Latinský slovník
| ā (+ abl.) | z, od, ā prīncipiō od začátku |
| ab (+ abl.) (před tē: abs tē) | z, od |
| abbās, ātis, m. | opat |
| abbātissa, ae, f. | abatyše |
| abditus, a, um | skrytý, neznámý |
| abdō, ere, didī, ditum | odklízet, odstraňovat; skrýt, schovat |
| abdūcō, ere, dūxī, ductum | odvádět, odvracet |
| abeō, īre, iī, itum | odcházet; nōn hoc tibi sīc abībit to ti jen tak neprojde |
| aberrātiō, ōnis, f. | odbočení |
| abiciō, ere, iēcī, iectum | odhodit, odmítnout |
| abiūrō, āre, āvī, ātum | zapírat, popírat |
| abnuō, ere, nuī, – | odmítat, odpírat, popírat |
| aboleō, ēre, ēvī, itum | ničit, kazit, mařit, zahladit |
| abrogō, āre, āvī, ātum | rušit, odstraňovat |
| abrumpō, ere, rūpī, ruptum | odtrhnout, odervat; přerušit |
| abscondō, ere, didī, ditum | skrývat (se) |
| absentia, ae, f. | nepřítomnost, vzdálenost |
| absēns, entis | nepřítomný, vzdálený |
| absistō, ere, stitī, – | odstoupit, odejít; ustat, přestat, absiste movērī přestaň se znepokojovat |
| absolvō, ere, solvī, solūtum | zprostit, osvobodit; vyložit; dokončit |
| absolūtiō, ōnis, f. | zproštění, osvobození; dokončení |
| abstinēns, entis | zdrženlivý |
| abstineō, ēre, tinuī, tentum | zdržovat; zdržovat se, stranit se |
| abstinentia, ae, f. | zdrženlivost; hladovění, půst; bezúhonnost, poctivost |
| absum, abesse, āfuī (abfuī), –, āfutūrus | být nepřítomen, vzdálen; nepomáhat |
| absurdus, a, um | nesmyslný, absurdní |
| absūmō, ere, mpsī, mptum | odnít, zničit |
| abundantia, ae, f. | hojnost, nadbytek |
| abundō, āre, āvī, ātum | přetékat, být v hojnosti, mít nadbytek |
| abūtor, ī, ūsus sum (+ abl.) | spotřebovávat, využívat, zneužívat, nadužívat |
| ac | a, i, také |
| accēdō, ere, cessī, cessum | přiblížit se, přistoupit (kam); pouštět se (do čeho) |
| accendō, ere, cendī, cendum | zapálit, zažehnout, roznítit; dráždit, rozčilovat |
| acerbus, a, um | trpký, hořký; zuřivý, lítý, krutý, násilný; tvrdý, přísný, utiskující, tyranský |
| acervō, āre, āvī, ātum | hromadit, kupit |
| acervus, ī, m. | hromada, kupa, spousta |
| accidō, ere, cidī, – | dopadat, připadat, přihodit se, stát se, udát se, nastat; náležet; (o zvuku) doléhat |
| accīdō, ere, cīdī, – | naříznout, oslabit |
| accipiō, ere, cēpī, ceptum | přijímat, dostávat |
| accipiter, tris, m. | jestřáb |
| acclīnō, āre, āvī, ātum | naklánět, přichylovat |
| accrēscō, ere, crēvī, crētum | narůst, přibývat |
| accūrātē | pečlivě, důkladně |
| accūrātus, a, um | pečlivý, důkladný |
| accurrō, ere, (cu)currī, cursum | přiběhnout, přispěchat |
| accūsātor, ōris, m. | žalobce |
| accūsō, āre, āvī, ātum | obviňovat, žalovat |
| ācer, ācris, ācre | ostrý, břitký; rázný, prudký |
| acerbus, a, um | hořký, trpký |
| acētum, ī, n. | ocet |
| Achīvus, a, um | řecký |
| aciēs, ēī, f. | šik; ostří, hrot; boj, aciē v boji |
| aconītum, ī, n. | oměj, jedovatá bylina, otrávený nápoj, jed |
| acquīrō, ere, quīsīvī, quīsītum | získávat navíc, nabývat |
| āctum, ī, n. (obvykle v pl.) | čin, skutek, jednání; zápis o jednání, zpráva o jednání; ācta est fābula hra je u konce |
| acuō, ere, uī, ūtum | ostřit, brousit |
| acus, ūs, f. | jehla, acū rem tangere uhodit hřebíček na hlavičku (=vystihnout něco) |
| acūtus, a, um | ostrý, břitký; bystrý |
| ad (+ acc.) | k, u |
| Adalbertus, ī, m. | Vojtěch |
| addō, ere, didī, ditum | přidat, dodat |
| addūcō, ere, dūxī, ductum | přivést; přimět, přinutit, addūcere sē in consuētūdinem získat otužilost |
| adeō, īre, iī, itum | přicházet, přistupovat, obracet se (na někoho), prīncipem adīre precibus obracet se na císaře s prosbami |
| adeō | až tak, do té míry, tak |
| adeps, adipis, m. f. | sádlo, tuk; tučnost; tloušťka, otylost; nejapnost |
| adhaereō, ēre, haesī, haesum (+ dat.) | vězet, lpět, přilnout |
| adhibeō, ēre, uī, itum | přibrat, přidat; přijmout, připustit k sobě; vynaložit, použít; uchovávat, udržovat |
| adhortor, ārī, ātus sum | povzbuzovat, pobízet |
| adhūc | dosud, ještě |
| adiciō, ere, iēcī, iectum | připojit, přidat; přihodit |
| adimō, ere, ēmī, emptum | brát, odnímat, zbavit něčeho |
| adipīscor, ī, adeptus sum | dosáhnout, získat |
| aditus, ūs, m. | příchod, přístup, vchod |
| adiungō, ere, iūnxī, iūnctum | připojovat, přidružovat |
| adiūtrīx, īcis, f. | pomocnice |
| adiuvō, āre, iūvī, iūtum (+ acc.) | pomáhat, podporovat |
| administrātiō, ōnis, f. | správa, řízení |
| administrō, āre, āvī, ātum | spravovat, zařizovat, obstarávat |
| admīrātiō, ōnis, f. | obdiv |
| admīror, ārī, ātus sum | obdivovat, divit se (+ak.) |
| admittō, ere, mīsī, missum | pustit; dovolit; dopouštět se, páchat |
| admodum | nadmíru, dost, příliš |
| admoneō, ēre, monuī, itum | napomínat |
| admonitiō, ōnis, f. | připomenutí, výstraha |
| admoveō, ēre, monuī, itum | přibližovat, přisunovat |
| adnuō, ere, nuī, nūtum | přikyvovat, přisvědčovat, souhlasit |
| adolēscēns, entis | mladý, dospívající |
| adolēscō, ere, ēvī, ultum | růst, dospívat, dorůstat; vyspět, mohutnět, rozmáhat se, přibývat |
| adoperiō, īre, operuī, opertum | přikrývat, zakrývat, zahalovat |
| adorior, īrī, ortus sum | udeřit, útočit |
| adspiciō, ere, spēxī, spectum | pohlížet, hledět |
| adsum, adesse, adfuī (affuī), –, affutūrus | být přítomen; pomáhat, přispívat |
| adūlātiō, ōnis, f. | pochlebování |
| adulēscēns, entis | mladý, dospívající |
| adulēscentia, ae, f. | mládí, dospívání |
| adulterō, āre, āvī, ātum | cizoložit |
| adultus, a, um | dospělý |
| adveniō, īre, vēnī, ventum | přicházet, přibližovat se |
| adventō, āre, āvī, ātum | přicházet |
| adventus, ūs, m. | příchod, adventū při příchodu |
| adversārius, iī, m. | protivník, odpůrce |
| adversor, ārī, ātus sum | odporovat, stavět se na odpor |
| adversum | proti, vůči, k (+acc.); adversum ōs přímo do tváře |
| adversus, a, um | nepříznivý, protivný |
| advertō, ere, vertī, versum | obracet se (k někomu / proti někomu) |
| advocō, āre, āvī, ātum | přivolávat; vzývat bohy |
| advolō, āre, āvī, ātum | přilétat |
| aedēs, is, f. | (v sg.) místnost, chrám, svatyně; (v pl.) obydlí, dům, příbytek |
| aedificium, iī, n. | budova |
| aedificō, āre, āvī, ātum | stavět, budovat |
| aedīlis, is, m. | aedil (římský úředník) |
| aeger, gra, grum | nemocný, churavý |
| aegritūdō, inis, f. | nemoc, choroba; sklíčenost |
| aegrōtō, āre, āvī, ātum | stonat, být nemocný |
| aegrōtus, a, um | nemocný |
| Aegyptus, ī, f. | Egypt |
| aemula, ae, f. | soupeřka, sokyně, rivalka |
| aemulor, ārī, ātus sum (+ acc.) | závodit, soupeřit; horlivě usilovat; řevnit, žárlit |
| aemulus, a, um | závodící, soupeřící; horlivě následující; řevnivý, žárlivý |
| aēneus, a, um | měděný, bronzový |
| aequālis, e | rovný; stejný, přiměřený |
| aequālis, is, m. | vrstevník |
| aequāliter | stejně, přiměřeně |
| aequē | stejně |
| aequō, āre, āvī, ātum | rovnat, urovnávat, srovnávat, vyrovnávat |
| aequor, oris, n. | rovina, hladina |
| aequum, ī, n. | stejná míra, stejný podíl, ex aeqō stejně |
| aequus, a, um | rovný; klidný; spravedlivý |
| āēr, āeris, m. | vzduch |
| aerārium, iī, n. | státní pokladna |
| aes, aeris, n. | bronz, předmět z bronzu, peníz; aes aliēnum dluhy |
| aestās, ātis, f. | léto |
| aestimō, āre, āvī, ātum | oceňovat, hodnotit, vážit si |
| aestimātiō, ōnis, f. | odhadování, oceňování, hodnocení |
| aestuō, āre, āvī, ātum | hořet, vřít, být rozpálen |
| aestus, ūs, m. | žár, vedro; bouře |
| aetās, ātis, f. | věk, doba |
| aeternus, a, um | věčný, stálý |
| aethēr, eris, m. | nebe, vzduch |
| aetherius, a, um | éterový, nebeský |
| aevum, ī, n. | věk, doba |
| Āfer, Āfrī, m. | Afričan |
| affectus, ūs, m. | stav mysli, nálada; vzrušení, nadšení; náklonnost, cit; vášeň, náruživost |
| afferō, ferre, attulī, allātum | přinášet |
| afficiō, ere, affēcī, affectum | způsobit, působit; poenā afficere postihnout, ztrestat; opatřit (někoho něčím), praemiō afficere odměnit |
| affirmō, āre, āvī, ātum | zesilovat, upevňovat; dokazovat, potvrzovat |
| afflīgō, ere, afflīxī, afflīctum | přirážet, sužovat, drtit, ničit |
| Āfrica, ae, f. | Afrika |
| ager, agrī, m. | pole |
| agger, eris, m. | násep, val, navážka |
| aggredior, ī, gressus sum | přistoupit, přikročit; začít (něco); nepřátelsky napadnout |
| agilis, e | hbitý, pohyblivý |
| agitō, āre, āvī, ātum | pohybovat; podněcovat |
| agmen, inis, n. | hnaní, tah, příval, nápor; tok, proud; ženoucí se stádo; vojenské tažení, pochodující vojsko, agmen novissimum zadní voj, rudis agminum neznalý boje |
| agnōscō, ere, nōvī, nitum | poznat; chápat, rozumět; uznat |
| agnus, ī, m. | beránek, jehně |
| agō, ere, ēgī, āctum | konat, dělat, jednat, činit; hnát, in crucem agere vést na popravu |
| agrārius, a, um | polní, pozemkový |
| agrestis, e | polní; divoký, planý; rolnický, selský |
| agricola, ae, m. | rolník, sedlák, venkovan |
| aiō (impf. aiēbam) | pravím, říkám, tvrdím; souhlasím, přitakávám, přisvědčuji |
| ait | praví, říká, tvrdí; soulasí, přitakává, přisvědčuje |
| aiunt | říkají, říká se; souhlasí, přitakávají, přisvědčují |
| āla, ae, f. | křídlo |
| alapa, ae, f. | pohlavek, políček, facka |
| alauda, ae, f. | skřivan, chocholouš |
| Albis, is, m. | Labe |
| albus, a, um | bílý |
| album, ī, n. | bílá barva; seznam, soupis |
| ālea, ae, f. | kostka |
| alēs, itis, m. | okřídlenec, pták |
| algor, ōris, m. | zima, mráz |
| aliās | jinak; jindy, podruhé |
| alibī | jinde |
| alicubi | někde |
| alicunde | odněkud |
| aliēnus, a, um | cizí, vypůjčený |
| alimentum, ī, n. | výživa, potrava |
| aliō | jinam |
| aliquandō | jednou, kdysi; někdy, občas; konečně |
| aliquantulum | maličko, trošku |
| aliquantum | trochu, kousek; dosti mnoho |
| aliquī (aliquis), aliqua, aliquod | některý, nějaký |
| aliquid | něco |
| aliquis | někdo |
| aliquot | několik |
| aliquotiēns | několikrát |
| aliter | jinak |
| ālium, iī, n. | česnek |
| aliunde | odjinud, jinde, jinam |
| alius, alia, aliud | jiný, (bez subst.) někdo jiný, alius atque jiný než |
| alligō, āre, āvī, ātum | přivazovat, připoutat, svázat; zavazovat |
| allium, iī, n. | česnek |
| almus, a, um | živný, živící, plodný, úrodný; laskavý, dobrotivý |
| alnus, ī, m. | olše |
| alō, ere, aluī, al(i)tum | živit, krmit, vychovávat |
| alter, altera, alterum | jiný, druhý; alter-alter jeden-druhý |
| Alpēs, ium, f. | Alpy |
| altāre, is, n. (obvykle v pl.) | oltář |
| altitūdō, inis, f. | výška; hloubka |
| altum, ī, n. | výška; hlubina |
| altus, a, um | vysoký; hluboký |
| alvus, ī, f. | břicho; úl |
| amārus, a, um | hořký, trpký; rozhořčený, mrzutý |
| ambactus, ī, m. | služebník, sluha |
| ambiguus, a, um | obojaký, dvojsmyslný, sporný, neurčitý |
| ambitiōsus, a, um | obcházející; ucházející se o přízeň; ctižádostivý |
| ambitus, ūs, m. | obcházení, oklika, zacházka; obvod; ucházení se o úřad, quaestiō dē ambitū projednávání volebních úplatků |
| ambō, ae, ō | oba |
| ambulō, āre, āvī, ātum | procházet se, chodit; bene ambulā šťastnou cestu |
| āmēn | staniž se |
| āmēns, āmentis | bez rozumu, pomatený, pošetilý |
| amīca, ae, f. | přítelkyně |
| amīcitia, ae, f. | přátelství |
| amictus, ūs, m. | oblékání, oblek, oděv, šat |
| amīcus, a, um | přátelský, laskavý |
| amīcus, ī, m. | přítel |
| amita, ae, f. | teta (otcova sestra) |
| āmittō, ere, mīsī, missum | propustit; odložit, vzdát se něčeho, pozbýt |
| amnis, is, m. | proud, tok, secundō amnī po proudu |
| amō, āre, āvī, ātum | milovat, mít rád |
| amoenus, a, um | příjemný |
| amor, ōris, m. | láska; amor patriae láska k vlasti |
| āmoveō, ēre, mōvī, mōtum | oddalovat, odsunovat, odstraňovat |
| amplē | objemně, hojně, velkolepě |
| amplector, ī, amplexus sum | objímat, ovíjet; obklíčit, obehnat; zahrnovat, pojímat v sebe; oblíbit si, mít rád |
| amplexus, ūs, m. | objetí, objímání |
| amplus, a, um | rozsáhlý, velkolepý, vznešený |
| amygdalum, ī, n. | mandle |
| an | nebo; zda |
| anas, atis, f. | kachna |
| anathema, atis, n. | obětní dar; prokletí, anathema sit budiž proklet; církevní klatba |
| aneta, ae, f. | (střv.) kachna |
| ancilla, ae, f. | otrokyně, služka |
| ancora, ae, f. | kotva |
| ancora, ae, f. | kotva |
| angelus, ī, m. | anděl |
| angō, ere, nxī, – | sužovat, znepokojovat, týrat |
| angustiae, ārum, f. | soutěska, průsmyk; úžina; nesnáze |
| angustus, a, um | těsný, úzký |
| anima, ae, f. | vánek; dech; duše; odvaha |
| animadvertō, ere, rtī, rtum | všimnout si |
| animal, ālis, n. | živočich |
| animus, ī, m. | duše, duch, mysl, odvaha, touha |
| annālis, is, m. (obvykle v pl.) | letopis |
| annōna, ae, f. | úroda; zásobování; cena obílí |
| annōnus, a, um | letitý, prastarý |
| anōphalēs, is, m. | komár |
| annūntiō, āre, āvī, ātum | (střv.) zvěstovat |
| annuō, ere, nuī, nūtum | přikyvovat, přisvědčovat, souhlasit |
| annus, ī, m. | rok |
| annuus, a, um | roční |
| ānser, eris, m. | husa (obecně), houser |
| ante (adv.) | napřed, vpředu, kupředu; dříve, předtím, ignārī sumus ante malōrum jsme neznalí dřívějších běd |
| ante (+ acc.) | před (časově i místně) |
| anteā | dříve, předtím |
| antecursor, ōris, m. | výzvědné oddíly |
| anteeō, īre (+ dat.) | předčit |
| anteferō, ferre, tulī, lātum | nést napřed; dávat přednost |
| antemna, ae, f. | ráhno |
| antepōnō, ere, posuī, positum | klást napřed; předkládat; dávat přednost |
| antequam | dříve než |
| anterior, ius | přední |
| antīquitās, ātis, f. | starověk |
| antīquus, a, um | starý, dřívější |
| antrum, ī, n. | jeskyně; dutina |
| ānulus, ī, m. | prsten |
| ānus, ī, m. | kruh (např. k upoutání nohou) |
| anus, ūs, f. | stařena |
| aper, aprī, m. | kanec |
| aperiō, īre, aperuī, apertum | otvírat; odhalit, prozradit |
| apertus, a, um | volný, otevřený, zjevný |
| apis, is, f. | včela |
| apostolicus, a, um | papežský, apoštolský |
| apostolus, ī, m. | papež, apoštol |
| appāreo, ēre, uī, – | objevovat se, ukazovat se; appāret je zřejmé |
| appellō, āre, āvī, ātum | jmenovat, nazývat; oslovovat, promlouvat (k někomu), dovolávat se |
| appellō, ere, appulī, appulsum | přihánět; přistát (s lodí) |
| appendix, icis, f. | přídavek |
| appetēns, entis | žádostivý, chtivý |
| appetō, ere, petīvī, petītum | sahat po něčem, blížit se; hnát se, spěchat; toužit, dychtit, bažit, usilovat; ucházet se, vyhledávat; udeřit, obořit se |
| applaudō, ere, plausī, plausum | tleskat |
| applicō, āre, āvī, ātum | připojit, přibližovat, přidružovat, připoutat, přikovat; oddat se |
| Apollō, inis, m. | Apolón (bůh slunce, hudby a lékařství) |
| apponō, ere, posuī, positum | přikládat, přidružit |
| apportō, āre, āvī, ātum | přinášet, přivážet |
| approbō, āre, āvī, ātum | schvalovat, souhlasit; potvrzovat |
| appropinquō, āre, āvī, ātum (často + dat.) | přibližovat se, blížit se |
| Aprīlis, e | dubnový |
| Aprīlis, is, m. | duben |
| aptē | vhodně, případně, přiměřeně |
| aptō, āre, āvī, ātum | připojovat, přidělávat |
| aptus, a, um | připojený, připevněný; závislý; vhodný, schopný, způsobilý, připravený |
| apud (+ acc.) | místně: u, při; časově též: za |
| aqua, ae, f. | voda; (v pl.) léčivá voda, lázně; (v pl.) povodeň |
| aquārius, a, um | vodní |
| aquila, ae, f. | orel (obecně), orlice |
| aquilō, ōnis, m. | severní vítr, severák |
| aquilōnālis, e | severní |
| āra, ae, f. | oltář |
| arātor, ōris, m. | oráč |
| arātrum, ī, n. | pluh, rádlo, radlice |
| arbiter, trī, m. | svědek; rozhodčí |
| arbitrium, iī, n. | rozhodnutí, úsudek |
| arbitror, ārī, ātus sum | domnívat se; být svědkem |
| arbor, oris, f. | strom |
| arca, ae, f. | pokladna, pokladnice; truhla; skříň; rakev |
| arcānum, ī, n. | tajnost, tajemství |
| arcānus, a, um | uzavřený; tajný; tajemný, tajuplný |
| arceō, ēre, uī, – | omezovat, zabraňovat (+ ak.), odvracet |
| arcessō, ere, īvī, ītum | přivolat, zavolat, povolat, auxiliō arcessere přivolat na pomoc; pohnat před soud |
| arctus, a, um | úzký, těsný; pevný; sklíčený |
| arcus, ūs, m. | luk; oblouk; duha; klenba |
| ārdēns, entis | planoucí, žádostivý |
| ārdeō, ēre, ārsī, –, ārsūrus | hořet, planout; horoucně milovat; zářit, blýskat se |
| ārdor, ōris, m. | žár, horko; zápal, nadšení, horlivost, vášeň |
| arduus, a, um | strmý, příkrý; obtížný, nesnadný |
| ārea, ae, f. | volné místo, prostranství; závodiště, zápasiště, hřiště; dvůr; mlat |
| arēna, ae, f. | písek, písčina, písečná pláž; zápasiště |
| ārēscō, ere, āruī | schnout |
| argentum, ī, n. | stříbro |
| argūmentum, ī, n. | důkaz, důvod; obsah |
| arguō, ere, uī, ūtum | prokázat, usvědčit |
| aridus, a, um | vyschlý, vyprahlý, suchý |
| ariēs, etis, m. | beran |
| arista, ae, f. | klas |
| arma, ōrum, n. | nářadí; zbroj, zbraně; válka, boj, ad arma do zbraně |
| armātus, a, um | ozbrojený, ve zbroji |
| armus, ī, m. | rámě, plece; bok, slabiny |
| arō, āre, āvī, ātum | orat |
| arrigō, ere, rēxī, rēctum | vztyčit, vzpřímit, arrige aurēs nastav uši |
| arripiō, ere, uī, reptum | popadnout, uchopit, chopit se, iter arripere - vydat se na cestu |
| ars, artis, f. | umění, obratnost, dovednost; řemeslo; umění; věda, ars bona vhodné umění; (v pl.) vlastnosti, prostředky, způsob jednání |
| artē | těsně; ztuha; přísně; stručně |
| articulus, ī, m. | článek; kloub, kotník; prst; chvíle, okamžik |
| artifex, ficis, m. | umělec; znalec, mistr |
| artificium, iī, n. | zaměstnání, řemeslo; dovednost, obratnost, um; umělecká činnost, umění |
| artus, a, um | úzký, těsný; pevný; sklíčený |
| artus, ūs, m. (obvykle v pl.) | úd; kloub |
| arvum, ī, n. | orná půda, pole |
| arx, arcis, f. | hrad, tvrz, útočiště |
| as, assis, m. | as (drobná římská mince) |
| ascendō, ere, scendī, scēnsum | vystoupit, vylézt |
| ascēnsum | něco |
| ascia, ae, f. | sekyra |
| asellus, ī, m. | oslík |
| asinus, ī, m. | osel |
| aspectō, āre, āvī, ātum (+ acc.) | často hledět, pohlížet (na někoho) |
| aspectus, ūs, m. | vzhled, pohled |
| asper, era, erum | drsný, obtížný, vzdorný |
| aspiciō, ere, spēxī, spectum | pohlížet, hledět, pozorovat, (v pas.) být spatřen |
| aspīrō, āre, āvī, ātum | dýchat; vanout; pomáhat |
| aspis, idis, f. | zmije |
| assentiō, īre, sēnsī, – | souhlasít, přisvědčovat; uznávat za správné |
| assentior, īrī, assēnsus sum | souhlasít, přisvědčovat; uznávat za správné |
| assequor, sequī, secūtus sum | dostihnout, dosáhnout |
| assiduus, a, um | pilný, vytrvalý, ustavičný; usedlý, setrvalý, stále přítomný |
| assimulō, āre, āvī, ātum | připodobňovat |
| assistō, ere, stitī, – | přistupovat, postavit se u někoho; stát, být u něčeho přítomen |
| assuēfaciō, facere, fēcī, factum | zvykat |
| assuēfīō, fierī, factus sum | zvykat si |
| assuēscō, ere, suēvī, suētum | zvyknout si, přivyknout |
| assuētus, a, um | přivyklý, zvyklý, obvyklý, známý |
| astrum, ī, n. | hvězda |
| at | jenže, ale, avšak |
| āter, ātra, ātrum | tmavý, temný, černý; neblahý, nešťastný, chmurný |
| Athēnae, ārum, f. | Athény |
| Athēniēnsis, e | aténský |
| āthlēta, ae, m. | zápasník |
| atque | a, i, také |
| atrōciter | zuřivě, krutě, hrozně |
| atrōx, ōcis | hrozný, krutý, divý |
| attentē | pozorně, napjatě |
| attentus, a, um | pozorný, napjatý |
| Attica, ae, f. | Atika |
| Atticus, a, um | atický, aténský |
| Atticus, ī, m. | Atičan, Atéňan |
| attollō, ere, –, – | zdvíhat, pozdvihovat; povyšovat, zlepšovat, zdokonalovat; vychvalovat |
| attonō, āre, uī, itum | zahřmít |
| attrahō, ere, traxī, tractum | přitahovat, přivádět |
| attribuō, ere, uī, ūtum | přidělovat; odevzdávat |
| auca, ae, f. | husa (střv.) |
| auctiō, ōnis, f. | rozmnožení; dražba |
| auctor, ōris, m. | rozmnožitel, původce; rádce, navrhovatel, mē auctōre na mou radu; spisovatel, autor; (práv.) vlastník |
| auctōritās, ātis, f. | autorita, osobnost, vliv; záruka, jistota, spolehlivost; usnesení; schválení; pověření; pravomoc |
| auctus, a, um | zvětšený, rozmnožený |
| audācia, ae, f. | odvaha, statečnost; drzost, opovážlivost |
| audācter | odvážně, statečně; drze, opovážlivě |
| audāx, ācis | odvážný, statečný; smělý, opovážlivý |
| audeō, ēre, ausus sum | odvážit se, opovážit se; dychtit, být odhodlán |
| audiō, īre, īvī (iī), ītum | slyšet, poslouchat, naslouchat, dovídat se |
| auferō, ferre, abstulī, ablātum | odnášet, odstraňovat; odcizovat |
| augeō, ēre, auxī, auctum | rozmnožovat, zvětšovat, zvyšovat; zveličovat |
| augmentō, āre, āvī, ātum | (střv.) zvětšovat, rozmnožovat |
| augustus, a, um | vznešený, velebný |
| Augustus, ī, m. | srpen |
| aula, ae, f. | hrnec, nádoba; dvůr; sál, síň |
| aura, ae, f. | vánek; dech; vzduch; přízeň |
| aurātus, a, um | pozlacený, zlatem zdobený |
| aureus, a, um | zlatý |
| aurīga, ae, m. | vozataj; kormidelník |
| auris, is, f. | ucho, sluch |
| aurōra, ae, f. | jitřenka; svítání |
| aurum, ī, n. | zlato, věc ze zlata |
| Ausonia, ae, f. | Itálie |
| auspicium, iī, n. | pozorování věštných ptáků; ptačí věštné znamení; ochrana, záštita, vedení |
| auster, trī, m. | jižní vítr; jih |
| austrālis, e | jižní |
| Austria, ae, f. | (střv.) Rakousko, Rakousy |
| aut | nebo; aut – aut buď – nebo |
| autem | však, ale, avšak; pak |
| autumnus, ī, m. | podzim |
| auxilium, iī, n. | pomoc, podpora, přispění; pl: pomocné vojenské sbory |
| avāritia, ae, f. | lakota, zištnost |
| avārus, a, um | lakomý |
| avē | buď zdráv |
| āvehō, ere, vēxī, vectum | odvážet, (v pas.) odjíždět |
| avēna, ae, f. | oves; stéblo; píšťala |
| āvertō, ere, vertī, versum | odvracet, odrážet, zahánět |
| avēte | buďte zdrávi |
| avia, ae, f. | babička |
| avidus, a, um | dychtivý, žádostivý, chamtivý; lačný, hltavý, dravý |
| avis, avis, f. | pták |
| āvolō, āre, āvī, ātum | odlétat |
| avunculus, ī, m. | strýc |
| avus, ī, m. | děd, předek |
| axis, is, m. | osa; náprava vozu; nebeská klenba |
| baculum, ī, n. | hůl, berla |
| baculus, ī, m. | hůl, berla |
| balbus, a, um | koktavý |
| ballista, ae, f. | kamenomet |
| bannus, ī, m. | vyhláška, klatba |
| baptizō, āre, āvī, ātum | křtít |
| barba, ae, f. | vousy, brada |
| barbarus, a, um | cizím jazykem mluvící; nevzdělaný, hrubý |
| barbarus, ī, m. | cizinec (ani Řek, ani Říman); nevzdělanec |
| barbātus, a, um | vousatý |
| bārō, ōnis, m. | pán, šlechtic, baron |
| bāsium, iī, n. | polibek |
| beātus, a, um | blažený, šťastný; bohatý, zámožný |
| Belgae, ārum, m. | Belgové |
| bellātor, ōris, m. | válečník |
| bellicōsus, a, um | válečný; bojechtivý |
| bellum, ī, n. | válka |
| bene | dobře, bene factum dobrý skutek; rád; docela |
| benedicō, ere, dīxī, dictum | dobrořečit; (střv.) blahořečit, požehnat, světit |
| benedictus, a, um | (střv.) požehnaný, blahořečený |
| beneficium, iī, n. | dobrodiní, přátelská služba, laskavost; výsada; (střv.) církevní obročí, udělený církevní úřad spojený s majetkem, prebenda, léno |
| benevolēns, entis | dobromyslný, laskavý, ochotný |
| benevolentia, ae, f. | dobromyslnost, laskavost, ochota, dobrá vůle |
| benignus, a, um | dobrotivý, laskavý, vlídný, ochotný |
| beō, āre, āvī, ātum | obdarovat; oblažit, obšťastnit |
| bēstia, ae, f. | divoké zvíře, šelma |
| bibō, ere, bibī, – | pít |
| biceps, cipitis | dvouhlavý |
| biennium, iī, n. | dvouleté období |
| bigae, ārum, f. | dvouspřeží |
| bīnī, ae, a | po dvou, dva a dva |
| bipēs, edis | dvounohý |
| bis | dvakrát |
| blandior, īrī, ītus sum | lichotit, pochlebovat |
| blanditiēs, ēī, f. | lichocení, úlisnost |
| blandus, a, um | lichotivý, lichotný; vábivý, lahodný, poutavý |
| Bohēmia, ae, f. | Čechy |
| Bohēmicus, a, um | český |
| Bohēmus, a, um | český |
| Bohēmus, ī, m. | Čech |
| blasphēmia, ae, f. | potupa, urážka |
| bombarda, ae, f. | (střv.) velká puška, dělo |
| bonitās, ātis, f. | dobrota, šlechetnost; úrodnost |
| bonum, ī, n. | dobro; v pl.: majetek, statky |
| bonus, a, um | dobrý |
| bōs, bovis, m. f. | vůl, býk, kráva; (v pl.) dobytek |
| brācae, ārum, f. | kalhoty |
| bracchium, iī, n. | paže; klepeto; větev, haluz; výběžek |
| brevī | brzy |
| brevis, e | krátký |
| brevitās, ātis, f. | krátkost |
| Bruna, ae, f. | (střv.) Brno |
| Brunensis, e | (střv.) Brněnský |
| brūma, ae, f. | nejkratší den, zimní slunovrat, zima |
| brūtus, a, um | těžký; těžkopádný; hloupý, nechápavý |
| bucca, ae, f. | tvář, líce |
| bulla, ae, f. | vypouklá ozdoba; kovová pečeť; bublina |
| bustum, ī, n. | žároviště, pohřební hranice; mohyla, hrob |
| caballus, ī, m. | kůň, hřebec |
| cacō, āre, āvī, ātum | (vulgárně) kálet, srát |
| cacūmen, inis, n. | špička, hrot, vrchol |
| cadāver, eris, n. | mrtvola; zdechlina |
| cadō, ere, cecidī, –, cāsūrus | padat, upadnout, cadere memoriā vypadnout z paměti; přihodit se, dopadat, utcumque ceciderit ať to dopoadne jakkoli; připadat, hodit se |
| caecus, a, um | slepý; tajný, tajemný, nejistý; temný, tmavý |
| caedēs, is, f. | vražda; zabíjení, krveprolití; krvavý střet |
| caedō, ere, cecīdī, caesum | tlouci, bít; zabíjet; kácet, porážet; vyrýt |
| caelebs, libis | neženatý, svobodný |
| caelestis, e | božský, nebeský |
| caelicola, ae, m. | obyvatel nebes, bůh |
| caelō, āre, āvī, ātum | tvořit reliéf, vypukle zdobit, vypuklinami krášlit |
| caelum, ī, n. | nebe, nebesa, obloha; podnebí, počasí |
| caenum, ī, n. | bahno, kal |
| caepa, ae, f. | cibule |
| caerimōnia, ae, f. | posvátný obřad |
| caeruleus, a, um | modravý, blankytný; tmavomodrý; ponurý, pochmurný |
| Caesar, aris, m. | císař |
| caespes, itis, m. | drn |
| calamitās, ātis, f. | pohroma, neštěstí, zkáza; záhuba |
| calamus, ī, m. | stéblo rákosu, prut; píšťala, lūdere calamō hrát na píšťalu; psací pero; štěp, roub |
| calcar, āris, n. | ostruha |
| calceārius, iī, m. | (střv.) obuvník, švec |
| calceō, āre, āvī, ātum | obout |
| calceus, ī, m. | bota |
| calcō, āre, āvī, ātum | šlapat, dupat |
| calefaciō, ere, fēcī, factum | ohřívat, zahřívat |
| calidus, a, um | teplý |
| caliga, ae, f. | bota |
| cālīgō, inis, f. | mlha; dým; mrákota, temnota |
| calix, calicis, m. | kalich, pohár, číše |
| calliditās, ātis, f. | chytrost, vtipnost; lstivost |
| callidus, a, um | chytrý, vtipný; lstivý |
| calō, ōnis, m. | vojenský vozataj; štolba; kočí |
| calor, ōris, m. | teplo, horko |
| calumnia, ae, f. | pomlouvání, pomluva, křivé nařčení |
| calumnior, ārī, ātus sum | pomlouvat, křivě obvinit |
| calvus, a, um | plešatý, lysý |
| calx, calcis, f. | pata; kopyto; vápenec; vápno |
| camīnus, ī, m. | pec, krb, výheň |
| camera, ae, f. | klenutí; komora; komnata; pokladnice |
| camēlus, ī, m. | velbloud |
| campāna, ae, f. | zvon |
| campānula, ae, f. | zvonek |
| Campānus, a, um | kampánský |
| campus, ī, m. | pole, pláň, rovina |
| canālis, is, m. | stoka, žlab, kanál, strouha, řečiště; roura, trubka, potrubí |
| cancer, crī, m. | rak |
| candēla, ae, f. | svíčka |
| candēlābrum, ī, n. | svícen |
| candidātus, a, um | bíle oděný; ucházející se o úřad |
| candidātus, ī, m. | ucházeč o úřad, kandidát |
| candidus, a, um | sněhobílý, zářivě bílý; šťastný, veselý, radostný; poctivý, upřímný, ušlechtilý; hezký, sličný |
| canis, is, m. | pes |
| canistrum, ī, n. | košík |
| canō, ere, cecinī, – | zpívat, opěvovat, básnit |
| canonicus, a, um | pravidelný, řádný; (střv.) kanonický, církevní |
| canor, ōris, m. | zpěv, zvuk |
| canōrus, a, um | zpěvný, zvučný |
| cantharus, ī, m. | konvice na víno |
| canticum, ī, n. | sólový zpěv, píseň |
| cantilēna, ae, f. | písnička |
| cantō, āre, āvī, ātum | zpívat, opěvovat |
| cantus, ūs, m. | zpěv, píseň |
| cānus, a, um | šedý, šedivý, bělošedý |
| capācitās, ātis, f. | objem, kapacita; vnímavost, chápavost |
| capāx, ācis | obsáhlý, objemný, schopný pojmout; schopný, chápavý |
| capella, ae, f. | kozička; (střv.) kaple |
| capessō, ere, īvī (iī), ītum | chytat, chápat se, ujímat se; usilovat, snažit se; pospíchat |
| capillus, ī, m. | vlas |
| capiō, ere, cēpī, captum | brát, chytat, zajmout; dobýt, ovládnout, obsadit, zmocnit se; fugam capere dát se na útěk |
| capitālis, e | hlavní, úhlavní, hrdelní |
| capitāneus, ī, m. | (střv.) hejtman, velitel |
| Capitōlīnus, a, um | kapitolský |
| Capitōlium, iī, n. | Kapitol |
| capitulum, ī, n. | kapitula, kapitola |
| caprīnus, a, um | kozí |
| captātiō, ōnis, f. | chytání, lapání; captātiō benevolentiae úsilí získat přízeň |
| captīvitās, ātis, f. | zajetí |
| captīvus, ī, m. | zajatec |
| captō, āre, āvī, ātum | chytat, lapat; pachtit se, honit se |
| caput, capitis, n. | hlava, Prāga caput regnī Praha – hlava království |
| carcer, eris, m. | vězení, žalář |
| cardinālis, e | hlavní, základní |
| careō, ēre, uī, –, caritūrus (+ abl.) | postrádat, nemít, být zbaven |
| carīna, ae, f. | dno lodi, loď |
| cāritās, ātis, f. | láska, oddanost; drahota |
| carmen, inis, n. | píseň, báseň |
| carnifex, icis, m. | řezník, kat |
| carō, carnis, f. | maso |
| Carolus, ī, m. | (střv.) Karel |
| carpō, ere, psī, ptum | užít, využít; trhat, rvát, škubat; užírat, hlodat; soužit, trápit; jít, kráčet, ubírat se |
| Carthāginiēnsis, e | kartáginský, punský |
| Carthāgō, inis, f. | Kartágo |
| cārus, a, um | drahý, cenný, milý |
| casa, ae, f. | chýše, chatrč |
| cāseus, ī, m. | sýr |
| castellānus, a, um | hradní |
| castellānus, ī, m. | správce hradu, kastelán |
| castellum, ī, n. | pevnost, tvrz, bašta |
| castīgō, āre, āvī, ātum | kárat, vytýkat, napomínat, trestat; držet na uzdě |
| castitās, ātis, f. | mravní čistota, bezúhonnost |
| castrum, ī, n. | hrad, pevnost; (v pl.) tábor, prō castrīs před táborem |
| castus, a, um | mravně čistý, bezúhonný, poctivý |
| cāsus, ūs, m. | případ, událost, příhoda, cāsus bellī důvod k válce; pád, klesnutí, úpadek |
| catēna, ae, f. | řetěz; (v pl.) pouta |
| catēnātus, a, um | spoutaný |
| caterva, ae, f. | zástup, dav; vojenská četa |
| cathedra, ae, f. | sedadlo, křeslo, učitelské křeslo; (střv.) biskupský stolec |
| catus, a, um | chytrý, bystrý, obratný |
| cauda, ae, f. | ocas |
| caulis, is, m. | zelí, kapusta |
| caupōna, ae, f. | hospoda, krčma |
| causa, ae, f. | důvod, příčina, podnět; právní záležitost, spor, causam dīcere projednávat záležitost; causā (za subst. v gen.) kvůli |
| cautiō, ōnis, f. | opatrnost, ostražitost |
| cautus, a, um | bezpečný, opatrný, obezřetný, ostražitý |
| caveō, ēre, cāvī, cautum | starat se, pečovat, opatrovat; vyvarovat se, mít se na pozoru, vystříhat se |
| cavō, āre, āvī, ātum | hloubit, vymílat, vydlabávat |
| cavum, ī, n. | dutina, díra |
| cavus, a, um | dutý, vyhloubený |
| cēdō, ere, cessī, cessum | ustoupit (též od čeho); postoupit (co); upustit (od čeho) |
| celeber, bris, bre | proslulý, slavný, hojně navštěvovaný; slavený, slavnostní |
| celebrō, āre, āvī, ātum | hojně navštěvovat; slavit, velebit |
| celer, eris, ere | rychlý, hbitý |
| celeritās, ātis, f. | rychlost, bystrost |
| celeriter | rychle |
| cēlō, āre, āvī, ātum | zakrývat, tajit, skrývat; dē ea rē cēlor tají se to přede mnou |
| celsus, a, um | vzpřímený, vysoký, strmý; vznešený, velkomyslný; hrdý, pyšný |
| Celta, ae, m. | Kelt |
| cēna, ae, f. | hlavní jídlo, oběd; hostina |
| cēnō, āre, āvī, ātum | jíst, obědvat |
| cēnseō, ēre, uī, um | počítat, capite cēnsī nemajetní; cenit, hodnotit, odhadovat; domnívat se, mínit, usuzovat |
| cēnsor, ōris, m. | cenzor (římský úředník) |
| census, ūs, m. | odhad majetku; majetek, jmění; (střv.) poplatek, daň; (střv.) úrok |
| centum | sto |
| centuria, ae, f. | setnina |
| centuriō, ōnis, m. | setník |
| cēpa, ae, f. | cibule |
| cēra, ae, f. | vosk |
| cerevisia, ae, f. | (střv.) pivo |
| cernō, ere, crēvī, crētum | rozlišovat, rozeznávat; vidět, pozorovat; rozhodovat se |
| certāmen, inis, n. | soupeření, zápas, závod; boj, potyčka |
| certē | jistě, opravdu; aspoň, přece |
