōtium, iī, n.zahálka, klid, volný čas
ovīle, is, n.ovčinec
ovis, is, f.ovce
ōvum, ī, n.vejce; jikra
pacīscor, ī, pactus sumsmluvit se, zaručit
pactum, ī, n.smlouva, úmluva, dohoda; způsob
pactus, a, umdohodnutý
paedagōgus, ī, m.vychovatel, učitel
paenetéměř, skoro, málem
paenīnsula, ae, f.poloostrov
paenitet, ēre, tuit (+ acc. os., + gen. věci)litovat
pāgina, ae, f.stránka, list, listina
pāgus, ī, m.osada, vesnice; oblast, kraj, region; kolík, mezník
pāla, ae, f.rýč, lopata
palamzjevně, veřejně, otevřeně
pallēns, entisbledý; nažloutlý, nazelenalý
palleō, ēre, uī, –být bledý, blednout; děsit se, hrozit se
pallidus, a, umbledý, sinalý
pallium, iī, n.přikrývka; plášť
pallor, ōris, m.bledost; hrůza, strach
palma, ae, f.dlaň; palma; symbol vítězství, vítězosláva
pandō, āre, āvī, ātumzkřivit, ohnout
pandō, ere, pandī, passumprostírat, rozpínat, rozkládat, rozevírat; zvěstovat, vyjevit
pānis, is, m.chléb
pānnicīda, ae, m.stříhač sukna, soukeník
pānnum, ī, n.sukno
pānnus, ī, m.kus látky, cár, hadr
Pannonia, ae, f.území dnešního Maďarska
panthēra, ae, f.pardál, levhart
pāpa, ae, m.tatínek; (střv.) biskup, papež
papāver, eris, n.mák
pār, parisstejný, rovný, pār proelium nerozhodná bitva; schopný, způsobilý; vhodný, přiměřený
parātus, a, umpřipravený, vypravený; odhodlaný, rozhodnutý; získaný
Parca, ae, f.sudička, bohyně osudu
parcō, ere, pepercī, –, parsūrus (+ dat.)šetřit, ušetřit (co i koho); zdržet se (něčeho); vyhýbat se (něčemu)
parcus, a, umšetrný, skrovný, střídmý
parēns, entis, m. f.rodič
pāreō, ēre, uī, –, pāritūrus (+ dat.)objevovat se, ukazovat se (někomu); poslouchat (někoho), být poslušen (něčeho), řídit se (něčím)
pariēs, etis, m.zeď, stěna
pariō, ere, peperī, partum, paritūrusrodit, plodit; získat, nabývat
parō, āre, āvī, ātumpřipravovat, chystat; zařídit, zjednat si
pars, partis, f.část, díl, podíl, per partēs po částech; strana; (v pl.) kraj, země; (v pl.) úloha, role; (v pl.) politická strana
parsimōnia, ae, f.šetrnost, spořivost
particeps, cipisúčastný
partim (adv.)dílem, zčásti, částečně
partior, īrī, ītus sumdělit, oddělovat, rozdělovat
partītiō, ōnis, f.dělení, rozdělení
parturiō, īre, īvī (iī), itumchystat se porodit, být před porodem
partus, ūs, m.porod, zrození
parummálo
parvulus, a, ummaličký, nepatrný
parvus, a, ummalý, skrovný, parvō vīvere žít z mála, parvī esse mít malou cenu, parvī facere málo si vážit
pascha, ae, f.(střv.) Velikonoce
pāscō, ere, pāvī, pāstumpást, krmit, sytit
pāscuum, ī, n.pastvina, pastva
passiō, ōnis, f.utrpení, mučení, umučení
passus, ūs, m.krok, rozkročení, dvojkrok (cca 1,5 m); mīlle passūs římská míle
pāstor, ōris, m.pastýř, pasák
pāstorālis, epastýřský
patefaciō, ere, fēcī, factumotvírat
patefīō, fierī, factus sumbýt otvírán
patella, ae, f.miska, talíř
pateō, ēre, uī, –být otevřen, být přístupný; být zjevný, zřejmý
pater, tris, m.otec
paternus, a, umotcovský, otcův, po otci
patiēns, entistrpělivý, vytrvalý; snášející (hlad), otužilý; zdrženlivý, střídmý
patientia, ae, f.trpělivost, vytrvalost; snášenlivost, strpení, otužilost; zdrženlivost, střídmost
patior, patī, passus sumsnášet, trpět, vydržet; dovolit, nechat
patria, ae, f.vlast
patricius, a, umpatricijský, urozený
patricius, ī, m.patricij
patrius, a, umotcův, otcovský, po otci
patrōnus, ī, m.patron, ochránce, podporovatel, zástupce
patruus, ī, m.strýc
patulus, a, umotevřený, přístupný; široký, rozložitý, košatý
paucus, a, umpočtem skrovný, nečetný, pauca málo; nemnohý, málokterý
paulōo málo, o trošku
paulummálo, trochu, krátce
paululummaličko, trošičku
paulus, a, ummalý počtem, skrovný
pauper, erischudý, nuzný
paupertās, ātis, f.chudoba
pāvō, ōnis, m.páv
pāx, pācis, f.mír, pokoj; smlouva; dovolení
peccātum, ī, n.hřích, provinění, chyba
peccō, āre, āvī, ātumprovinit se, prohřešovat se, hřešit, chybovat
pectus, oris, n.prsa, hruď; srdce; mysl, duch
pecū, ūs, n.dobytek
pecūnia, ae, f.jmění, majetek; peníze
pecus, oris, n.ovce, prasata, dobytek, stádo
pecus, udis, f.ovce, dobytče
pedes, itis, m.pěšák
pedester, tra, trepěší
peditātus, ūs, m.pěchota
peior, iushorší
peiushůře
pelagus, ī, n.moře
pellis, is, f.kůže, kožešina
pellō, ere, pepulī, pulsumhnát, zahánět; pudit; vytlačovat; tlouct, bít
Penātēs, ium, m.domácí bůžkové
pendeō, ēre, pependī, –viset; přečnívat; záviset; být na rozpacích
pendō, ere, pependī, pēnsumvěšet; vážit; platit (=odvažovat kov); posuzovat, zvažovat, oceňovat; poena pendere vytrpět trest
penna, ae, f.pero, pl: peří; křídlo, peruť
penetrō, āre, āvī, ātumvnikat, pronikat
pēnsus, a, umodvážený
penitusuvnitř, v hloubce; dovnitř; hluboce, zcela, úplně
pēnūria, ae, f.nouze, nedostatek
per (+ acc.)(o čase) přes, po, v, za, per annum za rok, per hiemem přes zimu, per idem tempus v téže době, per saecula po staletí; (o místě) po, v, skrze, per aspera přes překážky, per omnēs viās všemi cestami, per aciēs v šicích; (o způsobu) skrze, pomocí, prostřednictvím, ipse per sē sám o sobě, per metum ve strachu, per speciem pod záminkou, per tormenta na mučidlech, per pedēs pěšky
peragō, ere, ēgī, āctumdokončit, dodělat, provést; prohánět
percipiō, ere, cēpī, ceptumvnímat, chápat; zachytit; sklízet, přijímat, nabývat
percutiō, ere, cussī, cussumprorazit
perditiō, ōnis, f.zkáza, záhuba, ztráta
perdō, ere, didī, ditumzkazit, zmařit, zničit; zabít, zahubit; promarnit; ztratit, pozbýt
perdūcō, ere, dūxī, ductumdovést k cíli; mūrum perdūcere vystavět hradbu
peregrīnorcestovat, pobývat v cizině
peregrīnus, a, umcizí
perennis, eceloroční; trvalý, stálý
perennō, āre, āvī, ātumtrvat, být stálý
pereō, īre, periī, –, peritūrushynout
pererrō, āre, āvī, ātumbloudit, potulovat se
perfectus, a, umhotový; dokonalý
perferō, ferre, tulī, lātumvydržet, snášet; donášet (zprávy)
perficiō, ere, fēcī, fectumzhotovit, vytvořit; dokončit; dokázat, dosáhnout
perfidus, a, umnevěrný, věrolomný, proradný, zrádný, úskočný
perfugium, iī, n.útočiště, úkryt, azyl
Pergamum, ī, n.Pergamum (město s hradem); (v pl.) trojský hrad, Trója
pergō, ere, perrēxī, perrēctumpokračovat v cestě, postupovat, spěchat
pergrātus, a, umvelmi milý, velice příjemný; pergrātum facere velmi se zavděčit komu (+ dat.)
perīculōsus, a, umnebezpečný
perīculum, ī, n.nebezpečí
perindeprávě tak, zrovna tak, stejně
periodus, ī, f.období; souvětí
perītus, a, umzkušený, znalý; (+ gen.) zběhlý (v čem)
perlegō, ere, lēgī, lēctumpřečíst; prohlížet, přehlížet
permaneō, ēre, mānsī, –, mānsūruszůstávat, setrvat
permittō, ere, mīsī, missumdovolovat, povolovat; pustit, přenechat, odevzdat, svěřit
permultus, a, umvelmi mnohý, přemnohý
permūtātiō, ōnis, f.proměna, výměna
permūtō, āre, āvī, ātumvyměnit, proměnit
perniciēs, ēī, f.záhuba, zkáza, zmar
perniciōsus, a, umzhoubný; podvratný, záškodnický
pernīx, īcishbitý, mrštný, rychlý
perpetior, petī, pessus sumsnášet, vytrpět
perpetrō, āre, āvī, ātumvykonat, spáchat, provést
perpetuōustavičně, stále, nepřetržitě; souvisle
perpetuō, āre, āvī, ātumudržovat, nepřetržitě dělat
perpetuus, a, umustavičný, trvalý, věčný, in perpetuum na věky; souvislý
perplexus, a, umspletený, zmatený
Persa, ae, m.Peršan
persequor, sequī, secūtus sumpronásledovat, stíhat; stále provázet; vyjmenovat, vypočítat
persevērō, āre, āvī, ātumsetrvávat
persōna, ae, f.osoba; maska
perspiciō, ere, spexī, spectumprohlédnout, prozkoumat; poznat, zjistit, pochopit
perspicuus, a, umprůhledný, zřejmý, jasný, patrný,
perstō, āre, stitī, –vytrvale stát, vytrvávat, trvat na svém
persuādeō, ēre, suāsī, suāsum (+ dat.)přesvědčit, přemluvit (koho)
pertināx, ācisvytrvalý, neústupný, pevně držící
pertineō, ēre, uī, –dosahovat, dotýkat se; týkat se, vztahovat se
perturbō, āre, āvī, ātumzmást; vzrušit, rozčilit, rozvášnit
perveniō, īre, vēnī, ventumdojít, dorazit, dostat se
pēs, pedis, m.noha; stopa (cca 30 cm); in pede pontis u paty mostu, per pedēs pěšky
pessimēnejhůře
pessimus, a, umnejhorší
pestilēns, tismorový
pestilentia, ae, f.nezdravost, nákaza, mor
pestis, is, f.mor, nákaza, zhouba
petītiō, ōnis, f.útok, výpad; žádost, pohledávka
petō, ere, īvī (iī), ītum (+ acc.)směřovat, ubírat se, hnát se, táhnout, spět; žádat, domáhat se, toužit
petra, ae, f.skála, balvan
petulantia, ae, f.dotěrnost, drzost, rozpustilost
pharmacia, ae, f.lékárna
philosophia, ae, f.filozofie
philosophus, ī, m.filozof
phantasmaticus, a, umpřízračný, strašidelný
pictor, ōris, m.malíř
pīcus, ī, m.datel
pietās, ātis, f.zbožnost (vůči bohu); loajalita, oddanost (k člověku); poctivost, mravnost
piger, pigra, pigrumlíný, lenivý; neúrodný; zdlouhavý
piget, ēre, piguit (+ acc. osoby, + gen. věci)mrzet
pignus, oris, n.zástava, záruka, důkaz; pojítko, svazek; milá osoba
pila, ae, f.míč
pīlum, ī, n.oštěp, kopí
pīlus, ī, m.manipul triariů (vojáků 3. šiku)
pilus, ī, m.vlas, chlup
pingō, ere, pīnxī, pictummalovat, obarvit; zdobit, vyšívat
piper, eris, n.pepř
pīrāta, ae, m.námořní lupič, pirát
pirum, ī, n.hruška
pirus, ī, f.hrušeň
piscātor, ōris, m.rybář
piscīna, ae, f.rybník
piscis, is, m.ryba
pistor, ōris, m.pekař; mlynář
pisum, ī, n.hrách
pix, picis, f.smůla
pius, a, umzbožný; oddaný; poctivý
placeō, ēre, cuī, placitumlíbit se, vyhovovat; schvalovat, uznat za vhodné
plānctus, ūs, m.pláč, nářek; tepání, bušení v hruď
plānēúplně, zcela, naprosto; zřetelně, jasně; zajisté, ovšem
plangō, ere, plānxī, plānctumhořekovat, naříkat, bít se v prsa; tepat, bít
plānitia, ae, f.rovina, pláň, planina
plānitiēs, ēī, f.rovina, pláň, planina
planta, ae, f.chodidlo; sazenice, rostlina
plantō, āre, āvī, ātum(střv.) pěstovat, sázet
plānus, a, umrovný, plochý
platanus, ī, f.platan
platēa, ae, f.ulice, silnice
plaudō, āre, āvī, ātumtleskat
plēbānus, ī, m.(střv.) plebej; (střv.) farář
plēbēius, a, umplebejský, neurozený
plēbēius, ī, m.plebej
plēbēs, ēī, f.lid, dav
plēbs, plēbis, f.lid, plebejové, plēbī scītum usnesení lidu; dav; (střv.) chudina, prostý lid; (střv. i s pl.) farnost
plērusque, plēraque, plērumquevětšina, v pl.: velmi mnozí, skoro všichni
plēnus, a, um (+ abl. nebo + gen.)plný (čeho), naplněný (čím)
plicō, āre, uī, ātumsvíjet, stáčet
pluit, pluere, pluitprší
plūma, ae, f.pírko; chmýří
plumbum, ī, n.olovo