| certō | jistě, určitě |
| certō, āre, āvī, ātum | zápasit, závodit, soupeřit; bojovat |
| certus, a, um | rozhodnutý, ustanovený; jistý, zřejmý, nepochybný, certiōrem facere informovat |
| cerula, ae, f. | kousek vosku, cerula miniāta červená rudka |
| cerusium, iī, n. | (střv.) třešně |
| Celta, ae, m. | Kelt |
| cerva, ae, f. | laň |
| cervīx, īcis, f. (obvykle v pl.) | šíje, týl, krk |
| cervus, ī, m. | jelen |
| cēterī, ae, a | ostatní; et cētera (etc.) atd. |
| cēterum | ostatně, avšak |
| ceu | jako, právě tak jako |
| charta, ae, f. | list papíru nebo papyru, listina, písemnost, spis; charta geōgraphica mapa |
| Chrīstiānus, a, um | křesťanský |
| chorus, ī, m. | kolo, rej, kolový tanec; sbor; zástup |
| chronica, ae, f. | letopis, kronika |
| cibārius, a, um | jídelní, patřící k jídlu, molita cibāria mletá potrava |
| cibus, ī, m. | pokrm, jídlo |
| cicātrīx, īcis, f. | jizva |
| cicer, ciceris, n. | cizrna |
| cīmex, icis, m. | štěnice |
| cimīnum, ī, n. | kmín |
| cingō, ere, cīnxī, cīnctum | ovinout, opásat; vyhrnout, podkasat; obklopit, obklíčit |
| cingulum, ī, n. | opasek, pás |
| cinis, eris, m. | popel |
| circā (+ acc.) | kolem, okolo |
| circēnsēs, ium, m. | hry v cirku |
| circiter | okolo, asi, přibližně |
| circuitus, ūs, m. | obcházení, oklika; obvod, okruh; okolí, újezd |
| circulus, ī, m. | kruh, kroužek |
| circum (adv.) | kolem, okolo, vůkol |
| circum (+ acc.) | okolo, kolem |
| circumdō, dare, dedī, datum | dávat kolem, rozestavit kolem, obklopit, arma circumdare obléci si zbroj |
| circumeō, īre, iī, itum | obcházet, objíždět |
| circumfluō, ere, fluxī, – | obtékat |
| circumsedeō, ēre, sēdī, sessum | sedět okolo; oblehnout, obklíčit, |
| circumstō, āre, stetī | stát okolo |
| circumvēlō, āre, āvī, ātum | obestírat, zastírat, zahalovat |
| circumvolō, āre, āvī, ātum | létat kolem, obletovat |
| cis (+ acc.) | z této strany, před |
| citerior, ius | ležící z této strany, přednější, bližší |
| citō, āre, āvī, ātum | hýbat, hnát; vyvolávat, předvolávat, obeslat |
| citō | rychle, spěšně, honem |
| citrā (adv.) | z této strany |
| citrā (+ acc.) | z této strany (něčeho), na tuto stranu (něčeho), před |
| citrō | sem |
| citus, a, um | rychlý, hbitý, spěšný |
| cīvīlis, e | občanský |
| cīvis, is, m. f. | občan, občanka |
| cīvitās, ātis, f. | obec; stát; občanství |
| clādēs (clādis), is, f. | škoda, ztráta; neštěstí, pohroma, zkáza, záhuba; porážka |
| clam | tajně |
| clāmō, āre, āvī, ātum | volat, křičet |
| clāmor, ōris, m. | křik, pokřik; jásot; nářek |
| clārēscō, ere, clāruī, – | jasněji zaznívat; svítit, skvít se, zazářit; proslavit se |
| clārus, a, um | jasný; zřejmý; slavný, proslulý |
| classis, is, f. | loďstvo; třída |
| claudō, ere, clausī, clausum | zavírat, uzavírat |
| claustrum, ī, n. | (v pl.) závora, zámek; (střv.) klášter |
| clausula, ae, f. | závěr, konec; klauzule; clausula dolī doložka namířená proti zlovolnému výkladu nebo úkonu |
| clausum, ī, n. | závora |
| clausus, a, um | uzavřený, omezený |
| clāva, ae, f. | palice, hůl, kyj |
| clāvis, is, f. | klíč |
| clāvus, ī, m. | hřebík; nachový pruh tuniky; boule, vřed, kuří oko |
| clērus, ī, m. | duchovenstvo |
| cliēns, entis, m. | chráněnec, svěřenec, klient; (v Galii a Germánii) leník, vazal, poddaný; (střv.) panoš |
| clipeus, ī, m. | okrouhlý štít |
| clīvus, ī, m. | svah, návrší, stoupání, příkrá cesta |
| cloaca, ae, f. | kanál, stoka |
| Clūsium, iī, n. | dnešní Chiusi v Etrurii |
| coctilis, is, f. | pálený, sušený |
| cōdex, icis, m. | kniha; seznam; kmen stromu |
| coelum, ī, n. | nebe, nebesa, obloha; podnebí, počasí |
| coemō, ere, ēmī, ēmptum | skoupit, nakoupit |
| coeō, coīre, coiī, coitum | scházet se |
| coepī, coepisse, coeptum | začínat |
| coeptum, ī, n. | započaté dílo, podnik |
| coërceō, ēre, cuī, citum | svírat, držet pohromadě, ohrazovat; krotit, kárat, trestat |
| coetus, ūs, m. | sejití se, schůze, sraz; shromáždění, sběh; sdružení, společnost |
| cōgitātiō, ōnis, f. | přemýšlení, úvaha; úmysl, záměr |
| cōgitō, āre, āvī, ātum | přemýšlet, zamýšlet, uvažovat |
| cōgnātiō, ōnis, f. | pokrevní příbuznost |
| cōgnātus, a, um | příbuzný, pokrevný |
| cognōmen, inis, n. | příjmení, čestný přídomek, přezdívka |
| cōgnōscō, ere, cōgnōvī, cōgnitum | poznávat, shledat, dozvědět se |
| cōgō, ere, coēgī, coāctum | shánět dohromady, shromažďovat, svolávat; zhušťovat, srážet se, tuhnout; nutit, tísnit |
| cohors, ortis, f. | ohrada; zástup; kohorta |
| cohortor, ārī, ātus sum | povzbuzovat, vybízet |
| collābor, lābī, lāpsus sum | klesat, hroutit se |
| collēcta, ae, f. | sebrané peníze, daň |
| collēga, ae, m. | spoluúředník; člen spolku |
| collēgium, iī, n. | spoluúřadování, kolegium, spolek |
| colligō, āre, āvī, ātum | svázat, spoutat; zdržet |
| colligō, ere, lēgī, lēctum | sbírat, shromažďovat, hromadit; shrnovat, stáčet (do kotouče); usuzovat; vzpamatovat se, vzchopit se |
| collis, is, m. | pahorek, návrší |
| collocō, āre, āvī, ātum | umístit, uložit, usadit; (o penězích) ukládat, vkládat, investovat |
| colloquium, iī, n. | rozhovor, rozmluva |
| colloquor, ī, locūtus sum | rozmlouvat, rozprávět; smlouvat, vyjednávat |
| collum, ī, n. | krk, hrdlo, šíje, vaz; stonek |
| colō, āre, āvī, ātum | prosévat, cedit |
| colō, ere, coluī, cultum | obdělávat, pěstovat; vzdělávat; bydlet, obývat; uctívat |
| color, ōris, m. | barva; pleť |
| columba, ae, f. | holub (obecně), holubice |
| columbīnus, a, um | holub(ič)í |
| columna, ae, f. | sloup, pilíř |
| coma, ae, f. | vlas; (v pl.) listí |
| combūrō, ere, ussī, ustum | spalovat |
| comes, comitis, m. | průvodce, druh; správce hradu; hrabě |
| cōmis, e | vlídný, přívětivý, laskavý |
| cōmitās, ātis, f. | vlídnost |
| comitō, āre, āvī, ātum | provázet |
| comitor, ārī, ātus sum | provázet |
| commeātus, ūs, m. | přecházení; doprava, dovoz; spíže, zásoby; zásobovací sbor |
| commemorō, āre, āvī, ātum | vzpomenout, připomenout, zmínit se |
| commendō, āre, āvī, ātum | odevzdat, svěřit (v ochranu) |
| commentārius, iī, m. | zápisek, (v pl.) deník, zápisky, paměti |
| commeō, āre, āvī, ātum | přicházet, docházet, přecházet sem a tam |
| commigrō, āre, āvī, ātum | přestěhovat se |
| commissārius, iī, m. | pověřenec, zmocněnec, komisař |
| committō, ere, mīsī, missum | svěřit, odevzdávat; sloučit, spojit; dopouštět se, provinit se, spáchat; proelium committere svést bitvu |
| commodum | právě |
| commodum, ī, n. | pohodlí, výhoda, prospěch |
| commodus, a, um | pohodlný, snadný; výhodný, prospěšný; vhodný, přiměřený |
| commoneō, ēre, uī, itum | upomínat, upamatovat |
| commoveō, ēre, mōvī, mōtum | pohnout, dojímat |
| commūnicō, āre, āvī, ātum | sdělovat; smlouvat se (s kým); svěřovat se |
| commūniō, īre, īvī (iī), ītum | silně opevňovat; utvrzovat, posilovat přesvědčení |
| commūniō, ōnis, f. | společenství, pospolitost |
| commūnis, e | společný, obecný |
| commūnitās, ātis, f. | obec, společenství, pospolitost; družnost; (střv.) sdružení, cech; (střv.) městská rada; (střv.) společnost, měšťanstvo |
| commūtō, āre, āvī, ātum | změnit |
| comparātiō, ōnis, f. | nachystání, připravení; srovnání, přirovnání; úmluva |
| comparō, āre, āvī, ātum | opatřovat, získávat; připravovat; srovnávat, přirovnávat |
| compater, tris, m. | (střv.) kmotr |
| compellō, āre, āvī, ātum | oslovovat, promlouvat; domlouvat, kárat, obviňovat |
| compellō, ere, pulī, pulsum | shánět, vhánět, zahánět; zatlačovat, tísnit, nutit |
| compēnsō, āre, āvī, ātum | vyvážit, vyrovnat |
| comperiō, īre, perī, pertum | dovědět se, zjistit |
| complector, plectī, plexus sum | oplétat, objímat; zahrnovat v sobě, obsahovat; |
| compleō, ēre, ēvī, ētum | naplnit, vyplnit |
| complūrēs, ium | nemálo, mnozí, dosti mnoho |
| compōnō, ere, posuī, positum | skládat |
| comportō, āre, āvī, ātum | snášet, svážet, shromažďovat |
| compos, otis | mocen (něčeho), schopen (něčeho), vládnoucí (něčím), suī (mentis) compotem nōn esse neovládat se; účasten |
| comprehendō, ere, hendī, hēnsum | sebrat, chytit, uchopit, zachvátit, ignem comprehere vznítit se; obsáhnout, mente comprehendere pochopit; zatknout, zajmout, dopadnout |
| comprimō, ere, pressī, pressum | stisknout, potlačit, zkrotit |
| comprobō, āre, āvī, ātum | schválit, uznat, potvrdit |
| concēdō, ere, cessī, cessum | připouštět; dovolovat, povolovat; odejít, ustoupit; dát |
| concha, ae, f. | lastura, ulita, skořápka; nach |
| concilium, iī, n. | schůze, shromáždění, sněm |
| concipiō, ere, cōncēpī, cōnceptum | sebrat hromadu, shrnout; pronášet, vyjadřovat; pojmout do sebe; pochopit; pociťovat |
| concīvis, is, m. | spoluobčan, krajan |
| concordia, ae, f. | svornost, jednota, soulad, shoda; smír, souhlas, dohoda |
| concordō, āre, āvī, ātum | souhlasit, shodovat se |
| concors, cordis | svorný, jednomyslný, shodný |
| concurrō, ere, currī, cursum | sbíhat se, shlukovat se; srážet se, utkat se |
| concursus, ūs, m. | sběh, shluk, srocení, shon; srážka |
| condemnō, āre, āvī, ātum (+ gen.) | odsoudit (k čemu) |
| condiciō, ōnis, f. | podmínka, condiciō sine quā nōn nevyhnutelná podmínka; dohoda, úmluva, smlouva; stav, postavení, poměry |
| condīcō, ere, dīxī, dictum | smluvit (se), ujednat |
| condīmentum, ī, n. | koření |
| condiō, īre, īvī, ītum | kořenit |
| condō, ere, didī, ditum | složit, sepsat; stavět, budovat, zakládat, a. U. c. = ab Urbe conditā od založení Říma; uložit, uschovat; strávit, prožít |
| cōnferō, ferre, tulī, lātum (collātum) | snášet dohromady, shromažďovat, sbírat, shánět, platit příspěvky; spojovat, slučovat; srážet se; srovnávat, porovnávat; radit se; svádět, svalovat, officia cōnferre ukládat povinnosti; sē cōnferre uchýlit se; cōnfert je prospěšné |
| cōnfēstim | ihned, okamžitě |
| cōnficiō, ere, fēcī, fectum | dokončit, dodělat; zpracovat, strávit; sebrat, sehnat, opatřit; zdolat, zničit, podmanit, pokořit; způsobit, přivodit, zjednat, ex eā rē cōnficitur z toho vyplývá; sklíčit, zarmoutit; sepsat |
| cōnfictiō, ōnis, f. | smyšlenka |
| cōnfīdō, ere, cōnfīsus sum | důvěřovat, spoléhat se |
| cōnfirmō, āre, āvī, ātum | upevnit, posilnit, utvrdit; povzbudit |
| cōnfiteor, ērī, fessus sum | přiznávat se, doznávat, vyznávat |
| cōnflīctus, ūs, m. | srážka, střetnutí |
| cōnflīgō, ere, flīxī, flictum | srážet se, narážet na sebe, utkat se |
| cōnfluēns, entis, m. | soutok |
| cōnfluō, ere, flūxī, – | stékat, sbíhat se, hrnout se |
| cōnfodiō, ere, fōdī, fossum | probodnout; vyklovat |
| cōnfringō, ere, frēgī, frāctum | zlomit, zničit, rozbít |
| cōnfugiō, ere, fūgī, – | uchýlit se někam, utéci se |
| cōnfūsus, a, um | neuspořádaný |
| congeriēs, ēī, f. | snůška, hromada |
| congerō, ere, gessī, gestum | hromadit, kupit; vystavět, zbudovat; beneficia congerere zahrnout dobrodiním, crīmina congerere svádět vinu |
| congredior, gredī, gressus sum | sejít se, střetnout se |
| congregō, āre, āvī, ātum | shromažďovat, sdružovat |
| congruus, a, um | shodný, úplný |
| coniciō, ere, iēcī, iectum | házet, vrazit, vrhnout |
| coniugium, iī, n. | sňatek, manželství |
| coniūnctiō, ōnis, f. | spojení, svazek, spolek; spojka |
| coniungō, ere, iūnxī, iūnctum | spojit, slučovat |
| coniū(n)x, iugis, m. f. | manžel, manželka, choť |
| coniūrātiō, ōnis, f. | spiknutí; společná přísaha |
| coniūrātus, ī, m. | spiklenec |
| coniūrō, āre, āvī, ātum | spiknout se, vzbouřit se |
| cōnor, ārī, ātus sum (+acc.) | pokoušet se, usilovat |
| conqueror, ī, questus sum | stěžovat si, naříkat |
| conquīrō, ere, quīsīvī, quīsītum | shánět, vyhlédávat, sbírat |
| cōnsanguineus, a, um | pokrevní, příbuzný |
| cōnscendō, ere, scendī, scēnsum | vystoupit, vylézt na něco; nāvem cōnscendere vsednout na loď |
| cōnscientia, ae, f, | svědomí, vědomí, cōnscientia scelerum špatné svědomí ze zločinu |
| cōnscrībō, ere, scrīpsī, scrīptum | zapisovat, patrēs cōnscrīptī otcové a přísedící; sbírat na vojnu, exercitum cōnscrībere sbírat vojsko |
| cōnsecrātiō, ōnis, f. | vysvěcení, posvěcení |
| cōnsecrō, āre, āvī, ātum | vysvětit, zasvětit bohům |
| cōnsector, ārī, ātus sum | pronásledovat, stíhat |
| cōnsēnsiō, ōnis, f. | souhlas, shoda, jednomyslnost; spiknutí |
| cōnsēnsus, ūs, m. | souhlas, shoda, schválení; spiknutí |
| cōnsentiō, īre, sēnsī, sēnsum | souhlasit, stejně smýšlet; usnést se; spiknout se |
| cōnsequentia, ae, f, | důsledek, následek |
| cōnsequor, quī, secūtus sum | následovat, pronásledovat; +acc.: dosahovat |
| cōnservō, āre, āvī, ātum | uchovat, zachovat; ušetřit |
| cōnsīderō, āre, āvī, ātum | uvážit, zvážit, brát v úvahu |
| cōnsīdō, ere, sēdī, – | posadit se, usednout; usídlit se, usadit se, cōnsīdunt castrīs utáboří se |
| cōnsilium, iī, n. | rada, návrh, porada, úmysl; usnesení, rozhodnutí; shromáždění, poradní sbor; rozvaha |
| cōnsimilis, e | zcela podobný |
| cōnsistō, ere, stitī | společně se stavět; zastavit se; postavit se na odpor, odolávat; zakládat se, záležet, záviset; stanout, přestat, usadit se, uklidňovat se |
| cōnsistōrium, iī, n. | shromáždění, zasedání, konzistoř |
| cōnsōlātiō, ōnis, f. | útěcha |
| cōnsolor, ārī, ātus sum | utěšovat |
| cōnspectus, ūs, m. | pohled, dohled, pozorování; in cōnspectū eius před jeho očima |
| cōnspiciō, ere, exī, ctum | spatřit, uvidět, zpozorovat, (v pas.) být vidět, budit pozornost |
| cōnstāns, antis | stálý, trvalý, pevný; vytrvalý, důsledný |
| cōnstantia, ae, f. | stálost, pevnost, vytrvalost |
| cōnstituō, ere, uī, ūtum | postavit, zřídit, ustavit, ustanovit |
| cōnstō, āre, stitī, – | pevně stát, trvat, být jisté, cōnstat je známo; skládat se, sestávat; (o ceně) stát, být za |
| cōnstringō, ere, strīnxī, strictum | svázat, spoutat, utahovat |
| cōnstruō, ere, ūxī, ūctum | nahromadit, nakupit; složit, sestavit |
| consuāsor, ōris, m. | rádce |
| cōnsuēscō, ere, suēvī, suētum | zvykat si, přivykat; cōnsuēscō abesse obvykle se neúčastním |
| cōnsuētūdō, inis, f. | zvyk, obyčej; důvěrný styk |
| cōnsuētus, a, um | obvyklý, navyklý |
| cōnsul, lis, m. | konzul |
| cōnsulāris, e | konzulský |
| cōnsulāris, is, m. | bývalý konzul |
| cōnsulātus, ūs, m. | konzulát, konzulský úřad |
| cōnsulō, ere, suluī, sultum | radit se, rokovat; (+ dat) pečovat; (+ acc.) ptát se na radu |
| cōnsultō, āre, āvī, ātum | ptát se na radu; (dobře) uvážit |
| cōnsultor, ōris, m. | rádce; dotazovatel (v právní věci), klient |
| cōnsultum, ī, n. | usnesení, rozhodnutí, ustanovení |
| cōnsummō, āre, āvī, ātum | sečíst, shrnout; dokončit, vykonat |
| cōnsūmō, ere, sūmpsī, sūmptum | strávit, spotřebovat |
| contemnō, ere, tempsī, temptum | nedbat, podceňovat, pohrdat, opovrhovat |
| contemplātiō, ōnis, f. | uvažování, rozjímání |
| contendō, ere, tendī, tentum | zápasit; srovnávat; napínat; namáhat se, spěchat, rychle táhnout |
| contentiō, ōnis, f. | napínání; srovnávání; spor, zápas, soupeření |
| contentus, a, um | spokojený; napjatý, usilovný |
| conticēscō, ere, cuī, – | umlkat, utichnout |
| conterō, ere, contrīvī, contrītum | mařit, ničit |
| contexō, ere, xuī, xtum | splétat, spojovat; navazovat, pokračovat |
| conticinium, iī, n. | večer, začátek noci |
| contiguus, a, um | sousední, vedlejší, hraniční, stýkající se |
| continēns, entis | držící pohromadě, souvislý, nepřetržitý; sousední, následující |
| continenter | neustále, ustavičně, nepřetržitě, souvisle |
| contineō, ēre, tinuī, tentum | držet pohromadě, spojovat; zachovávat, udržovat; zadržovat, omezovat, svírat, poutat; obsahovat |
| contingō, ere, contigī, contāctum | dotýkat se, týkat se; dosáhnout, dařit se, contingit stává se, mētam contingere dosáhnout cíle; |
| continuus, a, um | souvislý, ustavičný, nepřetržitý, sousední |
| contiō, ōnis, f. | řeč, shromáždění |
| contiōnor, ārī, ātus sum | řečnit |
| contrā (adv.) | naproti |
| contrā (+ acc.) | proti |
| contractus, a, um | úzký, stísněný, stažený; zkrácený, krátký, stručný |
| contractus, ūs, m. | (střv.) stažení; (střv.) sjednání obchodu; (střv.) smlouva |
| contrādīcō, ere, īxī, dictum | odporovat |
| contrahō, ere, traxī, tractum | stahovat, zužovat, svinovat; smršťovat, zkracovat; sjednat, smluvit; shromáždit, contrahere dēbita zadlužovat se |
| contrārium, iī, n. | opak, protiklad |
| contrārius, a, um | opačný, protější, protilehlý, ē contrāriō naopak; protivný, odporující, škodlivý |
| contrōversia, ae, f. | spor, rozepře |
| contumāx, ācis | vzdorný, nepoddajný |
| contumēlia, ae, f. | potupa, pohana, urážka |
| conturbō, āre, āvī, ātum | uvést do zmatku, pomíchat |
| contus, ī, m. | bidlo, tyč |
| conūbium, iī, n. | snubní právo; sňatek, manželství |
| cōnus, ī, m. | kužel, šiška |
| convalēscō, ere, valuī, – | uzdravovat se, sílit |
| conveniēns, entis | přiléhající, přiměřený, vhodný, shodný |
| conveniō, īre, vēnī, ventum | scházet se, setkat se, navštívit; smluvit se, dohodnout se, shodnout se, ujednat; hodit se, příslušet, convenit sluší se |
| conventus, ūs, m. | shromáždění, sněm; soud |
| convertō, ere, vertī, versum | obrátit, zvrátit; překládat, tlumočit |
| convexus, a, um | klenutý; spádný |
| convīcium, iī, n. | povyk, hádky; lání, nadávání; rouhání |
| convīctor, ōris, m. | společník |
| convincō, ere, vīcī, victum | úplně přemoci; usvědčit, zjevně dokázat, convictī iūdiciīs usvědčení na soudech |
| convīva, ae, m. | společník (při hostině) |
| convīvium, iī, n. | hostina |
| convocō, āre, āvī, ātum | svolat |
| coorior, īrī, ortus sum | povstat, vzchopit se; vzniknout |
| cōpia, ae, f. | hojnost, zásoba, dostatek; možnost, příležitost; (v pl.) vojenské sbory |
| cōpiōsus, a, um | hojně zásobený, bohatý, obsáhlý |
| cōpula, ae, f. | pouto, pojítko |
| cōpulātiō, ōnis, f. | spojení, svazek, testimōnium cōpulātiōnis oddací list |
| coquō, ere, coxī, coctum | vařit; péct; (v pas.) zrát |
| cor, cordis, n. | srdce |
| cōram (adv.) | tváří v tvář |
| cōram (+ abl.) | před (někým), v něčí přítomnosti |
| corbis, is, m. f. | koš |
| coriārius, iī, m. | koželuh |
| Corinthus, ī, f. | Korint |
| corium, iī, n. | kůže |
| cornīx, īcis, f. | vrána |
| cornū, ūs, n. | roh, paroh; polní roh (na troubení); křídlo šiku |
| corōna, ae, f. | věnec, koruna, kruh |
| corōnō, āre, āvī, ātum | věnčit, korunovat |
| corporālis, e | tělesný, osobní |
| corpus, oris, n. | tělo; předmět, těleso; celek, soubor |
| corpusculum, ī, n. | tělísko, zrníčko, smítko prachu |
| corrēctiō, ōnis, f. | oprava, náprava, polepšení |
| corrigia, ae, f. | (střv.) řemen |
| corrigō, ere, rēxī, rēctum | opravovat, napravovat; rovnat, narovnávat |
| corripiō, ere, ripuī, reptum | uchvátit, popadnout |
| corrumpō, ere, rūpī, ruptum | zkazit, zmařit, porušit; podplácet |
| corruō, ere, ruī, – | sesout se, zhroutit se, zřítit se |
| corruptēla, ae, f. | zkaženost; podplacení |
| cortex, icis, m. f. | kůra stromů, lýko; korek |
| corvus, ī, m. | havran |
| cothurnus, ī, m. | střevíc |
| cotīdiānus, a, um | každodenní, všední |
| cotīdiē | každodenně |
| cottīdiānus, a, um | každodenní, všední |
| cottīdiē | každodenně |
| coxa, ae, f. | kyčel |
| crās | zítra |
| crāstinus | zítřejší |
| creātor, ōris, m. | stvořitel |
| creātūra, ae, f. | stvoření |
| crēber, bra, brum | hojný, četný; častý; hustý |
| crēbrō | hojně, často, zhusta |
| crēdibilis, e | uvěřitelný, věrohodný |
| crēditor, ōris, m. | věřitel |
| crēdō, ere, didī, ditum (+ dat.) | věřit, důvěřovat (komu); svěřit, půjčit (komu) |
| crēdulus, a, um | důvěřivý |
| cremō, āre, āvī, ātum | spalovat, upalovat |
| creō, āre, āvī, ātum | tvořit; volit; rodit, plodit |
| crepitō, āre, āvī, – | rachotit, řinčet |
| crepō, āre, uī, – | chřestit; hlasitě mluvit |
| Crēs, ētis, m. | Kréťan |
| crēscō, ere, crēvī, crētum | růst, vyrůstat, vzmáhat se |
| Crēta, ae, f. | Kréta |
| crēta, ae, f. | křída, bílá hlinka |
| Crētēnsis, e | Krétský |
| crētus, a, um | vzešlý, vyrostlý, zrozený |
| crībrō, āre, āvī, ātum | prosévat |
| crībrum, ī, n. | síto |
| crīmen, inis, n. | obvinění, nařknutí, žaloba; výčitka, výtka; provinění, zločin |
| crīnis, is, m. | vlas, vlasy |
| crista, ae, f. | hřeben; chochol |
| crocus, ī, m. | šafrán |
| cruciāta, ae, f. | (střv.) křížová výprava |
| cruciātus, ūs, m. | křižování, mučení, útrapa, trýzeň |
| crucifīgō, ere, fīxī, fīxum | ukřižovat |
| cruciō, āre, āvī, ātum | týrat, mučit |
| crūdēlis, e | krutý, ukrutný, bezcitný, hrozný |
| crūdelitās, ātis, f. | krutost |
| cruor, ōris, m. | krev (z poranění); krveprolití |
| crūs, crūris, n. | holeň, bérce, noha, hnát |
| crūsta, ae, f. | kůra; skořápka; tuhý povlak |
| crux, crucis, f. | kříž |
| cubiculum, ī, n. | ložnice |
| cubīle, is, n. | lože, lůžko, postel; brloh, pelech, doupě |
| cubō, āre, cubuī, cubitum | ležet, odpočívat; ležet při jídle |
| cubitum, ī, n. | loket |
| cucullus, ī, m. | sáček, kornout |
| cucūlus, ī, m. | kukačka |
| cūdō, ere, cūdī, cūdsum | (střv.) tlouci, kovat |
| culex, icis, m. | komár |
| culīna, ae, f. | kuchyně |
| culleus, ī, m. | měch, pytel |
| culmen, inis, n. | střecha, vrchol |
| culmus, ī, m. | stéblo; sláma |
| culpa, ae, f. | vina, provinění, hřích |
| culpō, āre, āvī, ātum | vinit, obviňovat |
| culter, trī, m. | nůž |
| cultiō, ōnis, f. | pěstění, vzdělávání |
| cultor, ōris, m. | pěstitel, ctitel |
| cultūra, ae, f. | pěstování, vzdělávání, zušlechťování; agrī cultūra zemědělství |
| cultus, a, um | obdělaný, pěstovaný, upravený, vzdělaný |
| cultus, ūs, m. | pěstování, obhospodařování; vzdělávání; způsob života |
| cum (předložka, + abl.) | s, se |
| cum (spojka) | (časová) když, cum prīmum jakmile; (příč.) protože; (přípust.) i když |
| cumīnum, ī, n. | kmín |
| cumulus, ī, m. | hromada, kupa; dovršení |
| cūnae, ārum, f. | kolébka; hnízdo |
| cūnctātor, ōris, m. | váhavec, loudal |
| cūnctor, ārī, ātus sum | váhat, rozmýšlet se, otálet |
| cūnctus, a, um | veškerý, všechen, celý |
| cuneus, ī, m. | klín |
| cupiditās, ātis, f. | dychtivost, žádostivost, chtivost, touha |
| cupīdō, inis, f. | touha, dychtivost, žádostivost |
| cupidus, a, um | žádostivý, chtivý, dychtivý; vášnivý, náruživý |
| cupiō, ere, īvī (iī), ītum | dychtit, žádat, toužit |
| cūprum, ī, n. | měď |
| cūr | proč, nač |
| cūra, ae, f. | péče, starost, opatrování; dohled, dozor, správa; starostlivost, obava, strast |
| cūrātiō, ōnis, f. | péče, léčení |
| cūria, ae, f. | sdružení několika rodů; budova senátu; senát, rada; (střv.) dvůr, cūria Rōmāna papežská kurie, cūria rūsticālis statek |
| cūriōsitās, ātis, f. | zvědavost |
| cūriōsus, a, um | zvědavý |
| cūrō, āre, āvī, ātum | starat se, pečovat; léčit, ošetřovat |
| curriculum, ī, n. | běh, závodiště curriculum vītae životopis |
| currō, ere, cucurrī, cursum | běžet |
| currus, ūs, m. | vůz |
| cursim | během, honem, spěšně |
| cursor, ōris, m. | běžec, rychlý posel |
| cursus, ūs, m. | běh, plavba, let; dráha, směr |
| curtile, is, n. | (střv.) zahrádka před domem |
| curtus, a, um | obřezaný, zkrácený |
| curvāmen, inis, n. | zakřivení, oblouk, ohyb |
| curvō, āre, āvī, ātum | zakřivit, ohnout |
| curvus, a, um | zakřivený, ohnutý |
| cuspis, idis, f. | hrot; kopí, oštěp; trojzubec |
| custōdia, ae, f. | hlídání, střežení; hlídka, stráž; vazba, vězení |
| custōdiō, īre, īvī, ītum | hlídat, střežit |
| custōs, ōdis, m. f. | strážce, strážkyně, hlídač, ochránce, ochránkyně |
| cutis, is, f. | kůže |
| cycnus, ī, m. | labuť (obecně) |
| cygnus, ī, m. | labuť (obecně) |
| dāma, ae, f. | daněk, kamzík |
| damnō, āre, āvī, ātum | odsoudit, potrestat capite damnāre odsoudit k smrti, labōris damnāre odsoudit k práci; zavázat, vōtī damnārī být zavázán k vyplnění slibu bohům |
| damnum, ī, n. | škoda, újma, ztráta; pokuta, trest, damnō coercēre pokutovat |
| Danaī, ōrum, m. | Řekové |
| dapifer, erī, m. | jídlonoš |
| daps, dapis, f. (obvykle v pl.) | hostina, obětní hody; pokrm, jídlo |
| datiō, ōnis, f. | dávání, dávka |
| dē (+ abl.) | (odněkud) ze; z (něčeho); (o čase) o, za, dē media nocte o půlnoci, dē tertia vigilia za třetí noční hlídky; (o příčině) pro, za, z; (o způsobu) podle, po; (o vztahu) o |
| dea, ae, f. | bohyně |
| dēbellō, āre, āvī, ātum | skončit válku, dobojovat; zdolat, přemoci, zdrtit, zcela pokořit |
| dēbeō, ēre, dēbuī, dēbitum | být povinen, muset; dlužit |
| dēbilis, e | slabý, vysílený, zesláblý, mdlý |
| dēbitor, ōris, m. | dlužník; (střv.) viník |
| dēbitum, ī, n. | dluh; daň, závazek; (střv.) vina |
| dēcēdō, ere, cessī, cessum | odcházet, vzdalovat se, ustupovat, odstupovat, nōn dēcēdēbat īnfāmia nedala se zažehnat zlá pověst |
| decem | deset |
| December, bris, m. | prosinec |
| decemvir, ī, m. (obvykle v pl.) | člen desetičlenné komise |
| decens, entis | slušný, způsobný, náležitý; slušivý; sličný, půvabný, rozkošný |
| dēceptus, a, um | oklamaný |
| dēcernō, ere, crēvī, crētum | rozhodovat; ustanovit |
| decet, ēre, decuit (+ acc.) | slušet se, hodit se, quibus decet (vōs) terrōrī esse jimž byste měli postrachem být |
| dēcīdō, ere, cidī, – | spadnout |
| dēcīdō, ere, cīdī, cīsum | utnout, odříznout; rozhodnout |
| deciēs | desetkrát |
| dēcipiō, ere, cēpī, ceptum | klamat, šálit, podvádět |
| dēclārō, āre, āvī, ātum | veřejně vyhlašovat, označovat; objasnit |
| dēclīve, is, n. | svah, spád, úbočí |
| dēclīvis, e | svažitý, spádný |
| decor, ōris, m. | ozdoba; slušnost, důstojnost; půvab, sličnost, vnada |
| decorō, āre, āvī, ātum | zdobit; vyznamenávat |
| decōrus, a, um | slušný, vhodný; důstojný, čestný; hezký, půvabný |
| dēcrēscō, ere, –, – | ubývat, zmenšovat se, mizet, (o vodě) opadávat |
| dēcrētum, ī, n. | rozhodnutí, usnesení |
| dēcurrō, ere, currī, cursum | sbíhat dolů, stékat |
| decuma, ae, f. | (střv.) desátek |
| decus, coris, n. | ozdoba, okrasa; půvab, krása; ctnost, poctivost, čest |
| dedecet, ēre, cuit | nesluší se, nehodí se |
| dēdecus, oris, n. | hanba, ostuda, hanebný čin |
| dědicō, āre, āvī, ātum | slavnostně ohlašovat, zasvětit |
| dēditiō, ōnis, f. | vzdání se, poddání, porobení |
| dēdō, ere, didī, ditum | vydat; v pas. věnovat se; sē dēdere poddat se |
| dēdūcō, ere, dūxī, ductum | svádět (dolů), spouštět, stahovat; zavádět, odvádět |
| dēfendō, ere, dēfendī, dēfēnsum | odhánět, odrážet; bránit, hájit; obhajovat se |
| dēfēnsa, ae, f. | obrana, obhajoba |
| dēfensiō, ōnis, f. | obrana, obhajoba |
| dēfēnsor, ōris, m. | obránce, odvratitel, obhájce |
| dēferō, ferre, tulī, lātum | snášet (dolů); nést, donášet, přinášet; udat, oznamovat |
| dēfessus, a, um | zcela unavený, zemdlený, vysílený |
| dēficiō, ere, fēcī, fectum | odstupovat, odpadat, opouštět (koho); ubývat, scházet, nedostávat se; ochabovat, umdlévat, animō dēficere klesati na duchu; tempus mihi dēficit chybí mi čas |
| dēfleō, ēre, ēvī, ētum | oplakávat; s pláčem vyprávět |
| dēfodiō, ere, fōdī, fossum | vykopat, odhrabat; zakopat, zahrabat, pohřbít |
| dēformitās, ātis, f. | znetvoření, zohavení, ohavnost |
| dēformō, āre, āvī, ātum | znetvořit, zohavit; zhanobit, potupit; vytvářet, zobrazit |
| dēformis, e | beztvarý, znetvořený; nevzhledný, ošklivý |
| dēfrēnātus, a, um | bezuzdný |
| dēfūnctus, a, um | zemřelý, zesnulý, missa dēfūnctōrum zádušní mše |
| dēfungor, ī, functus sum | úplně dokončit, úplně vyřídit; přestát; zemřít, skonat |
| dēgener, eris | odrodilý, zvrhlý, nešlechtěný, zvrácený |
| dēgustō, āre, āvī, ātum | ochutnávat, okoušet |
| dēiciō, ere, iēcī, iectum | shodit, svrhnout; sklánět, sklápět; zahnat, odvracet |
| dein | místně: odtud, dále; časově: od té doby, potom |
| deinde | (místně) odtud, dále; (časově) od té doby, potom |
| dēlectō, āre, āvī, ātum | těšit, bavit se |
| dēlēgō, āre, āvī, ātum | odesílat, odkázat, svěřit |
| dēleō, ēre, ēvī, ētum | ničit; hubit, vyhladit |
| dēlētus, a, um | zničený; vyhubený |
| dēlīberātiō, ōnis, f. | rozmýšlení, uvažování, porada |
| dēlīberō, āre, āvī, ātum | uvažovat, zvažovat, rozmýšlet se, přemýšlet; rozmyslet se, rozhodnout se, odhodlat se |
| dēlicātus, a, um | půvabný, rozkošný; rozmařilý, rozkošnický |
| dēliciae, ārum, f. | lákadlo, požitek, rozkoš, potěšení, esse in dēliciīs být v oblibě |
| dēlictum, ī, n. | provinění, poklesek, přestupek, zločin, corpus dēlictī doličný předmět |
| dēligō, āre, āvī, ātum | uvazovat, připevňovat |
| dēligō, ere, lēgī, lēctum | vybrat, vyvolit; vyřazovat |
| dēlīrium, iī, n. | blouznění |
| Delphī, ōrum, m. | Delfy, město na úpatí Parnasu s proslulou věštírnou |
| delphīnus, ī, m. | delfín; plískavice |
| dēlūbrum, ī, n. | chrám, svatyně |
| dēlūdō, ere, lūsī, lūsum | klamat, podvádět |
| Dēlus (Dēlos), ī, f. | ostrov Délos |
| dēmānō, āre, āvī, ātum | stékat, splývat |
| dēmēns, entis | zbavený mysli, bez rozumu, šílený, nepříčetný |
| dēmigrō, āre, āvī, ātum | odstěhovat se, vystěhovat se, odejít |
| dēminūtiō, ōnis, f. | zmenšení, úbytek, zkrácení, ztráta, dēminūtiō capitis omezení občanských práv |
| dēmittō, ere, mīsī, missum | spouštět, sklopit |
| dēmō, ere, dēmpsī, dēmptum | snímat, odstraňovat, odnít, ubrat |
| dēmōnstrō, āre, āvī, ātum | názorně ukazovat, předvést, sdělovat, dokazovat, quod erat dēmōnstrandum což se mělo dokázat |
| dēmoveō, ēre, mōvī, mōtum | odstraňovat, zapuzovat, odklidit |
| dēmum | teprve, konečně |
| dēnegō, āre, āvī, ātum | odepřít, důrazně popírat |
| dēnī, ae, a | po deseti, desaterý |
| dēnigrō, āre, āvī, ātum | očernit, začernit |
| dēnique | konečně, nakonec, zkrátka, vůbec |
| dēns, dentis, m. | zub |
| dēnuntiō, āre, āvī, ātum | ohlašovat, oznamovat; předpovídat, prorokovat |
| dēnuō | znovu, opět |
| dēpellō, ere, pulī, pulsum | zahnat (dolů), svrhávat, odehnat; zahánět, odstraňovat, odvracet |
| dēplōrō, āre, āvī, ātum | hořce plakat, bědovat, oplakávat |
| dēpōnō, ere, posuī, pos(i)tum | odložit, položit, postavit; uložit, uschovat, svěřit; zaplašit, zapudit, sitim dēpōnere uhasit žízeň |
| dēportō, āre, āvī, ātum | odnášet, odvážet, dopravovat; odvádět, eskortovat, deportovat, vypovídat |
| dēprecor, ārī, ātus sum | prosit za odvrácení (zlého), vyprošovat si, přimlouvat se; dēprecātus prosiv nebo prošený |
| dēprimō, ere, pressī, pressum | stlačit, snížit, potopit; prohlubovat, vykopat; potlačit |
| dēprōmō, ere, prōmpsī, prōmptum | vynímat, vyjímat, vybírat, odebrat |
| dērelinquō, ere, līquī, lictum | opustit, nechat, dát jako zástavu |
| dērogō, āre, āvī, ātum | odnímat, ubírat, částečně rušit, dērogāre lēgī omezit platnost zákona |
| dēscendō, ere, ndī, nsum (+ abl.) | sestoupit, sejít, spadávat; odvozovat se; vtrhnout, vnikat |
| dēscrībō, ere, scrīpsī, scrīptum | popisovat, líčit; zobrazovat |
| dēserō, ere, uī, rtum | opustit, zanechat, zanedbat |
| dēsertum, ī, n. | pustina, poušť |
| dēsertus, a, um | pustý, opuštěný |
| dēsīderium, iī, n. | přání, touha, stesk |
| dēsīderō, āre, āvī, ātum (+ acc.) | toužit, žádat si; postrádat, pohřešovat; (v pas.) chybět, nedostávat se |
| dēsignō, āre, āvī ātum | označovat, zobrazovat, předurčit, cōnsul dēsignātus konzul zvolený pro příští rok |
| dēsiliō, īre, siluī, – | seskakovat, rychle plynout |
| dēsinō, ere, sīvī (siī), situm | přestávat, ustávat; nechávat (něčeho) |
| dēsistō, ere, stitī, – | přestat, končit |
| dēsōlō, āre, āvī, ātum | osamocovat, opouštět |
| dēspērātiō, ōnis, f. | beznaděj, zoufalství |
| dēspērō, āre, āvī, ātum | ztrácet naději, pozbývat naděje, zoufat, nedoufat |
| dēspiciō, ere, spexī, spectum | shlížet; pohrdat; přehlížet, opomíjet, nedbat |
| dēstillō, āre, āvī, ātum | odkapávat |
| dēstinō, āre, āvī, ātum | určit, stanovit; upevňovat; rozhodnout se, odhodlat se |
| dēstituō, ere, stituī, stitūtum | opustit, zradit, postavit stranou |
| dēstringō, ere, strinxī, strictum | odtrhnout, strhnout, gladium dēstringere tasit meč; zlehka se dotýkat, škrábnout, lehce ranit |
| dēstruō, ere, ūxī, uctum | zničit, zbořit |
| dēsum, dēesse, dēfuī, –, dēfutūrus | nebýt přítomen, scházet, chybět |
| dēsuper | shora |
| dētegō, ere, tēxī, tēctum | odkrýt, odhalit; vyzradit |
| dēterminō, āre, āvī, ātum | vymezit, ohraničit |
| dēterreō, ēre, uī, itum | odstrašovat, odvracet |
| dētestābilis, e | hodný opovržení; prokletý; ohavný |
| dētestor, ārī, ātus sum | proklínat, odmítat |
| dētrahō, ere, trāxī, trāctum | stahovat, strhávat; zlehčovat, odnímat, ubírat; oddálit, odvést |
| dētrīmentum, ī, n. | vysílení; škoda, újma, ztráta; porážka |
| dētrūdō, ere, ūsī, trūsum | srazit, svrhnout |
| deus, ī, m. | bůh, deus ex māchinā bůh spuštěný strojem na scénu (klasický závěr antických dramat), dī superī nebeští bohové, dī īnferī bohové podsvětí |
| dēvastō, āre, āvī, ātum | úplně zpustošit, vyplenit |
| dēvius, a, um | zcestný, vybočující; odlehlý, vzdálený |
| dēvocō, āre, āvī, ātum | svolávat, přivolat, svádět |
| dēvolō, āre, āvī, ātum | sletět, seběhnout; odkvapit |
| dēvolvō, ere, volvī, volūtum | spadnout, svalit; (v pas.) svalit se, připadnout |
| dēvōtiō, ōnis, f. | zbožnost, oddanost, zaslíbení |
| dēvoveō, ēre, vōvī, vōtum | zaslibovat, zasvěcovat; věnovat se; proklet |
| dexter, era, erum | pravý; příznivý, šťastný |
| dexter, tra, trum | pravý; příznivý, šťastný |
| diciō, ōnis, f. | moc, panství, vláda |
| dicō, āre, āvī, ātum | slavnostně ohlásit; zasvětit; věnovat |
| dīcō, ere, dīxī, dictum | povídat, říkat, pravit, vyprávět |
| dictātōr, ōris, m. | diktátor |
| dictātūra, ae, f. | diktatura, úřad diktátora |
| dictō, āre, āvī, ātum | předříkávat, diktovat |
| dictum, ī, n. | výrok, slovo |
| dictus, a, um | řečený, tento |
| diēs, ēī, m. (určitý den: f.) | den, diū noctūque ve dne i v noci |
| differō, ferre, distulī, dīlātum | šířit, roznášet, rozhlašovat; odkládat, protahovat; lišit se |
| difficilis, e | obtížný, náročný, nesnadný |
| difficillimus, a, um | nejobtížnější, nejnáročnější |
| difficiliter | nesnadno, obtížně |
| difficultās, ātis, f. | obtíž, nesnáz, svízel |
| difficulter | nesnadno, obtížně |
| diffīdō, ere, diffīsus sum | nedůvěřovat, nespoléhat; být ve vnitřním rozporu, diffīdere rēbus suīs zoufat nad svou situací |
| diffugiō, ere, fūgī, – | rozutéct se, rozprchnout se |
| diffundō, ere, fūdī, fūsum | rozlévat, vylévat; šířit, rozptylovat |
| digitus, ī, m. | prst; palec (míra) |
| dignitās, ātis, f. | důstojnost, vážnost; zásluha, hodnost; nádhera, okázalost, velkolepost |
| dīgnōscō, ere, nōvī, – | rozeznávat, rozlišovat, rozpoznávat |
| dignor, ārī, ātus sum | pokládat za hodna, ráčit |
| dignus, a, um (+ abl.) | důstojný, zasloužilý, hodný čehosi; přiměřený, zasloužený |
| dīlābor, ī, lāpsus sum | rozpadat se, rozptylovat se, mizet |
| dīlēctus, a, um | milý, oblíbený |
| dīligēns, entis | pečlivý, dbalý, svědomitý |
| dīligentia, ae, f. | pečlivost, svědomitost |
| dīligō, ere, lēxī, lēctum | vybírat, oblíbit si, mít rád |
| dīlūcēscō, ere, lēxī, lēctum | prosvětlit se, rozednít se |
| dīluviēs, ēī, f. | povodeň, potopa; zkáza, záhuba |
| dīluvium, iī, n. | povodeň, potopa; zkáza, záhuba |
| dīmicō, āre, āvī, ātum | zápasit, bojovat, střetat se |
| dīmidium, iī, n. | polovina, půlka |
| dīmittō, ere, mīsī, missum | rozeslat, vyslat; rozpustit; propustit, pustit; (střv.) odpustit |
| dīmoveō, ēre, mōvī, mōtum | rozdělovat, rozrážet; odhánět, odvracet, zapudit |
| dīnōscō, ere, nōvī, – | rozeznávat, rozlišovat, rozpoznávat, dīnoscitur je známo |
| dioecēsis, is, f. | správní okres, (střv.) diecéze |
| diōta, ae, f. | dvojuchá nádoba |
| dīrēctus, a , um | přímý, rovný |
| dīrēctē | přímo |
| dīrigō, ere, rēxī, rēctum | řídit; zaměřit |
| dirimō, ere, ēmī, ēmptum | rozdělovat, odlučovat; roztrhnout; rozhodnout, dirimere bellum rozhodnout válku; přerušovat |
| dīripiō, ere, ripuī, reptum | roztrhnout, rozebírat; rozkrádat, plenit |
| dīruō, ere, uī, ūtum | bořit |
| dīrus, a , um | hrozný, děsivý, krutý |
| Dīs, Dītis, m. | Pluto, vládce podsvětí |
| dīs, dītis | bohatý, zámožný |
| discēdō, ere, cessī, cessum | rozcházet se, rozestoupit se, rozptylovat se; odcházet, odtáhnout, ustoupit |
| discernō, ere, crēvī, crētum | rozlišovat, rozeznávat; odlučovat; rozsuzovat |
| discerpō, ere, psī, ptum | roztrhat, rozervat, rozsápat |
| disciplīna, ae, f. | vyučování, vzdělání, učení; znalost; výchova, kázeň; (v pl.) vědní obory |
| discipula, ae, f. | žákyně |
| discipulus, ī, m. | žák |
| discō, ere, didicī, – | učit se, naučit se, poznávat |
| discordia, ae, f. | svár, nesvornost, roztržka |
| discors, cordis | nesvorný, svárlivý, odbojný; neshodný, různý |
| discrepō, āre, āvī (uī), – | různit se, lišit se, neshodovat se, odchylovat se |
| discrīmen, inis, n. | rozhraní, mezera, přehrada, vzdálenost; rozlišování, rozdělování, rozhodování se; rozhodný čin, rozhodná doba, zkouška |
| discurrō, ere, currī, cursum | rozběhnout se, rozptýlit se; pobíhat, těkat |
| discus, ī, m. | kotouč; mísa, talíř |
| discutiō, ere, cussī, cussum | rozrážet, roztříštit, rozhánět; mařit; probírat, diskutovat |
| disiciō, ere, iēcī, iectum | rozházet, rozmetat, rozptýlit, rozehnat; rozrazit, roztříštit; překazit |
| dispōnō, ere, posuī, positum | nakládat s něčím; urovnat, uspořádat |
| disputātiō, ōnis, f. | rozprava, disputace, zkoumání, bádání, pojednání |
| disputō, āre, āvī, ātum | rozmlouvat, rozprávět, rozvažovat; vypočítat |
| dissēnsiō, ōnis, f. | rozkol, nesouhlas, spor |
| disserō, ere, seruī, sertum | vykládat, rozebírat, rozprávět, promlouvat, mluvit, pojednávat o něčem |
| disserō, ere, sēvī, situm | rozsévat |
| dissideō, ēre, sēdī, sessum | být vzdálen; neshodovat se, nesnášet se |
| dissimilis, e | nepodobný, rozdílný, odlišný, jiný |
| dissimillimus | nejrozdílnější, nejodlišnější |
| dissimulātor, ōris, m. | ten, kdo něco zatajuje |
| dissimulō, āre, āvī, ātum | zatajovat, předstírat |
| dissipātus, a, um | rozdrobený, rozptýlený, roztroušený, nesouvislý |
| dissolvō, ere, solvī, solūtum | rozpouštět, rozvazovat, rozlučovat, nāvis dissolvitur loď se rozpadá; rozřešit; zaplatit; rušit, končit |
| distinguō, ere, stīnxī, stīnctum | pestře zdobit, dodat rozmanitosti; rozlišovat, dělit, tříbit |
| distō, āre, –, – | být vzálen; lišit se, distat je rozdíl |
| distrahō, ere, traxī, tractum | roztahovat, roztrhávat, roznášet |
| distribuō, ere, uī, ūtum | rozdělovat, rozdávat, přidělovat |
| disturbō, āre, āvī, ātum | prudce rozhánět; rozrušovat, rozvracet |
| dītō, āre, āvī, ātum (dīves) | obohacovat, štědře obdarovat |
| dītior, ius | bohatší |
| dītissimus, a, um | nejbohatší, velmi bohatý |
| diū | dlouho |
| diūtius | déle, příliš dlouho |
| diūtissimē | nejdéle, velmi dlouho |
| dīva, ae, f. | bohyně |
| dīversus, a, um | různý, rozdílný |
| dīves, dīvitis | bohatý, zámožný, dīves opum bohatý statky; úrodný, výnosný |
| dīvidō, ere, vīsī, vīsum | dělit, rozdělovat, rozdávat; oddělovat, odlučovat, rozdvojovat; rozvrhnout, uspořádat |
| dīvīnē | božsky |
| dīvīnus, a, um | božský, boží, svatý, dīvīnum officium bohoslužba |
| dīvīsiō, ōnis, f. | dělení, rozdělení, třídění; rozdělování, rozdávání |
| dīvīsus, a, um | rozdělený |
| dīvitiae, ārum, f. | bohatství, přepych, poklady |
| dīvitior, ius | bohatší |
| dīvitissimus, a, um | nejbohatší, velmi bohatý |
| dīvum, ī, n. | nebe |
| dō, dare, dedī, datum | dávat, darovat, dō ut dēs dávám abys dal |
| doceō, ēre, docuī, doctum (aliquam aliqod) | učit (někoho něčemu), poučovat (někoho o něčem); vyprávět, oznamovat (někomu něco) |
| doctor, ōris, m. | učenec, učitel |
| doctrīna, ae, f. | vyučování; nauka, věda; vzdělání, vzdělanost, učenost |
| doctus, a, um | učený, vzdělaný |
| dogma, atis, n. | učení, názor, zásada |
| doleō, ēre, uī, –, dolitūrus | cítit bolest; litovat, rmoutit se, těžce nést |
| dōliātor, ōris, m. | (střv.) bečvář, bednář |
| dōlium, iī, n. | sud, bečka |
| dolor, ōris, m. | bolest; žal, zármutek |
| dolorōsus, a, um | (střv.) bolestný |
| dolōsus, a, um | lstivý, podvodný, úskočný |
| dolus, ī, m. | podvod, lest, úklad, nástraha |
| domesticus, a, um | domácí, rodinný; tuzemský |
| domicilium, iī, n. | příbytek, obydlí, sídlo |
| dominātiō, ōnis, f. | panování, vláda, nadvláda |
| domina, ae, f. | paní, hospodyně, vládkyně |
| dominica, ae, f. | (střv.) neděle |
| dominium, iī, n. | vlastnictví, vlastnické právo; vláda; (střv.) panství |
| dominor, ārī, ātus sum | být pánem, vládnout; být ovládán |
| dominus, ī, m. | pán (domu), hospodář; vládce, vladař |
| domō, āre, uī, itum | zkrotit, podmanit, podrobit; chovat (zvířata); vařit, péci, domat ferventibus undīs vařit ve vroucí vodě |
| domus, ūs, f. | dům, (v acc.) domů, (v abl.) z domu; domī mīlitiaeque v míru i ve válce |
| dōnec | až pokud; (s konj.) až by, dokud by ne- |
| dōnō, āre, āvī, ātum | darovat, obdarovat; obětovat; odpustit |
| dōnum, ī, n. | dar; pocta; oběť |
| dormiō, īre, īvī, ītum | spát |
| dormitō, āre, āvī, ātum | usínat, dřímat, klímat |
| dōs, dōtis, f. | věno; dar |
| dosis (doseōs), is, f. | dávka léku |
| dotō, āre, āvī, ātum | vybavit; dát věno; (v pas.) dostat údělem |
| dracō, ōnis, m. | drak, saň, ještěr |
| drāma, atis, n. | divadelní hra |
| druidae, ārum, m. | druidové (keltští kněží) |
| druidēs, um, m. | druidové (keltští kněží) |
| dubitātiō, ōnis, f. | rozpakování, váhání, pochybování, nejistota |
| dubitō, āre, āvī, ātum | pochybovat, váhat, rozpakovat se |
| dubium, iī, n. | pochybnost, nejistota, in dubiō prō reō při pochybnostech má být rozhodováno ve prospěch obžalovaného |
| dubius, a, um | pochybný, nejistý, vrtkavý, nespolehlivý; váhající, nerozhodný; povážlivý |
| ducātus, ūs, m. | (střv.) vojevůdcovství, vrchní velení; (střv.) kníže, vévoda, knížectví, vévodství |
| ducentī, ae, a | dvěstě |
| ducissa, ae, f. | (střv.) vévodkyně |
| dūcō, ere, dūxī, ductum | vést, táhnout, vléci, vézt; prodlužovat, protahovat; být v čele; považovat, pokládat, uznávat (někoho za něco); vdechovat, vsát; nabývat, dostávat, uxōrem dūcere oženit se |
| ductō, āre, āvī, ātum | vodit; velet |
| ductor, ōris, m. | vůdce, velitel, náčelník |
| ductus, ūs, m. | tažení, vedení, ductus aquārum vodovod, ductus ōris rys obličeje, ductū za vedení |
| dūdum | dávno |
| dulcis, e | sladký; příjemný, milý |
| dum | dokud, pokud, když, zatímco; dokud ne, pokud ne |
| dumtaxat | nanejvýš, přinejmenším, aspoň |
| dūmus, ī, m. | keř, křoví, houští, hloží |
| duo, duae, duo | dva |
| duodecim | dvanáct |
| duplex, icis | dvojitý, dvojí, dvojnásobný; dvousmyslný, obojaký, neupřímný |
| duplus, a, um | dvojitý, dvojnásobný, dvakrát větší |
| dūrē | tvrdě, těžce; neobratně, hrubě, necitelně |
| dūritia, ae, f. | tvrdost, otužilost, necitelnost, hrubost |
| dūrō, āre, āvī, ātum | činit tvrdým, utvrzovat; tvrdnout (nepřechodné); otužovat, činit necitlivým; trvat, vytrvat, vydržet, odolat |
| dūrus, a, um | tvrdý, pevný, nepoddajný, silný, otužilý; surový, hrubý, drsný; hiems dūra tuhá zima |
| dux, ducis, m. f. | vůdce, vojevůdce, náčelník, mē duce pod mým vedením; (střv.) vévoda, vládnoucí kníže |
| ē (+ abl., jen před souhláskou) | (o místě) z, ze; (o čase) od; (o vztahu) podle, po, vzhledem, k |
| eā | tudy |
| eādem | touž cestou |
| eadem | (ta)táž |
| ebur, oris, n. | slonovina |
| eburneus | ze slonoviny, bělostný |
| ecce | hle, ejhle |
| ecclēsia, ae, f. | národní shromáždění, sněm; (střv.) křesťanská obec, církev; (střv.) chrám, kostel |
| ecquid | zda |
| edāx, ācis | nenasytný, žravý |
| ēdicō, ere, dīxī, dictum | veřejně vyhlásit |
| ēdictō, āre, āvī, ātum | vypovídat |
| ēdictum, ī, n. | vyhláška, oznámení, výnos |
| ēdiscō, ere, didicī, – | učit se nazpaměť, (v pf.) dobře znám |
| ēditus, a, um | vyvýšený |
| ēdō, ere, didī, ditum | vydat, vypouštět, zplodit; oznámit, prohlásit; vykonat, způsobit, pořádat |
| edō, ere, ēdī, ēsum (nepravidelné) | jíst |
| ēducō, āre, āvī, ātum | vychovat, vypěstovat |
| ēdūcō, ere, dūxī, ductum | vyvádět (odkud); vztyčit, výnášet, zvednout |
| effectus, ūs, m | vykonání, účinek |
| ēffēminō, āre, āvī, ātum | činit zženštilým |
| efferō, āre, āvī, ātum | zdivočet; (v pas.) zpustnout |
| efferō, ferre, extulī, ēlātum | vynášet, vyndat; zdvíhat; pohřbívat; chlubit se, chvástat se |
| efficāx, ācis | účinný, působivý |
| efficiō, ere, fēcī, fectum | způsobit, provést, vykonat; efficitur plyne, vyplývá |
| effigiēs, ēī, f. | podoba, obraz, socha |
| efflō, āre, āvī, ātum | vypustit, vydechnout |
| effodiō, ere, fōdī, fossum | vykopat, vyhrabat, vyrývat, vypíchnout; dolovat, těžit; překopat, přerýt |
| effor, effārī, ātus sum | slavnostně vypovědět, vyhlásit, zasvětit, posvětit |
| effrēnātus, a, um | bezuzdný, nespoutaný |
| effringō, ere, frēgī, frāctum | vylomit, vypáčit, vyrazit; roztříštit, zlomit |
| effugiō, ere, fūgī, – | utéci, uniknout, vyváznout |
| effundō, ere, fūdī, fūsum | vylévat, vysypávat, rozlévat; rozházet, prohýřit; rozptýlit, rozprášit, rozpustit, rozplést |
| egeō, ēre, eguī, – (aliqua rē) | potřebovat, postrádat, mít nedostatek; vyžadovat |
| egestās, ātis, f. | nouze, nedostatek, bída, chudoba |
| ego | já |
| egomet | právě já |
| ēgredior, ī, gressus sum | vystoupit, vyjít; vydat se (na cestu) |
| ēgregius, a, um | výborný, skvělý, výtečný, vynikající |
| eheu | ach, běda!, oh |
| ēiciō, ere, iēcī, iectum | vyhnat, vypudit, vyhostit, vyloučit; (+ sē) vyřítit se, vyhrnout se, sē ēicere ē castrīs vyhrnout se z tábora; přirazit (ke břehu), (v pas.) ztroskotat; odmítnout |
| ēlābor, ī, lāpsus sum | uniknout, vyklouznout, uplynout |
| ēlēctiō, ōnis, f. | volba, výběr |
| ēlectrum, ī, n. | jantar |
| ēlēctus, a, um | vybraný, zvolený |
| ēlēctus, ūs, m. | volba, výběr |
| ēlegantia, ae, f. | vkus, jemnost |
| elephantus, ī, m. | slon |
| elephās, antis, m. | slon |
| ēlevō, āre, āvī, ātum | vyzdvihnout; zlehčit |
| ēligō, ere, lēgī, lēctum | vybírat, volit; vytrhat, vyplet |
| Elissa, ae, f. | Dídó, zakladatelka Kartága |
| ēloquēns, entis | výmluvný, výřečný |
| ēloquentia, ae, f. | výřečnost, výmluvnost |
| ēloquor, ī, locūtus sum | vyslovit, vyjádřit, povědět; přednášet, řečnit |
| ēlūdō, ere, lūsī, lūsum | vysmívat se; obehrát |
| ēluō, ere, uī, lūtum | vymývat, umývat, smývat |
| ēmendō, āre, āvī, ātum | zbavit chyb, opravit, zdokonalit |
| ēmigrō, āre, āvī, ātum | vystěhovat se |
| ēmineō, ēre, uī, – | vyčnívat, vynikat, strmět, vypínat se; předčit, převyšovat |
| ēmittō, ere, mīsī, misum | vysílat, vypouštět; vydávat; vykázat, vyhostit; propustit |
| emō, ere, ēmī, ēmptum | kupovat |
| ēmptor, ōris, m. | kupec |
| enim | neboť; vždyť; totiž; opravdu, věru |
| ēnsis, is, m. | meč |
| ēnītor, nītī, nīxus sum | namáhat se, vylézt |
| ēnumerō, āre, āvī, ātum | vyčíslit, vypočítat |
| eō (adv.) | (o místě) tam, až tam; (o čase) do té doby, až do té doby, tak dlouho; (o míře) tak velice; (o účelu) proto, a tedy |
| eō, īre, iī (īvī), itum | jít |
| episcopālis, e | (střv.) biskupský |
| episcopus, ī, m. | (střv.) biskup; (střv.) dozorce |
| epistula, ae, f. | dopis |
| epulae, ārum, f. | pokrmy, jídla, hody, hostina |
| epulum, ī, n. | hostina, hody, hodokvas |
| eques, itis, m. | jezdec |
| equester, tris, tre | jízdní, jezdecký |
| equidem | pravda, věru, zajisté |
| equīle, is, n. | konírna |
| equitātus, ūs, m. | jízda, jezdectvo, jízdní oddíly; jízda na koni |
| equus, ī, m. | kůň |
| ērēctus, a, um | vztyčený, vzpřímený; povznesený, vznešený, hrdý |
| ergā (+ acc.) | vůči, k |
| ergastulum, ī, n. | káznice |
| ergō (adv.; spojka) | tedy, vskutku; tedy, tudíž |
| ergō (předložka za gen.) | pro, kvůli, za (účelem), victōria ergō pro vítězství |
| ērigō, ere, rēxī,rēctum | vztyčit, vzpřímit; vést vzhůru; povzbudit |
| ēripiō, ere, ripuī, reptum | vyrvat, vytrhnout, vzít násilím |
| errō, āre, āvī, ātum | mýlit se; chybovat; hřešit; zabloudit, zatoulat se |
| error, ōris, m. | omyl, blud, klam; bloudění; chyba, vada |
| ērubescō, ere, rubuī, – | červenat se, rdít se, stydět se |
| ērūca, ae, f. | kapusta |
| ērudiō, īre, īvī (iī), ītum | zjemňovat, vzdělávat, vychovávat |
| ērumpō, ere, rūpī,ruptum | vyrazit, vychrlit, prorazit; vyřítit se |
| ēruptiō, ōnis, f. | vpád, výpad |
| ēsuriō, īre, īvī (iī), – | lačnět, hladovět, mít chuť |
| et | a, i; et – et i – i, jak – tak |
| etenim | a opravdu, a zajisté, a vždyť; vždyť také, vždyť přece; a ovšem, totiž |
| etiam (adv.) | a to již, a to hned; také již, také hned; ano; ještě, také ještě |
| etiam (spojka) | také, a také, též, rovněž, dále, kromě toho, k tomu |
| etiamsī | i když, třebaže, přestože, i kdyby |
| etsī | (s ind.) i když, třebaže, ačkoli, (s konj.) i když, i kdyby |
| eucharistia, ae, f. | svátost oltářní, svaté přijímání |
| eurus, ī, m. | východní vítr |
| ēvādō, ere, vāsī, vāsum | vyváznout, uniknout; vycházet, vystoupat |
| ēvānēscō, ere, vānuī, – | zmizet, rozplynout se, vytratit se; (o vínu) zvětrat, vyčichnout |
| ēveniō, īre, vēnī, ventum | vyjít, vypadnout; připadnout; splnit se, stát se |
| ēventus, ūs, m. | výsledek, konec; událost |
| ēvertō, ere, vertī, versum | vyvrátit; skácet, zbořit; rozvířit, zčeřit; vypudit |
| ēvidēns, entis | viditelný; patrný, zřejmý, jasný |
| ēvincō, ere, vīcī, victum | úplně přemoci; dokázat, vymoci |
| ēvocō, āre, āvī, ātum | odvolat, povolat, vyvolat, předvolat, pozvat; vyzvat (někoho k něčemu), přimět (někoho k něčemu) |
| ēvulgō, āre, āvī, ātum | mezi lidmi rozšířit, známým učinit, uveřejnit |
| ēvolō, āre, āvī, ātum | vyletět, vzlétnout; uletět; uniknout |
| ex (+ abl.) | (o místě) z, ze; (o čase) od; (o vztahu) podle, po, vzhledem, k |
| exāctiō, ōnis, f. | vypuzení, vyhnání; vymáhání, vybírání |
| exāctor, ōris, m. | vykonavatel; výběrčí |
| exāctus, a, um | skončený, uplynulý; přesný |
| exāmen, inis, n. | zkouška |
| examinō, āre, āvī, ātum | zkoušet, zkoumat, ověřovat; odvažovat; vyšetřovat |
| exanimō, āre, āvī, ātum | zbavit dechu; omráčit; usmrtit |
| exārdēscō, ere, arsī, arsum | vzplanout, rozpálit se |
| exarō, āre, āvī, ātum | vyorat, zorat, vytěžit, vykopat; rydlem psát |
| exaudiō, īre, īvī (iī), ītum | vyslyšet |
| excaecō, āre, āvī, ātum | oslepit |
| excēdō, ere, cessī, cessum | odejít, vzdálit se |
| excellō, ere, –, – | vynikat, převyšovat, předčit |
| excelsē | vysoko; vznešeně |
| excelsum, ī, n. | vysoké místo, výšina; (v pl.) vysoké postavení, glōria in excelsīs Deō sláva na výsostech Bohu |
| excelsus, a, um | vyvýšený; vznešený, povznesený |
| excessus, ūs, m. | odchod ze života, smrt; vybočení; (střv.) provinění, neřest |
| excidium, iī, n. | pád, vyvrácení; zkáza, záhuba |
| excidō, ere, cidī, – | vypadnout, upadnout; vyjít, minout, vyklouznout |
| excīdō, ere, cīdī, cīsum | zničit, vyplenit |
| excipiō, ere, cēpī, ceptum | vybírat, vyjímat; přijímat (jako hosta); převzít; zachytit; impetum excipere vydržet útok |
| excitō, āre, āvī, ātum | vyplašit, vyburcovat; budit, probudit; způsobit, vyvolat |
| exclāmō, āre, āvī, ātum | vykřikovat, volat, vyvolávat; volat jménem |
| exclūdō, ere, clūsī, clūsum | nevpustit; vzdálit, vyloučit |
| excolō, ere, coluī, cultum | pečlivě vzdělávat; pěstit, zušlechtit |
| excommūnicātiō, ōnis, f. | vyobcování, klatba |
| excommūnicō, āre, āvī, ātum | dát do klatby, vyobcovat |
| excruciō, āre, āvī, ātum | mučit, trýznit, týrat |
| excūdō, ere, cūdī, cūsum | vykřesat; vytepat |
| excūsō, āre, āvī, ātum | omlouvat, omlouvat se, vymlouvat se |
| excūsātiō, ōnis, f. | omluva, ospravedlnění |
| execūtor, ōris, m. | vykonavatel, správce |
| exemplar, āris, n. | příklad, vzor; obraz; opis, kopie |
| exemplum, ī, n. | příklad, ukázka, vzor, exemplī causā (grātiā) pro příklad, exemplō (+ gen.) podle vzoru; trest, novissima exempla nejkrutější tresty |
| exeō, exīre, exiī, exitum | vyjít, odejít, vytáhnout, dát se na pochod; klíčit, pučet; (o čase) uplynout, docházet, překročit, vypršet |
| exerceō, ēre, uī, itum | čeřit, vířit; obdělávat (půdu); dávat práci, zaměstnávat, opere familiam exerceat ať prohání čeleď prací; znepokojovat, sužovat, trápit, poenā exercēre postihovat trestem; zabývat se, provozovat; cvičit |
| exercitātiō, ōnis, f. | cvičení, cvik; výcvik, obratnost |
| exercitus, ūs, m. | vojsko; cvičení |
| exhalō, āre, āvī, ātum | vydechovat; vypařovat |
| exhauriō, īre, hausī, haustum | vyčerpat, vyprázdnit; odnímat; odklidit, odstranit; vytrpět, přestát |
| exhibeō, ēre, uī, itum | podávat, předkládat; prokazovat; poskytovat; |
| exigō, ere, ēgī, āctum | vyhnat, vypudit; vymáhat, vybírat; vyšetřovat, vyzvídat; provést, dokončit; prožít; stanovit, určovat |
| exiguum, ī, n. | nepatrné množství, hrstka, kapka |
| exiguus, a, um | nepatrný, skrovný, malý |
| exilium, iī, n. | vyhnanství |
| exinde | odtud; potom; dále |
| exīstimō, āre, āvī, ātum | oceňovat, hodnotit, posuzovat; domnívat se, myslet (si) |
| existō, ere, extitī, – | vyvstat, vzejít, vynořit se; vznikat, stát se, být |
| exitium, iī, n. | zánik, zkáza, zničení, záhuba, zmar |
| exitus, ūs, m. | východ, vyjití; výsledek, konec; smrt; (střv.) vycházka |
| exordium, iī, n. | začátek, úvod |
| exorior, īrī, ortus sum | povstat, vzniknout, vypuknout |
| exornō, āre, āvī, ātum | vyzdobit, okrášlit, vystrojit |
| expedit | prospívá, je ku prospěchu |
| expellō, ere, pulī, pulsum | zahnat, vypudit |
| experior, īrī, rtus sum | zkoušet, zkoumat; pokoušet se; přesvědčit se, zakusit, zažít |
| expers, rtis (+ gen.) | neúčastný; prostý, prázdný |
| expetō, ere, īvī (iī), ītum (+ acc.) | směřovat k něčemu, usilovat o něco, vyžadovat, dožadovat se; (nepřechodné) dolehnout na někoho, postihnout někoho |
| explānō, āre, āvī, ātum | vyložit, vysvětlit |
| expleō, ēre, ēvī, ētum | vyplnit, splnit |
| explicō, āre, āvī, ātum (uī, itum) | vykládat, vysvětlovat; rozvinout, rozkládat; spořádat |
| explorātor, ōris, m. | vyzvědač |
| explorō, āre, āvī, ātum | vypátrat, vyzkoumat, vyzvídat; zkoušet |
| expōnō, ere, posuī, positum | vystavit; vyložit, vylíčit; odložit, pohodit |
| expressus, a, um | výrazný, názorný, zřetelný |
| exprimō, ere, pressī, pressum | vytlačit, vymačkat; vylíčit, vyjádřit, znázornit, vyobrazit; vynucovat |
| expugnō, āre, āvī, ātum | dobýt, ztéci; vybojovat |
| exquīrō, ere, sīvī, sītum | vyhledávat, vypátrat; dotazovat se, vyzvídat, vyšetřovat; přát si, chtít dosáhnout |
| exsanguis, e | bezkrevný, bledý, vykrvácený |
| exscindō, ere, scidī, scissum | úplně vytrhnout, z kořene vyvrátit, vyhladit, zničit |
| exsecūtor, ōris, m. | vykonavatel, správce |
| exsequiae, ārum, f. | pohřeb, pohřební obřady |
| exsequor, sequī, secūtus sum | následovat (až do konce); vykonávat, provádět |
| exsilium, iī, n. | vyhnanství |
| exsistō, ere, exstitī, – | vyvstat, vzejít, vynořit se; vznikat, stát se, být |
| exspectātiō, ōnis, f. | očekávání, naděje |
| exspectō, āre, āvī, ātum | očekávat, vyhlížet (někoho), čekat (na někoho), vyčkávat |
| exspīrō, āre, āvī, ātum | vydechovat; vypustit duši |
| exstinguō, ere, stīnxī, stīnctum | uhasit, zhasnout; zničit, usmrtit, zahubit; zemřít |
| exstirpō, āre, āvī, ātum | vyvrátit, vytrhnout |
| exstō, āre, stitī, – | vyčnívat, vynikat; jevit se, být patrný, být, nōn exstat alīus není jiného |
| exsul, lis, m. f. | vyhnanec, vyhnankyně, psanec |
| exsultō, āre, āvī, ātum | vyskakovat, poskakovat; být bujný, radovat se; chovat se zpupně, honosit se |
| exstruō, ere, strūxī, structum | navršit, nakupit, nahromadit; vystavět, vybudovat; zaplňovat, zastavět |
| extemplō | ihned, naráz |
| extendō, ere, tendī, tentum (tēnsum) | roztahovat, rozpínat, rozšiřovat, rozvinout |
| externus, a, um | vnější, cizí, zahraniční |
| exterior, ius | vnější |
| exterus (exter), a, um | vnější, cizí, zahraniční |
| extrā (adv.) | mimo, ven |
| extrā (+ akuz.) | mimo, vně; kromě |
| extorqueō, ēre, torsī, tortum | vykroutit; vynutit, vymoci, vyrvat |
| extrahō, ere, āxī, actum | vytáhnout, vytrhnout |
| extrāneus, a, um | cizí, cizokrajný |
| extrēmus, a, um | nejzazší, nejvzdálenější, poslední |
| exul, lis, m. f. | vyhnanec, vyhnankyně, psanec |
| exultō, āre, āvī, ātum | vyskakovat, poskakovat; být bujný, radovat se; chovat se zpupně, honosit se |
| exuō, ere, uī, ūtum | svléci, odložit; zbavit (něčeho), připravit o (něco), fortūnīs exere zbavit majetku |
| exūrō, ere, ussī, ustum | vypálit, spálit; vypražit, vysušit |
| faba, ae, f. | bob |
| faber, brī, m. | řemeslník; tvůrce; umělec; (střv.) kovář |
| fabrica, ae, f. | dílna; stavba, zařízení; řemeslo; (střv.) továrna |
| fabricō, āre, āvī, ātum | vyrábět, zhotovovat, dělat |
| fabricor, ārī, ātus sum | vyrábět, zhotovovat, dělat |
| fābula, ae, f. | pohádka, pověst, báje, příběh |
| faciēs, ēī, f. | tvář, obličej; vzhled, podoba; prīmā faciē na první pohled |
| facētia, ae, f. | vtip, žert, posměšek |
| facile | snadno |
| facilis, e | snadný |
| facillimus, a, um | nejsnadnější |
| facinus, oris, n. | skutek, čin; zlý skutek, zločin, facinus amittere spáchat zločin |
| faciō, ere, fēcī, factum (v pas. jako fiō) | dělat, činit, tvořit, zjednat, konat; získat, opatřit, pecūnia sibi facere vydělat si peníze; tantī facere, quantī vážit si tak, jak |
| factiō, ōnis, f. | dělání, konání; nadržování, stranění; spolčování; spolek, tlupa, parta, klub |
| factum, ī, n. | skutek, čin, quid opus est factō co je třeba udělat; událost; skutečnost |
| facula, ae, f. | pochodeň |
| facultās, ātis, f. | možnost, příležitost; schopnost, dovednost; (v pl.) jmění, peníze |
| fācundia, ae, f. | výřečnost, výmluvnost |
| fācundus, a, um | výřečný, výmluvný |
| fāgus, ī, f. | buk |
| falcō, ōnis, m. | (střv.) sokol |
| fallāx, ācis | klamný, lživý, pokrytecký |
| fallō, ere, fefellī, falsum | klamat, šálit, obelstít, podvádět; zakrývat, zatajovat; zrušit, zkrátit |
| falsarius, a, um | podvodný |
| falsō | klamně, mylně; neprávem |
| falsus, a, um | klamný, lživý, falešný, nepravý; klamaný, oklamaný |
| fāgus, ī, f. | buk |
| falx, falcis, f. | srp, kosa |
| fāma, ae, f. | pověst, zvěst |
| fāmēs, is, f. | hlad, lačnost |
| familia, ae, f. | rodina, domácnost |
| familiāris, e | důvěně přátelský, rodinný |
| familiāris, is, m. | důvěrný přítel, příbuzný |
| familiāriter | důvěrně, přátelsky |
| fāmōsus, a, um | proslulý, pověstný, vyhlášený |
| famulus, ī, m. | služebník, sluha |
| fānum, ī, n. | posvátné místo, svatyně |
| farīna, ae, f. | mouka |
| fās, (nesklonné), n. | božské právo; fās est je dovoleno, smí se |
| fascis, is, m. | svazek, balík; (v pl.) svazky prutů (jako odznak moci) |
| fastigium, iī, n. | vrchol; sklon, sráz; část střechy; důstojnost |
| fāstī, ōrum, m. | kalendář; seznam soudních nebo úředních dnů |
| fāstus, a, um | úřední (den), soudní (den) |
| fātālis, e | osudový, osudný, osudem určený; zhoubný, zkázonosný |
| fateor, ērī, fassus sum | přiznávat se, vyznávat; prohlašovat |
| fātidicus, a, um | věštící osud, věštecký |
| fātifer, era, erum | osudný, smrtonosný |
| fatīgō, āre, āvī, ātum | prohánět, štvát; unavovat, mořit, namáhat; trápit, sužovat |
| fātum, ī, n. | boží ustanovení, věštba, osud |
| faustus, a, um | příznivý, zdárný, šťastný |
| faux, faucis, f. (obvykle v pl.) | hrdlo; tlama; hltan, jícen; průchod, průjezd; úvoz, průsmyk, soutěska; úžina, průliv |
| fautor, ōris, m. | příznivec, ochránce |
| faveō, ēre, fāvī, fautum | být přízniv, přát; přispívat, podporovat, být nápomocen; linguīs animīsque favēte zachovejte zbožné jazyky i duše (tj. zachovejte posvátné ticho a oddejte se myslí Bohu) |
| favilla, ae, f. | popel |
| favor, ōris, m. | přízeň, náklonnost |
| fax, facis, f. | plamen, pochodeň, face ferrōque ohněm a mečem |
| febris, is, f. | horečka |
| Februārius, iī, m. | únor |
| fēcunditās, ātis, f. | úrodnost, plodnost, hojnost |
| fēcundō, āre, āvī, ātum | zúrodňovat, oplodňovat |
| fēcundus, a, um | úrodný, plodný |
| fel, fellis, n. | žluč; hořkost, trpkost |
| fēlēs (fēlis), is, f. | kočka |
| fēlīcitās, ātis, f. | štěstí, zdar; plodnost, úrodnost |
| fēlīx, īcis | šťastný |
| fēmina, ae, f. | žena, samice |
| femor, oris, n. | stehno |
| fenestra, ae, f. | okno, střílna, otvor |
| fēniculum, ī, n. | fenykl |
| feodum, ī, n. | (střv.) léno |
| fera, ae, f. | divoké zvíře, šelma |
| ferē | obvykle, zpravidla; téměř, skoro |
| feria, ae, f. | (v pl.) svátky, slavnosti; prázdniny; (střv.) den v týdnu, feria secunda pondělí |
| fēriātus, a, um | světící svátek, odpočívající |
| ferīnus, a, um | zvířecí, z divokého zvířete |
| feriō, īre, –, – | bít, tlouci, udeřit |
| fermē | skoro, téměř |
| ferō, ferre, tulī, lātum | nést, držet; vydržet, snášet; oznamovat, vypravovat; (v pas.) hnát se, spěchat, in hostēs fertur žene se proti nepřátelům; pudit |
| ferōcia, ae, f. | divokost, prudkost |
| ferōx, ferōcis | divoký, zuřivý |
| ferreus, a, um | železný; tvrdý, bezcitný |
| ferrūgō, inis, f. | rez; rezavá barva, tmavá barva |
| ferrum, ī, n. | železo, železná věc; zbraň, meč, ferrō ignīque ohněm a mečem |
| fertīlis, e | úrodný, výnosný, oplývající |
| ferula, ae, f. | prut, metla, hůl |
| ferus, a, um | divoký, zuřivý, lítý; surový, hrubý |
| ferveō, ēre, ferbuī, – | vřít, vařit se; kypět, vlnit se |
| fervidus, a, um | vřelý, žhávý; kypící, šumící; vášnivý |
| fessus, a, um | unavený |
| fēstīnō, āre, āvī, ātum | pospíchat; spěšně konat |
| fēstum, ī, n. | slavnost, svátek, post fēstum pozdě |
| fēstus, a, um | sváteční, slavnostní, diē fēstō ve sváteční den |
| fētus, a, um | březí; plodný, úrodný |
| fētus, ūs, m. | plození, porod; plod, mládě; úroda, výtěžek |
| feudālis, e | (střv.) lenní, manský |
| feudum, ī, n. | (střv.) léno |
| fibra, ae, f. | vlákno, nit; žilka |
| fictus, a, um | vymyšlený, fiktivní |
| fīcus, ī, f. | fík (strom i plod) |
| fīcus, ūs, f. | fík (strom i plod) |
| fidēlis, e | věrný, spolehlivý |
| fidēlitās, ātis, f. | spolehlivost, oddanost; poctivost, upřímnost |
| fidēs, eī, f. | víra, důvěra; hodnověrnost, spolehlivost, poctivost; věrnost, oddanost; bonā fidē s dobrou vůlí, malā fidē se zlým úmyslem |
| fidēs, is, f. | struna, (v pl.) strunný nástroj |
| fīdō, ere, fīsus sum | věřit, důvěřovat, spoléhat |
| fīdus, a, um | věrný, oddaný, spolehlivý, poctivý |
| fīgō, ere, fīxī, fixum | přibíjet, upevňovat; vsadit, vtisknout |
| figulus, ī, m. | hrnčíř |
| figūra, ae, f. | postava, podoba, tvar; krása, půvab |
| fīlia, ae, f. | dcera |
| fīlius, iī, m. | syn, mī filī můj synu |
| filix, icis, f. | kapradí; býlí |
| fīlum, ī, n. | nit, vlákno; drátek |
| findō, ere, fidī, fissum | štípat, rozrážet, dělit; brázdit, okopávat |
| fingō, ere, fīnxī, fictum | tvořit, vytvářet, vyrábět, skládat, vītem fingere šlechtit révu; myslet, vymýšlet, představovat si; předstírat, vymýšlet si, vultum fingere přetvařovat se |
| fīniō, īre, īvī (iī), ītum | končit; ohraničit; určit |
| fīnis, is, m. | konec, cíl, účel, mez, hranice; (v pl.) území, končiny |
| fīnitimus, a, um | pohraniční, pomezní, sousední |
| fīnitimus, ī, m. | soused |
| fīō, fierī, factus sum | stát se, dít se, vznikat; certior fierī dozvědět se; tantī fīō tak velice jsem ceněn |
| firmō, āre, āvī, ātum | upevnit, posílit; zabezpečovat, chránit; dokazovat, dosvědčovat, utvrzovat |
| firmus, a, um | pevný, silný; jistý, spolehlivý |
| fiscus, ī, m. | pokladnice, státní pokladna |
| flagitō, āre, āvī, ātum | důrazně žádat, naléhat |
| flagrāns, antis | planoucí, hořící, in flagrantī hned při činu |
| flagrō, āre, āvī, ātum | planout, plápolat, hořet |