plūrālis, emnožný
plūrimus, a, umnejčetnější
plūsčetnější
pluvia, ae, f.déšť
pluvius, a, umdešťový, deštivý
pneumonia, ae, f.zánět plic
pōculum, ī, n.pohár, číše
poēma, atis, n.báseň
poena, ae, f.trest, pokuta
poenālis, etrestný
Poenus, ī, m.Pun, Kartagiňan
poēta, ae, m.básník
poēticus, a, umbásnický
pollex, icis, m.palec
polliceor, ērī, licitus sumslibovat, nabízet
pollicitāciō, ōnis, f.slibování, slib
Polōnia, ae, f.(střv.) Polsko
pompa, ae, f.slavnostní průvod; nádhera, přepych
pōmum, ī, n.ovocný plod
pōmus, ī, f.ovocný strom
ponderō, āre, āvī, ātumvážit; rozvažovat, posuzovat
pondus, eris, n.váha, závaží, tíha, břímě; závažost,
pōnō, ere, posuī, positumodkládat; klást, pokládat, ukládat, předložit; určit, stanovit; umístit, sēdēs pōnere založit sídla, arborem pōnere zasadit strom; edictum pōnere vydat edikt; in malīs pōnere považovat za zlé
pōns, pontis, m.most, lávka
pontifex, icis, m.kněz; (střv.) papež
pontificālis, ekněžský; (střv.) papežský
pontus, ī, m.moře
Pontus, ī, m.Černé moře, země při Černém moři
populāris, elidový, pro lid, lidu srozumitelný
populor, ārī, ātus sumplenit, pustošit
pōpulus, ī, f.topol
populus, ī, m.lid, národ
porcus, ī, m.vepř, prase
porrigō, ere, rēxī, rēctumvztahovat, natahovat; rozprostírat, šířit; nabízet, poskytovat
porta, ae, f.brána, vchod
porticus, ūs, f.sloupoví, sloupořadí, sloupová síň
portiō, ōnis, f.díl, část, podíl; poměr, prō portiōne podle poměru
portō, āre, āvī, ātumnosit, vozit, dopravovat
portōrium, iī, n.poplatek, daň
portus, ūs, m.přístav; vjezd, vchod
poscō, ere, poposcī, –žádat
possessiō, ōnis, f.majetek, vlastnictví
possessor, ōris, m.majitel
possideō, ēre, sēdī, sessumvlastnit, mít v držení
possum, posse, potuī, –moci, zvládnout, být schopen
post (+ acc.)po, za
post (adv.)potom, později; vzadu
posteāpoté, později
posteāquampotom co, jakmile, když
posterior, iuspozdější; zadní
posteritās, ātis, f.budoucnost; potomstvo
posterus, a, umpříští, následující, posterī potomci
postilla, ae, f.(střv.) výklad evangelia
postquamkdyž, jakmile, potom co
postrēmōkonečně, nakonec, zkrátka, vůbec
postrēmumposledně, naposled
postrēmus, a, umnejzazší, poslední
postrīdiēdruhý den po, nazítří
postulō, āre, āvī, ātumpožadovat, žádat, vyžadovat
postumus, a, umpozdě narozený, nejmladší
postumus, ī, m.pohrobek
potēns, entismocný
potentia, ae, f.síla, moc, vliv
potentiālis, emožný
potestās, ātis, f.možnost; síla, moc
potis, poteschopný, mocný
pōtiō, ōnis, f.nápoj
potior, iusspíše, raději
potior, īrī, potītus sum (+ abl.)zmocnit se, dosáhnout
pōtō, āre, āvī, ātum (pōtum)pít
pōtus, ūs, m.nápoj
prae (+ abl.)před, prae sē ferre dávat najevo; kvůli; vůči, ve srovnání s, proti
praebeō, ēre, uī, itumposkytovat; nastavovat
praecēdō, ere, cessī, cessumjít vpředu, předcházet; předčit
praeceptrīx, īcis, f.učitelka
praeceptum, ī, n.nařízení, příkaz; rada, návod; zásada, pravidlo
praecipiō, ere, cēpī, ceptumnařizovat; napřed si brát; poučovat
praecipitium, iī, n.sráz, záhuba
praecipitō, āre, āvī, ātumsrazit, svrhnout, shodit; klesat, snášet se, padat
praecipuēzvláště, hlavně
praecipuus, a, umhlavní; obzvláštní, znamenitý
praeclārus, a, umpřeslavný, skvělý, proslulý
praeda, ae, f.kořist, lup, plen
praedicātiō, ōnis, f.oslavování, vychvalování; kázání; výpověď
praedicātor, ōris, m.kazatel, hlasatel
praedicō, āre, āvī, ātumhlásat, prohlašovat; kázat; velebit, vychvalovat
praedicō, ere, dīxī, dictumpředpovídat; předříkávat; poroučet
praeditus, a, umobdařený, nadaný
praedō, ōnis, m.lupič
praefātus, a, umdříve řečený, tento
praeferō, ferre, tulī, lātumdávat přednost čemu (+ ak.) před čím (+ dat.)
praeficiō, ere, fēcī, fectumpostavit v čelo něčeho (+ dat.)
praelātus, ī, m.kněz, prelát; představený
praemium, iī, n.odměna, praemiō afficere odměňovat; čest, pocta
praenōmen, inis, n.osobní jméno
praeparō, āre, āvī, ātumpřipravovat
praepōnō, ere, posuī, positumpředeslat
praesāgium, iī, n.předpověď, věštba; předtucha, tušení
praesciō, īre, īvī, ītumpředvídat, předem vědět
praesēns, entispřítomný, současný, nynější, tento; pohotový, okamžitý
praesentia, ae, f.přítomnost
praesertimzvláště, především
praesideō, ēre, sēdī, sessumsedět před něčím; řídit, spravovat, velet; chránit, hájit
praesidium, iī, n.stráž, vojenský doprovod, posádka; ochrana, záštita; pomoc, podpora, posila
praestāns, antisvpředu stojící; přední, znamenitý, vynikající; pomocný, Deō praestante s pomocí Boží
praestōpohotově
praestō, āre, stitī, stitumstát v čele; vynikat, předčit; poskytovat, dávat, předkládat; plnit (sliby, závazky, povinnosti), sē praestāre osvědčit se; ručit, zaručit se; praestat (neos.) je lépe
praestōlor, ārī, ātus sumčekat, očekávat
praesul, is, m.předtanečník; (střv.) vysoký hodnostář (biskup, opat, kníže)
praesum, esse, fuī, –, futūrus (+ dat.)být vpředu, být v čele; řídit, spravovat, velet
praesūmō, ere, sūmpsī, sūmptumpředem brát, předem mít; napřed požívat
praesūmptiō, ōnis, f.předchozí užívání; předběžné mínění; opovážlivost, smělost, drzost
praeter (+ acc.)kromě, praeter quam leda; mimo, podél, vedle
praetereākromě toho, mimo to, ještě
praetereō, īre, iī, itummíjet
praeteritus, a, umminulý, bývalý, praeterita minulost
praetor, ōris, m.praetor (římský úředník); velitel; (střv.) rychtář, radní
praetōrium, iī, n.velitelův stan; tělesná stráž císaře; (střv.) radnice
praevaleō, ēre, uī, –převládat, převládnout, být lepší (silnější), zvítězit
praeveniō, īre, vēnī, ventumpředcházet, předhonit
praevideō, ēre, vīdī, vīsumpředvídat
Prāga, ae, f.(střv.) Praha
Pragensis, e(střv.) pražský
prandeō, ēre, ndī, nsumsnídat
prandium, iī, n.snídaně
prasinus, a, umzelený
prātum, ī, n.louka
prāvus, a, umkřivý; špatný, podlý
precor, ārī, ātus sumprosit, modlit se, přát si, precantia verba prosebná slova
prehendō, ere, hendī, hēnsumuchopit, chytat; uchvátit, zmocnit se; obejmout; prehendere cursū dohonit
premō, ere, pressī, pressumtlačit, tísnit, tisknout, svírat; zadržovat, potlačovat
prēndō, ere, prēndī, prēnsumuchopit, chytat; uchvátit, zmocnit se; obejmout
presbyter, erī, m.(střv.) kněz, stařešina
pretiōsus, a, umcenný, drahocenný
pretium, iī, n.cena, hodnota; plat, odměna, mzda, zisk, výdělek, operae pretium est stojí za námahu
prex, precis, f. (obvykle v pl.)prosba, modlitba; přímluva
prīdempřed časem, dávno, dříve
prīdiēden před
prīmās, ātis, m.první po králi, knížeti; předák, velmož; primas (titul acibiskupů)
prīmōnejprve, zprvu; prīmō – deinde nejprve – potom
prīmōrēs, um, m.přední občané, šlechtici
prīmumnejprve, nejdříve; za prvé, především; cum prīmum jakmile
prīmum, ī, n.přední místo; začátek, počátek
prīmus, a, umprvní; počáteční
prīnceps, cipis, m.předák; první občan; náčelník; vládce; (v pl.) přední muži, (v pl., střv.) šlechta
prīnceps, cipisprvní, přední, hlavní; vznešený, vynikající
prīncipālis, epřední; císařský, panovnický
prīncipātus, ūs, m.přední postavení; vláda, náčelnictví; knížectví
prīncipium, iī, n.začátek, základ, původ, eō prīncipiō z toho podnětu; zásada
prior, priuspřednější, dřívější, předešlý
prīstinus, a, umdřívější, dávný
prius (adv.)dříve, předtím, spíše
priusquamdříve než
prīvātum, ī, n.soukromý majetek
prīvātus, a, umsoukromý, vlastní
prīvātus, ī, m.občan bez úřední moci a politického vlivu
prīvilēgium, iī, n.výsada, privilegium
prīvō, āre, āvī, ātum (+abl.)zbavit (čeho)
prō (citoslovce)prō dī immortālēs při bozích nesmrtelných
prō (+ abl.)před; pro, ve prospěch, za, prō formā formálně; podle
proavus, ī, m.předek, praotec
probō, āre, āvī, ātumschvalovat, uznávat, (v pas.) líbit se; zkoušet, zkoumat, prověřit, osvědčit, prokázat, dokázat
probus, a, umřádný, poctivý, počestný
procēdō, ere, cessī, cessumpostoupit; longius procēdere zajít dále
procella, ae, f.bouře, bouřka
prōcērus, a, umurostlý, ztepilý, vysoký a štíhlý, vytáhlý
proculdaleko, dalece, vzdáleně, v dáli, opodál, stranou, zdaleka, z dálky
prōcūrātor, ōris, m.právní zástupce, prokurátor
prōcūrō, āre, āvī, ātumstarat se, obstarávat, činit opatření
procus, ī, m.ženich
prōdeō, prōdīre, iī, itumpředstupovat
prōditiō, ōnis, f.zrada, zrádcovství
prōditor, ōris, m.zrádce
prōdō, ere, didī, ditumvydávat, odevzdávat, memoriae prōdere zaznamenat; vyprávět, prozradit, vyzradit
proelior, arī, ātus sumbojovat
proelium, iī, n.bitva, boj
profānus, a, umsvětský, všední; znesvěcený, bezbožný; nečistý, nízký, ōdī profānum vulgus nenávidím nízký lid
prōfectiō, ōnis, f.odchod, odjezd; výprava, cesta, válečné tažení
prōfectus, ūs, m.prospěch, užitek, pokrok
prōferō, ferre, tulī, lātumvynášet, pronášet (soud), rozšiřovat se
proficīscor, ī, profectus sumvydat se na cestu, vyjít, vyplout; táhnout (s vojskem); vznikat, pocházet
profiteor, ērī, professus sum (veřejně) prohlašovat, vyznávat; přihlásit se (jako kandidát na úřad)
profugiō, ere, fūgī, –utíkat, prchat
profugus, a, umuprchlý, na útěku, fātō profugus hnaný osudem
profundus, a, umhluboký, bezedný
profūsus, a, umrozlitý; marnotratný, rozhazovačný, rozmařilý, mrhající
prōgeniēs, ēī, f.rod, potomstvo
prōgredior, gredī, gressus sumpostupovat
prōgressus, ūs, m.postup, pokrok, vývoj
prohibeō, ēre, uī, itumzabraňovat, zdržovat, překážet, bránit
prōiciō, ere, iēcī, iectumodhodit, zahodit, odvrhnout
prōlēs, is, f.děti, potomci, mládež; pokolení
prōlētārius, iī, m.občan bez pozemků
prōmittō, ere, prōmīsī, prōmissumslibovat; pouštět dál; nechat růst; předpovídat
prōmō, ere, prōmpsī, prōmptumvyjmout, vyndat, ukazovat
prōmoveō, ēre, mōvī, mōtumkupředu se pohybovat, posunovat, prōmoveātur ut āmoveātur nechť je povýšen, aby byl odstraněn
prōmptēsnadno, rychle; ochotně, rázně
propeblízko; téměř, skoro
properō, āre, āvī, ātumspěchat, pospíchat, chvátat; urychlovat
properus, a, umspěšný, kvapný
prōpīnō, āre, āvī, ātumdávat pít, připíjet
propinquō, āre, āvī, ātumblížit se, přiblížit se
propinquus, a, umblízký, příbuzný
propior, iusbližší
propiusblíže
prōpōnō, ere, posuī, positumklást vpřed, předkládat; vyhlašovat; vyvěsit (prapor); slibovat
proprius, a, umvlastní; zvláštní, výhradní
propter (+ acc.)(adj.) blízko, nablízku; blízko, vedle; kvůli, pro
proptereāproto, proptereā quod protože