| flagrum, ī, n. | důtky, bič |
| flamma, ae, f. | plamen, oheň, žár, požár |
| flāvus, a, um | žlutý, nažloutlý, světlý, plavý |
| flēbilis, is | plačtivý, žalosný, tklivý, truchlivý |
| flectō, ere, flexī, flexum | ohýbat, zatáčet, nachýlit se, viam flectere změnit směr cesty, flectī precibus aut dōnīs nechat se pohnout prosbami nebo dary; namířit |
| fleō, ēre, ēvī, ētum | plakat, oplakávat |
| flētus, ūs, m. | pláč, nářek |
| flō, āre, āvī, ātum | vanout, dout |
| floccus, ī, m. | vločka; chmýří |
| flōrēns, entis | kvetoucí |
| flōreō, ēre, uī, – | kvést, vzkvétat |
| flōrescō, ere, –, – | rozkvétat, rozvíjet se; vzmáhat se, vzrůstat |
| flōridus, a, um | kvetoucí, květnatý, rozkvétající |
| flōs, flōris, m. | květ, květina; rozkvět, in flōre esse být šťastný |
| flōsculus, ī, m. | kvítek; ozdůbka, (v řeči) okrasa |
| fluctuō, āre, āvī, ātum | vlnit se; houpat se na vlnách; kolísat, váhat |
| fluctus, ūs, m. | vlnění; vlnobití, příboj, (v pl.) vlny |
| flūmen, inis, n. | řeka, tok |
| fluō, ere, flūxī, flūxum | téci, plynout |
| fluvius, iī, m. | tok, proud, řeka |
| focus, ī, m. | krb, ohniště; zápalný oltář |
| fodiō, ere, fōdī, fossum | bodat, píchat; kopat |
| foedō, āre, āvī, ātum | zohavit, znetvořit; zneuctít, zhanobit |
| foedus, a, um | ošklivý, ohavný; hanebný, odporný, hrozný |
| foedus, eris, n. | smlouva, úmluva |
| foeteō, ēre, –, – | zapáchat, páchnout |
| folium, iī, n. | list, lupen, (v pl.) listí, věnec |
| fōns, fontis, m. | zřídlo, pramen, zdroj, studánka |
| forāmen, inis, n. | otvor, díra |
| forās (adv.) | ze dveří, ven |
| fore | = futūrum esse |
| foris, is, f. | veřej, dveře, (v pl.) dveře, vrata |
| forma, ae, f. | tvar, vzhled, podoba; způsob; krása, půvab |
| formīca, ae, f. | mravenec |
| formīdō, āre, āvī, ātum | hrozit se, strachovat se |
| formō, āre, āvī, ātum | tvarovat, formovat; zdobit, upravovat; vzdělávat, šlechtit |
| formōsus, a, um | hezký, sličný, půvabný |
| forpex, icis, f. | nůžky; kleště |
| fors, fortis, f. | náhoda, osud, forte fortūnā šťastnou náhodou |
| forsan (=fors sit an)(forsit, forsitan) | snad, možná |
| fortasse | snad, možná |
| fortis, e | pevný, silný; statečný, udatný, rázný |
| fortiter | statečně, odhodlaně |
| fortitūdō, inis, f. | statečnost |
| fortūna, ae, f. | osud; štěstěna; (v pl.) majetek, statky |
| fortūnātus, a, um | štěstím obdařený, šťastný, blažený, požehnaný; zámožný, bohatý |
| forum, ī, n. | náměstí; tržiště, trh; dvůr; soud |
| fossa, ae, f. | příkop, jáma |
| fossilis, e | vykopaný |
| fovea, ae, f. | jáma, příkop, důl |
| foveō, ēre, fōvī, fōtum | zahřívat, ošetřovat; objímat, chovat; podporovat, pomáhat, přát |
| frāctūra, ae, f. | zlomenina |
| fragilis, e | křehký, lámavý; vratký, nestálý |
| fragmen, inis, n. | úlomek, kus |
| fragor, ōris, m. | praskot, rachot, lomoz, hřmot |
| frāgum, ī, n. | jahoda |
| frangō, ere, frēgī, frāctum | lámat, zlomit; fidem frangere zradit důvěru; animum frangere vzít odvahu |
| frāter, tris, m. | bratr |
| frāternus, a, um | bratrský, bratrův |
| fraus, fraudis, f. | lest, úskok, klam; škoda, újma, se (=sine) fraude estō budiž to bez trestu |
| fremō, ere, uī, – | hučet, svištět; soptit; (o zvířatech) řvát; jásat; reptat |
| frēnum, ī, n. | uzda, (v pl.) otěže |
| frequēns, entis | hojný, častý, obvyklý |
| frequenter | často |
| fretum, ī, n. | mořská úžina, průliv, (v pl.) moře |
| frīgidus, a, um | studený, chladný, mrazivý |
| frīgus, oris, n. | mráz, zima, chlad |
| frondeō, ēre, –, – | mít listí, odívat se listím, být pokryt listím, zelenat se |
| frondōsus, a, um | listím oděný, listnatý |
| frōns, frondis, f. | listí, věnec z listí, ratolest |
| frōns, frontis, f. | čelo; průčelí, přední strana |
| frūctuōsus, a, um | nesoucí ovoce; užitečný; výnosný |
| frūctus, ūs, m. | plod, ovoce; užitek; výnos, úrok, důchod, odměna |
| frūgī (nesklonné) | prospěšný, řádný, poctivý |
| frūx, frūgis, f. (obvykle v pl.) | plodiny, úroda, obilí, ovoce; výsledek; prospěch, užitek |
| frūmentārius, a, um | obilní |
| frūmentārius, iī, m. | obchodník obilím |
| frūmentor, ārī, ātus sum | zásobovat obilím |
| frūmentum, ī, n. | obilí |
| fruor, ī, – (+ abl.) | těšit se (z něčeho), užívat (něčeho), dopřávat si (něčeho) |
| frūstrā | zklamaně, bezvýsledně; marně, nadarmo, zbytečně |
| frūx, frūgis, f. (obvykle v pl.) | plodiny, úroda, obilí, ovoce; výsledek; prospěch, užitek |
| fūcō, āre, āvī, ātum | barvit, líčit; přetvařovat se |
| fuga, ae, f. | útěk, vyhnanství |
| fugāx, ācis | utíkající; ubíhající, prchavý; vyhýbající se |
| fugiō, ere, fūgī, – | utíkat, prchat, unikat, opouštět; vyhýbat se |
| fugitīvus, ī, m. | uprchlík |
| fugō, āre, āvī, ātum | zahánět, obracet na útěk |
| fulciō, īre, fulsī, fultum | podpírat |
| fulcrum, ī, n. | opěradlo, podstavec |
| fulgeō, ere, fulsī, – | blýskat, zářit, svítit |
| fulgur, uris, n. | blesk |
| fūlīgō, inis, f. | saze |
| fullō, ōnis, f. | (střv.) valchař |
| fulmen, inis, n. | blesk |
| fulvus, a, um | žlutý, plavý; žlutočervený, ryšavý |
| fumō, āre, āvī, ātum | kouřit, dýmit |
| fūmus, ī, m. | kouř, dým, pára |
| fūnāle, is, n. | svíce; pochodeň; lustr |
| funda, ae, f. | prak; čeřen |
| fundāmentum, ī, n. | základ, podklad; hlavní věc |
| funditus | do základů, úplně, naprosto, zcela |
| fundō, āre, āvī, ātum | zakládat |
| fundō, ere, fūdī, fūsum | lít, vylévat, prolévat (o krvi), chrlit; sypat; rozlévat, rozptylovat, sē fundere rozšiřovat se; rozehnat, porazit, přemoci |
| fundus, ī, m. | dno; základ; pozemek; statek |
| fūnebris, e | pohřební |
| fūnestus, a, um | pohřební; mrtvolou poskvrněný; úmrtní, smuteční |
| fūnis, is, m. | lano, provaz; houžev |
| fūnus, eris, n. | pohřeb, (v pl.) pohřební obřady; mrtvola; smrt, vražda, zkáza |
| fungor, ī, fūnctus sum (+ abl.) | být činný, vykonávat, provádět, zastávat; prožívat, zakoušet |
| fūr, fūris, m. f. | zloděj, zlodějka |
| furca, ae, f. | vidlice, rozsocha, vidle; mučidlo |
| furfur, uris, m. | pleva |
| furibundus, a, um | zuřivý, vzteklý |
| furiōsus, a, um | zběsilý, zuřivý |
| furor, ārī, ātus sum | krást, ukrást |
| furor, ōris, m. | zběsilost, zuřivost, řádění, šílenost |
| fūrtim | pokradmu, potají, tajně, lstivě |
| fūrtīvus, a, um | ukradený |
| fūrtum, ī, n. | krádež; ukradená věc; podvod |
| fūsus, ī, m. | vřeteno |
| futūrum, ī, n. | budoucnost |
| futūrus, a, um | budoucí, nastávající |
| galea, ae, f. | přilba, přilbice |
| Gallia, ae, f. | Galie |
| gallicinium, iī, n. | (střv.) kuropění |
| Gallicus, a, um | galský, keltský, (střv.) francouzský |
| Gallus, ī, m. | Gal, Kelt, (střv.) Francouz |
| gallus, ī, m. | kohout |
| garrulus, a, um | žvatlavý, žvanivý, tlachavý, ukecaný |
| gaudeō, ēre, gāvīsus sum | radovat se, těšit se |
| gaudium, iī, n. | radost, potěšení, rozkoš, veselí |
| gelidus, a, um | studený, ledový, mrazivý |
| gelū, ūs, n. (jen nom., gen. a abl.) | led, mráz, mrazivá zima |
| geminī, ōrum, m. | dvojčata, blíženci |
| geminus, a, um | spolunarozený, dvojí |
| gemitus, ūs, m. | lkaní, nářek, kvílení, sténání, úpění |
| gemma, ae, f. | poupě, pupen; drahokam |
| gemō, ere, uī, itum | naříkat, sténat, lkát, kvílet, úpět |
| geneālogia, ae, f. | (střv.) rodokmen, rodopis, prokázání původu |
| gener, erī, m. | zeť |
| generālis, e | rodový; všeobecný, hlavní, studium generāle vysoké učení |
| generāliter | obecně |
| generātiō, ōnis, f. | pokolení, generace |
| generō, āre, āvī, ātum | plodit, rodit |
| genius, iī, m. | génius; strážný duch, genius locī duch místa; duše |
| gēns, gentis, f. | rod, kmen, iūs gentium právo platné u všech kmenů |
| gentīlicius, a, um | rodový |
| genū, ūs, n. | koleno |
| genus, eris, n. | rod, původ; druh, typ; in eō genere v tom případě |
| germānus, a, um | z týchž rodičů, vlastní, rodný, frāter germānus vlastní bratr |
| Germānus, a, um | germánský |
| georgicus, a, um | rolnický, zemědělský, Georgica (carmina) Zpěvy rolnické |
| gerō, ere, gessī, gestum | nést; (o vlastnostech, úmyslech, citech) mít v sobě, jevit; chovat se, počínat si; konat, provádět; řídit, spravovat; bellum gerere vést válku; rem gerere bojovat, mít velení; (v pas.) dít se |
| gestō, āre, āvī, ātum | nosit |
| gestus, ūs, m. | držení těla, postoj, poloha; posunek, gesto |
| gignō, ere, genuī, genitum | plodit, rodit; tvořit; (v pas.) vznikat, rodit se |
| glaber, bra, brum | hladký, holý |
| glaciālis, e | ledový |
| glaciēs, ēī, f. | led, náledí |
| gladiātor, ōris, m. | gladiátor |
| gladius, iī, m. | meč |
| glīscō, ere, –, – | vzmáhat se, vzrůstat |
| globus, ī, m. | koule; dav, zástup, shluk, houf; in globō v celku |
| glomus, eris, n. | klubko |
| glōria, ae, f. | sláva |
| glōrior, ārī, ātus sum | honosit se, chlubit se |
| glōriōsus, a, um | slavný; chlubný, pyšný |
| glūten, inis, n. | lepidlo, klíh |
| glūt(t)us, a, um | přilepený, slepený |
| gnārus, a, um | znalý |
| grācilis, e | hubený, štíhlý, útlý; jemný, něžný |
| grācillimus, a, um | nejhubenější, nejútlejší |
| gradior, gradī, gressus sum | kráčet, jít |
| gradus, ūs, m. | stupeň, schod; krok; postavení, postoj; hodnost |
| Graecus, a, um | řecký |
| Graecia, ae, f. | Řecko |
| grāmen, inis, n. | tráva, trávník, drn |
| grandis, e | velký, vzrostlý, mohutný, statný |
| grānum, ī, n. | zrno, jádro |
| grātiā (za subst. v gen.) | kvůli, pro; exemplī grātiā jako příklad |
| grātia, ae, f. | vděk, dík, grātiās agere děkovat, grāt(i)īs zdarma (za pouhý vděk); přízeň; půvab, krása; frātrum grātia bratrská láska |
| grātor, ārī, grātus sum | blahopřát; děkovat |
| grātulor, ārī, ātus sum | blahopřát; děkovat |
| grātus, a, um | půvabný; milý, vítaný; vděčný |
| gravāmen, inis, n. | tíha; obtíž |
| gravis, e | těžký; obtížný, vážný, závažný |
| grex, gregis, m. | stádo, hejno; houf, zástup, kroužek |
| grossus, a, um | tlustý, hrubý |
| grossus, ī, m. | (střv.) groš |
| gubernāculum, ī, n. | kormidlo |
| gubernātor, ōris, m. | kormidelník; správce; (střv.) zemský správce, hejtman |
| gubernō, āre, āvī, ātum | kormidlovat; řídit, spravovat, vládnout |
| gurges, itis, m. | vír; hlubina, propast |
| gustātus, ūs, m. | chuť |
| gustō, āre, āvī, ātum | ochutnávat, okusit |
| gustus, ūs, m. | chuť (smysl); chutnání, ad gustum po chuti; záliba, vkus |
| gutta, ae, f. | kapka |
| guttur, uris, n. | chřtán, hrdlo |
| habēna, ae, f. | uzda, (v pl.) otěže, habēnās dare popustit uzdu |
| habeō, ēre, uī, itum | mít, sibi habēre mít pro sebe (nechat si); pokládat, považovat; usuzovat, domnívat se, sīc habendum est tak je třeba soudit |
| habitō, āre, āvī, ātum | bydlet, obývat; prodlévat |
| habitus, ūs, m. | zevnějšek, vzhled; poloha těla, držení těla |
| hāc | tudy |
| haec | tato |
| haedus, ī, m. | kůzle |
| haereō, ēre, sī, sum | ulpět, uvíznout, tkvít; váznout, zarazit se, přijít do rozpaků |
| haereticus, a, um | kacířský |
| haesitātiō, ōnis, f. | zaváhání |
| haesitō, āre, āvī, ātum | váhat; zajíkat se; být na rozpacích; váznout, uvíznout |
| hālō, āre, āvī, ātum | dýchat, vydechovat |
| hara, ae, f. | chlívek |
| harēna, ae, f. | písek, písčina, písečná pláž; zápasiště |
| hariolor, ārī, ātus sum | hádat, věštit |
| harundō, ōnis, f. | třtina, rákos; rybářský prut; píšťala z rákosu |
| hasta, ae, f. | kopí, oštěp; hůl, tyč |
| haud | ne (záporka), haud secus nejinak, haud dubiē nepochybně; haud quisqam sotva kdo |
| haudquāquam | nikterak, naprosto ne |
| hauriō, īre, hausī, haustum | čerpat, nabírat, sát; vyčerpat, vyprázdnit; promarnit, prohýřit; pohltit, pozřít; vnímat |
| haustus, ūs, m. | čerpání, doušek |
| hebdomas, adis, f. | sedmička, týden |
| Hellēspontus, ī, m. | Dardanely |
| herba, ae, f. | rostlina, bylina |
| Herculēs, is, m. | Hérakles, herc(u)le při Herkulovi! |
| hērēditārius, a, um | dědičný, dědický |
| hērēditās, ātis, f. | dědictví, (střv.) dědina |
| hērēs, ēdis, m. f. | dědic, dědička |
| herī | včera |
| hērōs, ōis, m. | hrdina, rek |
| hesternus, a, um | včerejší |
| heu | ach, běda |
| heus | hle!; hej!; poslyš! |
| hīberna, ōrum, n. | zimní vojenský tábor |
| Hibernia, ae, f. | Irsko |
| hibernō, āre, āvī, ātum | přezimovat |
| hībernus, a, um | zimní, studený |
| hic | tento |
| hīc | zde, tady, tu; nato, potom |
| hiemō, āre, āvī, ātum | přezimovat |
| hiems, emis, f. | zima, hieme v zimě |
| hilaris, e | veselý, bodrý |
| hīlum, ī, n. | maličkost, nepatrnost |
| hinc | odtud; od té doby, pak; hinc – inde tu – tam |
| hiō, āre, āvī, ātum | otvírat se, rozevírat se, zet |
| hircus, ī, m. | kozel |
| hirundō, inis, f. | vlaštovka |
| Hispānia, ae, f. | Pyrenejský poloostrov, Španělsko |
| Hister, trī, m. | Dunaj v dolním toku |
| historia, ae, f. | dějiny, dějepis; zkoumání, bádání |
| histriō, ōnis, m. | herec |
| hoc | toto |
| hodiē | dnes |
| hodiernus, a, um | dnešní |
| homicīdium, iī, n. | vražda |
| homō, inis, m. | člověk |
| honestās, ātis, f. | čest, čestnost, důstojnost, vážnost |
| honestus, a, um | čestný, poctivý; vážený, ctěný, důstojný, vznešený |
| honor (honōs), ōris, m. | čest, úcta, pocta, vážnost |
| honōrābilis, e | ctihodný, ctěný |
| hōra, ae, f. | hodina, quota hōra est? hōra diēī prīma kolik je hodin? 1 od východu slunce, in singulās horās každou hodinu; doba (noční, denní) |
| horrendus, a, um | strašný, hrozný, děsivý |
| horreō, ēre, uī, – | hrozit se, děsit se; trčet, hrozivě čnít; s úctou pohlížet |
| horrēscō, ere, uī, – | ježit se; hrozit se, děsit se, horrēscō referēns děsím se při vyprávění |
| horribilis, e | hrozný, strašný, strašlivý, děsivý |
| horridus, a, um | ježatý, drsný; hrozný, strašlivý, děsivý; jednoduchý, prostý, nekultivovaný |
| horror, ōris, m. | drsnost; chvění, mrazení; hrůza, děs |
| hortor, ārī, ātus sum | povzbuzovat, pobízet, domlouvat |
| hortus, ī, m. | zahrada, (v pl.) sady |
| hospes, itis, m. | host; hostitel; poutník, cizinec |
| hospitāle, is, n. | špitál, útulek pro nemocné a chudé |
| hospitālis, e | pohostinný |
| hospitium, iī, n. | hostinec; pohostinné přijetí |
| hostia, ae, f. | obětní zvíře, oběť |
| hostis, is, m. f. | nepřítel, protivník; cizinec, cizinka |
| hūc | sem, až sem |
| hūmānitās, ātis, f. | lidskost, lidská povaha; ušlechtilost, vzdělanost |
| hūmānus, a, um | lidský; laskavý, šlechetný; vzdělaný |
| humerus, ī, m. | horní část paže, pažní kost, rameno, (v pl.) ramena, plece |
| hūmidus, a, um | vlhký, mokrý |
| humilis, e | nízký (u země); nízký (rodem), prostý, ponížený, pokorný |
| humillimus, a, um | nejponíženější, nejpokornější |
| humō, āre, āvī, ātum | pohřbívat |
| humus, ī, f. | hlína, země, půda, (v acc.) na zem, (v abl.) ze země |
| iaceō, ēre, iacuī, – | ležet, ležet (přemožen, nemocen, mrtev, pochován); (o krajině) ležet, rozkládat se |
| iaciō, ere, iēcī, iactum | házet, vrhat; mimochodem se zmínit, prohodit |
| iactō, āre, āvī, ātum | házet; pohybovat, potřásat, zmítat (něčím); projednávat, hovořit; holedbat se, vychloubat se, chvástat se |
| iam | již, už |
| iānua, ae, f. | dveře, brána, vchod |
| Iānuārius, iī, m. | leden |
| ibi | zde, tam; tehdy, přitom |
| ibidem | tamtéž |
| ictus, a, um | udeřený, zasažený |
| ictus, ūs, m. | rána, úder, zásah, náraz |
| idcircō | proto |
| īdem | (ten)týž |
| idem | (to)též |
| idemtidem | znovu a znovu, opět a zas, opětovně |
| ideō | proto |
| idōneus, a, um | vhodný, příhodný; způsobilý, schopný |
| Īdūs, uum, f. | Idy (15. nebo 13. den v měsíci) |
| iēiūnium, iī, n. | půst, lačnění, hlad |
| iēiūnus, a, um | lačný, hladový; hubený; (o řeči) nudný, suchopárný |
| Iēsūs, ū, m. | Ježíš |
| igitur | tedy; zkrátka |
| ignārus, a, um (alicuius reī) | neznalý (něčeho), neobeznámený (s něčím), nevědoucí (něco), nevědomý si (něčeho) |
| ignāvia, ae, f. | lenost; zbabělost |
| ignāvus, a, um | líný, lenivý, lenošivý, zahálčivý; nečinný, mdlý; ignāvus questus neplodný nářek; zbabělý |
| igneus, a, um | ohnivý, žhavý, ohňový |
| ignis, is, m. | oheň |
| ignōbilis, e | neznámý, neurozený |
| ignōrantia, ae, f. | nevědomost, neznalost |
| ignōrō, āre, āvī, ātum | nevědět, neznat |
| ignōscō, ere, nōvī, nōtum | odpouštět, promíjet |
| ignōtus, a, um | neznámý, nepovědomý; neznalý |
| īlex, icis, f. | dub |
| Īliacus, a, um | trojský |
| Īlium (Īlion), iī, n. | Trója |
| illa | ona |
| illāc (adv.) | onudy, onde, na onu stranu, na oné straně |
| ille | onen |
| illex, icis, f. | vábivý, svůdný |
| illīc (adv.) | onde, tam, na onom místě, onam |
| illinc | odtamtud, odtud, z oné strany, na oné straně |
| illō | tam |
| illud | ono |
| illūc | onam; hūc (et) illūc sem a tam |
| illūsiō, ōnis, f. | výsměšek, ironie; (střv.) přelud, iluze |
| illūstris, e | osvětlený, zářící; skvělý, vynikající; slavný, vznešený |
| illustrō, āre, āvī, ātum | osvětlit, vysvětlit, objasnit; proslavit |
| imāgō, inis, f. | obraz, zpodobení, podobizna, podoba; stín, vidina, přízrak, představa |
| imber, bris, m. | déšť, liják |
| imbuō, ere, buī, būtum | navlhčit; napájet; pokropit; naplnit; nadchnout |
| imitātor, ōris, m. | napodobitel |
| imitāmen, inis, n. | napodobenina, napodobení |
| imitor, ārī, ātus sum (aliquem) | napodobovat (někoho), napodobením vytvořit |
| immaculātus, a, um | (střv.) neposkvrněný, nepotřísněný |
| immānis, e | strašlivý, hrozný; krutý, nelidský; nesmírný, obrovský, ohromný |
| immānitās, ātis, f. | ukrutnost, nelidskost, hrůznost; zvrácenost; netvor, nestvůra, zrůda; úžasná velikost, obrovitost |
| immediātus, a, um | bezprostřední |
| immedicābilis, e | nezhojitelný, nevyléčitelný |
| immemor, oris (alicuius reī) | nepamětliv (něčeho) |
| immēnsus, a, um | nezměrný, nesmírný, ohromně rozsáhlý |
| immineō, ēre, uī, – (+ dat.) | čnít (nad něčím), strmět, nachylovat se; hrozivě se blížit, hrozit, ohrožovat |
| immō | ano, dokonce, ba dokonce, immō vērō ba dokonce ještě; ba ne, naopak |
| immōbilis, e | nehybný, nepohyblivý, nepohnutelný, |
| immoderātus, a, um | neznající míru, neumírněný |
| immolō, āre, āvī, ātum | obětovat |
| immortālis, e | nesmrtelný |
| immortālitās, ātis, f. | nesmrtelnost |
| immūnitās, ātis, f. | osvobození od povinností, služeb, poplatků |
| immūtō, āre, āvī, ātum | změnit, přeměnit, vyměnit |
| impār, aris | nerovný, nestejný, nesrovnatelný, imparī iuncta provdaná za muže nižšího rodu; lichý; neschopný vyrovnat se s něčím, impār dolōrī nemohoucí snést bolest |
| impavidus, a, um | nebojácný |
| impedīmentum, ī, n. | překážka, závada, impedīmentō esse být na překážku; (v pl.) zavazadla |
| impediō, īre, īvī (iī), ītum | poutat, zaplétat, omotat, ovinout; překážet, bránit, zabraňovat (někomu v něčem) |
| impellō, ere, pulī, pulsum | uvádět v pohyb, pohánět; vhánět, strčit, vrazit; narazit, udeřit; přimět, podnítit, ponouknout |
| impendeō, ēre, –, – (alicui reī) | viset (nad něčím), hrozivě čnít, hrozit (někomu), ohrožovat (někoho) |
| impendium, iī, n. | (peněžitý) náklad, výdaj |
| impendō, ere, endī, ēnsum | odvážit, vynakládat, věnovat |
| impēnsa, ae, f. | vynaložené peníze, výdaj, (peněžitý) náklad, (v pl.) útraty; vynaložení, sine impēnsa cruōris bez ztráty krve |
| impēnsus, a, um | drahý, nákladný; značný |
| imperātor, ōris, m. | velitel, vojevůdce; panovník, vladař |
| imperātum, ī, n. | rozkaz |
| imperiōsus, a, um | velitelský, panovačný, vládnoucí |
| imperitō, āre, āvī, ātum | rozkazovat, velet; ovládat, vládnout |
| imperītus, a,um | nezkušený, neznalý |
| imperium, iī, n. | příkaz, nařízení; svrchovaná moc, vláda; říše |
| imperō, āre, āvī, ātum | velet, poroučet, rozkazovat, nařídit, uložit; vládnout |
| impetrō, āre, āvī, ātum | provést, uskutečnit, dosáhnout (něčeho) |
| impetus, ūs, m. | náběh, nápor, napadení, útok; kvapný úmysl |
| impius, a, um | bezbožný, zločinný |
| impleō, ēre, ēvī, ētum | naplnit, vyplnit |
| impōnō, ere, posuī, positum | vkládat, vložit, položit, nakládat, přikládat; uložit, tribūtum impōnere uložit daň; klamat; vzbuzovat obdiv, charismaticky působit, imponovat |
| importō, āre, āvī, ātum | přinášet, dovážet, dopravovat; způsobit, zavinit |
| importūnus, a, um | těžký, obtížný, nepřístupný, bezohledný |
| impotēns, entis | slabý, bezmocný |
| impotentia, ae, f. | bezmoc, slabost |
| improbus, a, um | nepoctivý, nečestný; špatný, hnusný |
| imprimō, ere, pressī, pressum | vtisknout, vtlačit |
| imprūdēns, entis | neprozíravý, nevědoucí, neznající, neuvážený, neúmyslný |
| imprōvīsō | nečekaně, nenadále |
| imprōvīsus, a, um | nepředvídaný, nenadálý, dē imprōvīsō náhle zčistajasna |
| impūbēs, eris | mladistvý, nezletilý, nedospělý, bezvousý |
| impudēns, entis | nestoudný, bezostyšný, drzý |
| impudentia, ae, f. | nestydatost, drzost |
| impudīcus, a, um | necudný, nemravný |
| impūnē | beztrestně |
| imputō, āre, āvī, ātum | přičítat (na účet); přisuzovat; vyčítat, vytýkat |
| īmus, a, um | nejnižší, nejspodnější; quī regit ima který ovládá podsvětí |
| in (+ acc., + abl.) | (+ abl. – kde?) v, na, mezi; (+ acc. – kam?) do, na |
| ināne, is, n. | prázdný prostor |
| inānis, e | prázdný; planý, nicotný, bezvýznamný |
| inaequālis, e | nerovný, nestejný |
| incarnātiō, ōnis, f. | (střv.) vtělení |
| incēdō, ere, cessī, cessum | kráčet, vykračovat si, pochodovat, táhnout; nastupovat, vstupovat, vcházet, přicházet; nastoupit, objevovat se, šířit se, nastávat, vznikat; vstoupit (do někoho), zachvátit (někoho) |
| incendium, iī, n. | požár, oheň |
| incendō, ere, cendī, cēnsum | zapálit, spálit; roznítit, podnítit |
| incertum, ī, n. | nejistota |
| incertus, a, um | nejistý |
| incidō, ere, incidī, – | upadnout, padnout, vpadnout, dopadnout; vyskytnout se, udát se, vypuknout |
| incidō, ere, incidī, cīsum | přeříznout, naříznout |
| incipiō, ere, cēpī, ceptum | začínat |
| incitātiō, ōnis, f. | pohánění, prudkost, popud |
| incitō, āre, āvī, ātum | pobízet, pohánět; podněcovat, povzbuzovat, podráždit |
| inclīnō, āre, āvī, ātum | sklánět, přiklonit (se) |
| inclitus (inclutus), a, um | slavný, proslulý |
| inclūdō, ere, clūsī, clūsum | uzavřít; ukončit; zadržet |
| incōgnitus, a, um | nepoznaný, nezjištěný |
| incola, ae, m. f. | obyvatel, obyvatelka |
| incolumis, e | neporušený, nedotčený, zachovalý; bez úhony |
| incolō, ere, uī, cultum | obývat, přebývat, sídlit |
| incomitātus, a, um | nedoprovázený, bez doprovodu |
| incommodum, ī, n. | nepohodlí, nepříjemnost |
| incommodus, a, um | nepohodlný, nepříjemný, nevhodný |
| incōnstantia, ae, f. | nestálost |
| incontentus, a, um | nenapjatý, lyra incontenta nenaladěná loutna |
| incrēdibilis, e | neuvěřitelný |
| increpō, āre, uī, itum | zaznít; rozezvučet, řinčet; vytýkat, kárat, nadávat, obořit se |
| incubō, āre, cubuī, cubitum (alicum reī) | ležet (na něčem) |
| incultus, a, um | nepěstěný, neobdělaný |
| incumbō, ere, cubuī, cubitum (alicum reī) | ulehnout, nalehnout, dolehnout; (+ in nebo ad) pustit se (do něčeho) |
| incursiō, ōnis, f. | vbíhání, náběh, nájezd, vpád, napadení, útok |
| incurvus, a, um | zahnutý, zakřivený |
| incūs, ūdis, f. | kovadlina |
| inde | (o místě) odtud, inde – hinc tam – tu; (o čase) od té doby, potom; (o příčině) proto |
| indēlēbilis, e | nezničitelný |
| index, icis, m. | ukazatel, návěští, nápis; udavač; výčet, seznam, rejstřík |
| indicium, iī, n. | výpověď, udání, svědectví; náznak, nepřímý důkaz |
| indicō, āre, āvī, ātum | udat, oznámit, ohlásit, prozradit |
| indīcō, ere, dīxī, dictum | vyhlašovat, oznamovat, uložit (povinnosti) |
| indignor, ārī, ātus sum (+ acc.) | pohoršovat se, rozčilovat se |
| indignus, a, um | potupný, nedůstojný, hanebný; nezasluhující, nehodný (něčeho) |
| indocilis, e | neučenlivý, nenaučitelný |
| indoctus, a, um | nevzdělaný, nenaučený |
| indomitus, a, um | nezkrocený, nezkrotný |
| indolēs, is, f. | povaha; vlohy, nadání |
| indūcō, ere, dūxī, ductum | uvádět; představovat, předvádět, líčit; potáhnout, povléci (látkou, kůží apod.); navádět, přimět (k něčemu) |
| indulgentia, ae, f. | shovívavost, dobrotivost, přízeň; (střv.) odpustek |
| indulgeō, ēre, dulsī, – | promíjet, být shovívavý, dovolovat |
| Ind(ic)us, a, um | indický |
| induō, ere, uī, ūtum | obléci, odít, navléknout, vzít na sebe, zahalit; zaplést se |
| industria, ae, f. | píle, přičinlivost, pracovitost |
| industriōsus, a, um | plný přičinlivosti, velmi pilný, horlivě pracovitý |
| industrius, a, um | pilný, přičinlivý, pracovitý |
| inedia, ae, f. | hladovění, půst |
| ineō, īre, iī, itum | vejít, vstoupit, vniknout; začít; inīre cōnsilium pojmout úmysl, zamýšlet; inīre fugam dát se na útěk |
| ineptiō, īre, –, – | dělat hlouposti, nevhodně se chovat |
| inermis, e | bezbranný, neozbrojený |
| iners, ertis | nešikovný, neumějící; nečinný, líný, zahálčivý, liknavý; aqua iners stojatá voda |
| inexspectātus, a, um | neočekávaný |
| īnfāmia, ae, f. | špatná pověst; hanba, bezectnost |
| īnfāmis, e | nechvalně proslulý, zlověstný; bezectný |
| īnfandus, a, um | nevýslovný; zlořečený |
| īnfāns, antis | nemluvící, němý |
| īnfector, ōris, m. | barvíř |
| īnfectus, a, um | nevykonaný, neprovedený, nehotový, nedokončený, rē īnfectā s nepořízenou; (ptc. pf. pas. īnficiō) napuštěný, potřísněný, zbrocený; zbarvený, nabarvený; nakažený |
| infēlīcitās, ātis, f. | neštěstí |
| īnfēlīx, īcis | nešťastný, neblahý |
| īnferior, ius | nižší, dolejší, dolní, slabší |
| īnferō, īnferre, intulī, illātum | vnášet, přinášet, závádět; bellum īnferre (+dat.) začít válku (proti komu); pedem īnferre vstoupit; sē īnferre ubírat se (jít) |
| infernum, ī, n. | (střv.) peklo |
| īnfernus, a, um | dolní, podzemní, podsvětní |
| īnferus, a, um | dolní, spodní, mare īnferum Tyrhénské moře; podzemní, podsvětní, īnferī obyvatelé podsvětí |
| īnfestus, a, um | ohrožený, vystavený nebezpečí, nejistý; ohrožující, nepřátelský, nebezpečný |
| īnficiō, ere, fēcī, fectum | barvit, natírat; napouštět; otrávit, nakazit |
| īnfidēlis, e | nevěrný, věrolomný; nevěřící |
| īnfimus, a, um | nejspodnější, nejnižší, nejhlubší, nejubožejší |
| infīnītus, a, um | nekonečný, neomezený, neohraničený, nesčetný |
| īnfirmus, a, um | nepevný, slabý, chabý |
| īnflō, āre, āvī, ātum | nafouknout; nadchnout |
| īnfluō, ere, flūxī, – | vtékat, vlévat se; vloudit se |
| īnformō, āre, āvī, ātum | utvářet, formovat; vzdělávat, poučovat, informovat |
| īnfrā (adv.) | dole, vespod |
| īnfrā (+ acc.) | (o místě) pod; (o čase) po, do, īnfrā annum během roku, do roka, īnfrā tempus načas, včas; (o míře) za |
| īnfrāscrīptus, a, um | níže psaný |
| ingeminō, āre, āvī, ātum | zdvojovat, zdvojnásobit; opakovaně volat |
| ingemīscō, ere, –, – | zavzdychat, zasténat |
| ingemō, ere, gemuī, – (+ abl.) | (za)vzdychat, (za)sténat |
| ingenium, iī, n. | vlohy, nadání, talent, schopnost; povaha, duch, ingeniī aciēs bystrost ducha |
| ingēns, entis | ohromný, nesmírný, náramný, obrovský, převeliký |
| ingenuus, a, um | vrozený, přirozený; ušlechtilý; cīvis ingenuus občan ze svobodného rodu |
| inglōrius, a, um | neslavný |
| ingrātus, a, um | nemilý, nevítaný (někomu); nevděčný |
| ingredior, ī, gressus sum (+ acc.) | vstoupit, vkročit, vpadnout |
| inhonestus, a, um | nečestný, nedůstojný, hanebný |
| iniciō, ere, iēcī, iectum | vhazovat, naházet; vkládat; vzbudit, vyvolat, způsobit |
| inimīcitia, ae, f. (obvykle v pl.) | nepřátelství |
| inimīcus, a, um | nepřátelský, protivící se |
| inimīcus, ī, m. | (osobní) nepřítel, protivník, sok, odpůrce |
| inīquitās, ātis, f. | nerovnost; bezpráví |
| inīquus, a, um | nestejný, nerovný; nespravedlivý; nepříznivý; mrzutý |
| inītium, iī, n. | začátek, počátek, původ |
| iniūria, ae, f. | nespravedlnost, křivda, příkoří, bezpráví |
| iniūssū (nesklonné subst., jen abl.) | bez rozkazu, proti rozkazu |
| iniūstē | nespravedlivě |
| iniūstus, a, um | nespravedlivý, protiprávní |
| innocēns, entis | nevinný, neškodící; poctivý, bezúhonný; nezištný |
| innocentia, ae, f. | neškodnost, nevina, poctivost |
| innumerābilis, e | nespočítatelný, nesčetný |
| innūptus, a, um | neprovdaný |
| inopia, ae, f. | nouze, nedostatek |
| inopīnāns, antis | nic netušící |
| inops, opis | bezmocný, ubohý |
| inperpetuum | navěky |
| inquam | říkám, pravím, povídám |
| inquiētus, a, um | neklidný |
| inquinō, āre, āvī, ātum | znečistit, pošpinit, zamazat, poskvrnit, pokálet |
| inquīrō, ere, sīvī, situm | vyhledávat, pátrat; zkoumat, bádat; vyšetřovat |
| inquīsītiō, ōnis, f. | pátrání; vyšetřování; (střv.) inkvizice |
| inquit, inquis, inquiunut | 3. os. sg: říká, pravil, 2. os. sg: říkáš, pravils, 3. os. pl.: říkají, pravili |
| insānābilis, e | nezhojitelný, nevyléčitelný; nezdravý |
| īnsānē | nerozumně, bláznivě, šíleně |
| īnsānia, ae, f. | nerozumnost, pošetilost, šílenství, bláznivé chování |
| īnsāniō, īre, īvī (iī), –, itūrus | bláznit, šílet, nerozumně jednat |
| īnsānus, a, um | duševně nemocný, smyslů zbavený, šílený |
| īnscius, a, um | nevědomý, neznalý |
| īnscrībō, ere, psī, ptum | zapsat, vepsat |
| īnscrīptiō, ōnis, f. | nápis, nadpis |
| īnsequor, ī, secūtus sum | bezprostředně následovat, jít v patách; pronásledovat, stíhat |
| īnserō, ere, seruī, sertum | vkládat, vsunout, vplétat, přimísit |
| īnserō, ere, sēvī, situm | zasévat, osívat, sázet, štěpovat |
| īnsidiae, ārum, f. | nástrahy, léčka, úklady; záloha (vojenská) |
| īnsidiōsus, a, um | s nástrahami, úkladný, zákeřný |
| īnsignis, e | označený; význačný, významný, vynikající |
| īnsipiēns, entis | pošetilý, nerozumný |
| īnsonō, āre, sonuī, – | zazvučet, zaznít, ozývat se |
| īnspectō, āre, āvī, ātum | pohlížet, opakovaně se dívat |
| īnspiciō, ere, spexī, spectum | nahlížet (dovnitř), prohlížet, zkoumat |
| īnstābilis, e | nestálý, vratký, kolísavý |
| īnstantia, ae, f. | přítomnost; stálost, trvalost; naléhání, naléhavost, závažnost |
| īnstar, –, n. (nesklonné) | stejná váha, stejná velikost, rovnováha; (+ gen.) jako, pyramidēs īnstar montium pyramidy veliké jako hory; podoba, obraz |
| īnstita, ae, f. | (střv.) kupecký krám |
| īnstitor, ōris, m. | (střv.) kupec, kramář |
| īnstitūtum, ī, n. | zvyk, zvyklost, obyčej; zřízení, ustanovení; nařízení; plán, záměr |
| īnstituō, ere, stituī, ūtum | vstavit, postavit (na něco), vložit; ustanovit, zavést, zařídit, uspořádat, organizovat; začít; vzdělávat, vyučovat |
| īnstitūtiō, ōnis, f. | zařízení; vyučování, vzdělávání; návod; soustava |
| īnstitūtum, ī, n. | zvyk, zvyklost, obyčej; zřízení, ustanovení; nařízení; plán, záměr |
| īnstō, āre, stitī, –, statūrus | stát na něčem; být blízko, nastávat, doléhat, dotírat, tísnit, svírat, dorážet; naléhat, dožadovat se |
| īnstrūmentum, ī, n. | nářadí, nástroj, prostředek; listina |
| īnstruō, ere, strūxī, structum | postavit; zřizovat; připravovat; pořádat, aciem īnstruere sešikovat; opatřit, vyzbrojit; poučit |
| īnsula, ae, f. | ostrov; blok domů |
| īnsultātiō, ōnis, f. | potupa, potupení; urážka |
| īnsultō, āre, āvī, ātum (+ dat.) | skákat, poskakovat (po něčem); posmívat se (někomu) |
| īnsultus, ūs, m. | napadení, útok, urážka; záchvat |
| īnsum, inesse, fuī, – | být uvnitř, vězet v, tkvít v, být obsažen |
| īnsuper | nadto, k tomu |
| intāctus, a, um | nedotčený, neporušený |
| integer, gra, grum | neporušený, úplný, celý; bezúhonný, poctivý |
| intellēctus, ūs, m. | porozumění; rozum, intelekt |
| intellegō, ere, lēxī, lēctum | poznat, chápat, rozumět; rozeznávat, rozlišovat, vnímat a posuzovat |
| intemperantia, ae, f. | neukázněnost, nestřídmost, nezdrženlivost, bezuzdnost |
| intendō, ere, tendī, tentum (tēnsum) | napínat, natáhnout; stupňovat, zesilovat; usilovat, snažit se (o něco, + acc.) |