prōpugnāculum, ī, n.opevnění, bašta
prōsequor, quī, secūtus sumpronásledovat, provázet
prōsperus (prōsper), a, umúspěšný, zdárný, příznivý
prōsternō, ere, strāvī, strātumporazit, skácet, zničit
prōsum, prōdesse, prōfuī, –, prōfutūrusbýt prospěšný, pomáhat
prōtectiō, ōnis, f.ochrana, pokrytí
prōtinushned, kupředu, vpřed
prōvehō, ere, vēxī, vectumpodporovat
prōveniō, īre, vēnī, ventumpřicházet; vzmáhat, dařit se
prōventus, ūs, m.výnos, výsledek, důchod
prōverbium, iī, n.přísloví, úsloví, pořekadlo
prōvidentia, ae, f.prozřetelnost, prozíravost; opatrnost, obezřetnost
prōvideō, ēre, vīdī, vīsumvidět napřed, dříve; předvídat, být prozíravý; (+ dat., + abl.) starat se o; (+ acc.) opatřit něco
prōvidus, a, umopatrný, prozíravý, předvídavý
prōvincia, ae, f.provincie; úřad, správa; obor působnosti
prōvocō, āre, āvī, ātumvyzývat, vyvolat, podněcovat
proximēnejblíže
proximus, a, umnejbližší
prūdēns, entispředvídavý, prozíravý; znalý, zkušený; rozumný, opatrný, rozvážný
prūdentia, ae, f.předvídavost, prozíravost; znalost, zkušenost; rozvážnost, opatrnost
pruīnōsus, a, umojíněný
prūnum, ī, n.švestka (plod), slíva
pubēscō, ere, –, –obrůstat; dospívat
pūblicus, a, umveřejný, státní, obecní, cōnsilium pūblicum obecní usnesení
pudeō, ēre, uī, itum (obvykle ve 3. os.)zahanbovat, stydět, pudet mē alicuius reī stydím se za něco
pudor, ōris, m.stud, ostýchavost; hanba; mravnost, počestnost
puella, ae, f.dívka, děvče
puer, erī, m.chlapec, kluk, hoch; dítě
puerīlis, echlapecký; dětský
pueritia, ae, f.dětství
pugna, ae, f.bitva
pugnō, āre, āvī, ātumbojovat
pulcher, chra, chrumhezký, krásný, pěkný
pulchrēhezky, krásně, pěkně
pulchritūdō, inis, f.krása, nádhera
pullus, a, umtmavý, temný, černý
pullus, ī, m.mládě; kuře
pulsō, āre, āvī, ātumtlouci, tepat, bít; pudit, hnát
pulsus, ūs, m.tlučení, bití; úder, náraz; tep
pulvīnar, āris, n.lehátko; lože, postel; křeslo
pulvis, eris, m.prach, písek
pūmex, icis, m.pemza, láva
pūmiliō, ōnis, m.trpaslík
Pūnicus, a, umpunský
pūniō, īre, īvī (iī), ītumtrestat, mstít se, pokutovat
pūnctum, ī, n.bod, bodnutí; volební hlas; pūnctum saliēns rozhodující věc
pūpilla, ae, f.osiřelé děvčátko
pūpillus, ī, m.sirotek
puppis, is, f.záď lodi
pūrēčistě
purgō, āre, āvī, ātumčistit, očistit; ospravedlnit, omlouvat
pūrus, a, umčistý, ryzí; bezúhonný, poctivý; sceleris pūrus bez zločinu; pura hasta kopí bez hrotu
pūs, pūris, n.hnis
puter, tris, trezpuchřelý, shnilý; kyprý; zvadlý, mdlý, malátný
puteus, ī, m.studna, jáma
putō, āre, āvī, ātumdomnívat se; (s dvěma acc.) pokládat (koho zač); cenit, prō nihilō putāre ničeho si nevážit
quākudy; kam; kde; pokud; quā – quā jednak – jednak
quadrātum, ī, n.čtverec
quadropedāns, ntisčtvernohý
quadruplus, a, umčtyřnásobný
quaerō, ere, sīvī, sītumhledat; vyžadovat; získat; (často s ab, dē, ēx) ptát se (koho); dē servīs quaerere vyšetřovat otroky právem útrpným
quaesō, ere, sīvī, sītumprosím, quaesumus prosíme
quaestiō, ōnis, f.otázka, dotazování; vyšetřování
quaestor, ōris, m.kvestor (římský úředník)
quālis, ejaký (o kvalitě), quālis – tālis jaký – takový
quamjak; než; (před superl.) jak, co možná
quamdiūjak dlouho, pokud, dokud
quamquami když, ačkoliv, přestože
quamvīsjakkoli, libovolně; byť i, třeba i; (s konj.) ačkoliv
quandōkdy, když
quantōo kolik, oč, quantō – tantō o kolik – o tolik; quantō opere jak velice
quantumjak mnoho, kolik, nakolik, quantum – tantum nakolik – natolik
quantus, a, umjak velký, quantī dare zač prodat
quārēproč; pročež, a proto; aby tím
quasijakoby, jako; asi
quārtus, a, umčtvrtý
quātenuspokud, až kam, aby
quaterčtyřikrát
quaternīpo čtyřech
quatiō, ere, –, –třást, otřásat, potřásat; tepat, bít
quattuorčtyři
queō, īre, quīvī (iī), quīitummoci
quercus, ūs, f.dub
queror, querī, questus sumstěžovat si, lkát, naříkat
querēla, ae, f.nářek; stesk; stížnost, querēla iniūriārum žaloba na bezpráví
querulus, a, umnaříkavý, plačtivý, kvílící
quī (quis), quae (qua), quodněkterý, nějaký; který; jaký
quījak, si quī jestliže nějak
quiaprotože; že: scito, quia věz, že…
quicquamněco
quīcumque, quaecumque, quodcumquekdokoli, cokoli; kterýkoli, jakýkoli
quidco; něco, quid prō quō něco za něco
quīdam, quaedam, quoddamkterýsi, jakýsi
quīdamkdosi
quiddamcosi
quidem (vždy za slovem)zajisté, věru, totiž, sice; nē – quidem ani
quidlibetleccos
quidnamco(pak)
quidquamněco
quidquekaždá (věc)
quidquidcokoli
quidvīscokoli
quiēs, ētis, f.klid, pokoj, ticho; odpočinek, spánek
quiēscō, ere, ēvī, quiētumuklidnit se, utišit se, ustat, přestat; odpočívat; žít v míru
quiētus, a, umklidný, pokojný
quīlibetleckdo, kdokoliv
quīlibet, quaelibet, quodlibetkterýkoli, jakýkoli
quīnže; proč ne-, aby ne-; ba
quīnquepět
quīnquiēspětkrát
Quīntīlis, ečervencový
Quīntīlis, is, m.červenec
quīntus, a, umpátý
quippevždyť, ovšem, neboť
Quirīs, ītis, m.římský občan
quis (quī)někdo
quiskdo
quisnamkdo(pak)
quispiam, quaepiam, quodpiamněkterý, nějaký
quisquamněkdo
quisque, quaeque, quodquekaždý
quisquiskdokoli
quīvīskdokoli
quīvīs, quaevīs, quodvīsjakýkoli, kterýkoli
quōkam, quō – eō kam – tam; quō usque tandem kam až, jak dlouho ještě
quoaddokud, pokud; dokud ne, pokud ne
quodprotože; že
quomkdyž
quōminusčím méně; aby ne
quōmodojak, jakým způsobem
quondamkdysi, někdy, jednou; leckdy, mnohdy
quoniamprotože
quoquetaké
quōquōkamkoliv
quotkolik
quotannīskaždoročně
quotiēnskolikrát, quotiēns – totiēns kolikrát – tolikrát
quotiēnscumquekolikrátkoli, pokaždé
quotus, a, umkolikátý
rabidus, a, umzuřivý, vzteklý, šílený
radius, iī, m.paprsek; hůlka; poloměr kruhu
radiō, āre, āvī, ātumzářit, třpytit se
rādīx, īcis, f.kořen; ředkvička; rādīx montis úpatí hory
rādō, ere, sī, sumškrábat, drásat
rāmus, ī, m.větev, ratolest
rāna, ae, f.žába
rapidus, a, umprudký, rychlý, dravý
rapiō, ere, uī, raptumuchopovat, brát do ruky; rychle konat; unést, uchvátit
rapīna, ae, f.loupež; lup, kořist; únos
raptimchvatně, kvapně, spěšně
raptor, ōris, m.lupič, uchvatitel
raptum, ī, n.lup, kořist
raptus, ūs, m.loupež; lup, kořist, únos
rārōvzácně, zřídka, málokdy
rārus, a, umvzácný, ojedinělý, málo
rāster, trī, m.motyka
rāsus, a, umoholený, poškrábaný, tabula rāsa vymazaná vosková tabulka (přeneseně: nepopsaný list, čistá mysl novorozence)
ratificō, āre, āvī, ātumčinit platným, potvrzovat
ratiō, ōnis, f.rozum; důvod; poměr; ohled; účet
ratiōnābilis, erozumný
ratiōnālis, erozumový; účelný; početní
ratis, is, f.vor
Ratispona, ae, f.Řezno, Regensburg
raucus, a, umchraptivý; chřestící; rauca fluenta hučivé proudy
reālis, eskutečný, opravdový
rebelliō, ōnis, f.obnovení války; vzpoura, povstání, odboj
rebellō, āre, āvī, ātumobnovit válku; vzbouřit se
recēdō, ere, cessī, cessumustupovat, couvat; oddělit se
recēns, entisnedávný; právě přišlý; čerstvý, svěží
recessus, ūs, m.ústup, vzdalování; odlehlé místo
reciperō, āre, āvī, ātumobnovit, získat zpět
recipiō, ere, cēpī, ceptumpřevzít, přijmout; sē recipere uchýlit se
recitō, āre, āvī, ātumpředčítat, přednášet
recōgnitiō, ōnis, f.přehlídka, prozkoumání, vyslýchání; vzpomínka
recōgnōscō, ere, gnōvī, gnitumopět poznat, zkoumat, prohlížet
recordor, ārī, ātus sumvzpomínat, připomenout
recreō, āre, āvī, ātumznovu vytvořit, obnovit; osvěžit, občerstvit, zotavit
rēctor, ōris, m.řidič, kormidelník; vládce; ředitel, správce
rēctum, ī, n.právo, spravedlnost, mravnost
rēctus, a, umrovný, přímý; správný, spravedlivý, dobrý
recubō, āre, –, –ležet na zádech, ležet
recuperō, āre, āvī, ātumzískat zpět, opět nabýt, dostat nazpět, zpět si vymoci
recurrō, ere, recurrī, recursumvracet se
recūsō, āre, āvī, ātumodmítat, vzpírat se, zpěčovat se
reddō, ere, didī, ditumvrátit, dát zpět, reddere vōcēs odpovídat, nōmen reddere ozvat se jménem, mūtua reddēbant dicta hovořili spolu, grātiam reddere odvděčit se, supplicium reddere trest si odpykat; odevzdat, vydávat
redeō, īre, iī, itumvracet se, navrátit se, ad sē redīre vzpamatovat se
redimiō, īre, īvī, ītumovázat, ovinout; ověnčit
redimō, ere, ēmī, ēmptumkoupit zpět; vykoupit
reditus, ūs, m.návrat, příjem, důchod
redivīvus, a, umoživlý, vzkříšený
redūcō, ere, dūxī, ductumvést zpět
referō, ferre, rettulī, relātumnést zpět, odvádět; oznamovat, zpravovat, vyprávět
reficiō, ere, fēcī, fectumznovu dělat; obnovit, opravit
reformātiō, ōnis, f.(střv.) přetvoření
reformō, āre, āvī, ātumpřetvořit, opravit, obnovit
refugiō, ere, fūgī, –, fugitūrusutíkat zpět, prchat; zdráhat se, vzpírat se, vyhýbat se
rēgālis, ekrálovský
regimen, inis, n.řízení, vedení, vláda
rēgīna, ae, f.královna
regiō, ōnis, f.krajina, země, území
rēgius, a, umkrálovský
rēgnō, āre, āvī, ātumvládnout, panovat
rēgnum, ī, n.vláda; království
regō, ere, rēxī, rēctumřídit, vést, ovládat, spravovat
regredior, dī, gressus sumjít zpět, vracet se, ustupovat, couvat
religiō, ōnis, f.úcta, posvátnost; víra, zbožnost, náboženství
religiōsus, a, umzbožný, posvátný; řádový; povážlivý; svědomitý
religiōsus, ī, m.mnich
relinquō, ere, līquī, lictumopustit, zanechat; vzdát se něčeho, (v pas.) zbývat
reliquiae, ārum, f.pozůstatky
reliquus, a, umzbylý
remaneō, ēre, mānsī, –zůstávat, setrvávat
remedium, iī, n.lék, remedium animae spása duše
reminīscor, scī, –, –vzpomenout si, rozpomenout se
rēmissus, a, umzpět poslaný; uvolněný, mírný, klidný; ochablý, malátný; nevázaný, veselý
removeō, ēre, mōvī, mōtumodstraňovat, odklízet, vzdalovat
rēmus, ī, m.veslo
renovō, āre, āvī, ātumobnovit, znovu začít; osvěžit, občerstvit
reor, rērī, ratus sumdomnívat se
reparō, āre, āvī, ātumznovu získat; nahradit (ztrátu); opravit, obnovit
repellō, ere, ppulī, pulsumodstrčit, odrážet, odhánět; odmítnout
repentenáhle
repentīnus, a, umnáhlý
reperiō, īre, repperī, repertumnalézat, v pas.: nalézat se
repetītiō, ōnis, f.opakování
repetītus, a, umopakovaný; navrácený, zpět vyžádaný
repetō, ere, īvī (iī), ītumopakovat; znovu mířit, znovu směřovat; žádat nazpět, zpět získat; vracet se
repleō, ēre, ēvī, ētumnaplnit, doplnit
rēpō, ere, rēpsī, rēptumlézt, plazit se, plížit se
reportō, āre, āvī, ātumnést zpět; přinést zprávu
reprehendō, ere, hendī, hēnsumkárat, uchopit
reprimō, ere, pressī, pressumpotlačit, zamezit
repudiō, āre, āvī, ātumzapudit, zavrhnout, odmítnout
repugnō, āre, āvī, ātumodporovat, bojovat proti
requiēs, ētis, f.odpočinek, klid
requiēscō, ere, ēvī, ētumodpočívat, nalézt odpočinek
requīrō, ere, sīvī, sītumptát se, vyptávat se; hledat, pátrat, shánět, pohřešovat
rēs, reī, f.věc; majetek; záležitost; událost; čin; rēs adversae zlé poměry, neštěstí; rēs gestae činy, dějiny; rēs pūblica stát; rēs secundae dobré poměry, štěstí; rēs dīvīnae posvátné obřady; rēs familiāris rodinný majetek; rēs frūmentāria zásobování obilím
resecō, āre, uī, ctumořezat, ostříhat, osekat; omezit
reservō, āre, āvī, ātumchovat, uchovat, vyhradit
residuus, a, umzbylý, pozůstalý
resignātiō, ōnis, f.vracení, zřeknutí se
resipīscō, ere, iī, –přijít opět k rozumu, vzpamatovat se
resistentia, ae, f.odpor
resistō, ere, stitī, –stanout, uváznout; postavit se na odpor
resonō, āre, āvī, ātumzvučet, znít ozvěnou, ozývat se
respiciō, ere, spexī, spectum (+ acc.)ohlížet se, hledět zpátky; mít ohled, dbát, šetřit
respondeō, ēre, spondī, spōnsumodpovídat; navzájem si slíbit
respōnsum, ī, n.odpověď
restituō, ere, uī, ūtumznovu postavit, obnovit; vrátit
restitūtiō, ōnis, f.znovuzřízení, uvedení do původního stavu; povolání z vyhnanství; (střv.) udělení milosti, rehabilitace odsouzených
restō, āre, stitī, –zůstávat, vytrvávat, zbývat; odporovat
rēte, is, n.síť
retinēns, ntiszachovávající, udržující, lpící
retineō, ēre, uī, tentumzadržet, podržet, udržet; zachovat
retrahō, ere, traxī, tractumtáhnout zpět, vléci zpět, odvlékat
retrōzpět, nazpět, dozadu, vzad
reus, ī, m.obžalovaný, obviněný; zavázaný (slibem)
reverentia, ae, f.úcta, uctivost, ostych
revertor, revertī, revertī (reversus)vracet se
revocō, āre, āvī, ātumpovolat zpět, znovu zavolat, znovu zavést, obnovit; odvolávat
rēx, rēgis, m.král
rhaphē, ēs, f.šev, sešití
Rhēnus, ī, m.Rýn
Rhodus, ī, f.Rhodos
rīdeō, ēre, sī, sumsmát se, usmívat se; vysmívat se, posmívat se
rīdiculus, a, umsměšný, žertovný
rigeō, ēre, uī, –být tuhý, být strnulý, ztuhnout; trčet, čnít, strmět
rigidus, a, umtuhý, ztuhlý; strmý, čnící; tvrdý, nelítostný, drsný
rīma, ae, f.štěrbina, skulina, trhlina
rīpa, ae, f.říční břeh
rīteřádně, náležitě; obřadně
rītuālis, eobřadní
rītus, ūs, m.posvátný řád, obřad
rīsus, ūs, m.smích, posměch
rīvus, ī, m.potok, strouha; proud
rixa, ae, f.hádka, spor; rvačka
rixor, ārī, ātus sumhádat se, přít se; rvát se
rōborō, āre, āvī, ātumposílit, upevnit
rōbur, oris, n.dub, dubové dřevo, tvrdé dřevo; síla, pevnost
rogātū (nesklonné subst., jen abl.)ná žádost, na prosbu
rogitō, āre, āvī, ātumdotazovat se, vyptávat se
rogō, āre, āvī, ātumtázat se, ptát se; navrhovat; prosit, žádat
Rōma, ae, f.Řím
Rōmānus, a, umřímský
Rōmānus, ī, m.Říman
rōrō, āre, āvī, ātumrosit, orosit, ovlažit, zavlažovat
rōs, rōris, m.rosa, vláha
rosa, ae, f.růže, sub rosā důvěrně
roseus, a, umrůžový
rōstrum, ī, n.zobák; lodní zobec; (v pl.) řečniště, tribuna
rota, ae, f.kolo; (v pl.) vůz, kára
rotifex, icis, m.kolář
ruber, bra, brumčervený, rudý, mare Rubrum Rudé moře
rubeus, a, umostružinový; rudý
rudēns, ntis, m.lano
rudimentum, ī, m.počátek, základ; průprava; první pokus, první zkušenost
rudis, ehrubý, drsný, surový, syrový, campus rudis nezorané pole; nezkušený, neznalý, rudēs annī doba mládí
rudō, āre, āvī, ātumřvát
rūfus, a, umsvětle červený, načervenalý, ryšavý
rugītus, ūs, m.(střv.) řvaní, řev
ruīna, ae, f. (obvykle. v pl.)zřícení, sutina; zkáza; ruiny
rūma, ae, f.vemeno
rūmor, ōris, m.nezaručená zvěst, „drb“, „klepy“; šum, hukot, hluk, ruch, hovor; pověst
rumpō, ere, rūpī, ruptumzlomit, prorazit, roztrnout; přerušit, zmařit; zničit, porušit, zrušit; vymknout
ruō, ere, ruī, rūtumřítit se, pádit, spěchat; padat, bořit se; rozrývat, brázdit
rūpēs, is, f.skála
rūs, rūris, n.venkov; venkovský statek; (v pl.) nivy
rūsticus, a, umvenkovský
rūsticus, ī, m.venkovan
saccus, ī, m.pytel, žok
sabbata, ōrum, n.sobota
sacer, cra, crumsvatý, posvátný, posvěcený
sacerdōs, ōtis, m. f.kněz, kněžka
saccharum, ī, n.cukr
sacrāmentum, ī, n.přísaha, svátost; spor, pře
sacrātus, a, umposvěcený, svatý
sacrificō, āre, āvī, ātumkonat oběti, obětovat
sacrificium, iī, n.oběť, obětování
sacrilegus, a, umsvatokrádežný
sacrilegus, ī, m. svatokrádce
sacrōsanctus, a, umsvatosvatý, nedotknutelný, posvátný
sacrum, ī, n.posvátná věc; obětní předmět, oběť, sacra facere konat oběť; posvátný úkon, bohoslužba; sacra canunt zpívají obětní písně
saeculāris, estoletý; časný; světský
saeculum, ī, n.lidský věk, pokolení, generace; věk, období, století; časnost; pozemskost
saepečasto
saepiusčastěji
saeptum, ī, n.ohrada; stáj; salaš
saeviō, īre, iī, ītumzuřit, vztekat se, běsnit, krutě si počínat
saevitia, ae, f.zuřivost, ukrutnost
saevus, a, umzuřivý, vzteklý, lítý, krutý
sāga, ae, f.věštkyně, čarodějka, kouzelnice
sagitta, ae, f.šíp, střela
sagittārius, iī, m.lučištník
sagittō, āre, āvī, ātumstřílet šípy
sāl, salis, m.sůl; slaná voda; vtip
saliō, īre, iī, ītumsolit
saliō, īre, uī (iī), saltumskákat; tančit
salīva, ae, f.slina; chuť
salix, īcis, f.vrba
sallō, ere, –, salsumsolit
salsus, a, umslaný, posolený; vtipný, salsa vtipy
saltō, āre, āvī, ātumposkakovat; tančit
saltus, ūs, m.skok; tanec; hvozd, les; průsmyk, rokle, údolí; stráň, pastvina
salūber, bris, brezdravý; uzdravující, léčivý; prospěšný
salum, ī, n.širé moře, otevřené moře
salūs, ūtis, f.zdraví; blaho, zdar, prospěch; záchrana, spása; pozdrav
salūtāris, ezdravý, zdraví prospěšný
salūtātiō, ōnis, f.pozdrav
salūtō, āre, āvī, ātumzdravit; vzdávat poctu
salveō, ēre, –, –být zdráv: salvē buď zdráv
salvō, āre, āvī, ātumuzdravovat, zachraňovat, zachovávat; spasit
salvus, a, umživ, zdráv; zachovalý, neporušený, nepoškozený, salvīs lēgibus bez porušení zákonů, salvō errōre s výhradou omylu
sanciō, īre, sānxī, sānctumposvěcovat, slavnostně stanovit
sānctificiō, āre, āvī, ātum(střv.) posvěcovat
sānctimōnia, ae, f.svatost, bezúhonnost
sānctitās, ātis, f.svátost, nedotknutelnost; mravní čistota
sānctus, a, umsvatý, posvěcený, zasvěcený; svědomitý, počestný, spravedlivý, ctihodný
sānēzajisté, vskutku; rozumně; docela
sanguineus, a, umkrvavý, zakrvácený
sanguis, inis, m.krev
sānō, āre, āvī, ātumuzdravovat; napravovat
sānus, a, umzdravý; rozumný, rozvážný
sapiēns, entis, m. mudrc
sapiēns, entismoudrý
sapientia, ae, f.moudrost
sapiō, ere, iī, –chtnat, poznávat, rozumět
satdost, dosti, id sat est habendum to musí stačit
satanās, ae, m.nepřítel, odpůrce; (střv.) ďábel
satiō, āre, āvī, ātumsytit, nasytit
satur, a, umsytý, nasycený
saturō, āre, āvī, ātumnasytit, uspokojit
satisdost, dosti
satisfaciō, ere, fēcī, factum(+ dat.) dostát (čemu), ( + abl.) učinit zadost (v čem)
satisfīō, fierī, factus sumbýt uspokojován
satus, ūs, m.setba, setí
satyrus, ī, m.člen Dionýsovy družiny s tělem napůl kozlím
saucius, a, umzraněný, poraněný
sāvior, ārī, ātus sumlíbat
sāvium, ī, n.polibek
Saxōnēs, um, m.(střv.) Sasové
Saxōnia, ae, f.(střv.) Sasko
saxum, ī, n.skála, kámen
scaenicus, ī, m.herec
scaevus, a, umlevý; nešťastný, nevhodný, nepravý
scandō, ere, scandī, scānsumstoupat, vystupovat
scapula, ae, f.lopatka (kost), plec
scelerātus, a, umzločinný, bezbožný
scelestus, a, umzločinný, bezbožný
scelestus, ī, m.zločinec, bezbožník
scelus, sceleris, n.zločin
schisma, atis, n.schizma, rozkol
schola, ae, f.škola
scholāris, eškolní
scholāris, is, m.žák, student; učitel
scientia, ae, f.vědomí, znalost, zkušenost
scīlicet (= scīre licet)ovšem, zjevně, zajisté, to se ví, to jest
scintilla, ae, f.jiskra
sciō, īre, scīvī, scītumvědět, znát, umět
scīpiō, ōnis, m.hůl, berla
scītēobratně, šikovně, způsobně, znalecky
scītum, ī, n.usnesení, rozhodnutí, plēbis scītū podle usnesení lidu
Sclāvī, ōrum, m.Slované
Sclavōnicus, a, umslovanský
scītus, a, umzkušený, znalý
scola, ae, f.škola
scolāris, eškolní
scolāris, is, m.žák, student; učitel
scopulus, ī, m.skalisko, skála, útes
scrībō, ere, scrīpsī, scrīptumpsát, sepsat; rýt, vyrývat; exercitum scrībere shromažďovat vojsko
scrība, ae, m.písař
scrīptor, ōris, m.spisovatel, písař
scrīptūra, ae, f.psaní; Písmo, citát z Bible
scriptus, a, umnapsaný, psaný, písemný; úřad písaře
scrobis, is, m.jáma
scrūtor, ārī, ātus sumprohledávat, zkoumat; sčítat hlasy
sculpō, ere, psī, ptumrýt, řezat, vyřezávat; dlabat, tesat
sculptor, ōris, m.sochař
scurra, ae, m.pobuda; blázen; příživník
scutella, ae, f.plochá miska, tácek
scutra, ae, f.plochá mísa, tác, podnos
scūtum, ī, n.dřevěný štít potažený kůží
Scytha, ae, m.Skyt
sēbum, ī, n.lůj, tuk
sēcēdō, ere, cessī, cessumodejít, odstoupit, poodstoupit
sēcessiō, ōnis, f.odstoupení, odejití, odloučení
secō, āre, secuī, sectum, secātūrussekat, řezat, kosit, požínat; mare secāre brázdit moře; lītēs secāre rozhodovat spory
sēcrētum, ī, n.ústraní, samota; tajemství, tajnost
sēcrētus, a, umoddělený, odlehlý; skrytý, tajný
sector, ārī, ātus sumnásledovat, provázet; stíhat, hnát se
sēcums sebou
secundōna druhém místě, zadruhé, podruhé
secundum (+ acc.)podle, vedle
secundum (adv.)vzápětí, vzadu, na druhém místě, podruhé
secundus, a, umdruhý; příznivý, secunda příznivé poměry (šťastné okolnosti)
secūris, is, f.sekera
sēcūritās, ātis, f.bezpečnost, bezstarostnost
sēcūrus, a, umbezpečný, bezstarostný
secuspotom, pak, později; hůře, špatně, méně; jinak
secus (+ acc.)vedle, podle
sedale
sedeō, ēre, sēdī, sessumsedět
sēdēs, is, f.sídlo, příbytek; sedadlo, sēdēs apostolica Svatá stolice
sedītiō, ōnis, f.vzpoura; rozkol
sedō, āre, āvī, ātumusadit; uklidnit, utišit
sēdulus, a, umpilný, upřímný
seges, etis, f.setba, osení, oseté pole
sēgnitia, ae, f.zdlouhavost, loudavost, pomalost, lenost
sēgnitiēs, ēī, f.zdlouhavost, loudavost, pomalost, lenost
sēiungō, ere, iūnxī, iūnctumoddělovat; odvrátit
sella, ae, f.sedadlo, křeslo
semeljednou
sēmen, inis, n.semeno
sēmetprávě sebe
sēmianimis, epolomrtvý
sēminex, ecispolomrtvý
sempervždy, stále
sempiternus, a, umvěčný, trvalý
sēmus, a, umpoloviční, poloprázdný
senātor, ōris, m.senátor
senātus, ūs, m.senát
senectūs, ūtis, f.stáří, vysoký věk
senex, senis, m.stařec
senex, senisstarý
sēnīpo šesti
senior, iusstarší
sēnsus, ūs, m.pocit, vjem, vnímání, cit; smysl