| intentō, āre, āvī, ātum (+ acc.) | napřahovat, mířit, sahat (něčím); hrozit (něčím) |
| inter (+ acc.) | místně: mezi; časově: mezi, za, během, inter arma ve válce |
| intercēdō, ere, cessī, cessum | vstoupit, uplynout |
| interclūdō, ere, clūsī, clūsum | uzavřít, zamezit, znemožnit |
| interdīcō, ere, dīxī, dictum | zakázat, zapovídat; interdīcere alicui aquā et ignī zakázat někomu užívat vody a ohně (v obci) = vyhostit, (střv.) dát do klatby |
| interdiū | za dne, ve dne, přes den, během dne |
| interdum | někdy, občas, časem, chvilkami, modo – interdum hned – někdy zase |
| intereā | zatím, mezitím |
| intereō, īre, iī, itum, itūrus | zajít; zaniknout, zahynout, zemřít |
| interfector, ōris, m. | vrah |
| interficiō, ere, fēcī, fectum | usmrtit, zavraždit, zabít |
| interior, ius | vnitřní, hlouběji uvnitř ležící; bližší, důvěrnější |
| intermittō, ere, mīsī, missum | poslat mezi (něco), přerušit; opomíjet, promeškat |
| interpōnō, ere, posuī, positum | vkládat |
| interpretor, ārī, ātus sum | vykládat; překládat, tlumočit |
| interrogō, āre, āvī, ātum (+ acc., dē + abl.) | tázat se, ptát se; vyslýchat |
| interrumpō, ere, rūpī, ruptum | přetrhnout, strhnout |
| intersum, esse, fuī, – | být mezi něčím; zúčastnit se (čeho), být při něčem; interest záleží |
| intestīnus, a, um | vnitřní, domácí |
| intimus, a, um | nejvnitřnější, nejdůvěrnější |
| intrā (+ acc.) | (o místě) uvnitř, dovnitř;(o čase) v, za, během, po (dobu) |
| intremescō, ere, tremuī, – | zachvět se |
| intrō, āre, āvī, ātum | vstoupit, vkročit |
| intrōdūcō, ere, dūxī, ductum | uvést, zavést, předložit (např. žalobu) |
| introeō, īre, iī, itum | vejít, vstoupit |
| intueor, ērī, tuitus sum (+ acc.) | pohlížet, hledět, dívat se (na něco); přihlížet (k něčemu); uvažovat |
| inultus, a, um | nepomstěný |
| inūtilis, e | neužitečný |
| invādō, ere, vāsī, vāsum | vtrhnout, vpadnout; napadnout, přepadnout; zmocnit se, zachvátit |
| invalēscō, ere, valuī, – | nabývat síly, mohutnět |
| invalidus, a, um | slabý, nemocný |
| inveniō, īre, vēnī, ventum | přijít na něco; najít něco; dozvědět se |
| inventor, ōris, m. | objevitel, vynálezce |
| inventrīx, īcis, f. | objevitelka, vynálezkyně |
| investīgō, āre, āvī, ātum | slídit, stopovat, vystopovat, vypátrat; bádat, zkoumat |
| inveterātus, a, um | zestárlý; zastaralý; zakořeněný |
| invicem | navzájem, vzájemně, střídavě; spolu, mezi sebou |
| invictus, a, um | nepřemožený |
| invideō, ēre, vīdī, vīsum | závidět, závistivě pohlížet |
| invidia, ae, f. | závist, nepřejícnost; zášť, nevole; výčitka |
| invidiōsus, a, um | nanáviděný, v nenávisti |
| invidus, a, um | závistivý, nepřející |
| invīsus, a, um | nespatřený; nenáviděný; protivící se |
| invītō, āre, āvī, ātum | zvát, pozvat; vábit, lákat |
| invītus, a, um | nerad, proti vůli, nechtě, navzdory |
| invocō, āre, āvī, ātum | vzývat, volat |
| iocor, ārī, ātus sum | žertovat |
| iocōsus, a, um | žertovný, vtipný, škádlivý |
| iocus, ī, m. (v pl. i jako n.) | žert, šprým, vtip |
| ipse, ipsa, ipsum | sám, sama, samo, eō ipsō tempore právě v té době, hōc ipsō právě tím, meā ipsius operā mým vlastním přičiněním |
| īra, ae, f. | hněv, zlost, vztek |
| īrāscor, ī, īrātus sum | zlobit se, hněvat se (na někoho, + dat.) |
| īrātus, a, um | rozzlobený |
| irreparābilis, e | nenahraditelný, nenávratný, nenapravitelný |
| irrevocābilis, e | nezadržitelný, neodvolatelný, nezměnitelný; umíněný, paličatý, neústupný, nesmiřitelný |
| irrīdeō, ēre, rīsī, rīsum (+ acc.) | vysmívat se, posmívat se |
| irritus, a, um | neplatný, marný, bezvýsledný |
| irrumpō, ere, rūpī, ruptum | vtrhnout, vniknout |
| is, ea, id | ten, on; ta, ona; to, ono |
| iste, ista, istud | tenhle, tahle, tohle |
| Ister, trī, m. | Dunaj v dolním toku |
| ita | tak, takto, ut – ita jak – tak, ita nōn tak málo, quae cum ita sint poněvadž tomu tak je; ano |
| itaque | proto, a tak, tudíž |
| item | též, rovněž, a také |
| iter, itineris, n. | cesta, chůze, pochod, pouť; cesta, silnicie, ulice, dráha |
| iterō, āre, āvī, ātum | opakovat |
| iterum | podruhé, opět, znovu, zase |
| iubeō, ēre, iussī, iussum (aliquem aliquid) | přikazovat, poroučet, nařizovat (někomu něco) |
| iūcundus, a, um | příjemný, milý, lahodný, radostný |
| Iūdaeus, a, um | židovský |
| iūdex, icis, m. | soudce; (střv.) rychtář |
| iūdicia, ae, f. | (střv.) rychta |
| iūdicium, iī, n. | soud; úsudek, mínění; rozsudek |
| iūdicō, āre, āvī, ātum | soudit, rozsoudit, odsoudit; rozhodnout; uznat |
| iūgerum, ī, n. | jitro půdy (asi čtvrt hektaru), korec půdy 240 × 120 stop, lán |
| iūgis, e | plynoucí, stále tekoucí; živý, nevysychající |
| Iūlius, iī, m. | červenec |
| iungō, ere, iūnxī, iūnctum | spojovat, sdružovat, slučovat, amīcitiam iungere navázat přátelství, iungere dextram podat pravici; zapřahat; zasnoubit |
| iūnior, ius | mladší |
| Iūnius, iī, m. | červen |
| Iūnō, ōnis, f. | bohyně manželství |
| Iūppiter, Iovis, m. | Jupiter |
| iurgiōsus, a, um | haštěřivý |
| iurgium, iī, n. | hádka, hašteření, urážení |
| iurātus, ī, m. | přísežný soudce nebo porotce; (střv.) konšel |
| iūrō, āre, āvī, ātum | přísahat, zapřísahat se, přísežně prohlašovat; spiknout se |
| iūs, iūris, n. | právo, pravomoc |
| iussū (nesklonné subst., jen abl.) | na příkaz, z rozkazu |
| iussum, ī, n. | rozkaz, příkaz |
| iūstē | spravedlivě |
| iūstitia, ae, f. | spravedlnost |
| iūstus, a, um | spravedlivý; právoplatný, oprávněný; správný, náležitý, řádný |
| iuvencus, ī, m. | mladý býk, býček; mladík, jinoch |
| iuvenis, is, m. f. | mladík, mladá dívka |
| iuvenis, e | mladý |
| iuventūs, ūtis, f. | mládí; mládež |
| iuvō, āre, iūvī, iūtum (+ acc.) | obveselovat, těšit; pomáhat, podporovat, prospívat |
| iuxtā (adv.) | vedle, poblíž; právě tak, stejně, iuxtā mēcum zároveň se mnou |
| iuxtā (+ acc.) | vedle, blízko, při, u |
| Kalendae, ārum, f. | Kalendy, první den v měsíci |
| labellum, ī, n. | umyvadlo, mísa; rtík |
| lābēs, is, f. | pád, zřícení; zkáza, záhuba; úhona; skvrna; hanba |
| labium, ī, n. | ret, pysk |
| labō, āre, āvī, ātum | viklat se, kolísat; váhat, být v nejistotě |
| lābor, lābī, lāpsus sum | sunout se, smekat se, sklouznout; plynout, ubíhat |
| labor, ōris, m. | práce, námaha, úsilí; útrapa, svízel, starost |
| labōriōsē | pracně, lopotně, namáhavě |
| labōrō, āre, āvī, ātum | pracovat; namáhat se; trpět, soužit se; stonat, labōrō ex capite bolí mě hlava |
| lac, lactis, n. | mléko, lac coactum tvaroh |
| Lacedaemōn, ōnis, f. | Sparta, Lakedaimón |
| Lacedaemonius, a, um | sparťanský |
| lacer, era, erum | roztrhaný, rozedraný; zohavený |
| lacerna, ae, f. | plášť |
| lacerō, āre, āvī, ātum | trhat, rvát, drát, drásat, jitřit; mařit, kazit; lacerāre bona prohýřit jmění |
| lacertus, ī, m. | ještěrka; paže, rámě; síla |
| lacessō, ere, īvī (iī), ītum | lákat, dráždit, popouzet, proeliō lacessere k bitvě vyzývat; znepokojovat, napadat |
| lacrima, ae, f. | slza |
| lacrimō, āre, āvī, ātum | slzet; plakat |
| lacus, ūs, m. | jezero, tůň, močál; nádržka, káď |
| laedō, ere, laesī, laesum | narazit na něco, poškodit, fidem laedere porušit věrnost; urážet; ubližovat, rmoutit, trýznit; zlehčovat |
| laetitia, ae, f. | veselost, radost |
| laetor, ārī, ātus sum | radovat se, veselit se, být potěšen |
| laetus, a, um | veselý, radostný, šťastný, potěšený; tučný, vykrmený; úrodný |
| laevus, a, um | levý; hloupý, nejapný |
| lagēna, ae | láhev |
| lāniger, a, um | vlnou pokrytý; chundelatý |
| lāicus, ī, m. | (střv.) neodborník, laik |
| lāma, ae, f. | kaluž, louže |
| lambō, ere, lambī, – | lízat, olizovat; obtékat |
| lāmentābilis, e | žalostný, smutný |
| lāmentor, ārī, ātus sum | naříkat, bědovat |
| lāmentum, ī, n. | nářek, bědování |
| lāna, ae, f. | ovčí vlna; dē lāna caprīna rixārī hádat se o kozí chlup |
| lāneus, ī, m. | lán |
| langueō, ēre, uī, – | být unaven, zemdlen; churavět |
| lanius, iī, m. | řezník |
| lanx, lancis, f. | mísa, miska |
| lapicīda, ae, m. | kameník |
| lapideus, a, um | kamenný |
| lapillus, ī, m. | kamínek |
| lapis, idis, m. | kámen |
| Lār, Laris, m. | domov; (v pl.) dobří duchové předků, ochranné božstvo domácnosti |
| lāpsus, ūs, m. | smeknutí, uklouznutí; jízda, let, pád; pochybení, (střv.) lāpsus linguae přeřeknutí |
| largior, īrī, ītus sum | štědře rozdávat, hojně dávat; dát, udělovat, dopřát; promíjet |
| largitās, ātis, f. | štědrost |
| largitiō, ōnis, f. | štědré rozdávání, štědrost; shovívavost, odpuštění |
| largus, a, um | hojný, vydatný; štědrý |
| lāridum, ī, n. | tučné maso, slanina, tuk |
| lārva, ae, f. | duch zemřelého, strašidlo; maska, škraboška |
| lāscīvus, a, um | bujný, rozpustilý, nevázaný |
| lassitūdō, inis, f. | únava, ochablost, malátnost |
| lassus, a, um | unavený, ochablý |
| lātē | rozsáhle, daleko, široko |
| latebra, ae, f. | úkryt, skrýše; výmluva, záminka |
| latēns, entis | skrytý, tajný, bezpříznakový |
| lateō, ēre, uī, – | skrývat se, tajit se, žít v ústraní, být nepozorován, být neznám |
| laterālis, e | boční, postranní |
| laterīcius, a, um | cihlový |
| lāterna, ae, f. | svítilna, lampa |
| latex, icis, m. | tekutina; vláha; mok, víno, šťáva |
| Latīnē | latinsky |
| Latīnus, a, um | latinský |
| lātiō, ōnis, m. | nesení, donesení |
| lātitūdō, inis, f. | rozlehlost, šířka |
| Latium, iī, n. | Latium = území ve střední Itálii s Římem |
| lātrō, āre, āvī, ātum | štěkat |
| latrō, ōnis, m. | lupič, loupežník, zbojník; žoldnéř |
| latrōcinium, iī, n. | žoldnéřská služba; zbojnictví, loupežnictví, loupež |
| lātus, a, um | rozsáhlý, prostranný; daleký, široký; obšírný, per lātus obšírně |
| latus, lateris, n. | bok, strana |
| laudātor, ōris, m. | vychvalovatel, chvalořečník, velebitel, oslavovatel |
| laudō, āre, āvī, ātum | chválit, velebit |
| laureātus, a, um | vavřínem ozdobený, ověnčený |
| laurus, ī, f. | vavřín, vavřínový věnec, vavřínová ratolest |
| laurus, ūs, f. | vavřín, vavřínový věnec, vavřínová ratolest |
| laus, laudis, f. | chvála, pochvala, uznání; chválihodný čin; sláva; (v pl.) přednosti; chvalořeči |
| lavō, āre, lāvī, lautum | mýt, umývat, smáčet, oplachovat, koupat se |
| laxus, a, um | volný, uvolněný; popuštěný, roztažený |
| lea, ae, f. | lvice |
| leaena, ae, f. | lvice |
| lebēs, ētis, m. | kotel, kotlík |
| lēctiō, ōnis, f. | sbírání, vybírání; četba, čtení |
| lēctor, ōris, m. | čtenář, předčítatel |
| lēctus, a, um | vybraný, výborný |
| lectus, ī, m. | lože, lůžko, postel; lehátko, pohovka |
| lēgātus, ī, m. | vyslanec, posel, legát |
| legiō, ōnis, f. | legie (3 – 6 tisíc vojáků); výběr, vybrané mužstvo; vojenská výzva, branný lid, vojsko |
| lēgitimus, a, um | zákonitý, zákonem stanovený; řádný |
| legō, ere, lēgī, lēctum | sbírat, shromažďovat; číst (=sbírat písmena); vybírat si, volit, určit |
| leniō, īre, īvī (iī), ītum | mírnit, uklidňovat, utěšovat, chlácholit, zjemňovat |
| lēnis, e | pomalý, mírný, tichý, jemný; vlídný, laskavý, milostivý |
| lēniter | pomalu, zvolna, mírně, tiše, jemně; vlídně, laskavě, milostivě |
| lēns, lentis, f. | čočka |
| lentē | pomalu, zvolna, zdlouhavě; klidně |
| lentus, a, um | ohebný, pružný; tuhý, neoblomný, vytrvalý; zdlouhavý, liknavý; klidný, pohodlný; necitelný, netečný |
| leō, leōnis, m. | lev |
| lepus, oris, m. | zajíc |
| lētum, ī, n. | smrt, záhuba |
| levis, e | lehký; snesitelný; nepatrný, skrovný; lehkomyslný, nespolehlivý; slabý; rozmarný |
| lēvis, e | hladký, uhlazený; holý, lysý, bezvousý; lesklý |
| leviter | lehce, nepatrně, trochu |
| lēvō, āre, āvī, ātum | hladit, leštit |
| levō, āre, āvī, ātum | ulehčovat, zmírňovat, ulevovat; nadlehčovat, nadnášet, pozvednout |
| lēx, lēgis, f. | zákon, pravidlo, ustanovení, lēgem ferre navrhnout zákon; smlouva, podmínka smlouvy, cum sē sub lēgēs trādiderit až se podrobí podmínkám |
| libellus, ī, m. | knížečka, spis, traktát; žaloba; žádost; vyhláška |
| libēns, entis | rád, ochoten; dobrovolný |
| libenter | ochotně, rád; dobrovolně |
| liber, brī, m. | kniha; lýko |
| līber, era, erum | svobodný, volný, nezávislý; osvobozený, nespoutaný, neomezený, līber iūre zproštěný práva, mōrēs līberī nevázané mravy; dovolený; upřímný, smělý |
| līberālis, e | týkající se svobodného člověka, důstojný, artificia līberālia zaměstnání důstojné svobodného člověka; čestný, šlechetný, ušlechtilý; vlídný, laskavý; štědrý |
| līberālitās, ātis, f. | jednání důstojné svobodného člověka; čestnost, šlechetnost, ušlechtilost; laskavost; štědrost |
| līberātor, ōris, m. | osvoboditel |
| līberī, ōrum, m. | děti; svobodní členové rodiny (neotroci) |
| līberō, āre, āvī, ātum | osvobozovat, propustit, uvolnit, zprostit (čeho, + abl.) |
| lībertās, ātis, f. | svoboda, volnost, osvobození; (v pl., střv.) svobody (práva) |
| lībertīnus, ī, m. | propuštěnec |
| libet, ēre, libuit (libitum est) | je libo |
| libīdō, inis, f. | záliba, chuť, touha, žádostivost |
| libita, ōrum, n. | libost, choutky |
| lībō, āre, āvī, ātum | konat úlitbu, obětovat; upíjet, okoušet, ubírat; lehce se dotknout |
| lībra, ae, f. | váha, hmotnost, libra, lībram pondō o váze libry |
| lībum, ī, n. | obětní koláč |
| licentia, ae, f. | volnost, libovůle; svévolnost, drzost; dovolení |
| licet, ēre, licuit (licitum est) | je dovoleno, lze, smí se; je na prodej |
| licet (spojka) | i když, třebaže |
| līcium, iī, n. | nit, stužka |
| līctor, ōris, m. | liktor (zřízenec vyšších úředníků) |
| ligneus, a, um | dřevěný |
| lignum, ī, n. | dřevo, dříví |
| ligō, āre, āvī, ātum | vázat, svázat, spojit |
| ligō, ōnis, m. | krumpáč, motyka |
| ligurriō, īre, īvī (iī), ītum | lízat, olizovat, mlsat; mít laskominy |
| ligustrum, ī, n. | ptačí zob |
| līlium, iī, n. | lilie |
| līma, ae, f. | pilník |
| limbus, ī, m. | obruba, lem, okraj |
| līmen, inis, n. | práh, ā līmine od základu; příbytek, dům |
| līmes, itis, m. | hranice, pomezí, mez; pěšina, stezka |
| līnea, ae, f. | nit, provázek; čára; řada |
| līneus, a, um | lněný, plátěný |
| lingō, ere, līnxī, līnctum | lízat |
| lingua, ae, f. | jazyk; řeč, jazyk, mluva |
| līnicida, ae, m. | pláteník |
| liniō, īre, īvī, ītum | natírat, mazat |
| linō, ere, lēvī (līvī), litum | natírat, potírat, mazat; zašpinit; smazat |
| linquō, ere, līquī, – | zanechat, opouštět |
| linter, trī, m. | člun, loďka; koryto, necky |
| linteum, ī, n. | plátno; plachta; plátěný šátek |
| liqueō, ēre, liquī (licuī), – | být čistý, jasný, průhledný, liquet je zřejmé |
| liquidus, a, um | tekutý, plynný; čistý, jasný |
| liquō, āre, āvī, ātum | rozpouštět, tavit; cedit |
| līquor, ōris, m. | tekutina; voda; šťáva; víno |
| līs, lītis, f. | spor, hádka, svár |
| lītigō, āre, āvī, ātum | hádat se, přít se |
| littera, ae, f. | písmeno; (v pl.) listina, dopis; literatura, vědy |
| litterālis, e | písemný |
| līvor, ōris, m. | modřina; závist |
| lītus, oris, n. | břeh, pobřeží |
| lixa, ae, m. | markytán |
| loca, ōrum, n. | místa v krajině |
| locō (+ gen.) | místo |
| locō, āre, āvī, ātum | umístit, usídlit, ubytovat; pronajmout, půjčit |
| locuplēs, ētis | bohatý, zámožný; solventní |
| locus, ī, m. | místo, (v pl.) místa v knihách |
| longē | daleko |
| longitūdō, inis, f. | délka |
| longus, a, um | dlouhý, táhlý; daleký; dlouhotrvající, zdlouhavý |
| loquāx, ācis | povídavý, mnohomluvný, žvanivý; bublavý; štěbetavý, švitorný |
| loquor, loquī, locūtus sum | mluvit, hovořit, povídat, promlouvat |
| lōrica, ae, f. | brnění, krunýř |
| lōrum, ī, n. | řemen; oprať, otěž; bič, důtky |
| lūceō, ēre, lūxī, – | svítat; svítit, být jasný, skvít se |
| lucerna, ae, f. | svítilna, lampa |
| lūcidus, a, um | zářivý, zářící, svítící; jasný, lesklý, světlý |
| lucror, ārī, ātus sum | získávat, vydělávat, nabývat; obohatit se: lucrandī animō z touhy se obohatit |
| lucrum, ī, n. | zisk, výdělek; prospěch; zištnost; bohatství |
| lūctus, ūs, m. | žal, smutek; smuteční šat |
| lūcus, ī, m. | háj, les |
| lūdibrium, iī, n. | posměch; hračka, hříčka, zábava |
| lūdō, ere, lūsī, lūsum | hrát si, bavit se; posmívat se |
| lūdus, ī, m. | hra, zábava; divadelní hra; hřiště, cviciště; škola, lūdus gladiātōrius gladiátorská škola; hračka |
| luēs, is, f. | nákaza, mor |
| lūgeō, ēre, lūxī, – | truchlit, lkát, naříkat |
| lūmen, inis, n. | světlo, osvětlení, záře; lesk, třpyt |
| lūna, ae, f. | měsíc (na obloze) |
| luō, ere, luī, – | zbavit (závazku); odčinit, splatit, poenam luere odpykat trest |
| lupa, ae, f. | vlčice |
| lupānar, āris, n. | nevěstinec |
| lupus, ī, m. | vlk |
| Lūsitānia, ae, f | Hispānia Ulterior, území dnešního Portugalska |
| lūsor, ōris, m. | hráč; básník, pěvec, skladatel: lūsor amōrum skladatel milostných básní |
| lūstrō, āre, āvī, ātum | očišťovat; zkoumat, prohlížet; osvětlovat |
| lustrum, ī, n. | močál; brloh, doupě; houština |
| lūstrum, ī, n. | očišťování, očista; pětiletí |
| lūsus, ūs, m. | hra; žert; hříčka |
| Lutētia, ae, f. | Paříž |
| lūteus, a, um | žlutý, nažloutlý |
| luteus, a, um | blátivý, zablácený; bezcenný |
| lūtra, ae, f. | vydra |
| lutum, ī, n. | bláto, bahno, hlína, jíl |
| lūx, lūcis, f. | světlo, záře, den, luce ve dne |
| luxuria, ae, f. | přepych, rozmařilost, hýřivost, marnotratnost |
| luxuriēs, ēī, f. | přepych, rozmařilost, hýřivost, marnotratnost |
| lynx, lyncis, m. f. | rys |
| lyra, ae, f. | lyra, loutna; lyrická báseň |
| macellum, ī, n. | (střv.) masný krám |
| macellus, ī, m. | (střv.) masný krám |
| māchina, ae, f. | stroj; válec; páka |
| māchinor, ārī, ātus sum | strojit, chystat, vymýšlet |
| mactus, a, um (jen vok. + esse) | zveličený, oslavený, macte virtūte estō čest buď tvé statečnosti, tē macte esse iubeō přeju ti odvahu, macte nazdar |
| mactō, āre, āvī, ātum | obětovat, zabíjet, trestat |
| macula, ae, f. | skvrna |
| madēscō, ere, maduī | být vlhký |
| maeror, ōris, m. | zármutek, smutek, žal |
| maestitia, ae, f. | smutek, zármutek |
| maestus, a, um | zarmoucený, smutný, nešťastný |
| mage | více, spíše |
| magicus, a, um | kouzelnický, kouzelný |
| magis | více, spíše, mīror magis spíše se podivuji, nīlō magis o nic více |
| magister, trī, m. | učitel; správce, magister pecoris vrchní pastýř; velitel, magister equitum velitel jízdy; (střv.) univerzitní mistr; (střv.) magister cīvium purkmistr |
| magistra, ae, f. | učitelka; vyšší nadřízená |
| magistrātus, ūs, m. | úřad; úředník |
| magnificentia, ae, f. | velkolepost, skvělost |
| magnificō, āre, āvī, ātum | velebit, chválit |
| magnificus, a, um | velkolepý, skvělý, honosný |
| magnitūdō, inis, f. | velikost, rozsáhlost; závažnost, důležitost |
| magnopere | velmi, velice |
| magnus, a, um | velký |
| Maiālis, e | květnový, májový |
| maiestās, ātis, f. | (střv.) vznešenost, majestát; Maiestās Carolina zákoník Karla IV. |
| maior, ius | větší, nātū maior starší |
| maiōrēs, um, m. | předkové, mōre maiōrum podle zvyku předků |
| Maius, iī, m. | květen |
| māla, ae, f. | čelist; líce |
| male | špatně, zle |
| maleficium, iī, n. | zlý skutek, zločin |
| malleus, ī, m. | kladivo; palice |
| mālō, mālle, māluī, – | dávat přednost (čemu), raději chtít (co) |
| malum, ī, n. | zlo, špatnost, neřest; neštěstí, nehoda; (v pl.) bída, ubohost |
| mālum, ī, n. | jablko |
| mālus, ī, m. | stěžeň, stožár, pilíř |
| mālus, ī, f. | jabloň |
| malus, a, um | špatný, zlý; škodlivý, zhoubný; nešťastný, bídný, prokletý |
| mamma, ae, f. | prs, ňadro |
| mancipium, iī, n. | formálně pořízený majetek; otroctví |
| mancipō, āre, āvī, ātum | odevzdat, mancipāre vinculīs spoutat |
| mandātum, ī, n. | rozkaz, příkaz, zadaný úkol |
| mandō, āre, āvī, ātum | odevzdat, svěřit; udělit, propůjčit; uložit, nařídit |
| mandō, ere, mandī, mānsum | kousat, hryzat, žvýkat |
| māne (nesklonné subst., jen abl.) | ráno, zrána, valdē māne časně ráno |
| maneō, ēre, mānsī, –, mānsūrus | zůstávat, setrvat, trvat; dochovat se; (přech.) očekávat |
| Mānēs, ium, m. | duše zemřelých |
| manifestō, āre, āvī, ātum | zjevit, projevit, prokázat |
| manifestus, a, um | usvědčený, prokázaný; zřejmý, zjevný, jasně patrný |
| manipulus, ī, m. | hrst, přehršle, náruč; četa, manipul |
| manus, ūs, f. | ruka; hrstka, parva manus malý vojenský oddíl; manū cōnserere střetnout se; manū fortis osobně statečný; brevī manū krátkou cestou |
| manuscrīptum, ī, n. | (střv.) rukopis |
| marca, ae, f. | hřivna |
| marchiō, ōnis, m. | (střv.) markrabě |
| mare, is, n. | moře |
| margarīta, ae, f. | perla |
| margō, inis, m. | okraj |
| maritimus, a, um | mořský, přímořský, imperium maritimum nadvláda na moři |
| marītus, a, um | manželský |
| marītus, ī, m. | manžel, ženich |
| marmor, oris, n. | mramor, dílo vytesané z mramoru |
| marmoreus, a, um | mramorový, z mramoru |
| Mārs, Martis, m. | bůh války Mars |
| Martius, iī, m. | březen |
| martyr, yris, m. | (střv.) mučedník; svědek |
| mās, maris, m. | samec, muž |
| massa, ae, f. | tvárná hmota, kus hmoty, hrouda; dav, zástup |
| Massilia, ae, f. | Marseille |
| māter, tris, f. | matka |
| māteriēs, ēī, f. | látka, hmota; příčina, zárodek |
| māteria, ae, f. | látka, hmota; příčina, zárodek |
| mātrimōnium, iī, n. | manželství |
| mātrōna, ae, f. | paní, manželka |
| mātūrē | včas, v pravý čas; brzy |
| mātūrēscō, ere, māturuī, – | zrát, uzrát; dospět |
| mātūrius | dřív, předčasně |
| mātūrus, a, um | zralý (i o čase); včasný; dospělý |
| maximē | nejvíce |
| maximus, a, um | největší |
| meātus, ūs, m. | chůze, let, pohyb, dráha |
| mēcum | se mnou |
| medeor, ērī, – (+ dat.) | léčit, hojit |
| medicāmen, inis, n. | lék; kouzelný prostředek; líčidlo |
| medicāmentum, ī, n. | lék; kouzelný prostředek; líčidlo |
| medicīna, ae, f. | lék; lékařství |
| medicus, a, um | lékařský |
| medicus, ī, m. | lékař |
| medietās, ātis, f. | polovina, střed |
| mediocris, e | prostřední, nevelký |
| mediocritās, ātis, f. | prostřednost, průměrnost; střední cesta |
| Mediolānum, ī, n. | Milán |
| meditor, ārī, ātus sum (+ acc.) | přemýšlet, přemítat (o něčem) |
| medium, iī, n. | střed, prostředek; veřejnost |
| medius, a, um | střední, prostřední |
| mel, mellis, n. | med |
| meliōrō, āre, āvī, ātum | zlepšit |
| melior, ius | lepší |
| melius | lépe |
| membrum, ī, n. | úd, končetina; člen |
| meminī, meminisse | pamatovat se, mementō morī pamatuj na smrt |
| memor, oris | pamětlivý, pamatující se, memor īra nesmiřitelný hněv |
| memorābilis, e | pamětihodný, znamenitý |
| memoria, ae, f. | paměť, vzpomínka, upomínka, památka, memoriā tenēre pamatovat si |
| memorō, āre, āvī, ātum | připomínat, zmiňovat; vyprávět, vykládat; zapsat, zaznamenat |
| mendācium, iī. m. | lež |
| mendāx, ācis | lživý, prolhaný |
| mendīcus, ī, m. | žebrák; (střv.) chudý student |
| mēns, mentis, f. | mysl, duch, vīrēs mentis fantazie; myšlení, smýšlení |
| mēnsa, ae, f. | jídelní stůl; jídlo, hody, mēnsae secundae zákusky; jídelna; směnárnický stůl |
| mēnsis, is, m. | měsíc (část roku) |
| mēnsūra, ae, f. | měření, míra |
| mentiō, ōnis, f. | zmínka |
| mentior, īrī, ītus sum | lhát, vylhat, předstírat |
| meō, āre, āvī, ātum | jít, chodit, přecházet, vkročit |
| mercātor, ōris, m. | kupec, obchodník |
| mercēs, ēdis, f. | mzda, plat, žold; odměna; cena |
| mercor, ārī, ātus sum | kupovat |
| mereō, ēre, uī, – | zasloužit (si) |
| mereor, ērī, itus sum | zasloužit (si) |
| merges, itis, f. | snop |
| mergō, ere, mersī, mersum | ponořovat, potopit, zatopit; skrýt, schovat |
| meritum, ī, n. | výdělek, mzda, zásluha, meritō zaslouženě |
| merx, mercis, f. | zboží |
| messis, is, f. | žeň, sklizeň |
| merus, a, um | čistý, nesmíšený, pravý, ryzí, upřímný |
| mēta, ae, f. | cíl, meta; kuželovitý sloup v cirku; hranice, konec |
| metallum, ī, n. | kov; (v pl.) rudné doly |
| methodus, ī, f. | cesta, způsob bádání, metoda |
| mētior, īrī, ītus sum | měřit, vyměřovat, přeměřovat |
| metō, ere, messuī, messum | žnout, kosit, sklízet |
| metuō, ere, uī, – | bát se, obávat se (+ acc.: něčeho, někoho; + dat.: o něco, o někoho) |
| metus, ūs, m. | strach, bázeň, obava metū ze strachu |
| meus, mea, meum | můj |
| micō, āre, uī, – | míhat se, kmitat, třpytit se |
| migrō, āre, āvī, ātum | stěhovat se, odstěhovat se |
| mīles, itis, m. | voják, (střv.) rytíř |
| mīlitārēs, ium, m. | vojenské osoby, vojáci |
| mīlitāris, e | vojenský, bojovný, manū mīlitārī vojenskou silou |
| mīlitia, ae, f. | vojenská služba, vojna, domī mīlitiaeque v míru i ve válce; (střv.) rytířská jízda |
| mīmus, ī, m. | mimický herec, mim; mimická hra |
| migrō, āre, āvī, ātum | stěhovat se, odstěhovat se |
| mīlle, –, f. (v sg. nesklonné) | tisíc |
| milliārium, iī, n. | milník, míle (česká 11,2 km) |
| minae, ārum, f. | výhrůžky, hrozby, pohružky; hradební cimbuří |
| minimē | nejméně |
| minimus, a, um | nejmenší |
| minister, tra, trum | pomocný, služebný |
| minister, trī, m. | pomocník, pomahač, sluha, služebník |
| ministra, ae, f. | pomocnice, služka |
| ministrō, āre, āvī, ātum | posluhovat |
| mingō, ere, mīnxī, mictum | čůrat, močit |
| minor, ārī, ātus sum | vyčnívat; hrozit, vyhrožovat |
| minor, minus | menší, nātū minor mladší |
| minuō, ere, uī, ūtum | zmenšovat, zeslabovat; lámat na kousky |
| minus | méně, nīlō minus o nic méně |
| mīrābilis, e | podivuhodný, zvláštní |
| mīrāculum, ī, n. | zjev, zázrak, div |
| mīrē | podivuhodně, zvláštně |
| mīrificus, a, um | podivuhodný, divotvorný, zázračný |
| mīror, ārī, ātus sum (+ acc.) | divit se, podivovat se; obdivovat |
| mīrus, a, um | divný, podivný, podivuhodný, zvláštní |
| misceō, ēre, miscuī, mixtum (mistum) | míchat, mísit, namíchat; uvádět ve zmatek, bouřit, pobuřovat |
| miser, era, erum | bídný, ubohý, heu mē miserum běda mně nešťastnému; špatný |
| miserābilis, e | žalostný, politováníhodný |
| misereor, ērī, itus sum (alicuius) | smilovat se, slitovat se (nad někým), cítit soustrast (s někým) |
| miseret, ēre, – | být líto, miseret mē (alicuius reī) je mi líto (něčeho) |
| miseria, ae, f. | bída, utrpení, neštěstí, žalost, (v pl.) útrapy |
| misericordia, ae, f. | slitování, milosrdenství, soustrast, soucit, lítost |
| miseror, ārī, ātus sum | litovat, mít soucit (+ dat.: s někým); naříkat, plakat, miserārī cāsum naříkat nad osudem; želet |
| missa, ae, f. | (střv.) bohoslužba, mše |
| mītēscō, ere, –, – | měknout, povolovat |
| mītis, e | jemný, měkký; klidný, mírný; zralý, sladký |
| mittō, ere, mīsī, missum | poslat, vyslat; házet, mrštit, svrhnout; propustit, rozpustit, vypustit, vōx missa vyřčená slova |
| mōbilis, e | pohyblivý; nestálý, vrtkavý |
| mōbilitās, ātis, f. | pohyblivost, rychlost; nestálost, vrtkavost |
| modestē | umírněně |
| modestia, ae, f. | uměřenost, střídmost, skromnost; umírněnost, kázeň, poslušnost; mravnost, cudnost, stydlivost, čest |
| modestus, a, um | umírněný, mírný, skromný, střídmý; skrovný |
| modicus, a, um | mírný, střídmý, přiměřený; skrovný, nepatrný, nevelký |
| modius, iī, m. | měřice = římská obilní míra (8,75 l) |
| modo | jen, pouze; hned |
| modus, ī, m. | způsob; míra, mez; takt, rytmus, melodie |
| moenia, ium, n. | hradby, násep, val |
| Moenus, ī, m. | Mohan (přítok Rýna) |
| Moesia, ae, f. | Moesie (území nynějšího Srbska a Bulharska) |
| mola, ae, f. | mlýnský kámen; mlýn; mouka |
| molendīnum, ī, n. | mlýn |
| mōlēs, is, f. | hmota, spousta, mohutná stavba; námaha |
| molestē | těžce, obtížně |
| molestia, ae, f. | obtíž, potíž, svízel, problém, nepříjemnost |
| molestus, a, um | obtížný, svízelný; nepříjemný, protivný, škodlivý |
| mōlior, īrī, ītus sum | usilovat, multā mōlīrī usilovat o mnoho věcí; chystat; pachtit se |
| mōlītiō, ōnis, f. | stržení, odklizení |
| molliō, īre, īvī (iī), ītum | změkčovat, zmírňovat; mollīre glaebās rozmělňovat hroudy |
| mollis, e | měkký, vláčný, poddajný, ohebný; jemný, citlivý, choulostivý, změkčilý |
| molō, ere, uī, itum | mlít |
| monachus, ī, m. | (střv.) mnich |
| monastērium, iī, n. | (střv.) klášter |
| moneō, ēre, uī, itum | napomínat; upomínat; připomínat; upozorňovat, varovat |
| moneta, ae, f. | mince |
| monīle, is, n. | řetěz na krk, náhrdelník |
| monitiō, ōnis, f. | napomenutí; upomínka |
| monitum, ī, n. (obvykle v pl.) | napomenutí, nabádání |
| monitus, ūs, m. | napomenutí, výstraha, rada |
| mōns, montis, m. | hora, pohoří, pahorek, kopec; (v pl.) rudné doly |
| mōnstrō, āre, āvī, ātum | ukazovat, poučovat, radit |
| mōnstrum, ī, n. | obluda, netvor; nadpřirozený úkaz, zjevení |
| montānus, a, um | horský |
| montānus, ī, m. | horal; horník; obyvatel horního města |
| monumentum, ī, n. | památka, památník, pomník |
| mora, ae, f. | prodlení, zdržení, odklad, průtah, meškání; překážka |
| morbus, ī, m. | nemoc, choroba |
| mordāx, cis | kousavý |
| mordeō, ēre, momordī, morsum | kousat, hryzat, hlodat, sžírat |
| morior, morī, mortuus sum, moritūrus | umírat, zemřít |
| moror, ārī, ātus sum | prodlévat, meškat, zdržovat se, zůstávat, otálet |
| mōrōsus, a, um | mrzutý, nerudný |
| mors, mortis, f. | smrt, úmrtí |
| mortālis, e | smrtelný |
| mortālis, is, m. | smrtelník, člověk |
| mortifer, era, erum | smrtonosný, smrtící |
| mortuus, a, um | mrtvý, zemřelý, zesnulý |
| mōs, mōris, m. | zvyk, obyčej; způsob; (v pl.) mravy, chování, povaha |
| mōtus, ūs, m. | pohyb, hnutí, mávnutí; popud, hnutí mysli (vášeň, rozčilení, nadšení), mōtū propriō z vlastního popudu; nepokoj, vzruch |
| moveō, ēre, mōvī, mōtum | hýbat, pohnout, uvést v pohyb, bellum movēre rozpoutat válku; vyhánět, vytlačovat; dojímat; zneklidňovat, znepokojovat |
| mox | brzy, potom |
| mūgītus, ūs, m. | bučení, řev |
| mulier, eris, f. | žena |
| Multāvia, ae, f. | Vltava |
| multiplex, icis | mnohonásobný, rozmanitý |
| multitūdō, inis, f. | množství |
| multō, āre, āvī, ātum | pokutovat, trestat |
| multō | mnohem, o mnoho |
| multotiēns | mnohokrát |
| multum | mnoho, hodně; velice, hojně |
| multus, a, um | mnohý, četný |
| mundus, a, um | čistý; řádný, slušný; dostačující |
| mundus, ī, m. | upravení zevnějšku; svět |
| mūnicipium, iī, n. | malé město; (střv.) královské město |
| mūniō, īre, īvī (iī), ītum | opevňovat |
| mūnītiō, ōnis, f. | opevnění, hradba; opevňování |
| mūnītus, a, um | opevněný |
| mūnus, eris, n. | povinnost; úřad; služba; dar, přízeň |
| mūrālis, e | hradební, corōna mūrālis věnec pro toho, kdo první zdolal hradby |
| murmur, uris, n. | mručení, hučení, hukot, hluk, šum, mrmlání, huhlání, reptání, mumlání, šepot |
| mūrus, ī, m. | zeď, hradba, coctilēs mūrī zdi z pálených cihel |
| mūs, mūris, m. | myš |
| Mūsa, ae, f. | Múza |
| musca, ae, f. | moucha |
| mūsculus, ī, m. | sval; myška |
| muscus, ī, m. | mech |
| mūsica, ae, f. | hudba |
| mūtābilis, e | proměnlivý |
| mūtātiō, ōnis, f. | změna, proměna |
| mūtō, āre, āvī, ātum | měnit, změnit, vyměňovat |
| mūtuor, ārī, ātus sum | půjčit si |
| mūtus, a, um | němý; tichý |
| mūtuum, ī, n. | dluh, závazek půjčky |
| mūtuus, a, um | vzájemný, oboustranný; výměnný; vypůjčený |
| mystērium, iī, n. | (střv.) tajemství, pl.: tajné obřady pro zasvěcené |
| nam | neboť; vždyť; totiž |
| namque | neboť; vždyť; totiž |
| nancīscor, ī, na(n)ctus sum | nalézt, nabýt, dosáhnout |
| nāris, is, f. | nozdra; (v pl.) nos |
| narrātiō, ōnis, f. | vyprávění |
| narrō, āre, āvī, ātum | vypravovat |
| nāscor, nāscī, nātus sum | rodit se, narodit se, pocházet |
| nāsus, ī, m. | nos; vkus; vtip |
| nātālis, e | narozeninový; diēs nātālis narozeniny |
| nātiō, ōnis, f. | národ; rod; narození |
| natis, is, f. (obvykle v pl.) | hýždě |
| natō, āre, āvī, ātum | plavat, plout; téci, přetékat; kolísat, být nejistý |