sententia, ae, f.mínění, názor, úsudek; myšlenka, úmysl; usnesení, výrok
sentiō, īre, sēnsī, sēnsumcítit, vnímat, poznávat; mínit, smýšlet
sentis, is, m.trn, trní
seorsumzvlášť, odděleně
sēparō, āre, āvī, ātumoddělovat
sepeliō, īre, īvī, sepultumpohřbívat
septemsedm
September, bris, m.září
septimus, a, umsedmý
sēptum, ī, n.ohrada; stáj; salaš
sepulcrum, ī, n.náhrobek, hrob, hrobka
sepultūra, ae, f.pohřeb, hrob
sequior, iushorší, slabší
sequor, sequī, secūtus sumsledovat, následovat, provázet; pronásledovat; držet se, řídit se, actum secūtus es zachoval jsi postup
serēnus, a, umjasný
seriēs, ēī, f.řada, sled
sēriōvážně
sēriuspozději
sērius, a, umvážný, per sēria vážně
sermō, ōnis, m.rozhovor, rozmluva, rozprava, řeč
sērōpozdě
serō, ere, sēruī, sertumřadit, připojovat, vázat, plést
serō, ere, sēvī, satumsít, sázet; (pas.) vzejít
serpēns, entis, m. f.had
serra, ae, f.pila
sertum, ī, n.věnec
serum, ī, n.syrovátka
sērus, a, umpozdní; zpožděný
serva, ae, f.otrokyně, služka
servīlis, eotrocký, bellum servīle válka s otroky, (střv.) nevolnický
serviō, īre, īvī, ītumotročit, sloužit; věnovat se (něčemu)
servitium, iī, n.otroctví, služba; (v pl.) otroci
servitūs, ūtis, f.otroctví, poroba, poddanost
servō, āre, āvī, ātumuchovávat, zachovávat, hlídat, ochraňovat
servus, ī, m.otrok, sluha, (střv.) poddaný
sēsēzvratné zájmeno
sēstertius, iī, m.římská stříbrná mince o hodnotě 2,5 asu
sevērus, a, umpřísný, vážný; mrzutý; krutý, nelítostný, tvrdý, drsný
sexšest
sexiēsšestkrát
Sextīlis, esrpnový
Sextīlis, is, m.srpen
sextus, a, umšestý
sexus, ūs, m.pohlaví
schola, ae, f.škola
(s ind.) jestliže, sī minus jestliže ne; (s konj.) kdyby
sībilō, āre, āvī, ātumsyčet
sibimetprávě sobě
sīctak
sīca, ae, f.dýka; úkladná vražda
siccō, āre, āvī, ātumsušit, vysušit, osušit; vyprázdnit
siccus, a, umsuchý, vyschlý, vyprahlý; střízlivý, žíznivý; prostý
Siculus, a, umsicilský
sīcutjako, tak jako, jakoby
sīdereus, a, umhvězdný, hvězdnatý
sīdō, ere, sēdī, sessumposadit se, usednout, nasednout
sīdus, eris, n.hvězda, souhvězdí; počasí
sigillum, ī, n.pečeť; soška, figurka
signifer, ferī, m.nosič praporu, praporečník
significō, āre, āvī, ātumukazovat, naznačovat, dávat znamení; znamenat
signō, āre, āvī, ātumoznačovat, značit, poznamenávat; razit; pečetit
signum, ī, n.znamení, značka; pečeť; prapor; socha, obraz
silentium, iī, n.ticho, klid, mlčení
sileō, ēre, uīmlčet, zamlčet
silex, icis, m.kámen, křemen, skála
silīgō, inis, f.pšenice
silva, ae, f.les, houští
silvestris, elesní
sīmia, ae, f.opice
similis, epodobný
simillimus, a, umnejpodobnější
similō, āre, –, –podobat se
simplex, icisjednoduchý, prostý; jednotlivý, jediný; přirozený, upřímný, přímý
simplicitās, ātis, f.jednoduchost, prostota; upřímnost
simplus, a, umjednoduchý
simulzároveň, najednou, spolu, současně, īte simul pojďte s námi, simul atque jakmile
simulacjakmile
simulācrum, ī, n.obraz, socha; přelud, přízrak, duch, strašidlo
simulātiō, ōnis, f.přetvářka, předstírání, pokrytectví
simulātor, ōris, m.simulant, pokrytec
simulatquejakmile
simulō, āre, āvī, ātumpředstírat, napodobovat, přetvařovat se
sincērus, a, umčistý, pravý; upřímný, poctivý
sīn(s ind.) jestliže však, sīn minus jestliže však ne; (s konj.) kdyby však
sine (+ abl.)bez
singulāris, eojedinělý, jednotlivý; obzvláštní, jedinečný, vynikající
singulī, ae, ajednotliví, po jednom
sinister, tra, trumlevý, sinistrā zleva; nešťastný, nepříznivý; mōrēs sinistrī zvrácené mravy
sīnō, ere, sīvī, situmdovolit, dopustit, nechat, strpět, dum rēs sīnit pokud možno; položit
sinus, ūs, m.záhyb, ohyb, oblouk; záliv, zátoka; náručí, klín; nitro; splav
sīs (= sī vīs)chceš-li, je-li ti libo, prosím, buď tak laskav
sistō, ere, stetī (stitī), statumstavět, postavit; zastavit; upevnit
sitiō, īre, īvī (iī), –žíznit
sitis, is, f.žízeň
situs, a, umpoložený, postavený, umístěný
situs, ūs, m.poloha, umístění, in sitū na původním místě; stavba; usazenina, špína, plíseň
sīvenebo; sīve – sīve buď – nebo
Slāvī, ōrum, m.Slované
Slavōnicus, a, umslovanský
sobrīna, ae, f.sestřenice
sobrīnus, ī, m.bratranec
socer, erī, m.tchán
sociālis, edružný, společenský, spojenecký, bellum sociāle válka se spojenci
societās, ātis, f.společenství, pospolitost, společnost, sdružení, spolek
sociō, āre, āvī, ātumspojovat, slučovat, sdružovat
socius, iī, m.společník, druh, spojenec
socrus, ūs, f.tchýně
sōl, sōlis, m.slunce
sōlācium, iī, n.útěcha, potěšení, (pl.) slova útěchy; náhrada, odškodnění
sōlāmen, inis, n.útěcha
sōlārium, iī, n.sluneční hodiny
solea, ae, f.střevíc, sandál
sōlemnis, epravidelný, výroční; slavnostní
soleō, ēre, solitus summít ve zvyku, obvykle dělat, esse solet bývá, ut fierī solet jak se obvykle stává
solidus, a, umpevný, tvrdý, tuhý, trvalý; celý, úplný
solitus, a, umobvyklý, obyčejný, běžný
solitum, ī, n.zvyk, obyčej
solium, iī, n.sedadlo, stolec, křeslo
sollemne, is, n.zvyk; slavnost
sollemnis, epravidelný, výroční; slavnostní
sollemnitās, ātis, f.(střv.) slavnost
sollicitō, āre, āvī, ātumuvádět v pohyb, pudit, rozechvívat, čeřit; rozčilovat, popuzovat, popichovat, pobuřovat
sōlitūdō, inis, f.samota, pustina
sōlumjen, pouze; nōn sōlum, sed etiam nejen, ale i
solum, ī, n.spodek; chodidlo; podlaha, půda, země, iūs solī právo na občanství v rodné zemi, rēs solī věc spojená s půdou
sōlus, a, umsám, jediný, pouhý; opuštěný, pustý
solūtiō, ōnis, f.uvolnění, rozvázání; zaplacení
solvō, ere, solvī, solūtumplatit, zaplatit; uvolnit, rozvázat, sacrāmentō solvere zprostit přísahy, nāvem solvere vyplout
somnium, iī, n.sen, snění
somnus, ī, m.spánek; (pl.) sny
sonitus, ūs, m.zvuk, šum
sonō, āre, āvī, ātumznít, zvučet, hlaholit, hučet; opěvovat, hlásat, oslavovat
sonor, ōris, m.zvuk, šum; ryk, řev, povyk, hluk
sōns, sontisvinný, provinilý
sonus, ī, m.zvuk, tón
sopor, ōris, m.tvrdý spánek; uspávací nápoj
sordeō, uī, –být špinavý
sordēs, is, f.nečistota, špína; smuteční šat
soror, ōris, f.sestra
sors, sortis, f.los; úděl, osud
sortior, īrī, ītus sumlosovat
spargō, ere, sparsī, sumtrousit, sypat; rozptylovat, roztrušovat, poházet; kropit, polít, stříkat
sparsimporůznu, jednotlivě
Spartiātēs, ae, m.Sparťan
spatium, iī, n.prostor, místo; vzdálenost, délka, hloubka; doba, lhůta; dráha
speciālis, ezvláštní
speciēs, ēī, f.vzhled, podoba; představa, zdání, přelud; druh; vzor, ideál; sub utrāque speciē pod obojí způsobou; per speciem pod záminkou
spectābilis, eviditelný; pozoruhodný, okázalý, skvělý; vážený
spectāculum, ī, n.podívaná, divadlo
spectō, āre, āvī, ātum (ad + acc.)dívat se, hledět na něco, přihlížet; vztahovat se; směřovat, cílit, nihil spectat nisi fugam nic než útěk neplánuje
spectrum, ī, n.obraz
speculum, ī, n.zrcadlo; vyhlídka
spēlunca, ae, f.jeskyně, sluj; doupě
spērātus, a, umočekávaný
spernō, ere, sprēvī, sprētumpohrdat, opovrhovat; odstrkovat, odmítat
spērō, āre, āvī, ātumdoufat, bene spērāre doufat v dobré
spēs, eī, f.naděje, očekávání
spīca, ae, f.špice, hrot; klas
spīcum, ī, n.špice, hrot; klas
spīna, ae, f.trn, osten, bodlina; hřbet, páteř
spīnus, ī, f.trnka, trnitý strom nebo keř
spīra, ae, f.závit, spirála
spīrituālis, educhovní
spīritus, ūs, m.vánek; dech; duch; sebevědomí
spīrō, āre, āvī, ātumdýchat, vydechovat; vát
splendeō, ēre, –, –lesknout se, třpytit se
splendidus, a, umlesklý, třpytivý; skvostný, nádherný
spoliō, āre, āvī, ātumvysvléci, zbavit oděvu; loupit, olupovat, plenit, drancovat
spolium, iī, n. (obvykle v pl.)stažená zvířecí kůže; zbroj svlečená zabitému nepříteli; kořist
spondeō, ēre, spopondī, spōnsumslavnostně slíbit, zavázat se, zaručit se
spongia, ae, f.houba
spōns, spontis, f.vůle, sponte (meā, tuā, suā, …) z vlastní vůle
spōnsor, ōris, m.ručitel, zajatec
spōnsum, ī, n.slib, slíbená věc, závazek
sporta, ae, f.koš
spūma, ae. f.pěna
spuō, ere, uī, ūtumplivat
spūtō, āre, āvī, ātumplivat, vyplivovat
squāma, ae, f.šupina
stabilis, epevný, stálý, trvalý
stabulum, ī, n.stanoviště; chlév, stáj
stannum, ī, n.cín
statimhned, okamžitě, vzápětí, neprodleně; pevně, stále
statua, ae, f.socha
stirps, rpis, f.kmen, peň; rostlina, keř; výhonek; kořen, ab stirpe od základu; rod, rodina, původ; potomek
statuō, ere, uī, ūtumpostavit, vystavět, zřídit; určit, stanovit; umínit si, rozhodnout se, odhodlat se
statūra, ae, f.postava, vzrůst
status, a, umustanovený, určený
status, ūs, m.stav, status quō stav, který je; postoj; stanovisko; poměry; status in statū stát ve státě
statūtum, ī, n.ustanovení, pl.: stanovy, pravidla, statūta urbis městská usnesení
stēlla, ae, f.hvězda
sterilis, ejalový, neplodný, neúrodný
sternō, ere, strāvī, strātumrozložit, rozprostřít; povalit, porazit; urovnat; pokrýt
sternūtō, āre, āvī, ātumkýchat, frkat (o koni)
stillō, āre, āvī, ātumkapat, kanout, ronit
stimulō, āre, āvī, ātumpodněcovat, ponoukat, pohánět, popuzovat; trápit
stimulus, ī, m.osten, bodec; pobídka
stipendium, iī, n.daň, poplatek; plat, mzda, žold; vojenská služba
stipula, ae, f.stéblo, sláma
stō, āre, stetī, statum, stātūrusstát; pevně stát, trvat, vytrvat, pro patria stāre stát na straně vlasti; dostát, dodržet, splnit, podrobit se, in fidē stāre držet slovo; uváznout, setrvat, trčet; stát (o ceně), být zač, nōn magnō stat pretiō nestojí moc; stante pede ihned na místě
stola, ae, f.ženský šat
stomachus, ī, m.žaludek; jícen, hltan
strepō, ere, uī, itumhlučet, lomozit, šumět, dunět
stringō, ere, strīnxī, strictumsvírat, stiskat, stahovat, ēnsem stringere tasit meč
struō, ere, strūxī, structumskládat, kupit, stavět; chystat, připravovat; opřít se, zapřít se, vzpírat se
stuba, ae, f.světnice, místnost, jizba
studeō, ēre, uī, – (většinou + dat.)zabývat se (čím), snažit se, usilovat (oč)
studiōsus, a, mhorlivý, snaživý, pilný; pečlivý, dbalý; přející, stranící
studium, iī, n.snaha, píle, úsilí; zaujetí, náklonnost; v pl.: vědecké snahy, studium, studium generāle vysoké učení, univerzita
stultitia, ae, f.hloupost, pošetilost, naivita
stultus, a, umhloupý, pošetilý, naivní
stupeō, ēre, uī, –být zaražen, být ohromen, úžasem se zastavit
stupiditās, ātis, f.hloupost, blbost, nejapnost, pitomost
stupidus, a, umhloupý, blbý, nejapný, pitomý
Styx, gis, f.řeka v podsvětí
suādeō, ēre, suāsī, suāsumradit, doporučovat, navrhovat
suāvis, elahodný, příjemný, libý; milý, vlídný
suāviterlahodně, příjemně, libě; mile, vlídně
sub (+ acc., + abl.)(o místě) pod (+ abl. – kde, + acc. – kam); (o čase) za, sub Augustō za vlády Augusta, sub lucem za svítání
subditus, a, umpoddaný
subdō, ere, didī, ditumpodložit, podstrčit; podrobit, podmanit; nastrčit, dosadit
subdūcō, ere, dūxī, ductumzdola vyvést, vytáhnout, odtáhnout; tajně vzít, podvádět, klamat; odvádět, vzdalovat; (střv.) vypočítat, odčítat
subeō, īre, iī, itumpod něco jít, vstupovat, vcházet; snášet, strpět, podstoupit, dīmicātiō subeunda nutnost podstoupit boj, umerīs subīre vzít na záda; vystupovat, přistupovat, přibližovat se; přepadnout; následovat, nastupovat
subiciō, ere, iēcī, iectumpodložit, podmanit, podrobit
subigō, ere, ēgī, āctumpodrobit, donutit
subitōnáhle, nenadále, najednou
sublegō, ere, lēgī, lēctumdole sbírat; tajně sbírat, tajně vyslechnout; nově volit
sublīmis, eve výši, do výše se vznášející; vznešený, slavný
submittō, ere, mīsī, missumspustit, snížit, sklonit, schýlit; podřizovat, podrobovat; tajně poslat
submissus, a, umsnížený, spuštěný, skloňěný, schýlený; pokorný, ponížený, poddajný
subsellium, iī, n.sedadlo, lavice
subsum, subesse, –být dole, ležet vespod; být nablízku
subterrāneus, a, umpodzemní
subtīlis, etenký, jemný; přesný, důkladný, pečlivý; prostý, jasný
subulcus, ī, m.pasák
subveniō, īre, vēnī, ventum (+ dat.)přijít na pomoc, pomáhat (komu)
subvertō, ere, vertī, versumpodvracet, vyvracet, kácet
succēdō, ere, cessī, cessum (+ dat.)nastoupit, následovat (po kom); dařit se; postupovat, blížit se; vstoupit
succenseō, ēre, uīzanevřít, nevražit
successor, ōris, m.nástupce
successus, ūs, m.postup, zdar
succurrō, ere, currī, cursumpodběhnout, vběhnout pod něco; přijít na pomoc; napadnout, přijít na mysl
suēscō, ere, suēvī, suētumzvykat si, navykat
sufferō, sufferre, sestulī, sublātumvespod nést; snášet, trpět
sufficiō, ere, fēcī, fectumstačit, dostačovat; naplňovat, doplňovat, cōnsul suffectus dodatečně zvolený konzul
suffōcō, āre, āvī, ātumzadusit, zadrhnout, umlčet
suffundō, ere, fūdī, fūsumpodlít, zalít
suggerō, ere, gessī, gestumpodnést; podkládat; nakupit; doložit, dodat, poskytovat, přinášet; (střv.) donášet zprávy, našeptávat
sūgō, ere, sūxī, sūctumsát
sulphur, uris, n.síra
sum, esse, fuī, –, futūrusbýt, (+ inf.) je možno
summa, ae, f.nejvyšší místo, summa imperiī nejvyšší moc; podstata; součet, souhrn, úhrn; částka
summus, a, umnejvyšší, celková
sūmō, ere, sūmpsī, sūmptumvzít, brát, vybrat si
sūmptus, ūs, m.náklad, výdaj, útrata
supellex, ectilis, f.nářadí; nábytek; výstroj; výbava
super (adv.)nahoře, navrchu; z vrchu, shora; nadto, navíc, satis superque dosti a ještě nadto; super – esse zbývat
super (+ acc.; + abl.)nad (s acc. kam, s abl. kde)
superbia, ae, f.pýcha, zpupnost
superbus, a, umpyšný, zpupný
superior, iusvyšší, horní; minulý, předešlý, dřívější; mocnější
superō, āre, āvī, ātumvynikat, převyšovat, čnít; hojně se vyskytovat, oplývat; předčit, překonat, přemáhat
superstes, itiszbylý, pozůstalý, přeživší, přečkavší
supersum, superesse, superfuī, –zbývat; být naživu, přežít; přebývat, zůstat, být navíc
superus, a, umhorní, vrchní; superī obyvatelé nebes, mare superum Jederské moře
supervacāneus, a, umzbytečný
supervacuus, a, umzbytečný, nepotřebný
supplex, icisprosebný, pokorný
supplex, icis, m. f.prosebník
supplicium, iī, n.prosba, modlitba; trest, poprava; pl: muka, utrpení, trápení
suprā (adv.)nahoře, z vrchu; dříve; víc, nadto
suprā (+ acc.)nad, přes
suprādictus, a, umvýše řečený, onen
suprēmus, a, umnejvyšší, nejhořejší; poslední
sura, ae, f.lýtko
surdus, a, umhluchý
surgō, ere, surrēxī, surrēctumzdvihnout se, povstat, vztyčit se, strmět, zvedat se, vystupovat; vzejít, objevit se
sursum (adv.)vzhůru, nahoru, do výše
sūs, suis, f. m.vepř, prase, svině
suscipiō, ere, cēpī, ceptumzespodu uchopit, podchytit; ujmout se, přijmout; podniknout
suspectus, a, umpodezřelý
suspectus, ūs, m.pohled vzůru, vzhlížení; úcta, vážnost
suspiciō, ere, spexī, spectumnahoru hledět, vzhlížet; s obdivem pohlížet, vážit si; podezřívat
suspīciō, ōnis, f.podezření
sustentātiō, ōnis, f.vydržování, obživa
sustentō, āre, āvī, ātumpodporovat, vydržovat, živit; zespodu držet
sustineō, ēre, uī, tentumudržovat, podpírat; podporovat, živit; vydržet, odolat; zadržet, zastavit
susurrō, āre, āvī, ātumbzučet, šeptat
susurrus, ī, m.bzukot, šepot
sūtor, ōris, f. m.švec, obuvník
suus, sua, suumsvůj
tabella, ae, f.prkénko, destička, tabulka
taberna, ae, f.kůlna, bouda, chatrč, chýše; hospoda, krčma; krám, dílna;
tabula, ae, f.prkno, deska; zápis, záznam, listina, smlouva
tābum, ī, n.hnis; mor
taceō, ēre, uī, itummlčet
tacitus, a, ummlčenlivý, zamlklý; zamlčený, neprozrazený, tajný
tāctus, ūs, m.hmat
taedet, ēre, taeduit (taesum est)
(+ acc. osoby, + gen. věci)
hnusit se, ošklivit se
taedium, iī, n.hnus, odpor, znechucení, nelibost, ošklivost; omrzelost, nuda
taeter, tra, trumhnusný, odporný, ošklivý, ohavný
tālārium, iī, n.obvaz na kotnících; okřídlené střevíce
talentum, ī, n.řecká jednotka váhy (20 – 40 kg)
tālis, etakový (o kvalitě)
talpa, ae, f.krtek
tālus, ī, m.kotník; hrací kostka
tamtak, tak velice, tou měrou, do té míry, tam – quam tak – jak
tamenpřece však, přesto
tametsīi když, třebaže, ačkoli
tamquamtak jako
tandemkonečně, přece tedy
tangō, ere, tetigī, tāctumdotýkat se, zasáhnout, dosáhnout
tantōo tolik, o to, tím
tantumtolik, tak (velice, daleko, …); jen (= toliko), singulāre tantum subst. bez pl.
tantummodojen tak, jen tolik
tantus, a, umtakový, tak (veliký, důležitý, strašný, …), tantī facere tolik si vážit, tantī esse za tolik stát
tardēzdlouhavě, liknavě, loudavě, zvolna, pomalu
tardō, āre, āvī, ātumzdržovat, zpomalovat, meškat
tardus, a, umzdlouhavý, loudavý, liknavý, dlouhý
Tartarus, ī, m.Tartaros, peklo, podsvětí vymezené trpícím hříšníkům
Tartara, ōrum, n.Tartaros, peklo, podsvětí vymezené trpícím hříšníkům
taurus, ī, m.býk
tāxō, āre, āvī, ātumodhadovat, oceňovat
tēctum, ī, n.střecha, půda, kryt, dům, příbytek
tēcums tebou
tegō, ere, tēxī, tēctum krýt, zahalovat, ukrývat
tēla, ae, f.tkanina, látka; tkaní; tkalcovský stav
tellūs, ūris, f.země, půda, hlína
tēlum, ī, n.kopí, oštěp
temerārius, a, umnerozvážný
temerēslepě, nerozvážně, zbrkle
tempestās, ātis, f.čas, doba; bouře; bouřlivá doba
temperātus, a, umpřiměřený, náležitě smíšený; umírněný, zdrženlivý, klidný
temperō, āre, āvī, ātumnáležitě mísit; mírnit, změkčovat, rozpouštět; spojovat, slučovat; upravovat, řídit, spravovat
templum, ī, n.chrám, svatyně, posvátné místo
temporālis, ečasový; dočasný, pomíjivý
temptātiō, ōnis, f.záchvat nemoci; zkoušení, zkouška, pokušení
temptō, āre, āvī, ātumpokoušet se, pokoušet (koho, co); ohmatávat, sahat, dotýkat se
tempus, oris, n.čas, doba, období, prō tempore prozatím, ūnō tempore zároveň, ex tempore bez přípravy; (v pl. také) spánky, skráně
tenāx, ācispevný, vytrvalý, stálý
tendō, ere, tetendī, tent(s)umnapínat, natahovat; cursum tendere směřovat
tenebrae, ārum, f.tma, temnota
teneō, ēre, uī, tentumdržet, mít, memoriā tenēre pamatovat si, (v pas.) být držen, vázán, uchvácen, usvědčen; zaujímat, obsazovat; směřovat, spět, plout, dospět, dorazit, dosáhnout
tener, era, erumněžný, citlivý; útlý
tenor, ōris, m.pohyb, běh, proud; postup, trvání; způsob, míra, ráz; smysl, obsah, tenōre praesentium podle této listiny
tentātiō, ōnis, f.záchvat nemoci; zkoušení, zkouška, pokušení
tentō, āre, āvī, ātumpokoušet se, pokoušet (koho, co); ohmatávat, sahat, dotýkat se
tentōrium, iī, n.stan
tenuis, etenký, jemný; útlý, hubený, štíhlý; lehký, slabý, skrovný, nepatrný
tenus (+ abl.)až po, až k, nōmine tenus jen podle jména
tepidus, a, umteplý, vlahý, vlažný
tertřikrát
teres, teretisoblý, zakulacený; hladký, jemný
tergum, ī, n.záda, hřbet, ā tergō zezadu, terga vertere (dare) obrátit se na útěk; kůže
terminus, ī, m.mezník, mez, hranice; cíl, konec; termín
ternī, ae, apo třech, trojí, trojitý, trojnásobný
terō, ere, trīvī, trītumtřít, otírat viam terere jít cestou; odírat, opotřebovat
terra, ae, f.země, půda; území
terreō, ēre, uī, itumděsit, strašit, lekat
terribilis, estrašný, hrozný, děsivý
territōrium, iī, n.území
terror, ōris, m.strach, děs
tertius, a, umtřetí, tertium not dātur třetí (možnost) není
testa, ae, f.nádoba, džbán, hrnec; střep; skořápka
testāmentum, ī, n.závěť; Testāmentum novum Nový zákon
testimōnium, iī, n.svědectví, důkaz; listina
testis, is, m. f.svědek, svědkyně
testor, ārī, ātus sumbrát za svědka; zapřísahat se; svědčit, dokazovat
testū, ūs, n.hliněná nádoba
testūdō, inis, f.želva, želvovina; lyra
Teutonicus, a, umteutonský, německý, germánský
texō, ere, texuī, textumtkát
theātrum, ī, n.divadlo
thēsaurus, ī, m.poklad, pokladnice
Thūlē, ēs, f.bájný ostrov daleko na severu, ultima Thūlē nejvzdálenější ostrov
Tiberis, is, m.Tibera
tibimetprávě tobě
tilia, ae, f.lípa
timeō, ēre, uī, –(+ dat.) bát se o někoho, (+ acc.) obávat se někoho
timidus, a, umbázlivý, bojácný, ustrašený; ostýchavý, plachý; zbabělý
timor, ōris, m.strach, obava; hrůza
tina, ae, f.sud
tinea, ae, f.mol; červ, housenka
tintin(n)ō, āre, –, –zvonit, znít, zvučet
titulus, ī, m.nápis; nadpis; hodnost, titul, vyznamenání; záminka
toga, ae, f.tóga, svrchni roucho
tolerābilis, esnesitelný
tolerō, āre, āvī, ātumsnášet, strpět
tollō, ere, sustulī, sublātumzvednout, povznést; brát k sobě, odnést si; odstranit
tonat, āre, tonuit, –hřmí
tondeō, ēre, totondī, tōnsumstříhat, holit; ořezávat, osekávat, okusovat, trhat, škubat
tōnsor, ōris, m.holič
tōnsūra, ae, f.stříhání; kněžská tonzura
tormentum, ī, n.točidlo, vratidlo, rumpál; metací stroj, samostříl; mučidlo, skřipec; mučení, trápení, trýzeň
torpeō, ēre, torpuī, –ztrnout, ztuhnout, ochrnout; váznout, malátnět
torqueō, ēre, torsī, tortumtočit, kroutit, splétat; otáčet, obracet; mrštit, metat, střílet; natahovat na skřipec, mučit
torquis, is, m. f.řetěz; věnec
tottolik
totidemprávě tolik
totiē(n)stolikrát, tak často
tōtum, ī, n.celek
tōtus, a, umcelý
trabs, trabis, f.kmen stromu, peň; kláda, břevno, (v pl.) krov; loď