| nātū (nesklonné subst., jen abl.) | rodem, narozením; věkem: nātū maior starší |
| nātūra, ae, f. | příroda; přirozenost; narození; povaha |
| nātūrālis, e | přirozený; přírodní; rodný |
| nātus, a, um | narozený, sēdecim annōs nātus šestnáctiletý |
| naufragium, iī, n. | ztroskotání lodi; vrak |
| naufragus, ī, m. | trosečník |
| nauta, ae, m. | lodník, plavec, námořník |
| nāvālis, e | lodní, námořní; corōna nāvālis věnec pro vítěze námořní bitvy |
| nāvē | horlivě, přičinlivě, agilně, čile |
| nāvicula, ae | loďka |
| nāvigō, āre, āvī, ātum | plavit se, plout |
| nāvis, is, f. | loď |
| nāvita, ae, m. | lodník, plavec, námořník |
| nāviter | horlivě, přičinlivě, agilně, čile |
| nāvō, āre, āvī, ātum | horlivě, usilovně konat, operam nāvāre usilovně pracovat |
| nāvus, a, um | horlivý, přičinlivý, agilní, čilý |
| nē (záporná spojka v konj.) | ať ne-, aby ne-, že ne- |
| Neāpolis, is, f. | Neapol |
| nebula, ae, f. | mlha, pára, mračno, kouř |
| nec | ani, a ne, a ne-, nec – nec ani – ani; avšak ne-, nec diū pāx mānsit avšak dlouho mír netrval; nec nōn rovněž, jistě také; nec enim neboť ne-, ovšem ne- |
| necessāriō | nutně, nezbytně, naléhavě; přesvědčivě |
| necessārius, a, um | nutný, nezbytný, naléhavý, potřebný; přesvědčivý |
| necessārius, iī, m. | blízký příbuzný |
| necesse est | je nutno, třeba, musí se |
| necessitās, ātis, f. | nutnost, nezbytnost, naléhavost; pouto, svazek, poměr |
| necne | či ne, či nikoli |
| necō, āre, āvī, ātum | zabít, usmrtit; zničit, zkazit |
| nectar, aris, n. | nektar, nápoj bohů, sladký nápoj |
| nēdum | aby zatím ne; neřku-li, natož pak; tím spíše, tím více |
| nefās, (nesklonné), n. | hřích, hanebnost, zločin proti božskému právu, nefās est není dovoleno, per vetitum nefās zakázaným hříchem, per nefās nedovoleně |
| neglegentia, ae, f. | nedbalost, zanedbávání |
| neglegō, ere, lēxī, lēctum | nedbat, zanedbávat, nestarat se; málo si cenit, opovrhovat |
| negō, āre, āvī, ātum | popírat, zapírat; odpírat |
| negōtium, iī, n. | zaměstnání, práce, veřejná činnost, úkol; záležitost, věc, poměry, stav, rēī pūblicae negōtia státnické záležitosti |
| nēmō | nikdo, žádný, nōn nēmō leckterý, nēmō amīcōrum nikdo z přátel |
| nempe | ovšem, zajisté, patrně |
| nemus, oris, n. | les, háj |
| neu | a aby ne, a kéž ne |
| nēve | a aby ne, a kéž ne |
| neō, nēre, nēvī, nētum | příst; vyšívat |
| nepōs, ōtis, m. | vnuk, potomek |
| neptis, is, f. | vnučka |
| nervus, ī, m. | tětiva, struna; provaz, řemen; nerv |
| nēquam (nesklonné) | ničemný, špatný, neužitečný; bídný, ubohý |
| neque | ani, a ne, a ne-, neque – neque ani – ani; avšak ne-, neque diū pāx mānsit avšak dlouho mír netrval |
| nequeō, īre, īvī (iī), itum | nemoci, nebýt schopen |
| nēquior, ius | ničemnější, špatnější, neužitečnější; ubožejší |
| nēquissimus, a, um | nejničemnější, nejšpatnější, nejneužitečnější; nejubožejší |
| nesciō, īre, īvī (iī), ītum | nevědět, neznat, neumět |
| nescius, a, um | nevědoucí, neznalý, neumějící; neznámý, neque nescium habēbat a dobře věděl |
| neuter, tra, trum | žádný z obou |
| nex, necis, f. | násilná smrt, vražda, zabití, porážka (zvířete), iūs vītae necisque právo nad životem a smrtí |
| nictō, āre, āvī, ātum | mrkat |
| nīdor, ōris, m. | zápach, výpar |
| nīdus, ī, m. | hnízdo |
| niger, nigra, nigrum | černý, tmavý, temný; zlý |
| nihil | nic, nihilō (u kompar.) o nic, nihilī esse za nic nestát, nihil est není důvod proč |
| nī | (s ind.) jestliže ne; (s konj.) kdyby ne; (po záporu) leda, leč, než |
| nīl | nic |
| nimbus, ī, m. | mrak; déšť |
| nimis | příliš, nadmíru, velmi |
| nimium | příliš, nadmíru, velmi |
| nimius, a, um | přílišný, neobyčejně veliký, neznající míry |
| ning(u)it, ere, ninxit | sněžit |
| nisi | (s ind.) jestliže ne; (s konj.) kdyby ne; (po záporu) leda, leč, než |
| nīsus, ūs, m. | opírání, vzpírání, vzepření; pud; touha; úsilí |
| nītēdula, ae, f. | sysel |
| nītor, nītī, (nīxus) nīsus sum | opírat se; namáhat se, usilovat; toužit, dychtit |
| nitor, ōris, m. | lesk, třpyt, záře; půvab |
| niveus, a, um | sněhový; sněhobílý, bělostný |
| nix, nivis, f. | sníh, (v pl.) závěje |
| nō, āre, āvī, – | plout, plavat |
| nōbilēs, ium, m. | šlechta, šlechtici |
| nōbilis, e | znatelný; známý, proslulý; vznešený, urozený, šlechtický; ušlechtilý |
| nōbilitās, ātis, f. | proslulost, sláva; vznešenost, urozenost; šlechta; ušlechtilost |
| nōbīscum | s námi |
| nocēns, entis | škodlivý; provinilý, zločinný |
| noceō, ēre, uī, itum | škodit, provinit se |
| noctū | v noci |
| noctua, ae, f. | sova |
| nocturnus, a, um | noční |
| nōlō, nōlle, nōluī, – | nechtít, nepřát si, nebýt ochoten |
| nōmen, inis, n. | jméno, název; rod, kmen |
| nōminātim | jmenovitě, výslovně |
| nōminō, āre, āvī, ātum | jmenovat, nazývat; udat; jmenovat do úřadu |
| nōn | ne- (záporná částice), nōn quod nōn ne že by |
| Nōnae, ārum, f. | Nony (7. nebo 5. den měsíce, vlastně 9 dní před Idami) |
| nōndum | ještě ne, dosud ne |
| nōnne | zdali ne-, což ne- |
| nōnnūllus, a, um | některý, nějaký |
| nōnnumquam | někdy, leckdy |
| nōnnunquam | někdy, leckdy |
| nōnus, a, um | devátý |
| nōs | my |
| nōscō, ere, nōvī, nōtum | poznávat, znát, vědět |
| noster, nostra, nostrum | náš |
| nota, ae, f. | značka, známka (stopa), znamení; poznámka |
| notārius, iī, m. | písař; (střv.) notář |
| notō, āre, āvī, ātum | označovat, poznamenávat, notā bene dobře si poznamenej; kárat, plísnit, vytýkat; všímat si |
| nōtus, a, um | poznaný, známý, nechvalně známý; znalý |
| novem | devět |
| November, bris, m. | listopad |
| noverca, ae, f. | nevlastní matka, macecha |
| novissimus, a, um | nejnovější; poslední, agmen novissimum zadní voj; novissima exempla nejkrutější tresty |
| novissimē | nejnověji; naposledy, nedávno |
| novitās, ātis, f. | novost, novota; zvláštnost, div, novitās reī zvláštní, nevídaná věc; |
| novus, a, um | nový, dē novō znovu; čerstvý |
| nox, noctis, f. | noc, tma, multa iam nocte již pozdě v noci |
| noxa, ae, f. | škoda; vina, provinění; trest, noxae damnātus k trestu odsouzený |
| noxia, ae, f. | vina, provinění |
| noxius, a, um | škodlivý; vinný, provinilý |
| nūbēs, is, f. | mrak, oblak; chmura, zachmuřenost |
| nūbilus, a, um | zamračený, oblačný, pokrytý mraky; zachmuřený |
| nūbō, ere, nūpsī, nuptum | vdávat se, nuptum collocāre provdat |
| nucleus, ī, m. | jádro; ořech |
| nūdō, āre, āvī, ātum | obnažovat; zbavit |
| nūdus, a, um | nahý, obnažený, neoděný, holý; zbavený (čeho); bezbranný; nūdō cōnsensū pouhým souhlasem |
| nūgor, ārī, ātus sum | nevážně mluvit, tlachat, žertovat |
| nūllus, a, um | žádný |
| num | zda, zdali, cožpak |
| nūmen, inis, n. | pokyn, příkaz, vůle; boží vůle, boží moc |
| numerō, āre, āvī, ātum | počítat; považovat za, pokládat za; vypočítat, vyplatit |
| numerātum, ī, n. | vyplacené peníze |
| numerus, ī, m. | číslo, počet, množství; postavení, váženost; členění, rytmus, takt |
| Numidicus, a, um | numidský |
| nummus, ī, m. | peníz, mince |
| numquam | nikdy |
| numquid | zda (ně)co, cožpak |
| nunc | nyní, teď, nunc quidem právě teď |
| nūndinae, ārum, f. | tržní dny |
| nūndinum, ī, n. | osmidenní týden |
| nūndinus, a, um | připadající na devátý den |
| nunquam | nikdy |
| nuntiō, āre, āvī, ātum | oznamovat, zvěstovat, ohlásit |
| nuntius, iī, m. | posel, vyslanec; zpráva, poselství; (střv.) papežův vyslanec |
| nūper | nedávno; kdysi, před časem |
| nupta, ae, f. | nevěsta, snoubenka |
| nūptiae, ārum, f. | svatba, sňatek |
| nurus, ūs, f. | snacha |
| nusquam | nikde; nikam; odnikud |
| nutō, āre, āvī, ātum | kývat; kolísat |
| nūtriō, īre, īvī (iī), ītum | živit, krmit |
| nūtus, ūs, m. | pokyn, posunek, rozkaz, ad nūtum na pokyn |
| nux, nucis, f. | ořech (plod i strom) |
| nympha, ae, f. | dívka, nevěsta; nymfa, víla |
| ō (citoslovce) | ó |
| ob (+ acc.) | (o příčině) za, pro, kvůli; (o místě) před |
| obdormiō, īre, īvī, ītum | usínat |
| obdūrō, āre, āvī, ātum | vytrvat, zatvrdit se |
| obeō, īre, iī, obitum | obcházet, obejít; obklíčit, lemovat; umírat; officia obīre konat povinnosti |
| obiciō, ere, iēcī, iēctum | předhodit, hodit do cesty, vydat na pospas; nastavit; vyčítat, vytýkat |
| ob(i)ex, icis, m. f. | závora; hráz, překážka |
| obitus, ūs, m. | západ; zánik, smrt |
| obiurgō, āre, āvī, ātum | kárat |
| oblectō, āre, āvī, ātum | bavit, těšit |
| oblīviō, ōnis, f. | zapomenutí, zapomětlivost |
| oblīvīscor, ī, lītus sum | zapomínat |
| oblīvium, iī, n. | zapomenutí |
| obmūtēscō, ere, mūtuī, – | oněmět, umlknout |
| oboedientia, ae, f. | poslušnost |
| oboediō, īre, iī (īvī), ītum | poslouchat, být poslušen |
| oborior, īrī, ortus sum | vzniknout, objevit se |
| obruō, ere, ruī, rutum | zasypat; zahrabat; zatopit |
| obscūrus, a, um | temný, tmavý; najasný, záhadný, nesrozumitelný |
| obsecrō, āre, āvī, ātum | zapřísahat, prosit |
| obsequium, iī, n. | poslušnost, povolnost; (v pl.) pohřební motlitby |
| obsequor, ī, secūtus sum | ochotně následovat, být poslušen, být povolný, vyhovět |
| observō, āre, āvī, ātum | pozorovat; dbát, vážit si |
| obses, idis, m. f. | rukojmí; ručitel |
| obsideō, ēre, sēdī, sessum | obsazovat; obléhat; tísnit |
| obsidiō, ōnis, f. | obležení, obklíčení; tíseň |
| obsidiōnālis, e | obléhací |
| obsistō, ere, stitī, – | postavit se do cesty, odporovat, protivit se |
| obstinātus, a, um | pevně rozhodnutý, zatvrzelý, umíněný |
| obstipescō (obstupescō), ere, stipuī, – | užasnout; strnout, zhrozit se |
| obstō, āre, stitī, –, obstātūrus | překážet, zavazet, vadit, stát v cestě |
| obstrepō, ere, uī, – | hlučet proti někomu, skákat do řeči, přerušovat, okřikovat |
| obstructiō, ōnis, f. | zamezení, zastavení, uzavření; zmaření |
| obsum, obesse, obfuī, –, obfutūrus | škodit |
| obtemperō, āre, āvī, ātum (+dat.) | poslouchat, být poslušný |
| obtineō, ēre, uī, tentum | držet, mít v moci; udržet, ubránit; dostat, obdržet, získat |
| obtrectātiō, ōnis, f. | nepřejícnost; zlehčování |
| obviam | vstříc, naproti |
| occāsiō, ōnis, f. | příležitost |
| occāsus, ūs, m. | západ, sōl occāsus západ slunce; zánik |
| occidō, ere, cidī, –, cāsūrus | padat, zapadat; zahynout, zaniknout |
| occīdō, ere, cīdī, cīsum | zabít, usmrtit |
| occulō, ere, uī, tum | skrýt, zakrývat, zatajovat |
| occultō, āre, āvī, ātum | zatajovat, schovávat, skrývat, (v pas.) skrývat se |
| occupō, āre, āvī, ātum | obsadit, zmocnit se, uchvátit; přepadnout; zaměstnat; uložit (peníze); pospíšit si, předejít |
| occurrō, ere, currī, cursum | spěchat naproti, běžet vstříc; zastihnout, dostat se (k něčemu); naskytnout se, objevit se, zjevit se, vyvstat; mentī occurrit napadá mě; napadnout, udeřit |
| ocellus, ī, m. | očko; perla, klenot |
| octāvus, a, um | osmý |
| octō | osm |
| Octōber, bris, m. | říjen |
| oculus, ī, m. | oko; zrak |
| ōdī, ōdisse, ōsus, ōsūrus | nenávidět, protivit si |
| odiōsus, a, um | nenáviděný, protivný, odporný |
| odium, iī, n. | nenávist, odpor, zášť |
| odor, ōris, m. | vůně, zápach; (v pl.) vonné přípravky, kadidla |
| odōrātus, a, um | navoněný, vonný |
| odōrātus, ūs, m. | čich, čichání |
| oedēma, atis, n. | otok, zduření |
| offendō, ere, fendī, fēnsum | urazit; narazit, setkat se, zastihnout |
| offēnsiō, ōnis, f. | náraz, lapis offēnsiōnis kámen úrazu; nehoda, neúspěch, nezdar; urážka, příkoří, nemilost |
| offerō, ferre, obtulī, oblātum | přinášet, podávat, nabízet, poskytnout |
| officiālis, is, m. | úředník, zřízenec |
| officium, iī, n. | služba, práce, úkol, povinnost; úřad, zaměstnání; laskavost, úsluha, zdvořilost |
| Ogra, ae, m. | Ohře |
| oleō, ēre, uī, – | páchnout, zapáchat, smrdět |
| oleum, ī, n. | olej |
| olfaciō, ere, fēcī, factum | čichat, přičichnout |
| olfactus, ūs, m. | čich |
| ōlim | kdysi, dříve, jednou, dávno |
| olīva, ae, f. | oliva (strom i plod) |
| olor, ōris, m. | labuť |
| olus, eris, n. | zelenina, zelí |
| ōmen, inis, n. | předzvěst, neblahé znamení, nōmen ōmen jméno s nešťastným předurčením |
| ōminor, ārī, ātus sum | předpovídat, věštit, prorokovat |
| omittō, ere, mīsī, missum | opomenout, nedbat, zanechat, nechat stranou, vzdát se (něčeho), dēliciīs omissīs zanechavše radovánek |
| omnīnō | cekem, vůbec, zcela, úplně; ovšem |
| omnipotēns, entis | všemohoucí |
| omnis, e | všechen, veškerý, každý; celý, omnis terra celá země |
| onerō, āre, āvī, ātum | obtížit, naložit, laudibus onerāre zahrnout chválou |
| onus, oneris, n. | břemeno, břímě, náklad; zátěž, tíha, tíže |
| onustus, a, um | obtížený, naložený |
| opācus, a, um | stinný |
| opera, ae, f. | práce, přičinění, snaha, operam pōnere vynaložit úsilí, operam dare (+ dat.) věnovat se (čemu), snažit se (oč) |
| operārius, a, um | pracovní |
| operārius, iī, m. | dělník, nádeník |
| operiō, īre, operuī, opertum | přikrývat, pokrývat, zahalit; skrývat, zatajovat; zavřít |
| operor, ārī, ātus sum | pracovat, provádět, dělat, zhotovovat |
| operōsus, a, um | pracovitý, snaživý; pracný, obtížný; umělecky provedený |
| opīniō, ōnis, f. | domněnka, mínění, názor; předsudek, veřejné mínění, pověst |
| opitulor, ārī, ātus sum | přinášet pomoc, pomáhat |
| oportet, ēre, uit | sluší se, hodí se, je žádoucí, má se |
| oppetō, ere, īvī, ītum | jít vstříc |
| oppidānus, ī, m. | městský člověk, měšťan |
| oppidum, ī, n. | město (opevněné), pevnost, keltská osada |
| opprimō, ere, pressī, pressum | přitisknout, přitlačit; umačkat; potlačovat, bellō opprimere válkou přemoci |
| opprobrium, iī, n. | nadávka, výtka; hanba |
| oppugnātiō, ōnis, f. | dobývání, obléhání |
| oppugnō, āre, āvī, ātum | dobývat, obléhat |
| ops, opis, f. | (v sg.) moc, pomoc (politická, vojenská); (v pl.) bohatství, prostředky |
| optātiō, ōnis, f. | přání |
| optābilis, e | žádoucí |
| optimē | nejlépe |
| optimus, a, um | nejlepší |
| optimās, ātis | šlechtický |
| optimās, ātis, m. | šlechtic, aristokrat |
| optiō, ōnis, f. | volba, výběr |
| optiō, ōnis, m. | pobočník centuriona (jeho zástupce, pomocník, šikovatel) |
| optō, āre, āvī, ātum | zvolit si, vybrat si; přát si, žádat si |
| opulentus, a, um | bohatý, zámožný; mocný |
| opus, eris, n. | dílo, výtvor; práce, námaha; (v pl.) dobývací práce a stroje; opus est (+ abl.) je třeba (čeho) |
| ōra, ae, f. | okraj, kraj, hranice, pobřeží |
| ōrāculum, ī, n. | věštírna, věštba; výrok |
| ōrātiō, ōnis, f. | řeč, mluva, projev; modlitba |
| ōrātor, ōris, m. | řečník, mluvčí |
| orbis, is, m. | kruh, kolo; svět |
| orbus, a, um | osiřelý; bezdětný; ovdovělý; zbavený |
| ordinō, āre, āvī, ātum | uspořádat, řadit, stanovit |
| ordior, īrī, orsus sum | začínat |
| ordō, inis, m. | řada; řád, uspořádání |
| organum, ī, n. | (střv.) hudební nástroj, (v pl.) varhany; (střv.) tělesné ústrojí, orgán |
| oriēns, entis, m. | východ, východ (slunce); Oriēns východní země, Orient |
| orīgō, inis, f. | původ, počátek, orīginem trahere odvozovat počátek |
| orior, īrī, ortus sum | povstávat, vznikat, vycházet |
| ornāmentum, ī, n. | výstroj; ozdoba |
| ornātus, ūs, m. | výstroj, oblečení; ozdoba, výzdoba; (střv.) bohoslužebné roucho |
| ornō, āre, āvī, ātum | zdobit; vyzbrojit |
| ōrō, āre, āvī, ātum | prosit; mluvit, řečnit; modlit se |
| orphanus, ī, m. | (střv.) sirotek |
| ōs, ōris, n. | ústa, huba, tlama; tvář, obličej |
| os, ossis, n. | kost |
| ōsculor, ārī, ātus sum | líbat |
| ōsculum, ī, n. | malá ústa; polibek |
| ostendō, ere, ostendī, ostentum | nastavovat, ukazovat, dávat najevo, dokazovat, projevovat |
| ostentō, āre, āvī, ātum | ukazovat, jevit |
| ōstium, iī, n. | vchod, východ, ústí, (v pl.) Ōstia přístav u Říma |
| ōtiōsus, a, um | nečinný, nezaměstnaný; ōtiōsus esse mít volný čas |
| ōtium, iī, n. | zahálka, klid, volný čas |
| ovīle, is, n. | ovčinec, chlév |
| ovis, is, f. | ovce |
| ōvum, ī, n. | vejce; jikra |
| pacīscor, ī, pactus sum | smluvit se, zaručit |
| pāctiō, ōnis, f. | spojení |
| pactiō, ōnis, f. | smlouva, úmluva, ujednání, dohoda |
| pactum, ī, n. | smlouva, úmluva, dohoda, ujednání; způsob, obyčej |
| pactus, a, um | dohodnutý |
| paedagōgus, ī, m. | vychovatel, dohlížitel, dozorce |
| paene | téměř, skoro, málem |
| paenīnsula, ae, f. | poloostrov |
| paenitet, ēre, tuit (+ acc. os., + gen. věci) | litovat |
| pāgina, ae, f. | stránka, list, listina |
| pāgus, ī, m. | osada, vesnice; oblast, kraj, region; kolík, mezník |
| pāla, ae, f. | rýč, lopata |
| palam | zjevně, veřejně, otevřeně |
| pallēns, entis | bledý; nažloutlý, nazelenalý |
| palleō, ēre, uī, – | být bledý, blednout; děsit se, hrozit se |
| pallidus, a, um | bledý, sinalý |
| pallium, iī, n. | přikrývka; plášť |
| pallor, ōris, m. | bledost; hrůza, strach |
| palma, ae, f. | dlaň; palma; symbol vítězství, vítězosláva |
| pālus, ī, m. | kůl, kolík |
| palūs, ūdis, f. | bažina, močál |
| pandō, āre, āvī, ātum | zkřivit, ohnout |
| pandō, ere, pandī, passum | prostírat, rozpínat, rozkládat, rozevírat; zvěstovat, vyjevit |
| pānis, is, m. | chléb, chleba |
| pānnicīda, ae, m. | stříhač sukna, soukeník |
| pānnum, ī, n. | sukno |
| pānnus, ī, m. | kus látky, cár, hadr |
| Pannonia, ae, f. | území dnešního Maďarska |
| panthēra, ae, f. | pardál, levhart |
| pāpa, ae, m. | tatínek; (střv.) biskup, papež |
| papāver, eris, n. | mák |
| pāpiliō, ōnis, m. | motýl |
| pār, paris | stejný, rovný, pār proelium nerozhodná bitva; schopný, způsobilý; vhodný, přiměřený |
| parātus, a, um | připravený, vypravený; odhodlaný, rozhodnutý; získaný |
| Parca, ae, f. | sudička, bohyně osudu |
| parcō, ere, pepercī, –, parsūrus (+ dat.) | šetřit, ušetřit (co i koho); zdržet se (něčeho); vyhýbat se (něčemu) |
| parcus, a, um | šetrný, skrovný, střídmý |
| parēns, entis, m. f. | rodič |
| pāreō, ēre, uī, –, pāritūrus (+ dat.) | objevovat se, ukazovat se (někomu); poslouchat (někoho), být poslušen (něčeho), řídit se (něčím) |
| pariēs, etis, m. | zeď, stěna |
| pariō, ere, peperī, partum, paritūrus | rodit, plodit; získat, nabývat |
| pariter | stejně, stejnou měrou, rovně; zároveň, současně, spolu |
| parō, āre, āvī, ātum | připravovat, chystat; zařídit, zjednat si |
| parochia, ae, f. | (střv.) farnost, fara |
| parochiālis, e | (střv.) farní |
| pars, partis, f. | část, díl, podíl, per partēs po částech; strana; (v pl.) kraj, země; (v pl.) úloha, role, obor; (v pl.) politická strana |
| parsimōnia, ae, f. | šetrnost, spořivost |
| particeps, cipis | účastný |
| particula, ae, f. | dílek, kousek |
| particulāris, e | (střv.) částečný, studium particulāre střední škola |
| partim (adv.) | dílem, zčásti, částečně |
| partior, īrī, ītus sum | dělit, oddělovat, rozdělovat |
| partītiō, ōnis, f. | dělení, rozdělení |
| parturiō, īre, īvī (iī), itum | chystat se porodit, být před porodem |
| partus, ūs, m. | porod, zrození; plod, mládě, dítě |
| parum | málo |
| parvulus, a, um | maličký, nepatrný |
| parvus, a, um | malý, skrovný, parvō vīvere žít z mála, parvī esse mít malou cenu, parvī facere málo si vážit |
| pascha, ae, f. | (střv.) Velikonoce |
| pāscō, ere, pāvī, pāstum | pást; krmit, sytit |
| pāscuum, ī, n. (obvykle v pl.) | pastvina, pastva |
| passer, eris, m. | vrabec, drozd |
| passim | porůznu; široko daleko, na všechny strany, všude; hromadně |
| passiō, ōnis, f. | utrpení, mučení, umučení |
| passus, ūs, m. | krok, rozkročení, dvojkrok (cca 1,5 m); mīlle passūs římská míle |
| pāstor, ōris, m. | pastýř, pasák |
| pāstorālis, e | pastýřský |
| patefaciō, ere, fēcī, factum (v pas. patefīō) | otvírat, zpřístupňovat; odhalit, odkrýt |
| patella, ae, f. | miska, talíř |
| pateō, ēre, uī, – | být otevřen, být přístupný; být zjevný, zřejmý |
| pater, tris, m. | otec |
| patera, ae, f. | miska |
| paternus, a, um | otcovský, otcův, po otci |
| patiēns, entis | trpělivý, vytrvalý; snášející (hlad), otužilý; zdrženlivý, střídmý |
| patientia, ae, f. | trpělivost, vytrvalost; snášenlivost, strpení, otužilost; zdrženlivost, střídmost |
| patior, patī, passus sum | snášet, trpět, vydržet; dovolit, nechat |
| patria, ae, f. | vlast |
| patricius, a, um | patricijský, urozený |
| patricius, iī, m. | patricij, šlechtic |
| patrius, a, um | otcovský, zděděný po otci |
| patrōnus, ī, m. | patron, ochránce, podporovatel, zástupce |
| patruus, ī, m. | strýc |
| patulus, a, um | otevřený, přístupný; široký, rozložitý, košatý |
| paucus, a, um | počtem skrovný, nečetný, pauca málo; nemnohý, málokterý |
| paulisper | maličko, na chvilku, nakrátko |
| paulō | o málo, o trošku, paulō ante krátce předtím, paulō plūs mīlle něco málo přes tisíc |
| paulum | málo, trochu, krátce |
| paululum | maličko, trošičku |
| paulus, a, um | malý počtem, skrovný |
| pauper, eris | chudý, nuzný |
| paupertās, ātis, f. | chudoba, bída |
| pavidus, a, um | chvějící se, třesoucí se; zděšený, polekaný; bázlivý, bojácný |
| pavīmentātor, ōris, m. | dlaždič |
| pavīmentum, ī, n. | podlaha, dlažba |
| pāvō, ōnis, m. | páv |
| pavor, ōris, m. | strach, hrůza, zděšení; bázlivost, bojácnost |
| pāx, pācis, f. | mír, pokoj; smlouva; dovolení |
| peccātum, ī, n. | hřích, provinění, vina, chyba |
| peccō, āre, āvī, ātum | provinit se, prohřešovat se, hřešit, chybovat |
| pecten, inis, m. | hřeben; hrábě; lastura |
| pectō, ere, pexī, pexum | česat |
| pectus, oris, n. | prsa, hruď; srdce; mysl, duch |
| pecū, ūs, n. | dobytek |
| pecūnia, ae, f. | jmění, majetek; peníze |
| pecus, oris, n. | ovce, prasata, dobytek, stádo |
| pecus, udis, f. | ovce, dobytče |
| pedes, itis, m. | pěšák |
| pedester, tris, tre | pěší |
| peditātus, ūs, m. | pěchota |
| peior, ius | horší |
| peius | hůře |
| pelagus, ī, n. | moře |
| pellis, is, f. | kůže, kožešina; (v pl.) blány, pergamen |
| pellō, ere, pepulī, pulsum | hnát, zahánět; pudit; vytlačovat; tlouct, bít |
| Penātēs, ium, m. | domácí bůžkové |
| pendeō, ēre, pependī, – | viset; přečnívat; záviset; být na rozpacích |
| pendō, ere, pependī, pēnsum | věšet; vážit; platit (=odvažovat kov); posuzovat, zvažovat, oceňovat; poena pendere vytrpět trest |
| penetrō, āre, āvī, ātum | vnikat, pronikat |
| penitus | uvnitř, v hloubce; dovnitř; hluboce, zcela, úplně |
| penna, ae, f. | pero, (v pl.) peří; křídlo, peruť |
| pēnsiō, ōnis, f. | placení, splátka; plat |
| pēnūria, ae, f. | nouze, nedostatek |
| per (+ acc.) | (o čase) přes, po, v, za, per annum za rok, per hiemem přes zimu, per idem tempus v téže době, per saecula po staletí; (o místě) po, v, skrze, per aspera přes překážky, per omnēs viās všemi cestami, per aciēs v šicích; (o způsobu) skrze, pomocí, prostřednictvím, ipse per sē sám o sobě, per metum ve strachu, per speciem pod záminkou, per tormenta na mučidlech, per pedēs pěšky |
| peragō, ere, ēgī, āctum | dokončit, dodělat, provést; prohánět |
| percipiō, ere, cēpī, ceptum | vnímat, chápat; zachytit; sklízet, přijímat, nabývat |
| percutiō, ere, cussī, cussum | prorazit, probodnout; udeřit, dotknout se |
| perditiō, ōnis, f. | zkáza, záhuba, ztráta |
| perdō, ere, didī, ditum | zkazit, zmařit, zničit; zabít, zahubit; promarnit; ztratit, pozbýt |
| perdomō, āre, uī, itum | zkrotit, ochočit; pokořit, zcela si podrobit |
| perdonō, āre, āvī, ātum | (střv.) odpouštět |
| perdūcō, ere, dūxī, ductum | dovést k cíli, přimět, mūrum perdūcere vystavět hradbu; udržovat |
| peregrīnor, ārī, ātus sum | cestovat, pobývat v cizině |
| peregrīnus, a, um | cizí |
| perennis, e | celoroční; trvalý, stálý |
| perennō, āre, āvī, ātum | trvat, být stálý |
| pereō, īre, periī, –, peritūrus | hynout, zanikat |
| pererrō, āre, āvī, ātum | bloudit, potulovat se |
| perfectus, a, um | hotový; dokonalý |
| perferō, ferre, tulī, lātum | vydržet, snášet, vytrpět; donášet (zprávy) |
| perficiō, ere, fēcī, fectum | zhotovit, vytvořit; vykonat, dokončit; dokázat, dosáhnout |
| perfidia, ae, f. | proradnost, věrolomnost, zrada |
| perfidus, a, um | nevěrný, věrolomný, proradný, zrádný |
| perfluō, ere, fluxī, – | protékat |
| perfugiō, ere, fugī, – | utéci se; přeběhnout, zběhnout |
| perfugium, iī, n. | útočiště, úkryt, azyl |
| Pergamum, ī, n. | Pergamum (město s hradem); (v pl.) trojský hrad, Trója |
| pergō, ere, perrēxī, perrēctum | pokračovat v cestě, postupovat, spěchat |
| pergrātus, a, um | velmi milý, velice příjemný; pergrātum facere velmi se zavděčit (+ dat.) |
| perīculōsus, a, um | nebezpečný |
| perīculum, ī, n. | nebezpečí |
| perinde | právě tak, zrovna tak, stejně |
| periodus, ī, f. | období; souvětí |
| perītus, a, um | zkušený, znalý; (+ gen.) zběhlý (v čem) |
| perlegō, ere, lēgī, lēctum | přečíst; prohlížet, přehlížet |
| permaneō, ēre, mānsī, –, mānsūrus | zůstávat, setrvat |
| permittō, ere, mīsī, missum | dovolovat, povolovat; pustit, přenechat, odevzdat, svěřit |
| permultus, a, um | velmi mnohý, přemnohý |
| permūtātiō, ōnis, f. | proměna, změna, výměna |
| permūtō, āre, āvī, ātum | vyměnit, proměnit |
| perniciēs, ēī, f. | záhuba, zkáza, zmar |
| perniciōsus, a, um | zhoubný; podvratný, záškodnický |
| pernīx, īcis | hbitý, mrštný, rychlý |
| perpaucus, a, um | malý počtem, skrovný |
| perpetior, petī, pessus sum | snášet, vytrpět, dovolit |
| perpetrō, āre, āvī, ātum | vykonat, spáchat, provést |
| perpetuō | ustavičně, stále, nepřetržitě; souvisle |
| perpetuō, āre, āvī, ātum | udržovat, nepřetržitě dělat |
| perpetuus, a, um | ustavičný, trvalý, věčný, in perpetuum na věky; souvislý |
| perplexus, a, um | spletený, zmatený |
| Persēs, ae, m. | Peršan |
| persaepe | velmi často, přečasto |
| persequor, sequī, secūtus sum | pronásledovat, stíhat; stále provázet; vyjmenovat, vypočítat |
| persevērō, āre, āvī, ātum | setrvávat, vytrvat, trvat na svém |
| persōna, ae, f. | osoba; maska |
| perspiciō, ere, spexī, spectum | prohlédnout, prozkoumat; poznat, zjistit, pochopit |
| perspicuus, a, um | průhledný, zřejmý, jasný, patrný, |
| perstō, āre, stitī, – | vytrvale stát, vytrvávat, trvat na svém |
| persuādeō, ēre, suāsī, suāsum (+ dat.) | přesvědčit, přemluvit (koho) |
| perterreō, ēre, uī, itum | postrašit, vyděsit |
| pertināx, ācis | vytrvalý, neústupný, pevně držící |
| pertineō, ēre, uī, – | dosahovat, dotýkat se; týkat se, vztahovat se |
| perturbātiō, ōnis, f. | zmatení, porušení; vzrušení, rozčilení |
| perturbō, āre, āvī, ātum | zmást; vzrušit, rozčilit, rozvášnit |
| perveniō, īre, vēnī, ventum | dojít, dorazit, dostat se |
| pēs, pedis, m. | noha; stopa (cca 30 cm); in pede pontis u paty mostu, per pedēs pěšky |
| pessimē | nejhůře |
| pessimus, a, um | nejhorší |
| pestilēns, entis | morový |
| pestilentia, ae, f. | nezdravost, nákaza, mor |
| pestis, is, f. | mor, nákaza, zhouba |
| petītiō, ōnis, f. | útok, výpad; žádost, pohledávka |
| petō, ere, īvī (iī), ītum (+ acc.) | směřovat, ubírat se, hnát se, táhnout, spět; žádat, domáhat se, toužit |
| petra, ae, f. | skála, balvan |
| petrōsus, a, um | (střv.) skalnatý, kamenitý |
| petulantia, ae, f. | dotěrnost, drzost, rozpustilost |
| pharmacia, ae, f. | lékárna |
| philosophia, ae, f. | filozofie |
| philosophus, a, um | filozofický |
| phantasmaticus, a, um | přízračný, strašidelný |
| pictor, ōris, m. | malíř |
| pīcus, ī, m. | datel |
| pietās, ātis, f. | zbožnost (vůči bohu); loajalita, oddanost (k člověku); poctivost, mravnost |
| piger, pigra, pigrum | líný, lenivý; neúrodný; zdlouhavý |
| piget, ēre, piguit (+ acc. osoby, + gen. věci) | mrzet, hnusit se |
| pignus, ōris, n. | zástava, záruka, důkaz; pojítko, svazek; milá osoba |
| pila, ae, f. | míč |
| pīlum, ī, n. | oštěp, kopí |
| pīlus, ī, m. | manipul triariů (vojáků 3. šiku) |
| pilus, ī, m. | vlas, chlup |
| pingō, ere, pīnxī, pictum | malovat, obarvit; zdobit, vyšívat |
| pīnus, ūs, f. | pinie, sosna, borovice |
| piper, eris, n. | pepř |
| pīrāta, ae, m. | námořní lupič, pirát |
| pirum, ī, n. | hruška |
| pirus, ī, f. | hrušeň |
| piscātor, ōris, m. | rybář |
| piscīna, ae, f. | rybník |
| piscis, is, m. | ryba |
| piscōsus, a, um | rybnatý |
| pistor, ōris, m. | pekař; mlynář |
| pisum, ī, n. | hrách |
| pix, picis, f. | smůla |
| pius, a, um | zbožný; oddaný; poctivý |
| placeō, ēre, cuī, placitum | líbit se, vyhovovat; schvalovat, uznat za vhodné |
| plācō, āre, āvī, ātum | usmiřovat, uklidňovat, konejšit |
| plāga, ae, f. | rána, úder; zranění; pohroma, neštěstí |
| plaga, ae, f. | kraj, krajina, území, region; lovecká síť |
| plānctus, ūs, m. | pláč, nářek; tepání, bušení v hruď |
| plānē | úplně, zcela, naprosto; zřetelně, jasně; zajisté, ovšem |
| plangō, ere, plānxī, plānctum | hořekovat, naříkat, bít se v prsa; tepat, bít |
| plānitia, ae, f. | rovina, pláň, planina |
| plānitiēs, ēī, f. | rovina, pláň, planina |
| planta, ae, f. | chodidlo; sazenice, rostlina |
| plantō, āre, āvī, ātum | (střv.) pěstovat, sázet |
| plānus, a, um | rovný, plochý; zřejmý, zřetelný |
| platanus, ī, f. | platan |
| platēa, ae, f. | ulice, silnice |
| plaudō, āre, āvī, ātum | tleskat |
| plēbānus, ī, m. | (střv.) plebej; (střv.) farář |
| plēbēius, a, um | plebejský, neurozený |
| plēbēius, iī, m. | plebej |
| plēbēs, ēī, f. | lid, dav |
| plēbs, plēbis, f. | lid, plebejové, plēbī scītum usnesení lidu; dav; (střv.) chudina, prostý lid; (střv. i s pl.) farnost |
| plēnus, a, um (+ abl. nebo + gen.) | plný (čeho), naplněný (čím) |
| plērumque | většinou, obvykle, zpravidla |
| plērusque, plēraque, plērumque | většina, (v pl.) velmi mnozí, skoro všichni |
| plicō, āre, uī, ātum | svíjet, skládat, stáčet |
| plorō, āre, āvī, ātum | plakat, naříkat, bědovat |
| pluit, pluere, pluit | prší |
| plūma, ae, f. | pírko; chmýří |
| plumbum, ī, n. | olovo |
| plūrālis, e | množný |
| plūrimus, a, um | nejčetnější |
| plūs | četnější |
| pluvia, ae, f. | déšť |
| pluvius, a, um | dešťový, deštivý |
| pneumonia, ae, f. | zánět plic |
| pōculum, ī, n. | pohár, číše |
| poēma, atis, n. | báseň |
| poena, ae, f. | trest, pokuta |
| poenālis, e | trestný; trapný |
| Poenus, ī, m. | Pun, Kartagiňan |
| poēta, ae, m. | básník |
| poēticus, a, um | básnický |
| polītus, a, um | uhlazený, vylešťěný; vytříbený, jemný, vkusný |
| polleō, ēre, uī, – | být mocný, být silný, mít váhu; zmoci, zvládnout |
| pollex, icis, m. | palec |
| polliceor, ērī, licitus sum | slibovat, nabízet |
| pollicitāciō, ōnis, f. | slibování, slib |
| Polōnia, ae, f. | (střv.) Polsko |
| pompa, ae, f. | slavnostní průvod; nádhera, přepych |
| pōmum, ī, n. | ovocný plod |
| pōmus, ī, f. | ovocný strom |
| ponderō, āre, āvī, ātum | vážit; rozvažovat, posuzovat |
| pondus, eris, n. | váha, závaží, tíha, břímě; závažost, |
| pōne | vzadu |
| pōnō, ere, posuī, positum | odkládat; klást, pokládat, ukládat, předložit; určit, stanovit; umístit, sēdēs pōnere založit sídla, arborem pōnere zasadit strom; edictum pōnere vydat edikt; in malīs pōnere považovat za zlé |
| pōns, pontis, m. | most, lávka |
| pontifex, icis, m. | kněz; (střv.) papež |
| pontificālis, e | kněžský; (střv.) papežský |
| pontus, ī, m. | moře |
| Pontus, ī, m. | Černé moře, země při Černém moři |
| populāris, e | lidový, pro lid, lidu srozumitelný |
| populor, ārī, ātus sum | plenit, pustošit |
| pōpulus, ī, f. | topol |
| populus, ī, m. | lid, národ |
| porcus, ī, m. | vepř, prase |
| porrigō, ere, rēxī, rēctum | vztahovat, natahovat; rozprostírat, šířit; nabízet, poskytovat |
| porta, ae, f. | brána, vchod |
| porticus, ūs, f. | sloupoví, sloupořadí, sloupová síň |
| portiō, ōnis, f. | díl, část, podíl; poměr, prō portiōne podle poměru |
| portō, āre, āvī, ātum | nosit, vozit, dopravovat |
| portōrium, iī, n. | poplatek, daň |
| portus, ūs, m. | přístav; vjezd, vchod |
| porus, ī, m. | průduch, pór |