tractātus, ūs, m.traktát, pojednání
tractō, āre, āvī, ātumtahat, vláčet, smýkat; ohmatávat, dotýkat se, zabývat se, zacházet (s něčím); řídit, spravovat; jednat, vyjednávat
trādō, ere, didī, ditumpředávat, doručovat, přenechávat, odevzdávat, svěřovat; zanechávat dědictvím, odkazovat; přednášet, vykládat, vyprávět; sē trādere alicui reī věnovat se něčemu
trādūcō, ere, dūxī, ductumpřevést, přepravit, Rhēnum trādūcere přepravit přes Rýn; přizpůsobit; prožívat, trávit
trahō, ere, traxī, tractumtáhnout, vléci, smýkat; protahovat, tempus trahere mařit čas
trāiciō, ere, iēcī, iectumpřehodit; přepravit, převést, přenést, přesadit equitēs flūmen trāicere převést jezdce přes řeku; proniknout, prorazit, probodnout
tranquillitās, ātis, f.klid, ticho
tranquillus, a, umklidný, pokojný, tichý
trāns (+ acc.)přes, za
trānseō, īre, iī, itumpřecházet
trānsferō, ferre, tulī, lātumpřenášet; překládat, tlumočit; svádět (vinu)
trānsgredior, ī, gressus sumpřekročit, přestoupit, přejít
trānsigō, ere, ēgī, āctumprobodnout, prohnat; provést, skončit; prožívat, trávit; vyjednávat, dohadovat se
trānsiliō, īre, siluī, –přeskakovat, přenášet se
trānsmittō, ere, mīsī, missumpřesazovat, překládat; převážet, přenášet, přepravovat; odevzdat, věnovat
trānsportō, āre, āvī, ātumpřenášet, převážet, přepravovat
tremō, ere, uī, –třást se, chvět se; bát se
tremor, ōris, m.chvění, otřes; strach, hrůza
tremulus, a, umchvějivý, třesoucí se
trēs, triatři
treuga, ae, f.(střv.) příměří, mír
Treverensis, etrevírský
triangulum, ī, n.trojúhelník
tribulus, ī, m.bodlák
tribūnal, ālis, n.soud; tribuna, vyvýšené místo
tribūnus, ī, m.tribun
tribuō, ere, uī, ūtumdělit, rozdělovat, rozdávat, přidělovat, udělovat; povolovat, vyhovět, ponechat; považovat, pokládat, vyložit si; honōrem tribuere prokázat čest
tribus, ūs, f.tribus, okres
tribūtum, ī, n.daň, poplatek
triduum, uī, n.tři dny
triplex, plicistrojitý, trojí
triplus, a, umtrojnásobný
triquetrus, a, umtřírohý
trīstis, esmutný, zasmušilý, zarmoucený; zachmuřený, nevrlý, mrzutý; hanebný
trīticum, ī, n.pšenice
trītūra, ae, f.mlácení obilí; cep
triumphālis, etriumfální, vítězný, vítězoslavný
triumphō, āre, āvī, ātumtriumfovat, slavit triumf, pokořit
triumphus, ī, m.triumf, vítězosláva, vítězoslavný průvod
triumvir, ī, m.triumvir, člen tříčlenného sboru
Trōs, ōis, m. (pl.: Trōes, um, m.)Trójan
trucīdō, āre, āvī, ātumvraždit, ničit; hanobit
truncō, āre, āvī, ātumosekat, okleštit, zmrzačit, usmrtit, truncāre capite useknout hlavu
ty
tuba, ae, f.trubka, polnice
tubus, ī, m.roura, trubka
tueor, ērī, tutātus sumhledět, dívat se, vidět; hlídat, opatrovat, střežit, chránit, hájit; dbát, starat se, udržovat
tumtenkrát, tehdy, v té době, tum prīmum tehdy poprvé, tum – cum tehdy – když; potom, pak, posléze; tu (časově), v té chvíli, tum – tum hned – hned, tum vērō tu teprve
tumba, ae, f.hrob, náhrobek
tumultus, ūs, m.bouře; rozčilení, vzruch; poplach, shon; vřava, povyk; vzpoura, povstání; přepadení
tumulus, ī, m.výšina, kopec, pahorek; hromada; mohyla, náhrobek
tunctehdy, tenkrát
turba, ae, f.ruch, vřava, povyk; zmatek, nepokoj; dav, zástup
turbātus, a, umrozháraný, v nepořádku, rozházený; rozčilený, zneklidněný
turbō, āre, āvī, ātumrozházet, rozmetat, rozehnat; uvést ve zmatek, znepokojit, poplašit, vzrušit; porušovat, mařit
turbō, inis, m.vír; bouře, bouřlivá doba; kotouč; závit
turbulentus, a, umzmatený; vzrušený, neklidný; bouřlivý; rozhněvaný, rozhořčený; buřičský, vzpurný
turma, ae, f.četa, tlupa, zástup, dav
turpis, ehanebný, sprostý, nemravný; ošklivý, šeredný, škaredý, ohavný, ohyzdný
turris, is, f.věž; obléhací věž; hrad, palác
tūs, tūris, n.kadidlo
Tūsculānus, a, umtuskulský, etruský
tussis, is, f.kašel, (v pl.) víceré zakašlání
tūtety sám
tūtēbezpečně, jistě
tūtēla, ae, f.ochrana, dohled, hlídání, opatrování
tūtōbezpečně, jistě
tūtor, ārī, ātus sumhlídat, opatrovat, chránit; starat se
tūtor, ōris, m.ochránce, strážce, poručník
tūtus, a, umchráněný, zabezpečený; bezpečný, jistý
tuus, tua, tuumtvůj
tyrannus, ī, m.samovládce, tyran
Tyrrhēnus, a, umtyrrhénský, etruský
ūber, erisúrodný, plodný; výnosný; bohatý, hojný, plný
ūber, eris, n.vemeno, ňadro, prsa, ūber dūcere sát vemeno; úrodnost, úrodná půda; plnost, bohatost
ubī (adv.)kde; kdy
ubī (čas. spojka)jakmile, když, ubī prīmum jakmile
ubīquevšude, kdekoliv
ūdus, a, umvlhký, navlhčený, mokrý; opilý
ulcīscor, ulcīscī, ultus summstít se, trestat
Ulixēs, is, m.Odysseus
ūllus, a, umněkterý; po záporu: žádný
ulmus, ī, f.jilm
ulna, ae, f.loket, paže; loket (délková míra)
ulter, ultra, ultrum (jen v kompar. a superl.)zadní, vzdálený, odlehlý
ulterior, iusvzdálenější, odlehlejší, zazší
ultimus, a, umposlední, nejzazší, nejvzdálenější; konečný, rozhodný; ultima ratiō nejzávažnější důvod; ab stirpe ultimā od samého původu
ultrā (+ acc.)za, na té stráně, z té strany; nad, ultrā biduum přes dva dny, ultrā modum nad míru
ultrā (adv.)tam, dále, déle, nōn plūs ultrā dál už to nejde
ultrōsám od sebe, dobrovolně; na tu stranu, tam
umbra, ae, f.stín
umerus, ī, m.horní část paže, pažní kost, rameno, (v pl.) ramena, plece
ūmidus, a, umvlhký, mokrý
umquamněkdy, nikdy (při záporu)
ūnāspolu, společně, zároveň, pohromadě
ūnanimiterjednomyslně
uncus, ī, m.hák
unda, ae, f.vlna; vlnění; voda, zvlněná vodní hladina
undeodkud; a proto
undecimjedenáct
undiqueodevšad; všude
Ungāria, ae, f.(střv.) Uhry
ungō, ere, ūnxī, ūnctummazat, potírat mastí; mastit
unguen, inis, n.mast; mastnota
unguentum, ī, n.mast; mastnota
unguis, is, m.nehet; dráp, pazour
ungula, ae, f.kopyto, pazneht
unguō, ere, ūnxī, ūnctummazat, potírat mastí; mastit
ūnicus, a, umjediný, jedinečný, neobyčejný
ūniformis, eprostý, jednoduchý; stejného tvaru
ūniō, īre, īvī (iī), ītumsjednocovat, spojovat
ūnitās, ātis, f.jednota; jednotka
ūnitus, a, umsjednocený, spojený
ūniversitās, ātis, f.všeobecnost, celek; (střv.) univerzita
ūniversum, ī, n.vesmír
ūniversus, a, umúplný, univerzální
ūnus, a, umjeden, ad ūnum omnēs všichni do jednoho, amor ūnus vzájemná láska, in ūnum dohromady
ūnusquisque, ūnaquaeque, ūnumquodquejeden každý, jedna každá, jedno každé
urbānus, a, umměstský
urbs, urbis, f.velkoměsto
urgeō, ēre, ursīnaléhat; tísnit, tlačit; trápit, soužit, tížit
urīna, ae, f.moč
urna, ae, f.nádoba, džbán, hrnec; popelnice; urna
ūrō, ere, ussī, ustumpálit, spalovat
ursa, ae, f.medvědice, medvěd (obecně)
ūrtīca, ae, f.kopřiva
usquamněkde, nikde (po záporu)
usquestále, pořád, ustavičně
usquead (+ acc.)až po, až k
ūsūra, ae, f.užívání; půjčka; úrok
ūsurpō, āre, āvī, ātumosobovat si, přivlastňovat si, užívat; projevovat, prokazovat
ūsus, ūs, m.používání, potřeba; užitek, prospěch, ūsuī k užitku; zkušenost, praxe, zvyklost
utjak, jako (s ind.), u. s. = ut suprā jak uvedeno výše; jakmile, když (s ind.), ut prīmum jakmile; protože, neboť (s ind.); aby, že (s konj.); i kdyby (s konj.)
uter, utra, utrumkterý z obou
ūter, ūtris, m.měch, kožený vak
uterque, utraque, utrumqueoba
uterus, ī, m.břicho, lůno, děloha; plod, nenarozené dítě; potomstvo; frāter uterī bratr z téže matky
ūtī
ūtilis, eužitečný, potřebný, prospěšný, vhodný
ūtilitās, ātis, f.užitečnost, užitek
utinamkéž
ūtor, ūtī, ūsus sum (+ abl.)užívat, používat, zacházet;
utprīmumjakmile, když
utrumzda, zdali
ūva, ae, f.hrozen, réva, víno
uxor, ōris, f.manželka
vacātiō, ōnis, f.zproštění, osvobození; úleva; dovolená
vacō, āre, āvī, ātum (+ acc.)věnovat se něčemu; být prázdný: nōluit eum locum vacāre nechtěl, aby to místo zůstalo neobydleno
vacca, ae, f.kráva
vacō, āre, āvī, ātumbýt prázdný, neobsazený, neobydlený; zanechat (čeho); mít prázdno, mít čas pro něco, vacāre forō uvolnit se pro politiku; vacāre (ab) rē být bez něčeho
vacuēfaciō, ere, fēcī, factumvyprazdňovat
vacuus, a, umprázdný, pustý, volný
vādō, ere, vāsī, vāsumkráčet, ubírat se, jít
vadum, ī, n.brod, mělčina
vaeběda
vafer, fra, frumchytrý, důvtipný, bystrý; šibalský, vychytralý, „mazaný“
vāgīna, ae, f.pochva
vagor, ārī, ātus sumtoulat se, potulovat se, bloudit
vagus, a, umtoulavý, potulný, bloudící; volný, pohyblivý
valdēvelmi, velice, náramně, silně, mocně
valeō, ēre, uī, –, valitūrusbýt zdráv, silný, schopen; platit, zmoci, mít význam, mít úspěch, dařit se; napomáhat, hodit se, mít vztah
valētūdō, inis, f.zdraví, zdravotní stav
validus, a, umsilný, mocný, zdatný
vallēs, is, f.údolí, úval, dolina
vallum, ī, n.val, násep
valor, ōris, m.(střv.) cena, hodnota, obnos peněz; (střv.) platnost
valva, ae, f.brána, (v pl.) veřeje, dveře
vānitās, ātis, f.marnost, zbytečnost, bezúčelnost; prázdnost, nicotnost, povrchnost; prolhanost, lstivost; ješitnost, namyšlenost, vychloubačnost
vānus, a, umprázdný, povrchní, planý, nicotný; nepravdivý, prolhaný, lstivý; marný, zbytečný, bezúčelný; ješitný, namyšlený, vychloubačný
vapor, ōris, m.pára; dým, kouř; horko, vedro
varietās, ātis, f.rozmanitost, pestrost, různost; vrtkavost, nestálost
varius, a, umrůzný, pestrý, rozličný, rozmanitý; vrtkavý, nestálý
vas, vadis, m.rukojmí, ručitel; záruka
vās, vāsis, n.nádoba, váza, (v pl.) nádobí; (v pl.) nářadí, náčiní
vasallus, ī, m.(střv.) leník, vazal
vastātus, a, umvypleněný, zpustošený
vastō, āre, āvī, ātumpustošit, plenit
vastus, a, umpustý, opuštěný, prázdný; širý, rozsáhlý, rozlehlý
vātēs, is, m. f.věštec, věštkyně
vāticinātiō, ōnis, f.věštění, věštba
vatillum, ī, n.pánev
vectīgal, ālis, n.daň, poplatek, clo, mýto; poplatné území
vegetus, a, umhbitý, živý; čerstvý, svěží
vehemēns, entisprudký, rázný, důrazný
vehementerrázně, silně, mocně, prudce
vehiculum, ī, n.vůz, povoz
vehō, ere, vēxī, vectum (často + abl.)vézt, vozit
velnebo, neboli, vel – vel buď – nebo; (po záporu) ani; (u superl.) snad
vēlāmen, inis, n.přikrývka, pokrývka; šátek, závoj; roucho, šat
vellō, ere, vellī, vulsumškubat, trhat, signa vellere dát se s vojskem na pochod
vēlō, āre, āvī, ātumzakrýt plachtou, zahalit, zavinout, zastřít
vēlōcitās, ātis, f.rychlost, hbitost
vēlōx, ōcisrychlý, hbitý
vēlum, ī, n.plachta; záclona, opona, závěs
velut (velutī)jako, jakoby
vēna, ae, f.céva, žíla, tepna
vēnālis, eprodejný, na prodej
vēnātiō, ōnis, f.lov, honba, štvanice
vēnātor, ōris, m.lovec
vēnātōrius, a, umlovecký; dignitās vēnātōria úřad lovčího
venditiō, ōnis, f.prodej, dražba
vendō, ere, didī, ditum (v pas. 4. konj.)prodávat
venēnum, ī, n.jed; kouzelný nápoj
vēneō, īre, iī, –být prodáván, být na prodej
venerābilis, ectihodný, ctěný, velebný
venia, ae, f.přízeň, vlídnost, laskavost; milost, slitování, odpuštění; vyslyšení, dovolení, svolení
veniō, īre, vēnī, ventumpřijít, přijet
venter, tris, m.břicho, žaludek; plod, nenarozené dítě
ventitō, āre, āvī, ātumchodívat, přicházet
vēnōna prodej, za peníze, quae vēnō exercērent s čím obchodují
ventus, ī, m.vítr
venus, eris, f.Venus Venuše; půvab, krása; láska
verber, eris, n. (obvykle v pl.)rána; (v pl.) bití, bičování, mrskání; (v pl.) metla, bič, důtky
verbum, ī, n.slovo, ad verbum doslova
vērēpravdivě, správně, opravdu
verū, ūs, n.rožeň; kopí
verēcundus, a, umostýchavý, nesmělý, stydlivý; slušný, skromný
vereor, ērī, veritus sumbát se, obávat se, ostýchat se; ohlížet se, dbát, mít na zřeteli; vážit si, mít v úctě
vergō, ere, –, –chýlit se, schylovat se, obracet se, směřovat; táhnout se, prostírat se
vērisimilis, epravděpodobný
vēritās, ātis, f.pravda, pravdivost
vermis, is, m.červ
verna, ae, m. f.domácí otrok
vērnus, a, umjarní
vērōvskutku, pak, však
verrūca, ae, f.bradavice
versiculus, ī, m.veršík
versō, āre, āvī, ātumobracet, otáčet, převracet, animum versāre v duchu přemítat; (v pas.) obracet se, otáčet se; (v pas.) zabývat se, provozovat; (v pas.) pobývat, prodlévat, žít; versārī in rē náležet k věci
versum, ī, n.obrácená strana, rub
versus (versum) (+ acc.)směrem k
versus, ūs, m.verš, řádka; obrat, otáčka
vertō, ere, vertī, versumobracet, otáčet, točit; využít, vynaložit; proměnit; překládat (text)
vērum, ī, n.pravda, skutečnost
vērumale, avšak, nōn sōlum, vērum etiam nejen, ale i
vērus, a, umpravý, skutečný; pravdivý, rē vērum opravdu; sprevedlivý; pravdomluvný, upřímný; vērum et iūstum est náleží a sluší se
vēscor, ī, –, –užívat si; živit se; jíst, pojídat, hodovat
vespa, ae, f.vosa
vesper, erī, m.večer, vespere navečer, (lok.) vesperī navečer, prīmō vespere za soumraku; (v pl.) večerní hodinky, nešpory; západ; večeře
vespera, ae, f.večer, vesperā navečer, prīmā vesperā za soumraku; (v pl.) večerní hodinky, nešpory; západ; večeře
Vestālis, is, f.kněžka bohyně Vesty
vester, vestra, vestrumváš
vestīgium, iī, n.stopa, chodidlo, vestīgium facere (fīgere) kráčet; (v pl.) trosky
vestīmentum, ī, n.oděv, šat, roucho
vestiō, īre, īvī, ītumoblékat
vestis, is, f.šaty, oděv, oblek; přikrývka, pokrývka, koberec
vetō, āre, vetuī, vetitum (+ acc.)zakazovat
vetus, veterisstarý
vetustās, ātis, f.stáří; sešlost, zchátralost; starobylost; staré časy, dávné doby
vetustus, a, umstarý, zastaralý, starobylý, starodávný, starožitný
vexillum, ī, n.prapor, vlajka, korouhev
vexō, āre, āvī, ātumtrápit, týrat, sužovat; plenit, pustošit; pecūniam vexāre mrhat penězi
via, ae, f.cesta, viā factī vývojem věcí; způsob
vibrō, āre, āvī, ātum (+ abl.)kmitat, chvět se, potřásat; mávat, máchat; vymrštit
vicārius, a, umzástupný, náhradní
vicārius, iī, m.zástupce; (střv.) vikář
–, vicis, f.střídání, vystřídání, zastoupení, vice lēgis jako zákon; prō vice tuā na tvém místě, vice versā opačně, vice alterā jinak, vice aliā jinak; in vicem, in vicēs, per vicēs na oplátku, střídavě, vzájemně
vicissimstřídavě, zase, z druhé strany, navzájem
vīcēnī, ae, apo dvaceti
vīcēsimus, a, umdvacátý
vīcīnia, ae, f.sousedství, sousedé
vīcīnus, a, umsousední, blízký, okolní
vīcīnus, ī, m.soused
victima, ae. f.žertva, obětní zvíře
victor, ōris, m.vítěz
victōria, ae. f.vítězství
victōris, evítězný
vīctuālia, ōrum, n.(střv.) potraviny
vīctus, ūs, m.živobytí, způsob života; potrava, výživa
vīcus, ī, m.ves, vesnice, osada; čtvrť
vidēlicetpatrně, zřejmě, je zjevno, ovšem, věru
videō, ēre, vīdī, vīsumvidět, dívat se, hledět, viden (= vidēsne) vidíš-li, sī vidētur chceš-li
vidua, ae, f.vdova; neprovdaná žena
viduō, āre, āvī, ātum (+ abl.)učinit vdovou; zbavit, odloučit od něčeho
vigeō, ēre, uībýt pln života, být silný, být zdráv; platit, mít význam
vigil, is, m.strážce, hlídač
vigilāns, antisbdělý, ostražitý
vigilia, ae, f.bdění; hlídka, stráž; bdělost, ostražitost, starostlivost
vigilis, ebdělý, ostražitý
vigor, ōris, m.životní síla, vitalita, svěžest, čilost; důraz, tlak
vīlicus, ī, m.správce statku, šafář
vīlis, elaciný, levný; bezvýznamný
vīlla, ae, f.statek
vīllicus, ī, m.správce statku, šafář
villus, ī, m.vlas, chlup
vinciō, ere, vinxī, vinctumovíjet; věnčit; vázat, poutat; věznit
vincō, ere, vīcī, victumvítězit; (+ acc.) přemáhat, porážet
vinculum, ī, n.pouto, provaz; (v pl.) vězení
vindex, icis, m.obhájce, ochránce, zastánce, zástupce; osvoboditel; trestatel, karatel, mstitel; občan domáhající se na soudě svých nároků
vindicō, āre, āvī, ātumčinit si nároky, vymáhat; trestat, mstít, odčinit; hájit něčí svobodu, vysvobodit: in lībertātem vindicāre osvobodit
Vindobona, ae, f.Vídeň
vīnea, ae, f.vinice, vinohrad
vīnum, ī, n.víno, vīnō onerāre opít vínem
viola, ae, f.fialka
violentia, ae, f.násilnost, násilí, divokost
violentus, a, umnásilný, divoký, zuřivý
violō, āre, āvī, ātumtýrat, ubližovat, poranit, znásilnit; poškodit, porušit; zneuctít, znesvětit
vir, virī, m.muž; manžel
virga, ae, f.prut, proutek, větvička, (v pl.) proutí; (v pl.) metla
virgultum, ī, n.proutí, křoví
virgō, inis, f.panna, dívka
viridis, ezelený; čerstvý, svěží, mladistvý
virīlis, emužský, mužný
virīliterstatečně, mužně
virtūs, ūtis, f.mužnost, mužská povaha, (mužná) ctnost; vůle, důševní síla, statečnost; schopnost, zdatnost; (v pl.) ctnosti, přednosti
vīrus, ī, n.jed; sliz
vīs, –, f.síla, moc; násilí; převaha, množství; význam, vliv, působnost
vīscus, eris, n. (obvykle v pl.)útroby, vnitřnosti
vīsitō, āre, āvī, ātumnavštěvovat; přehlížet
vīsō, ere, vīsīprohlížet si, dívat se, hledět, zírat; zhlédnout, navštívit
vīsūna pohled, k vidění
vīsus, ūs, m.pohled, zrak; zjev, úkaz
vīta, ae, f.život, žití
vitellus, ī, m.tele; žloutek
vitiō, āre, āvī, ātumpokazit, poškodit, porušit; zneuctít, zhanobit
vitiōsus, a, umchybný, vadný; mravně zkažený, zvrácený; špatný, nedokonalý; neplatný
vītis, is, f.vinná réva
vitium, iī, n.vada, závada, chyba; špatná vlastnost, neřest
vītō, āre, āvī, ātumvyhýbat se, uhýbat
vitrum, ī, n.sklo, křišťál; lahvička
vituperō, āre, āvī, ātumkárat, vytýkat, hanět
vīvō, ere, vīxī, –, vīctūrusžít; živit se, suō vīvitō nechť žije ze svého
vīvus, a, umživý, naživu
vixsotva, stěží
vixdumsotva jen, stěží ještě
vōbīscums vámi
vocābulum, ī, n.název, pojmenování; slovíčko
vōciferor, ārī, ātus sumhlásat, promlouvat, prohlašovat; volat, křičet; pokřikovat, povykovat
vocō, āre, āvī, ātumvolat, přivolávat; předvolat; svolat; nazývat, pojmenovat; zvát, pozvat; vzývat, vyzývat
volō, āre, āvī, ātumlétat
volō, velle, voluī, –chtít, přát si, dīs volentibus z vůle bohů
volucer, cris, crelétavý, přelétavý, okřídlený
volucris, is, f.létavec, pták
volūmen, inis, n.závit; kotouč; svitek papyru; kniha, spis
voluntās, ātis, f.vůle, chtění, přání, touha, voluntāte dobrovolně; ochota
voluptās, ātis, f.rozkoš, požitek, libost, slast
volvō, ere, volvī, volūtumvalit, válet, otáčet, rozvinout; svalit, povalit;
vomer, eris, m.rádlo, radlice, pluh
vomica, ae, f.vřed
vomō, ere, uī, itumzvracet, dávit, chrlit
vorāgō, inis, f.propast; jícen; vír
vōsvy
vōsmetprávě vy
vōtum, ī, n.zaslíbená oběť, slíbená věc, vōta dēbēre dlužit splnění slibů, solūtiō vōtī splnění slibu; přání, touha, žádost, prosba, motlitba; posudek, hlas
voveō, ēre, vōvī, vōtumslibovat, zaslibovat; přát si, žádat
vōx, vōcis, f.hlas, volání; řeč; výrok; slovo
vulgāris, eobecný, obyčejný, všední
vulgāriterlidově, obecně, obyčejně
vulgōobecně, všeobecně, vesměs, vůbec; obyčejně; všude
vulgus, ī, n.lid, dav, lůza, chátra, vulgō mezi lidmi
vulnerō, āre, āvī, ātumranit, zraňovat
vulnus, eris, n.rána, úder; úraz, zranění; škoda
vulpēs, is, f.liška
vultur, uris, m.sup
vultus, ūs, m.tvář, obličej, pohled
zēlō, āre, āvī, ātumhorlit, vášnivě milovat

Lingvistické pojmy
TermínDefiniceZkratkaLatinskyPoznámka
ablativ6. pádabl.cāsus ablātīvusv latině
adjektivumpřídavné jménoadj.nōmen adiectīvum
adverbiumpříslovceadv.adverbium
aktivumslovesný rod činnýakt.genus āctīvum
akuzativ4. pádak., acc.cāsus accūsātīvus
dativ3. páddat.cāsus datīvus
deklinaceskloňovánídēclīnātiōtřída, podle níž
se skloňuje
duáldvojné číslonumerus duālis
femininumženský rodf.genus fēminīnum
formantčást slovabez samostatného významu
futurumbudoucí časfut.tempus futūrum
genitiv2. pádgen.cāsus genitīvus
gerundiumslovesné substantivumgerundium
gerundivumslovesné adjektivumgerundīvumvyjadřuje nezbytnost
imperativrozkazovací způsobimp.modus imperātīvus
imperfektumminulý časimpf.tempus imperfectumzpravidla se překládá
slovesem nedokonavým
indikativoznamovací způsobind.modus indicātīvus
infinitivneurčitekinf.verbum īnfīnītumlatina jich má šest
instrumentál7. pádinstr.cāsus instrumentālisv češtině
komparativ2. stupeňkompar.gradus comparātīvus
kondicionálpodmiňovací způsobkond.latina ho nemá
konjugacečasováníconiugātiōtřída, podle níž
se časuje
konjunktivspojovací způsobkonj.modus coniūnctīvusčeština obdobný způsob nemá
lexikumslovní zásoba
lokál6. pádlok.cāsus locālisv češtině
lokativpád umístěníloc.cāsus locātīvuspádová otázka: kde?
maskulinummužský rodm.genus māsculīnum
neutrumstřední rodn.genus neutrum
nominativ1. pádnom.cāsus nōminātīvus
participiumpříčestíptc.participium
pasivumslovesný rod trpnýpas.genus passīvum
perfektumminulý časpf.tempus perfectumzpravidla se překládá
slovesem dokonavým
plurálmnožné číslopl.numerus plūrālis
plusquamperfektumpředminulý časplsqpf.tempus plusquamperfectum
pozitiv1. stupeňgradus nōminātīvus
prefixpředponapraefīxum
prézenspřítomný časpréz.tempus praesens
singulárjednotné číslosg.numerus singulāris
substantivumpodstatné jménosubst.nōmen substantīvum
sufixpříponasuffīxum
superlativ3. stupeňsuperl.gradus superlātīvus
supinumsupinumsup.supīnumslovesný tvar, který
v češtině splývá s infinitivem
vokativ5. pádvok., voc.cāsus vocātīvus