| poscō, ere, poposcī, – | žádat, dožadovat se, domáhat se |
| possessiō, ōnis, f. | majetek, vlastnictví |
| possessor, ōris, m. | majitel |
| possideō, ēre, sēdī, sessum | vlastnit, mít v držení |
| possum, posse, potuī, – | moci, zvládnout, být schopen |
| post (+ acc.) | po, za |
| post (adv.) | potom, později; vzadu |
| posteā | poté, pak, později, nato |
| posteāquam | potom co, jakmile, když |
| posterior, ius | pozdější; zadní |
| posteritās, ātis, f. | budoucnost; potomstvo |
| posterus, a, um | příští, následující, posterī potomci |
| postilla, ae, f. | (střv.) výklad evangelia |
| postis, is, m. | veřeje, dveře |
| postquam | když, jakmile, potom co |
| postrēmō | konečně, nakonec, zkrátka, vůbec |
| postrēmum | posledně, naposled |
| postrēmus, a, um | nejzazší, poslední |
| postrīdiē | druhý den po, nazítří |
| postulō, āre, āvī, ātum | požadovat, žádat, vyžadovat |
| postumus, a, um | pozdě narozený, nejmladší |
| postumus, ī, m. | pohrobek |
| potēns, entis | mocný, schopný |
| potentia, ae, f. | síla, moc, vliv |
| potentiālis, e | možný |
| potestās, ātis, f. | možnost, schopnost; síla, moc |
| potis, pote | schopný, mocný |
| pōtiō, ōnis, f. | nápoj, pití |
| potior, ius | spíše, raději |
| potior, īrī, potītus sum (+ abl.) | zmocnit se, získat, dosáhnout |
| pōtō, āre, āvī, ātum (pōtum) | pít |
| pōtus, ūs, m. | nápoj, pití |
| prae (+ abl.) | před, prae sē ferre dávat najevo; kvůli; vůči, ve srovnání s, proti |
| praebeō, ēre, uī, itum | poskytovat, nastavovat; ukazovat, osvědčovat |
| praecēdō, ere, cessī, cessum | jít vpředu, předcházet; předčit |
| praeceptor, ōris, m. | učitel, vychovatel |
| praeceptrīx, īcis, f. | učitelka, vychovatelka |
| praeceptum, ī, n. | nařízení, příkaz; rada, návod; zásada, pravidlo |
| praecipiō, ere, cēpī, ceptum | nařizovat; napřed si brát; poučovat |
| praecipitium, iī, n. | sráz, záhuba |
| praecipitō, āre, āvī, ātum | srazit, svrhnout, shodit; klesat, snášet se, padat |
| praecipuē | zvláště, hlavně |
| praecipuus, a, um | hlavní; obzvláštní, znamenitý |
| praeclārus, a, um | přeslavný, skvělý, proslulý |
| praeda, ae, f. | kořist, lup, plen |
| praedēstinō, āre, āvī, ātum | předurčovat |
| praedicātiō, ōnis, f. | oslavování, vychvalování; kázání; výpověď |
| praedicātor, ōris, m. | kazatel, hlasatel |
| praedicō, āre, āvī, ātum | hlásat, prohlašovat; kázat; velebit, vychvalovat |
| praedicō, ere, dīxī, dictum | předpovídat; předříkávat; poroučet |
| praeditus, a, um | obdařený, nadaný |
| praedō, ōnis, m. | lupič, loupežník, pirát |
| praefātus, a, um | dříve řečený, tento |
| praeferō, ferre, tulī, lātum | napřed nést, jevit, ukazovat, dávat najevo, praeferre venēficiī signa jevit známky travičství; dávat přednost čemu (+ acc.) před čím (+ dat.) |
| praeficiō, ere, fēcī, fectum (+ dat.) | postavit do čela, ustanovit velitelem |
| praelātus, ī, m. | (střv.) kněz, prelát, vyšší duchovní |
| praemium, iī, n. | kořist, odměna, praemiō afficere odměňovat; čestný dar, pocta, vyznamenání |
| praenōmen, inis, n. | osobní jméno |
| praeparō, āre, āvī, ātum | připravovat |
| praepōnō, ere, posuī, positum | předeslat |
| praeripiō, ere, ripuī, reptum | napřed urvat, před časem vyrvat, předem uchvátit, rychle provést |
| praesāgium, iī, n. | předpověď, věštba; předtucha, tušení |
| praesciō, īre, īvī, ītum | předvídat, předem vědět |
| praesēns, entis | přítomný, současný, nynější, tento; pohotový, okamžitý |
| praesentia, ae, f. | přítomnost |
| praesertim | zvláště, především |
| praesideō, ēre, sēdī, sessum | sedět před něčím; řídit, spravovat, velet; chránit, hájit |
| praesidium, iī, n. | stráž, vojenský doprovod, posádka; ochrana, záštita; pomoc, podpora, posila |
| praestāns, antis | vpředu stojící; přední, znamenitý, vynikající; pomocný, Deō praestante s pomocí Boží |
| praestō | pohotově |
| praestō, āre, stitī, stitum | stát v čele; vynikat, předčit; poskytovat, dávat, předkládat; plnit (sliby, závazky, povinnosti), sē praestāre osvědčit se; ručit, zaručit se; praestat (neos.) je lépe |
| praestōlor, ārī, ātus sum | čekat, očekávat |
| praesul, is, m. | předtanečník; (střv.) vysoký hodnostář (biskup, opat, kníže) |
| praesum, esse, fuī, –, futūrus (+ dat.) | být vpředu, být v čele; řídit, spravovat, velet |
| praesūmō, ere, sūmpsī, sūmptum | předem brát, předem mít; napřed požívat |
| praesūmptiō, ōnis, f. | předchozí užívání; předběžné mínění; opovážlivost, smělost, drzost |
| praeter (+ acc.) | kromě, praeter quam leda; mimo, podél, vedle |
| praetereā | kromě toho, mimo to, ještě |
| praetereō, īre, iī, itum | jít mimo, jít kolem, míjet, přejít; předstihnout, předejít; praeterit nevím |
| praeteritus, a, um | minulý, bývalý, praeterita minulé události |
| praetor, ōris, m. | praetor (římský úředník); velitel; (střv.) rychtář, radní |
| praetūra, ae, f. | vůdcovství; úřad prétora |
| praetōrium, iī, n. | velitelův stan; tělesná stráž císaře; (střv.) radnice |
| praevaleō, ēre, uī, – | převládat, převládnout, být lepší (silnější), zvítězit |
| praeveniō, īre, vēnī, ventum | předcházet, předhonit |
| praevideō, ēre, vīdī, vīsum | předvídat |
| Prāga, ae, f. | (střv.) Praha |
| Prāgensis, e | (střv.) pražský |
| prandeō, ēre, prandī, prānsum | snídat |
| prandium, iī, n. | snídaně |
| prasinus, a, um | zelený |
| prātensis, e | luční |
| prātum, ī, n. | louka |
| prāvus, a, um | křivý; špatný, podlý |
| precor, ārī, ātus sum | prosit, modlit se, přát si, precantia verba prosebná slova |
| prehendō, ere, hendī, hēnsum | uchopit, chytat; uchvátit, zmocnit se; obejmout; prehendere cursū dohonit |
| premō, ere, pressī, pressum | tlačit, tísnit, tisknout, svírat; zadržovat, potlačovat |
| prēlum, ī, n. | vinařský lis |
| prēndō, ere, prēndī, prēnsum | uchopit, chytat; uchvátit, zmocnit se; obejmout |
| presbyter, erī, m. | (střv.) kněz, stařešina |
| pretiōsus, a, um | cenný, drahocenný |
| pretium, iī, n. | cena, hodnota; plat, odměna, mzda, zisk, výdělek, operae pretium est stojí za námahu |
| prex, precis, f. (obvykle v pl.) | prosba, modlitba; přímluva |
| prīdem | před časem, dávno, dříve |
| prīdiē | den před |
| prīmās, ātis, m. | první po králi, knížeti; předák, velmož; primas (titul acibiskupů) |
| prīmō | nejprve, zprvu; prīmō – deinde nejprve – potom |
| prīmōgenitus, a, um | (střv.) prvorozený |
| prīmōrēs, um, m. | přední občané, šlechtici |
| prīmum | nejprve, nejdříve; za prvé, především; cum prīmum jakmile |
| prīmum, ī, n. | přední místo; začátek, počátek |
| prīmus, a, um | nejpřednější, nejbližší; první, in prīmīs především; počáteční |
| prīnceps, cipis, m. | předák; první občan; náčelník; vládce; (v pl.) přední muži, (v pl., střv.) šlechta |
| prīnceps, cipis | první, přední, hlavní; vznešený, vynikající |
| prīncipālis, e | přední; císařský, panovnický |
| prīncipātus, ūs, m. | přední postavení; vláda, náčelnictví; (střv.) knížectví |
| prīncipium, iī, n. | začátek, základ, původ, eō prīncipiō z toho podnětu; zásada |
| prior, prius | přednější, dřívější, předešlý, ā priorī předem; význačnější, lepší |
| prīstinus, a, um | dřívější, bývalý, dávný, předešlý |
| prius (adv.) | dříve, předtím, spíše |
| priusquam | dříve než |
| prīvātum, ī, n. | soukromý majetek |
| prīvātus, a, um | soukromý, vlastní |
| prīvātus, ī, m. | občan bez úřední moci a politického vlivu |
| prīvilēgium, iī, n. | výsada, privilegium |
| prīvō, āre, āvī, ātum (+ abl.) | zbavit (čeho) |
| prō (citoslovce) | prō dī immortālēs při bozích nesmrtelných |
| prō (+ abl.) | před; pro, ve prospěch, za, prō formā formálně; podle |
| proavus, ī, m. | předek, praotec |
| probō, āre, āvī, ātum | schvalovat, uznávat, (v pas.) líbit se; zkoušet, zkoumat, prověřit, osvědčit, prokázat, dokázat |
| probus, a, um | řádný, poctivý, počestný |
| procēdō, ere, cessī, cessum | postoupit; longius procēdere zajít dále |
| procella, ae, f. | bouře, bouřka |
| prōcērus, a, um | urostlý, ztepilý, vysoký a štíhlý, vytáhlý |
| procul | daleko, dalece, vzdáleně, v dáli, opodál, stranou, zdaleka, z dálky, procul negōtiīs vzdálen veřejné činnosti |
| prōcūrātor, ōris, m. | správce, zmocněnec, prokurátor |
| prōcūrō, āre, āvī, ātum | starat se, obstarávat, činit opatření |
| procus, ī, m. | ženich |
| prōdeō, īre, iī, itum | předstupovat |
| prōditiō, ōnis, f. | zrada, zrádcovství |
| prōditor, ōris, m. | zrádce |
| prōdō, ere, didī, ditum | vydávat, odevzdávat, memoriae prōdere zaznamenat; vyprávět, prozradit, vyzradit |
| prōdūcō, ere, dūxī, dūctum | předvádět, vyvádět; přivést k něčemu, ignēs ad flammās prōdūcit rozdmýchá oheň v plameny; prodlužovat, protahovat |
| proelior, arī, ātus sum | bojovat |
| proelium, iī, n. | bitva, boj, zápas, půtka |
| profānus, a, um | světský, všední; znesvěcený, bezbožný; nečistý, nízký, ōdī profānum vulgus nenávidím nízký lid |
| prōfectiō, ōnis, f. | odchod, odjezd; výprava, cesta, válečné tažení |
| prōfectus, ūs, m. | prospěch, užitek, pokrok |
| prōferō, ferre, tulī, lātum | vynášet, přinášet; pronášet (soud); ukazovat, projevovat; rozhojňovat, rozšiřovat; odkládat, zdržovat |
| prōficiō, ere, fēcī, fectum | dostat se kupředu, pořídit, mít úspěch, mít užitek |
| proficīscor, ī, profectus sum | vydat se na cestu, vyjít, vyplout; táhnout (s vojskem); vznikat, pocházet |
| profiteor, ērī, professus sum | (veřejně) prohlašovat, vyznávat; přihlásit se (jako kandidát na úřad) |
| prōflīgō, āre, āvī, ātum | porazit, povalit; zničit, zkazit; ukončit, rozhodnout |
| profugiō, ere, fūgī, – | utíkat, prchat |
| profugus, a, um | uprchlý, na útěku, fātō profugus hnaný osudem |
| profundum, ī, n. | hlubina, hloubka |
| profundus, a, um | hluboký |
| profūsus, a, um | rozlitý; marnotratný, rozhazovačný, rozmařilý, mrhající |
| prōgeniēs, ēī, f. | rod, potomstvo, pokolení, plémě |
| prōgredior, gredī, gressus sum | postupovat |
| prōgressus, ūs, m. | postup, pokrok, vývoj |
| prohibeō, ēre, uī, itum | zabraňovat, zdržovat, překážet, bránit |
| prōiciō, ere, iēcī, iectum | předhodit; odhodit, zahodit, mrštit; odvrhnout, vyhnat; (v pas.) vrhnout se |
| proinde | zrovna tak, právě tak; proto, pročež, tedy |
| prōlēs, is, f. | děti, potomci, mládež; pokolení |
| prōlētārius, iī, m. | občan bez pozemků |
| prōmittō, ere, prōmīsī, prōmissum | slibovat; pouštět dál; nechat růst; předpovídat |
| prōmō, ere, prōmpsī, prōmptum | vyjmout, vyndat, ukazovat |
| prōmoveō, ēre, mōvī, mōtum | kupředu se pohybovat, posunovat, prōmoveātur ut āmoveātur nechť je povýšen, aby byl odstraněn |
| prōmunturium, iī, n. | mys |
| prōmptē | snadno, rychle; ochotně, rázně |
| prōnuntiō, āre, āvī, ātum | provolat, prohlásit, přednášet; vynést rozsudek; vyslovovat, vyjadřovat |
| prope | blízko; téměř, skoro |
| properō, āre, āvī, ātum | spěchat, pospíchat, chvátat; urychlovat |
| properus, a, um | spěšný, kvapný |
| prōpīnō, āre, āvī, ātum | dávat pít, připíjet |
| propinquō, āre, āvī, ātum | blížit se, přiblížit se |
| propinquus, a, um | blízký, příbuzný |
| propior, ius | bližší |
| propius | blíže |
| prōpōnō, ere, posuī, positum | klást vpřed, předkládat; vyhlašovat; vyvěsit (prapor); slibovat |
| proprius, a, um | vlastní; příznačný; zvláštní, výhradní |
| propter (+ acc.) | (adj.) blízko, nablízku; blízko, vedle; kvůli, pro |
| proptereā | proto, proptereā quod protože |
| prōpugnāculum, ī, n. | opevnění, bašta |
| prōpulsō, āre, āvī, ātum | odrážet, odvracet |
| prōsequor, quī, secūtus sum | pronásledovat, provázet |
| prōspectus, ūs, m. | výhled, vyhlídka, rozhled |
| prōsperus (prōsper), a, um | úspěšný, zdárný, příznivý |
| prōspiciō, ere, spexī, spectum | vyhlížet, hledět vpřed; dívat se, rozhlížet se; (+ dat.) starat se (o něco), (+ acc.) obstarávat, opatřovat (něco) |
| prōsternō, ere, strāvī, strātum | prostřít; porazit, povalit, skácet, zničit |
| prōstituō, ere, uī, ūtum | veřejně vystavovat; zaprodat, zaprodat se |
| prōsum, prōdesse, prōfuī, –, prōfutūrus | prospívat, pomáhat |
| prōtectiō, ōnis, f. | ochrana, pokrytí |
| prōterō, ere, trīvī, trītum | potřít, drtit, pošlapat; porážet |
| prōtinus | hned, kupředu, vpřed |
| prōvehō, ere, vēxī, vectum | podporovat |
| prōveniō, īre, vēnī, ventum | přicházet, vystupovat, předstupovat; vzmáhat se, dařit se |
| prōventus, ūs, m. | výnos, výsledek, důchod |
| prōverbium, iī, n. | přísloví, úsloví, pořekadlo |
| prōvidentia, ae, f. | prozřetelnost, prozíravost; opatrnost, obezřetnost |
| prōvideō, ēre, vīdī, vīsum | vidět vpřed, předvídat, být prozíravý; (+ dat.) starat se (o něco); (+ acc.) obstarávat, opatřovat (něco) |
| prōvidus, a, um | opatrný, prozíravý, předvídavý |
| prōvincia, ae, f. | provincie; úřad, správa, řízení; obor působnosti |
| prōvocō, āre, āvī, ātum | vyzývat, vyvolat, podněcovat |
| proximē | nejblíže |
| proximus, a, um | nejbližší |
| prūdēns, entis | předvídavý, prozíravý; znalý, zkušený; rozumný, opatrný, rozvážný |
| prūdentia, ae, f. | předvídavost, prozíravost; znalost, zkušenost; rozvážnost, opatrnost |
| pruīna, ae, f. | jíní, jinovatka; zimní mlha |
| pruīnōsus, a, um | ojíněný; mrazivý |
| prūnum, ī, n. | švestka (plod), slíva |
| prūnus, ī, f. | švestka (strom) |
| pūbes (pūber), eris | dospělý, dorostlý, mužný |
| pubēscō, ere, –, – | obrůstat; dospívat |
| pūblicē | veřejně, jménem obce, jménem státu |
| pūblicus, a, um | veřejný, státní, obecní, cōnsilium pūblicum obecní usnesení, iūs pūblicum trestní právo |
| pudēns, entis | stydící se, stydlivý |
| pudeō, ēre, uī, itum (obvykle ve 3. os.) | zahanbovat, stydět, pudet mē alicuius reī stydím se za něco |
| pudor, ōris, m. | stud, ostýchavost; hanba; mravnost, počestnost |
| puella, ae, f. | dívka, děvče |
| puer, erī, m. | chlapec, kluk, hoch; dítě, mē puerō za mého dětství |
| puerīlis, e | chlapecký; dětský |
| pueritia, ae, f. | dětství |
| pugna, ae, f. | bitva, zápas, boj |
| pugnō, āre, āvī, ātum | bojovat |
| pulcher, chra, chrum | hezký, krásný, pěkný |
| pulchrē | hezky, krásně, pěkně |
| pulchritūdō, inis, f. | krása, nádhera |
| pullus, a, um | tmavý, temný, černý |
| pullus, ī, m. | mládě; kuře |
| pulsō, āre, āvī, ātum | tlouci, tepat, bít; pudit, hnát |
| pulsus, ūs, m. | tlučení, bití; úder, náraz; tep |
| pulvīnar, āris, n. | lehátko; lože, postel; křeslo |
| pulvīnus, ī, m. | polštář, poduška |
| pulvis, eris, m. | prach, písek |
| pūmex, icis, m. | pemza, láva |
| pūmiliō, ōnis, m. | trpaslík |
| Pūnicus, a, um | punský, kartáginský |
| pūniō, īre, īvī (iī), ītum | trestat, mstít se, pokutovat |
| pūnctum, ī, n. | bod, bodnutí; volební hlas; pūnctum saliēns rozhodující věc |
| pūpilla, ae, f. | osiřelé děvčátko |
| pūpillus, ī, m. | sirotek |
| puppis, is, f. | záď lodi |
| pūrē | čistě |
| purgō, āre, āvī, ātum | čistit, očistit; ospravedlnit, omlouvat |
| purpureus, a, um | purpurový, nachový, rudý |
| pūrus, a, um | čistý, ryzí; bezúhonný, poctivý; sceleris pūrus bez zločinu; pura hasta kopí bez hrotu |
| pūs, pūris, n. | hnis |
| puter, tris, tre | zpuchřelý, shnilý; kyprý; zvadlý, mdlý, malátný |
| puteus, ī, m. | studna, jáma |
| putō, āre, āvī, ātum | domnívat se, soudit, rozvažovat; (s dvěma acc.) pokládat, považovat (koho, zač); cenit, nihilī putāre ničeho si nevážit |
| pyxis, idis, f. | krabice, schránka; (střv.) puška |
| quā | kudy; kam; kde; pokud; quā – quā jednak – jednak |
| quadrātum, ī, n. | čtverec |
| quadropedāns, antis | čtvernohý |
| quadruplus, a, um | čtyřnásobný |
| quaerō, ere, quaesīvī, quaesītum | hledat; vyžadovat; získat; (často s ab, dē, ēx) ptát se (koho); dē servīs quaerere vyšetřovat otroky právem útrpným |
| quaesō, ere, īvī, ītum | prosit, quaesumus prosíme; tázat se, ptát se |
| quaestiō, ōnis, f. | otázka, dotazování; vyšetřování |
| quaestor, ōris, m. | kvestor (římský úředník) |
| quālis, e | jaký (o kvalitě), quālis – tālis jaký – takový |
| quālitās, ātis, f. | jakost, kvalita |
| quam | jak; než; (před superl.) jak, co možná; quam ob rem kvůli té věci |
| quamdiū | jak dlouho, pokud, dokud |
| quamquam | i když, ačkoliv, přestože |
| quamvīs | jakkoli, libovolně; byť i, třeba i; (s konj.) ačkoliv |
| quandō | kdy, když |
| quantō | o kolik, oč, quantō – tantō o kolik – o tolik; quantō opere jak velice |
| quantum | jak mnoho, kolik, nakolik, quantum – tantum nakolik – natolik |
| quantus, a, um | jak velký, jak mnohý, quantī dare zač prodat |
| quārē | aby tím; proč; pročež, takže, a proto |
| quasi | jakoby, jako; asi, quasi decem asi deset |
| quārtus, a, um | čtvrtý |
| quātenus | pokud, až kam, aby |
| quater | čtyřikrát |
| quaternī, ae, a | po čtyřech, čtverý |
| quatiō, ere, –, – | třást, otřásat, potřásat; tepat, bít |
| quattuor | čtyři |
| queō, īre, quīvī (iī), quīitum | moci |
| quercus, ūs, f. | dub |
| querēla, ae, f. | nářek; stesk; stížnost, querēla iniūriārum žaloba na bezpráví |
| querimōnia, ae, f. | stížnost; nářek |
| queror, querī, questus sum | stěžovat si, lkát, naříkat |
| querulus, a, um | naříkavý, plačtivý, kvílící |
| quī (quis), quae (qua), quod | některý, nějaký; který; jaký |
| quī (adv.) | jak, si quī jestliže nějak |
| quia | protože; že: scītō, quia věz, že… |
| quīcumque, quaecumque, quodcumque | kdokoli, cokoli; kterýkoli, jakýkoli |
| quid | co; něco, quid prō quō něco za něco |
| quīdam, quaedam, quoddam | kdosi, cosi, někdo, něco, kterýsi, jakýsi |
| quīdam | kdosi |
| quiddam | cosi |
| quidem (vždy za slovem) | zajisté, věru, totiž, sice; nē – quidem ani |
| quidlibet | leccos |
| quidnam | co(pak) |
| quidquam | něco |
| quidque | každá věc |
| quidquid | cokoli |
| quidvīs | cokoli |
| quiēs, ētis, f. | klid, pokoj, ticho; odpočinek, spánek |
| quiēscō, ere, ēvī, quiētum | uklidnit se, utišit se, ustat, přestat; odpočívat; žít v míru |
| quiētus, a, um | klidný, tichý, pokojný |
| quīlibet | leckdo, kdokoliv |
| quīlibet, quaelibet, quodlibet | kterýkoli, jakýkoli, leckterý, lecjaký |
| quīn | že; proč ne-, aby ne-; ba |
| quīnquāgintā | padesát |
| quīnque | pět |
| quīnquiēs | pětkrát |
| Quīntīlis, e | červencový |
| Quīntīlis, is, m. | červenec |
| quīntus, a, um | pátý |
| quippe | vždyť, ovšem, neboť |
| Quirīs, ītis, m. | římský občan |
| quis (quī) | někdo |
| quis | kdo |
| quisnam | kdo(pak) |
| quispiam, quaepiam, quodpiam | některý, nějaký |
| quisquam, quaequam, quidquam (quickquam) | někdo, něco |
| quisque, quaeque, quodque | každý |
| quisque | každý člověk |
| quisquis | kdokoli |
| quīvīs | kdokoli |
| quīvīs, quaevīs, quodvīs | jakýkoli, kterýkoli |
| quō | kam, quō – eō kam – tam; quō usque tandem kam až (jak dlouho ještě) |
| quoad | dokud, pokud; dokud ne-, pokud ne- |
| quod | protože, poněvadž; že |
| quom (= cum) | když |
| quōminus | čím méně; aby ne- |
| quōmodo | jak, jakým způsobem |
| quondam | kdysi, někdy, jednou; leckdy, mnohdy |
| quoniam | protože, poněvadž |
| quoque | také, též, i |
| quōquō | kamkoliv |
| quot | kolik |
| quotannīs | každoročně |
| quotiēns | kolikrát, quotiēns – totiēns kolikrát – tolikrát |
| quotiēnscumque | kolikrátkoli, pokaždé |
| quotus, a, um | kolikátý |
| rabidus, a, um | zuřivý, vzteklý, šílený |
| radius, iī, m. | paprsek; hůlka; poloměr kruhu |
| radiō, āre, āvī, ātum | zářit, třpytit se |
| rādīx, īcis, f. | kořen; ředkvička; rādīx montis úpatí hory |
| rādō, ere, sī, sum | škrábat, drásat |
| rāmus, ī, m. | větev, ratolest |
| rāna, ae, f. | žába |
| rapidus, a, um | prudký, rychlý, dravý |
| rapiō, ere, uī, raptum | uchopovat, brát do ruky; rychle konat; unést, uchvátit |
| rapīna, ae, f. | loupež; lup, kořist; únos |
| raptim | chvatně, kvapně, spěšně |
| raptor, ōris, m. | lupič, uchvatitel |
| raptum, ī, n. | lup, kořist |
| raptus, ūs, m. | loupež; lup, kořist, únos |
| rāpum, ī, n. | řepa, tuřín |
| rārō | vzácně, zřídka, málokdy |
| rārus, a, um | vzácný, ojedinělý, málo |
| rāster, trī, m. | motyka |
| rāsus, a, um | oholený, poškrábaný, tabula rāsa vymazaná vosková tabulka (přeneseně: nepopsaný list, čistá mysl novorozence) |
| ratificō, āre, āvī, ātum | činit platným, potvrzovat |
| ratiō, ōnis, f. | rozum; důvod; poměr; ohled; účet |
| ratiōnābilis, e | rozumný |
| ratiōnālis, e | rozumový; účelný; početní |
| ratis, is, f. | vor |
| Ratispona, ae, f. | Řezno, Regensburg |
| raucus, a, um | chraptivý; chřestící; rauca fluenta hučivé proudy |
| rea, ae, f. | obžalovaná, obviněná |
| reālis, e | skutečný, opravdový |
| rebelliō, ōnis, f. | obnovení války; vzpoura, povstání, odboj |
| rebellō, āre, āvī, ātum | obnovit válku; vzbouřit se |
| recēdō, ere, cessī, cessum | ustupovat, couvat; oddělit se |
| recēns, entis | nedávný; právě přišlý; čerstvý, svěží |
| recessus, ūs, m. | ústup, vzdalování; odlehlé místo |
| reciperō, āre, āvī, ātum | obnovit, získat zpět |
| recipiō, ere, cēpī, ceptum | vzít zpět, převzít, přijmout; připustit, dovolit; sē recipere uchýlit se |
| reciprocō, āre, āvī, ātum | sem tam pohybovat, obracet |
| recitō, āre, āvī, ātum | předčítat, přednášet |
| recōgnitiō, ōnis, f. | přehlídka, prozkoumání, vyslýchání; vzpomínka |
| recōgnōscō, ere, gnōvī, gnitum | opět poznat, zkoumat, prohlížet |
| recordor, ārī, ātus sum | upamatovat se, rozpomínat se, vybavit si |
| recreō, āre, āvī, ātum | znovu vytvořit, obnovit; osvěžit, občerstvit, zotavit |
| rēctor, ōris, m. | řidič, kormidelník; vládce; ředitel, správce |
| rēctum, ī, n. | právo, spravedlnost, mravnost |
| rēctus, a, um | rovný, přímý; správný, spravedlivý, dobrý |
| recubō, āre, –, – | ležet na zádech, ležet |
| recuperō, āre, āvī, ātum | získat zpět, opět nabýt, dostat nazpět, zpět si vymoci |
| recurrō, ere, recurrī, recursum | vracet se |
| recūsō, āre, āvī, ātum | odmítat, vzpírat se, zpěčovat se |
| reddō, ere, didī, ditum | vrátit, dát zpět, reddere vōcēs odpovídat, nōmen reddere ozvat se jménem, mūtua reddēbant dicta hovořili spolu, grātiam reddere odvděčit se, supplicium reddere trest si odpykat; odevzdat, vydávat, doručit |
| redeō, īre, iī, itum | vracet se, navrátit se, ad sē redīre vzpamatovat se |
| redigō, ere, ēgī, āctum | zpět hnát; sehnat, vybírat, in fiscum redigere zabavit pro stát; uvést v nějaký stav, ad irritum redigere zrušit |
| redimiō, īre, īvī, ītum | ovázat, ovinout; ověnčit |
| redimō, ere, ēmī, ēmptum | koupit zpět; vykoupit |
| rediscō, ere, didicī, – | činit platným, potvrzovat |
| reditus, ūs, m. | návrat, příjem, důchod |
| redivīvus, a, um | oživlý, vzkříšený |
| redūcō, ere, dūxī, ductum | vést zpět, odtahovat, vrátit; stáhnout, snížit |
| referō, ferre, rettulī, relātum | nést zpět, odvádět; oznamovat, zpravovat, vyprávět |
| refertus, a, um | nacpaný, naplněný |
| reficiō, ere, fēcī, fectum | znovu dělat; obnovit, opravit |
| reformātiō, ōnis, f. | (střv.) přetvoření |
| reformō, āre, āvī, ātum | přetvořit, opravit, obnovit |
| refugiō, ere, fūgī, –, fugitūrus | utíkat zpět, prchat; zdráhat se, vzpírat se, vyhýbat se |
| rēgālis, e | královský, králův |
| regerō, ere, gessī, gestum | nést zpět, odnášet, vracet |
| regesta, ōrum, n. | záznamy, soupisy |
| regimen, inis, n. | řízení, vedení, vláda |
| rēgīna, ae, f. | královna |
| regiō, ōnis, f. | směr, světová strana; krajina, země, území |
| rēgius, a, um | královský, králův |
| rēgnō, āre, āvī, ātum | vládnout, panovat |
| rēgnum, ī, n. | vláda; království |
| regō, ere, rēxī, rēctum | řídit, vést, ovládat, spravovat |
| regredior, dī, gressus sum | jít zpět, vracet se, ustupovat, couvat |
| regressus, ūs, m. | zpětný pohyb, ústup, návrat; útočiště, útulek |
| relaxō, āre, āvī, ātum | uvolnit, ulevit, polehčit, zotavit |
| relāta, ōrum, n. | zpráva, oznámení, vyprávění |
| religiō, ōnis, f. | úcta, posvátnost; víra, zbožnost, náboženství |
| religiōsus, a, um | zbožný, posvátný; řádový; povážlivý; svědomitý |
| religiōsus, ī, m. | mnich |
| relinquō, ere, līquī, lictum | opustit, zanechat, ponechat; vzdát se něčeho, (v pas.) zbývat |
| reliquiae, ārum, f. | pozůstatky |
| reliquus, a, um | zbylý, zbývající |
| remaneō, ēre, mānsī, – | zůstávat, setrvávat |
| remedium, iī, n. | lék, remedium animae spása duše |
| rēmigium, iī, n. | veslování, vesla, veslaři |
| reminīscor, scī, –, – | vzpomenout si, rozpomenout se |
| rēmissus, a, um | zpět poslaný; uvolněný, mírný, klidný; ochablý, malátný; nevázaný, veselý |
| remittō, ere, mīsī, missum | posílat, propouštět, vydat; povolovat (úsilí), uvolňovat, vzdávat se něčeho; zmírnit, ustávat, ochabovat, zanedbávat; prominout |
| remollēscō, ere, –, – | změknout |
| removeō, ēre, mōvī, mōtum | odstraňovat, odklízet, vzdalovat |
| remūgiō, īre, –, – | bučením odpovídat, hučet |
| rēmus, ī, m. | veslo |
| renovō, āre, āvī, ātum | obnovit, znovu začít; osvěžit, občerstvit |
| reor, rērī, ratus sum | domnívat se, myslet si |
| reparō, āre, āvī, ātum | znovu získat; nahradit (ztrátu); opravit, obnovit |
| repellō, ere, ppulī, pulsum | odstrčit, odrážet, odhánět; odmítnout |
| repente | náhle, znenadání |
| repentīnus, a, um | náhlý, nenadálý, neočekávaný |
| reperiō, īre, repperī, repertum | nalézat, shledávat, (v pas.) vyskytnout se; vynalézat, objevit, vypátrat |
| repetītiō, ōnis, f. | opakování |
| repetītus, a, um | opakovaný; navrácený, zpět vyžádaný |
| repetō, ere, īvī (iī), ītum | opakovat; znovu mířit, znovu směřovat; žádat nazpět, zpět získat; vracet se |
| repleō, ēre, ēvī, ētum | znovu naplnit, doplnit |
| rēpō, ere, rēpsī, rēptum | lézt, plazit se, plížit se |
| reportō, āre, āvī, ātum | nést zpět; přinést zprávu, ohlásit |
| reprehendō, ere, hendī, hēnsum | znovu uchopit, zadržet; kárat, vytýkat, vyčítat |
| reprimō, ere, pressī, pressum | potlačit, zamezit |
| repudiō, āre, āvī, ātum | zapudit, zavrhnout, odmítnout |
| repugnō, āre, āvī, ātum | bojovat proti, odporovat; nesouhlasit, být v rozporu |
| reputō, āre, āvī, ātum | vypočítat, uvažovat |
| requiēs, ētis, f. | odpočinek, klid |
| requiēscō, ere, ēvī, ētum | odpočívat |
| requīrō, ere, quīsīvī, quīsītum | ptát se, vyptávat se; hledat, pátrat, shánět, pohřešovat |
| rēs, reī, f. | věc; majetek; záležitost; událost; čin; rēs adversae zlé poměry, neštěstí; rēs gestae činy, dějiny; rēs pūblica stát; rēs secundae dobré poměry, štěstí; rēs dīvīnae posvátné obřady; rēs familiāris rodinný majetek; rēs frūmentāria zásobování obilím |
| resecō, āre, uī, sectum | ořezat, ostříhat, osekat; omezit |
| reserō, āre, āvī, ātum | závoru odstrčit, otevřít |
| reservō, āre, āvī, ātum | chovat, uchovat, vyhradit |
| residuus, a, um | zbylý, pozůstalý |
| resignātiō, ōnis, f. | vracení, zřeknutí se |
| resipīscō, ere, iī, – | přijít opět k rozumu, vzpamatovat se |
| resistentia, ae, f. | odpor |
| resistō, ere, stitī, – | zastavit se, stanout; uváznout; postavit se na odpor |
| resolvō, ere, solvī, solūtum | rozvázat, uvolnit; otevřít, odstranit, porušit |
| resonō, āre, āvī, ātum | zvučet, znít ozvěnou, ozývat se |
| respiciō, ere, spexī, spectum (+ acc.) | ohlížet se, hledět zpátky; mít ohled, dbát, šetřit |
| respondeō, ēre, spondī, spōnsum | navzájem si slíbit; odpovídat; shodovat se, souhlasit |
| respōnsum, ī, n. | odpověď; věštba |
| restituō, ere, uī, ūtum | znovu postavit, obnovit; navrátit, napravit, nahradit |
| restitūtiō, ōnis, f. | znovuzřízení, uvedení do původního stavu; povolání z vyhnanství; (střv.) udělení milosti, rehabilitace odsouzených |
| restō, āre, stitī, – | zůstávat, vytrvávat, zbývat; odporovat |
| resurgō, ere, surrēxī, surrēctum | opět povstat, zvednout se, (střv.) vstát z mrtvých |
| rēte, is, n. | síť |
| reticeō, ēre, uī, – | odmlčet se, mlčet, zamlčet |
| rētināculum, ī, n. | provaz se smyčkou, ohlávka, oprátka |
| retinēns, entis | zachovávající, udržující, lpící |
| retineō, ēre, uī, tentum | zadržet, podržet, udržet; zachovat |
| retrahō, ere, traxī, tractum | táhnout zpět, vléci zpět, odvlékat |
| retrō | zpět, nazpět, dozadu, vzad |
| reus, ī, m. | obžalovaný, obviněný; dlužník, zavázaný, vōtī reus zavázaný splnit obětní slib |
| reveniō, īre, vēnī, ventum | přijít zpět, vrátit se |
| reverentia, ae, f. | úcta, uctivost, ostych, reverentia senectūtis úcta ke stáří |
| revertor, vertī, vertī (versus) | vracet se |
| revocō, āre, āvī, ātum | povolat zpět, znovu zavolat, znovu zavést, obnovit; odvolávat |
| rēx, rēgis, m. | král, vládce |
| Rhēnus, ī, m. | Rýn |
| rhētor, ōris, m. | řečník |
| Rhodus, ī, f. | Rhodos |
| rīdeō, ēre, rīdsī, rīdsum | smát se, usmívat se; vysmívat se, posmívat se |
| rīdiculus, a, um | směšný, žertovný |
| rigeō, ēre, uī, – | být tuhý, být strnulý, ztuhnout; trčet, čnít, strmět |
| rigidus, a, um | tuhý, ztuhlý; strmý, čnící; tvrdý, nelítostný, drsný |
| rīma, ae, f. | štěrbina, skulina, trhlina |
| rīpa, ae, f. | říční břeh |
| rīte | řádně, náležitě; obřadně |
| rītuālis, e | obřadní |
| rītus, ūs, m. | posvátný řád, obřad |
| rīsus, ūs, m. | smích, posměch |
| rīvulus, ī, m. | potůček |
| rīvus, ī, m. | potok, strouha; proud |
| rixa, ae, f. | hádka, spor; rvačka |
| rixor, ārī, ātus sum | hádat se, přít se; rvát se |
| rōborō, āre, āvī, ātum | posílit, upevnit |
| rōbur, oris, n. | dub, dubové dřevo, tvrdé dřevo; síla, pevnost |
| rōbustus, a, um | dubový; pevný, silný |
| rōdō, ere, rōsī, rōsum | hlodat, okusovat; pomlouvat |
| rogātū (nesklonné subst., jen abl.) | na žádost, na prosbu |
| rogitō, āre, āvī, ātum | dotazovat se, vyptávat se |
| rogō, āre, āvī, ātum | tázat se, ptát se; navrhovat; prosit, žádat |
| Rōma, ae, f. | Řím |
| Rōmānus, a, um | římský |
| rōrō, āre, āvī, ātum | rosit, orosit, ovlažit, zavlažovat |
| rōs, rōris, m. | rosa, vláha |
| rosa, ae, f. | růže, sub rosā důvěrně |
| roseus, a, um | růžový |
| rōstrum, ī, n. | zobák; lodní zobec; (v pl.) řečniště, tribuna |
| rota, ae, f. | kolo; (v pl.) vůz, kára |
| rotifex, icis, m. | kolář |
| ruber, bra, brum | červený, rudý, mare Rubrum Rudé moře |
| rubeus, a, um | ostružinový; rudý |
| rudēns, entis, m. | lano, silný provaz |
| rudimentum, ī, m. | počátek, základ; průprava; první pokus, první zkušenost |
| rudis, e | hrubý, drsný, surový, syrový, campus rudis nezorané pole; nezkušený, neznalý, rudēs annī doba mládí |
| rudō, āre, āvī, ātum | řvát |
| rūfus, a, um | světle červený, načervenalý, ryšavý |
| rugītus, ūs, m. | (střv.) řvaní, řev |
| ruīna, ae, f. (obvykle. v pl.) | zřícení, sutina; zkáza; ruiny |
| rūma, ae, f. | vemeno |
| rūmor, ōris, m. | nezaručená zvěst, „drb“, „klepy“; šum, hukot, hluk, ruch, hovor; pověst |
| rumpō, ere, rūpī, ruptum | zlomit, prorazit, roztrnout; přerušit, zmařit; zničit, porušit, zrušit; vymknout |
| ruō, ere, ruī, rūtum | řítit se, pádit, spěchat; padat, bořit se; rozrývat, brázdit |
| rūpēs, is, f. | skála, skalisko, úskalí |
| rūrsum (rūrsus) | zpět, nazpět; zase; naopak |
| rūs, rūris, n. | venkov, rūs na venkov, rūre z venkova; venkovský statek; (v pl.) nivy |
| rūsticus, a, um | venkovský |
| rūsticus, ī, m. | venkovan |
| saccus, ī, m. | pytel, žok |
| sabbata, ōrum, n. | sobota |
| sacer, cra, crum | svatý, posvátný, posvěcený |
| sacerdōs, ōtis, m. f. | kněz, kněžka |
| saccharum, ī, n. | cukr |
| sacrāmentum, ī, n. | přísaha, svátost; spor, pře |
| sacrātus, a, um | posvěcený, svatý |
| sacrificō, āre, āvī, ātum | konat oběti, obětovat |
| sacrificium, iī, n. | oběť, obětování |
| sacrilegus, a, um | svatokrádežný, rouhavý, bezbožný |
| sacrōsanctus, a, um | svatosvatý, nedotknutelný, posvátný |
| sacrum, ī, n. | posvátná věc; obětní předmět, oběť, sacra facere konat oběť; posvátný úkon, bohoslužba; sacra canunt zpívají obětní písně |
| saeculāris, e | stoletý; časný; světský |
| saeculum, ī, n. | lidský věk, pokolení, generace; věk, období, století; časnost; pozemskost |
| saepe | často, mnohdy |
| saepius | častěji |
| saeptum, ī, n. | ohrada; stáj; salaš |
| saeviō, īre, iī, ītum | zuřit, vztekat se, běsnit, krutě si počínat |
| saevitia, ae, f. | zuřivost, ukrutnost |
| saevus, a, um | zuřivý, vzteklý, lítý, krutý |
| sāga, ae, f. | věštkyně, čarodějka, kouzelnice |
| sagāx, ācis | bystrý, důvtipný, chytrý |
| sagīna, ae, f. | krmení, žrádlo |
| sagitta, ae, f. | šíp, střela |
| sagittārius, iī, m. | lučištník, střelec |
| sagittō, āre, āvī, ātum | střílet šípy |
| sāl, salis, m. | sůl; slaná voda; vtip |
| saliō, īre, iī, ītum | solit |
| saliō, īre, uī (iī), saltum | skákat; tančit |
| salīva, ae, f. | slina; chuť |
| salix, īcis, f. | vrba |
| sallō, ere, –, salsum | solit |
| salsa, ōrum, n. | vtipy |
| salsus, a, um | slaný, posolený; vtipný; salse vtipálku |
| saltō, āre, āvī, ātum | poskakovat; tančit |
| saltus, ūs, m. | skok; tanec; hvozd, les; průsmyk, rokle, údolí; stráň, pastvina |
| salūber, bris, bre | zdravý; uzdravující, léčivý; prospěšný |
| salum, ī, n. | širé moře, otevřené moře |
| salūs, ūtis, f. | zdraví; blaho, zdar, prospěch; záchrana, spása; pozdrav |
| salūtāris, e | zdravý; léčivý; prospěšný, užitečný |
| salūtātiō, ōnis, f. | pozdrav |
| salūtō, āre, āvī, ātum | zdravit; vzdávat poctu |
| salvātor, ōris, m. | (střv.) zachránce, spasitel |
| salveō, ēre, –, – | být zdráv, salvē buď zdráv |
| salvō, āre, āvī, ātum | uzdravovat, zachraňovat, zachovávat; spasit |
| salvus, a, um | živ, zdráv; zachovalý, neporušený, nepoškozený, salvīs lēgibus bez porušení zákonů, salvō errōre s výhradou omylu |
| sānābilis, e | vyléčitelný, zhojitelný |
| sanciō, īre, sānxī, sānctum | posvěcovat, slavnostně stanovit |
| sānctificiō, āre, āvī, ātum | (střv.) posvěcovat |
| sānctimōnia, ae, f. | svatost, bezúhonnost |
| sānctitās, ātis, f. | svátost, nedotknutelnost; mravní čistota |
| sānctus, a, um | svatý, posvěcený, zasvěcený; svědomitý, počestný, spravedlivý, ctihodný |
| sānē | zajisté, vskutku; rozumně; docela |
| sanguineus, a, um | krvavý, zakrvácený |
| sanguis, inis, m. | krev |
| sānitās, ātis, f. | zdraví, zdravost; rozumnost |
| sānō, āre, āvī, ātum | uzdravovat; napravovat |
| sānus, a, um | zdravý; rozumný, rozvážný |
| sapiēns, entis, m. | mudrc |
| sapiēns, entis | moudrý, rozumný |
| sapientia, ae, f. | moudrost |
| sapiō, ere, ivī (iī), – | chutnat; vonět; poznávat, rozumět; mít rozum, mít zdravý úsudek |
| sarcina, ae, f. | balík, ranec, zavazadlo, břemeno |
| sat | dost, dosti, id sat est habendum to musí stačit |
| satanās, ae, m. | nepřítel, odpůrce; (střv.) ďábel |
| satiō, āre, āvī, ātum | sytit, nasytit |
| satira (satura), ae, f. | směs, míchanice, všehochuť; satira |
| satur, a, um | sytý, nasycený |
| saturō, āre, āvī, ātum | nasytit, uspokojit |
| satis | dost, dosti |
| satisfaciō, ere, fēcī, factum | (+ dat.) dostát (čemu), (dē + abl.) učinit zadost (v čem) |
| satisfīō, fierī, factus sum | být uspokojován |
| satus, ūs, m. | setba, setí |
| satyrus, ī, m. | člen Dionýsovy družiny s tělem napůl kozlím |
| saucius, a, um | zraněný, poraněný; poškozený, postižený |
| sāvior, ārī, ātus sum | líbat |
| sāvium, ī, n. | polibek |
| Saxōnēs, um, m. | (střv.) Sasové |
| Saxōnia, ae, f. | (střv.) Sasko |
| saxum, ī, n. | skála, kámen, balvan |
| scaber, bra, brum | drsný, prašný, špinavý |
| scaenicus, ī, m. | herec |
| scaevus, a, um | levý; nešťastný, nevhodný, nepravý |
| scālae, ārum, f. | žebřík, schody |
| scandō, ere, scandī, scānsum | stoupat, vystupovat |
| scapula, ae, f. | lopatka (kost), plec |
| scelerātus, a, um | zločinný, ničemný, bezbožný |
| scelestus, a, um | zločinný, ničemný, bezbožný |
| scelus, sceleris, n. | zločin |
| scēptrum, ī, n. | žezlo; berla |
| schisma, atis, n. | schizma, rozkol |
| schola, ae, f. | škola; přednáška, rozprava |
| scholāris, e | školní |
| scholāris, is, m. | (střv.) žák, student; (střv.) učitel |
| scientia, ae, f. | vědění, vědomost, znalost; zkušenost; věda |
| scīlicet (= scīre licet) | ovšem, zjevně, zajisté, to se ví, to jest |
| scintilla, ae, f. | jiskra |
| sciō, īre, scīvī, scītum | vědět, znát, umět |
| scīpiō, ōnis, m. | hůl, berla |
| scītē | obratně, šikovně; způsobně, znalecky |
| scītum, ī, n. | usnesení, rozhodnutí, plēbis scītū podle usnesení lidu |
| Sclāvī, ōrum, m. | Slované |
| Sclavōnicus, a, um | slovanský |
| scītus, a, um | zkušený, znalý |
| scola, ae, f. | škola |
| scolāris, e | školní |
| scolāris, is, m. | žák, student; učitel |
| scopulus, ī, m. | skalisko, skála, útes |
| scrībō, ere, scrīpsī, scrīptum | psát, sepsat; rýt, vyrývat; exercitum scrībere shromažďovat vojsko |
| scrība, ae, m. | písař |
| scrīptor, ōris, m. | spisovatel, písař |
| scrīptūra, ae, f. | psaní; Písmo, citát z Bible |
| scriptus, a, um | napsaný, psaný, písemný |
| scrobis, is, m. | jáma |
| scrūtor, ārī, ātus sum | prohledávat, zkoumat; sčítat hlasy |
| sculpō, ere, psī, ptum | rýt, řezat, vyřezávat; dlabat, tesat |
| sculptor, ōris, m. | sochař |
| scurra, ae, m. | pobuda; blázen; příživník |
| scutella, ae, f. | plochá miska, tácek |
| scutra, ae, f. | plochá mísa, tác, podnos |
| scūtum, ī, n. | dřevěný štít potažený kůží |
| Scytha, ae, m. | Skyt |
| sēbum, ī, n. | lůj, tuk |
| sēcēdō, ere, cessī, cessum | odejít, odstoupit, poodstoupit |
| sēcessiō, ōnis, f. | odstoupení, odejití, odloučení |
| secō, āre, uī, sectum, secātūrus | sekat, řezat, kosit, požínat; mare secāre brázdit moře; lītēs secāre rozhodovat spory |
| sēcrētum, ī, n. | ústraní, samota; tajemství, tajnost |
| sēcrētus, a, um | oddělený, odlehlý; skrytý, tajný |
| sector, ārī, ātus sum | následovat, provázet; stíhat, hnát se |
| sēcum | s sebou |
| secunda, ōrum, n. | příznivé poměry, šťastné okolnosti, zdar |
| secundō | na druhém místě, zadruhé, podruhé |
| secundum (+ acc.) | podle, vedle |
| secundum (adv.) | vzápětí, vzadu, na druhém místě, podruhé |
| secundus, a, um | druhý; příznivý |
| secūris, is, f. | sekera |
| sēcūritās, ātis, f. | bezpečnost, bezstarostnost |
| sēcūrus, a, um | bezpečný, bezstarostný |
| secus | potom, pak, později; hůře, špatně, méně; jinak |
| secus (+ acc.) | vedle, podle |
| sed | ale, nýbrž |
| sedeō, ēre, sēdī, sessum | sedět; meškat, prodlévat |
| sēdēs, is, f. | sídlo, příbytek; sedadlo, sēdēs apostolica Svatá stolice |
| sēditiō, ōnis, f. | rozchod; spor, rozkol, rozbroj; vzpoura, vzbouření |
| sedō, āre, āvī, ātum | usadit; uklidnit, utišit |
| sēdūcō, ere, dūxī, ductum | odvádět; odstavit, odklidit, odloučit; svádět |
| sēdulus, a, um | pilný, upřímný |
| seges, etis, f. | setba, osení, oseté pole |
| sēgnitia, ae, f. | zdlouhavost, loudavost, pomalost, lenost |
| sēgnitiēs, ēī, f. | zdlouhavost, loudavost, pomalost, lenost |
| sēiungō, ere, iūnxī, iūnctum | oddělovat; odvrátit |
| sēligō, ere, lēgī, lectum | vybírat |
| sella, ae, f. | sedadlo, křeslo |
| semel | jednou |
| sēmen, inis, n. | semeno |
| sēmentis, is, f. | setba; osení |
| sēmet | právě sebe |
| sēmianimis, e | polomrtvý |
| sēminex, ecis | polomrtvý |
| semper | vždy, stále, pořád |
| sempiternus, a, um | trvalý, stálý, nepřetržitý, ustavičný, věčný |
| sēmus, a, um | poloviční, poloprázdný |
| senātor, ōris, m. | senátor |
| senātus, ūs, m. | senát |
| senectūs, ūtis, f. | stáří, vysoký věk |
| senex, senis, m. | stařec |
| senex, senis | starý |
| sēnī | po šesti |
| senīlis, e | stařecký, starcův |
| senior, ius | starší |
| sēnsus, ūs, m. | pocit, vjem, vnímání, cit; smysl |
| sententia, ae, f. | mínění, názor, úsudek; myšlenka, úmysl; usnesení, výrok |
| sentiō, īre, sēnsī, sēnsum | cítit, vnímat, poznávat; mínit, smýšlet |
| sentis, is, m. | trn, osten, trní |
| seorsum | zvlášť, odděleně |
| sēparō, āre, āvī, ātum | oddělovat, odlučovat; nechávat stranou, nedbat |
| sepeliō, īre, īvī, sepultum | pohřbívat |
| septem | sedm |
| September, bris, m. | září |
| septimus, a, um | sedmý |
| sēptum, ī, n. | ohrada; stáj; salaš |
| sepulcrālis, e | náhrobní, pohřební |
| sepulcrum, ī, n. | náhrobek, hrob, hrobka |
| sepultūra, ae, f. | pohřeb, hrob |
| sequior, ius | horší, slabší |
| sequor, sequī, secūtus sum | sledovat, následovat, provázet; pronásledovat; držet se, řídit se, actum secūtus es zachoval jsi postup |
| sera, ae, f. | závora |
| serātor, ōris, m. | (střv.) zámečník |
| serēnus, a, um | jasný, serēnum jasné nebe |
| seriēs, ēī, f. | řada, pořadí, sled, řetězec, série |
| sēriō | vážně |
| sērius | později |
| sērius, a, um | vážný, per sēria vážně |
| sermō, ōnis, m. | rozhovor, rozmluva, rozprava, řeč |
| sērō | pozdě |
| serō, ere, seruī, sertum | řadit, připojovat, vázat, plést |
| serō, ere, sēvī, satum | sít, sázet; (pas.) vzejít |
| serpēns, entis, m. f. | had |
| serra, ae, f. | pila |
| sertum, ī, n. | věnec |
| serum, ī, n. | syrovátka |
| sērus, a, um | pozdní, opozdilý, zpožděný |
| serva, ae, f. | otrokyně, služka |
| servīlis, e | otrocký, bellum servīle válka s otroky, (střv.) nevolnický |
| serviō, īre, īvī, ītum | otročit, sloužit; věnovat se (něčemu) |
| servitium, iī, n. | otroctví, služba; (v pl.) otroci |
| servitūs, ūtis, f. | otroctví, poroba, poddanost |
| servō, āre, āvī, ātum | uchovávat, zachovávat, hlídat, ochraňovat |
| servus, ī, m. | otrok, sluha, (střv.) poddaný |
| sēsē | zvratné zájmeno |
| sēstertius, iī, m. | římská stříbrná mince o hodnotě 2,5 asu |
| sevērus, a, um | přísný, vážný; mrzutý; krutý, nelítostný, tvrdý, drsný |
| sex | šest |
| sexiēs | šestkrát |
| Sextīlis, e | srpnový |
| Sextīlis, is, m. | srpen |
| sextus, a, um | šestý |
| sexus, ūs, m. | pohlaví |
| schola, ae, f. | škola |
| sī | (s ind.) jestliže, sī minus jestliže ne; (s konj.) kdyby |
| sībilō, āre, āvī, ātum | syčet |
| sibimet | právě sobě |
| sīc | tak; ano |
| sīca, ae, f. | dýka; úkladná vražda |
| siccō, āre, āvī, ātum | sušit, vysušit, osušit; vyprázdnit |
| siccus, a, um | suchý, vyschlý, vyprahlý; střízlivý, žíznivý; prostý |
| Siculus, a, um | sicilský |
| sīcut | jako, tak jako, jakoby |
| sīdereus, a, um | hvězdný, hvězdnatý |
| sīdō, ere, sēdī, sessum | posadit se, usednout, nasednout |
| sīdus, eris, n. | hvězda, souhvězdí |
| sigillum, ī, n. | pečeť; soška, figurka |
| signifer, ferī, m. | nosič praporu, praporečník |
| significō, āre, āvī, ātum | ukazovat, naznačovat, dávat znamení; znamenat |
| signō, āre, āvī, ātum | označovat, značit, poznamenávat; razit; pečetit |
| signum, ī, n. | znamení, signál, značka; pečeť; prapor, signa īnferre útočit |
| silentium, iī, n. | ticho, klid, mlčení |
| sileō, ēre, uī, – | mlčet, zamlčet |
| silex, icis, m. | kámen, křemen, skála |
| silīgō, inis, f. | pšenice |
| silva, ae, f. | les, houští |
| silvestris, e | lesní |
| sīmia, ae, f. | opice |
| simile, is, n. | podoba, obdoba |
| similis, e | podobný |
| similitūdō, inis, f. | podobnost, obraz |
| simillimus, a, um | nejpodobnější |
| similō, āre, –, – | podobat se |
| simōnia, ae, f. | (střv.) kupčení s duchovními hodnostmi, svatokupectví |
| simplex, icis | jednoduchý, prostý; jednotlivý, jediný; přirozený, upřímný, přímý |
| simplicitās, ātis, f. | jednoduchost, prostota; upřímnost |
| simplus, a, um | jednoduchý |
| simul | zároveň, najednou, spolu, současně, īte simul pojďte s námi, simul atque jakmile |
| simulac (simulatque) | jakmile |
| simulācrum, ī, n. | obraz, socha; přelud, přízrak, duch, strašidlo |
| simulātiō, ōnis, f. | přetvářka, předstírání, pokrytectví |
| simulātor, ōris, m. | simulant, pokrytec |
| simulatque | jakmile |
| simulō, āre, āvī, ātum | předstírat, napodobovat, přetvařovat se |
| sināpe, is, n. | hořčice |
| sincērē | upřímě, poctivě |
| sincērus, a, um | čistý, pravý; upřímný, poctivý |
| sīn | (s ind.) jestliže však, sīn minus jestliže však ne; (s konj.) kdyby však |
| sine (+ abl.) | bez |
| singulāris, e | ojedinělý, jednotlivý; obzvláštní, jedinečný, vynikající |
| singulī, ae, a | jednotliví, po jednom |
| sinister, tra, trum | levý, sinistrā zleva; nešťastný, nepříznivý; mōrēs sinistrī zvrácené mravy |
| sinō, ere, sīvī, situm | dovolit, dopustit, nechat, strpět, dum rēs sinit pokud možno; položit |
| sinuō, āre, āvī, ātum | kroutit, vinout, stáčet |
| sinus, ūs, m. | záhyb, ohyb, oblouk; záliv, zátoka; náručí, klín; nitro; splav |
| sīs (= sī vīs) | chceš-li, je-li ti libo, prosím, buď tak laskav |
| sistō, ere, stetī (stitī), statum | stavět, postavit; zastavit; upevnit |
| sitiō, īre, īvī (iī), – | žíznit |
| sitis, is, f. | žízeň |
| situs, a, um | položený, postavený, umístěný |
| situs, ūs, m. | poloha, umístění, in sitū na původním místě; stavba; usazenina, špína, plíseň |
| sīve | nebo; sīve – sīve buď – nebo |
| Slāvī, ōrum, m. | Slované |
| Smyrna, ae, f. | dnešní Izmir v Turecku |
| sobrīna, ae, f. | sestřenice |
| sobrīnus, ī, m. | bratranec |
| sōbrius, a, um | střízlivý; střídmý, zdrženlivý |
| soccus, ī, m. | střevíc |
| socer, erī, m. | tchán |
| socia, ae, f. | družka, partnerka, společnice, spoluúčastnice |
| sociālis, e | družný, společenský, spojenecký, bellum sociāle válka se spojenci |
| societās, ātis, f. | společenství, pospolitost, společnost, sdružení, spolek |
| sociō, āre, āvī, ātum | spojovat, slučovat, sdružovat |
| socius, a, um | společný, spolčený, spojenecký |
| socius, iī, m. | společník, druh; spojenec |
| socors, cordis | tupý, omezený; netečný, liknavý, nečinný |
| socrus, ūs, f. | tchyně |
| sōl, sōlis, m. | slunce |
| sōlācium, iī, n. | útěcha, potěšení, (pl.) slova útěchy; náhrada, odškodnění |
| sōlāmen, inis, n. | útěcha |
| sōlāris, e | sluneční |
| sōlārium, iī, n. | sluneční hodiny |
| solea, ae, f. | střevíc, sandál |
| sōlemnis, e | pravidelný, výroční; slavnostní |
| soleō, ēre, solitus sum | mít ve zvyku, obvykle dělat, esse solet bývá, ut fierī solet jak se obvykle stává |
| solidus, a, um | pevný, tvrdý, tuhý, trvalý; celý, úplný |
| sōlitūdō, inis, f. | samota, pustina; osamělost, opuštěnost |
| solitus, a, um | obvyklý, obyčejný, běžný |
| solitum, ī, n. | zvyk, obyčej |
| solium, iī, n. | sedadlo, stolec, křeslo |
| sollemne, is, n. | zvyk; slavnost |
| sollemnis, e | pravidelný, výroční; slavnostní |
| sollemnitās, ātis, f. | (střv.) slavnost |
| sollers, rtis | důvtipný, důmyslný; vychytralý; zručný, obratný |
| sollicitō, āre, āvī, ātum | uvádět v pohyb, pudit, rozechvívat, čeřit; rozčilovat, popuzovat, popichovat, pobuřovat |
| sollicitūdō, inis, f. | rozčilení, znepokojení, neklid, starost |
| sōlum | jen, pouze; nōn sōlum, sed etiam nejen, ale i |
| solum, ī, n. | spodek; chodidlo; podlaha, půda, země, iūs solī právo na občanství v rodné zemi, rēs solī věc spojená s půdou |
| sōlus, a, um | sám, jediný, pouhý; opuštěný, pustý |
| solūtiō, ōnis, f. | uvolnění, rozvázání; zaplacení |
| solvō, ere, solvī, solūtum | platit, zaplatit; uvolnit, rozvázat, sacrāmentō solvere zprostit přísahy, nāvem solvere vyplout |
| somnium, iī, n. | sen, snění |
| somnus, ī, m. | spánek; (pl.) sny |
| sonitus, ūs, m. | zvuk, šum |
| sonō, āre, āvī, ātum | znít, zvučet, hlaholit, hučet; opěvovat, oslavovat |
| sonor, ōris, m. | zvuk, šum; ryk, řev, povyk, hluk |
| sōns, sontis | vinný, provinilý |
| sonus, ī, m. | zvuk, hlahol, tón |
| sopor, ōris, m. | tvrdý spánek; uspávací nápoj |
| sopōrus, a, um | spavý, ospalý |
| sordeō, uī, –, – | být špinavý |
| sordēs, is, f. | nečistota, špína; smuteční šat |
| soror, ōris, f. | sestra |
| sors, sortis, f. | los; úděl, osud |
| sortior, īrī, ītus sum | losovat |
| spargō, ere, sparsī, sum | trousit, sypat; rozptylovat, roztrušovat, poházet; kropit, polít, stříkat |
| sparsim | porůznu, jednotlivě |
| Spartiātēs, ae, m. | Sparťan |
| spatium, iī, n. | prostor, místo; vzdálenost, délka, hloubka; doba, lhůta; dráha |
| speciālis, e | zvláštní |
| speciēs, ēī, f. | vzhled, podoba; představa, zdání, přelud; druh; vzor, ideál; sub utrāque speciē pod obojí způsobou; per speciem pod záminkou |
| spectābilis, e | viditelný; pozoruhodný, okázalý, skvělý; vážený |
| spectāculum, ī, n. | hlediště; podívaná, divadlo, představení |
| spectō, āre, āvī, ātum (ad + acc.) | dívat se, hledět na něco, přihlížet; vztahovat se; směřovat, cílit, nihil spectat nisi fugam nic než útěk neplánuje |
| spectrum, ī, n. | obraz |
| speculum, ī, n. | zrcadlo; vyhlídka |
| spēlunca, ae, f. | jeskyně, sluj; doupě |
| spērātus, a, um | očekávaný |
| spernō, ere, sprēvī, sprētum | pohrdat, opovrhovat; odstrkovat, odmítat |
| spērō, āre, āvī, ātum | doufat, bene spērāre doufat v dobré |
| spēs, eī, f. | naděje, očekávání |
| spīca, ae, f. | špice, hrot; klas |
| spīcum, ī, n. | špice, hrot; klas |
| spīna, ae, f. | trn, osten, bodlina; hřbet, páteř |
| spīnus, ī, f. | trnka, trnitý strom nebo keř |
| spīra, ae, f. | závit, spirála |
| spīrituālis, e | (střv.) duchovní, pater spīrituālis zpovědník |
| spīritus, ūs, m. | vánek; dech; duch; sebevědomí |
| spīrō, āre, āvī, ātum | dýchat, vydechovat; vát |
| splendeō, ēre, –, – | lesknout se, třpytit se |
| splendidus, a, um | lesklý, třpytivý; skvostný, nádherný |
| spoliō, āre, āvī, ātum | vysvléci, zbavit oděvu; loupit, olupovat, plenit, drancovat |
| spolium, iī, n. (obvykle v pl.) | stažená zvířecí kůže; zbroj svlečená zabitému nepříteli; kořist |
| spondeō, ēre, spopondī, spōnsum | slavnostně slíbit, zavázat se, zaručit se |
| spongia, ae, f. | houba |
| spōns, spontis, f. (jen gen. a abl.) | vůle, sponte (meā, tuā, suā, …) z vlastní vůle |
| spōnsa, ae, f. | snoubenka, nevěsta |
| spōnsor, ōris, m. | ručitel, zajatec |
| spōnsum, ī, n. | slib, slíbená věc, závazek |
| spōnsus, ī, m. | snoubenec, ženich |
| sporta, ae, f. | koš |
| spūma, ae. f. | pěna |
| spūmō, āre, āvī, ātum | pěnit se |
| spuō, ere, uī, ūtum | plivat |
| spūtō, āre, āvī, ātum | plivat, vyplivovat |
| squāma, ae, f. | šupina |
| stabilis, e | pevný, stálý, trvalý |
| stabulum, ī, n. | stanoviště; chlév, stáj |
| stāmen, inis, n. | osnova, nit; struna |
| stannum, ī, n. | cín |
| statim | hned, okamžitě, vzápětí, neprodleně; pevně, stále |
| statiō, ōnis, f. | stání, postoj; stanice, stanoviště, místo pobytu, bydliště; přístaviště |
| statua, ae, f. | socha |
| stirps, rpis, f. | kmen, peň; rostlina, keř; výhonek; kořen, ab stirpe od základu; rod, rodina, původ; potomek |
| statuō, ere, uī, ūtum | postavit, vystavět, zřídit; určit, stanovit; umínit si, rozhodnout se, odhodlat se |
| statūra, ae, f. | postava, vzrůst |
| status, a, um | ustanovený, určený |
| status, ūs, m. | stav, status quō stav, který je; postoj; stanovisko; poměry; status in statū stát ve státě |
| statūtum, ī, n. | ustanovení, pl.: stanovy, pravidla, statūta urbis městská usnesení |
| stēlla, ae, f. | hvězda |
| sterilis, e | jalový, neplodný, neúrodný |
| sternō, ere, strāvī, strātum | rozložit, rozprostřít; povalit, porazit; urovnat; pokrýt |
| sternūtō, āre, āvī, ātum | kýchat, frkat (o koni) |
| stillō, āre, āvī, ātum | kapat, kanout, ronit |
| stimulō, āre, āvī, ātum | podněcovat, ponoukat, pohánět, popuzovat; trápit |
| stimulus, ī, m. | osten, bodec; pobídka |
| stipendium, iī, n. | daň, poplatek; plat, mzda, žold; vojenská služba |
| stipula, ae, f. | stéblo, sláma |
| stō, āre, stetī, statum, stātūrus | stát; pevně stát, trvat, vytrvat, pro patria stāre stát na straně vlasti; dostát, dodržet, splnit, podrobit se, in fidē stāre držet slovo; uváznout, setrvat, trčet; stát (o ceně), být zač, nōn magnō stat pretiō nestojí moc; stante pede ihned na místě |
| stola, ae, f. | ženský šat |
| stomachus, ī, m. | žaludek; jícen, hltan |
| strēnuus, a, um | zdatný, silný; rázný, odhodlaný; horlivý, čilý, pracovitý |
| strepō, ere, uī, itum | hlučet, lomozit, šumět, dunět |
| stringō, ere, strīnxī, strictum | svírat, stiskat, stahovat, ēnsem stringere tasit meč |
| struō, ere, strūxī, structum | skládat, kupit, stavět; chystat, připravovat; opřít se, zapřít se, vzpírat se |
| stuba, ae, f. | světnice, místnost, jizba |
| studeō, ēre, uī, – (většinou + dat.) | zabývat se, snažit se, usilovat; studovat; nadržovat, stranit, protěžovat |
| studiōsus, a, um | horlivý, snaživý, pilný; pečlivý, dbalý; přející, stranící |
| studium, iī, n. | snaha, píle, úsilí; zaujetí, náklonnost; (v pl.) vědecké snahy, studium, studium generāle vysoké učení, univerzita |
| stultitia, ae, f. | hloupost, pošetilost, naivita |
| stultus, a, um | hloupý, pošetilý, naivní |
| stupeō, ēre, uī, – | být zaražen, být ohromen, úžasem se zastavit |
| stupiditās, ātis, f. | hloupost, blbost, nejapnost, pitomost |
| stupidus, a, um | hloupý, blbý, nejapný, pitomý |
| stupor, ōris, m. | strnulost, necitlivost; úžas; hloupost |
| Styx, gis, f. | řeka v podsvětí |
| suādeō, ēre, suāsī, suāsum | radit, doporučovat, navrhovat |
| suāvis, e | lahodný, příjemný, libý; milý, vlídný |
| suāviter | lahodně, příjemně, libě; mile, vlídně |
| sub (+ acc., + abl.) | (o místě) pod (+ abl. – kde, + acc. – kam); (o čase) za, sub Augustō za vlády Augusta, sub lucem za svítání |
| subditus, a, um | poddaný |
| subdō, ere, didī, ditum | podložit, podstrčit; podrobit, podmanit; nastrčit, dosadit |
| subdūcō, ere, dūxī, ductum | zdola vyvést, vytáhnout, odtáhnout; tajně vzít, podvádět, klamat; odvádět, vzdalovat; (střv.) vypočítat, odčítat |
| subeō, īre, iī, itum | pod něco jít, vstupovat, vcházet; snášet, strpět, podstoupit, dīmicātiō subeunda nutnost podstoupit boj, umerīs subīre vzít na záda; vystupovat, přistupovat, přibližovat se; přepadnout; následovat, nastupovat |
| subiciō, ere, iēcī, iectum | podhazovat, podkládat, podstrkovat; podmanit, podrobit |
| subigō, ere, ēgī, āctum | podrobit; donutit |
| subitō | náhle, nenadále, najednou |
| sublegō, ere, lēgī, lēctum | dole sbírat; tajně sbírat, tajně vyslechnout; nově volit |
| sublevō, āre, āvī, ātum | pozvednout, nadzvednout, nadlehčit, zdvihnout; zmírnit, usnadnit |
| sublica, ae, f. | kůl, trám |
| sublīmis, e | ve výši, do výše se vznášející; vznešený, slavný |
| submittō, ere, mīsī, missum | spustit, snížit, sklonit, schýlit; podřizovat, podrobovat; tajně poslat |
| submissus, a, um | snížený, spuštěný, skloňěný, schýlený; pokorný, ponížený, poddajný |
| subolēs, is, f. | dorost, mládež, potomstvo, potomek |
| subscrībō, ere, scrīpsī, scrīptum | dole napsat, připsat; podepsat |
| subsellium, iī, n. | sedadlo, lavice |
| subsum, subesse, –, – | být dole, ležet vespod; být nablízku |
| subterrāneus, a, um | podzemní |
| subtīlis, e | tenký, jemný; přesný, důkladný, pečlivý; prostý, jasný |
| subūcula, ae, f. | spodní šat, košile |
| subulcus, ī, m. | pasák vepřů (analogie s bubulcus) |
| subveniō, īre, vēnī, ventum (+ dat.) | přijít na pomoc, pomáhat (komu) |
| subvertō, ere, vertī, versum | podvracet, vyvracet, kácet |
| succēdō, ere, cessī, cessum (+ dat.) | nastoupit, následovat (po někom); dařit se; postupovat, blížit se; vstoupit |
| succenseō, ēre, uī | zanevřít, nevražit |
| successor, ōris, m. | nástupce |
| successus, ūs, m. | postup, zdar |
| succumbō, ere, cubuī, cubitum | podlehnout |
| succurrō, ere, currī, cursum | podběhnout, vběhnout pod něco; přijít na pomoc; napadnout, přijít na mysl |
| sūcidus, a, um | šťavnatý; svěží, čerstvý |
| sūcinum, ī, n. | jantar |
| sūcus (succus), ī, m. | šťáva, lék |
| sudis, is, f. | kůl |
| sūdō, āre, āvī, ātum | potit se; být vlhký |
| sūdor, ōris, m. | pot, námaha |
| suēscō, ere, suēvī, suētum | zvykat si, navykat |
| sufferō, sufferre, sestulī, sublātum | vespod nést; snášet, trpět |
| sufficiō, ere, fēcī, fectum | stačit, dostačovat; naplňovat, doplňovat, cōnsul suffectus dodatečně zvolený konzul |
| suffōcō, āre, āvī, ātum | zadusit, zadrhnout, umlčet |
| suffrāgor, ārī, ātus sum | hlasovat, přimlouvat se, doporučovat |
| suffundō, ere, fūdī, fūsum | podlít, zalít |
| suggerō, ere, gessī, gestum | podnést; podkládat; nakupit; doložit, dodat, poskytovat, přinášet; (střv.) donášet zprávy, našeptávat |
| suggestum, ī, n. | vyvýšenina, výstupek, tribuna, řečniště |
| suggestus, ūs, m. | vyvýšenina, tribuna, řečniště, (střv.) suggestus sacer kazatelna |
| sūgō, ere, sūxī, sūctum | sát |
| sulcō, āre, āvī, ātum | brázdit, orat |
| sulcus, ī, m. | brázda |
| sulphur, uris, n. | síra |
| sum, esse, fuī, –, futūrus | být, ita est tak jest (ano), estō budiž; (+ dat.) mít, být k něčemu, est mihi mám, cui bonō (est)? komu ku prospěchu?; (+ gen.) patřit, náležet, mít povinnost, mít cenu, tribūnī sunt plēbis tribuni patří lidu, plūris esse stát více |
| summa, ae, f. | nejvyšší místo, summa imperiī nejvyšší moc; podstata; součet, souhrn, úhrn, summa summārum součet součtů; částka |
| summus, a, um | nejvyšší, celková, summa arx vrchol hradu |
| sūmō, ere, sūmpsī, sūmptum | vzít, brát; obléci si; zvolit si, vybrat si |
| sūmptus, ūs, m. | náklad, výdaj, útrata |
| suō, ere, suī, sūtum | šít, sešívat |
| supellex, ectilis, f. | nářadí; nábytek; výstroj; výbava |
| super (adv.) | nahoře, navrchu; z vrchu, shora; nadto, navíc, satis superque dosti a ještě nadto |
| super (+ acc.; + abl.) | nad (+ acc. – kam, + abl. – kde) |
| superbia, ae, f. | pýcha, zpupnost |
| superbus, a, um | pyšný, zpupný |
| supercilium, iī, n. | obočí, brvy |
| superēmineō, ēre, –, – | vynikat, vyčnívat, přečnívat, převyšovat |
| superfundō, ere, fūdī, fūsum | přelít, rozlít |
| superior, ius | vyšší, horní; minulý, předešlý, dřívější; mocnější |
| superō, āre, āvī, ātum | vynikat, převyšovat, čnít; hojně se vyskytovat, oplývat; předčit, překonat, přemáhat |
| superstes, itis | zbylý, pozůstalý, přeživší, přečkavší |
| supersum, superesse, superfuī, – | zbývat; být naživu, přežít; přebývat, zůstat, být navíc |
| superus, a, um | horní, vrchní; superī obyvatelé nebes, mare superum Jederské moře |
| supervacāneus, a, um | zbytečný |
| supervacuus, a, um | zbytečný, nepotřebný |
| superveniō, īre, vēnī, ventum | jít přes něco; zastihnout, překvapit |
| supplēmentum, ī, n. | doplnění, doplněk; vojenská záloha; dodatky |
| supplex, icis | prosebný, pokorný |
| suppleō, ēre, plēvī, plētum | opět naplnit, doplnit |
| supplex, icis, m. f. | prosebník |
| supplicium, iī, n. | prosba, modlitba; trest, poprava, supplicium dē multīs sūmere dát mnohé popravit; (v pl.) muka, utrpení, trápení |
| suppōnō, ere, posuī, positum | podložit, položit vespod; postavit místo něčeho, Diāna cervam prō virgine supposuit Diana podstrčila laň na místo dívky; vzít na sebe; uložit |
| suprā (adv.) | nahoře, z vrchu; dříve; víc, nadto |
| suprā (+ acc.) | nad, přes |
| suprādictus, a, um | výše řečený, onen |
| suprēmus, a, um | nejvyšší, nejhořejší; poslední |
| sūra, ae, f. | lýtko |
| surdus, a, um | hluchý |
| surgō, ere, surrēxī, surrēctum | povstat, zvedat se, vztyčit se, strmět, vystupovat; vzejít, objevit se |
| sursum (adv.) | vzhůru, nahoru, do výše |
| sūs, suis, m. f. | vepř, prase, svině |
| suscipiō, ere, cēpī, ceptum | zespodu uchopit, podchytit; ujmout se, přijmout; podniknout |
| suscitō, āre, āvī, ātum | zdvíhat; budit, rozpohybovat, podněcovat, rozněcovat |
| suspectō, āre, āvī, ātum | dívat se vzhůru; prohlížet; podezírat |
| suspectus, a, um | podezřelý |
| suspectus, ūs, m. | pohled vzhůru, vzhled; úcta |
| suspendō, ere, pendī, pēnsum | věšet, pověsit, zavěsit; zdvihnout; nechat v nejistotě; zastavit |
| suspēnsus, a, um | zavěšený; visící; zdvižený; závislý; nejistý, neklidný, nervōzní; zrušený, sesazený |
| suspiciō, ere, spexī, spectum | nahoru hledět, vzhlížet; s obdivem pohlížet, vážit si; podezřívat |
| suspīciō, ōnis, f. | podezření; tušení, domněnka |
| sustentātiō, ōnis, f. | vydržování, obživa |
| sustentō, āre, āvī, ātum | podporovat, vydržovat, živit; zespodu držet |
| sustineō, ēre, uī, tentum | udržovat, podpírat; podporovat, živit; vydržet, odolat; zadržet, zastavit |
| susurrō, āre, āvī, ātum | bzučet, šeptat |
| susurrus, ī, m. | bzukot, šepot |
| sūtor, ōris, m. | švec, obuvník |
| suus, sua, suum | svůj |
| tabella, ae, f. | prkénko, destička, tabulka |
| taberna, ae, f. | kůlna, bouda, chatrč, chýše; hospoda, krčma; krám, dílna |
| tabula, ae, f. | prkno, deska; zápis, záznam, listina, smlouva |
| tābum, ī, n. | hnis; mor |
| taceō, ēre, uī, itum | mlčet, zamlčet |
| tacitus, a, um | mlčenlivý, zamlklý; zamlčený, neprozrazený, tajný |
| tāctus, ūs, m. | hmat |
| taeda, ae, f. | pochodeň, louč, smolnice, svatební pochodeň; svatba, sňatek; borovice, sosna |
| taedet, ēre, taeduit (taesum est) (+ acc. osoby, + gen. věci) | hnusit se, ošklivit se |
| taedium, iī, n. | hnus, odpor, znechucení, nelibost, ošklivost; omrzelost, nuda |
| taeter, tra, trum | hnusný, odporný, ošklivý, ohavný |
| tālārius, a, um | kotníkový, splývající po kotníky |
| talentum, ī, n. | řecká jednotka váhy (20 – 40 kg) |
| tālis, e | takový (o kvalitě) |
| talpa, ae, f. | krtek |
| tālus, ī, m. | kotník; hrací kostka |
| tam | tak, tak velice, tou měrou, do té míry, tam – quam tak – jak |
| tamen | přece však, přesto |
| tametsī | i když, třebaže, ačkoli |
| tamquam | tak jako |
| tandem | konečně, přece jen |
| tangō, ere, tetigī, tāctum | dotýkat se, zasáhnout, dosáhnout |
| tantō | o tolik, o to, tím |
| tantum | tolik, tak (velice, daleko, …); jen (= toliko), singulāre tantum subst. bez pl. |
| tantummodo | jen tak, jen tolik |
| tantus, a, um | takový, tak (veliký, důležitý, strašný, …), tantī facere tolik si vážit, tantī esse za tolik stát |
| tardē | zdlouhavě, liknavě, loudavě, zvolna, pomalu |
| tardō, āre, āvī, ātum | zdržovat, zpomalovat, meškat |
| tardus, a, um | zdlouhavý, loudavý, liknavý, dlouhý |
| Tartarus, ī, m. | Tartaros, peklo, podsvětí vymezené trpícím hříšníkům |
| Tartara, ōrum, n. | Tartaros, peklo, podsvětí vymezené trpícím hříšníkům |
| taurus, ī, m. | býk, vůl |
| tāxō, āre, āvī, ātum | odhadovat, oceňovat |
| technicus, a, um | technický |
| tēctē | skrytě, nepozorovaně, tajně; opatrně, obezřetně |
| tector, ōris, m. | omítač zdí, štukatér |
| tēctum, ī, n. | střecha, půda, kryt, dům, příbytek |
| tēcum | s tebou |
| tegō, ere, tēxī, tēctum | krýt, zahalovat, ukrývat |
| tēgula, ae, f. | střešní taška, střecha z tašek |
| tēla, ae, f. | tkanina, látka; tkaní; tkalcovský stav |
| tellūs, ūris, f. | země, půda, hlína |
| tēlum, ī, n. | kopí, oštěp |
| temerārius, a, um | nerozvážný, nerozumný, ukvapený, nezodpovědný |
| temerē | slepě, nerozvážně, zbrkle |
| temnō, ere, tempsī, temptum | pohrdat, opovrhovat, nevážit si, nedbat |
| tēmō, ōnis, m. | oj |
| tempestās, ātis, f. | čas, doba; bouře; bouřlivá doba |
| temperātus, a, um | přiměřený, náležitě smíšený; umírněný, zdrženlivý, klidný |
| temperō, āre, āvī, ātum | náležitě mísit; mírnit, změkčovat, rozpouštět; spojovat, slučovat; upravovat, řídit, spravovat |
| tempestās, ātis, f. | čas, doba, lhůta; počasí, povětří; nepohoda, nečas, bouře |
| templum, ī, n. | chrám, svatyně, posvátné místo |
| temporālis, e | časový; dočasný, pomíjivý |
| temptātiō, ōnis, f. | záchvat nemoci; zkoušení, zkouška, pokušení |
| temptō, āre, āvī, ātum | pokoušet se, pokoušet (koho, co); ohmatávat, sahat, dotýkat se |
| tempus, oris, n. | čas, doba, období, prō tempore prozatím, ūnō tempore zároveň, ex tempore bez přípravy; (v pl. také) spánky, skráně |
| tenāx, ācis | pevný, vytrvalý, stálý |
| tendō, ere, tetendī, tent(s)um | napínat, natahovat; nadouvat, nadýmat, rozpínat; zaměřit, směřovat, cursū tendere úprkem se hnát; tíhnout; snažit se, usilovat |
| tenebrae, ārum, f. | tma, temnota |
| teneō, ēre, uī, tentum | držet, mít, memoriā tenēre pamatovat si, (v pas.) být držen, vázán, uchvácen, usvědčen; zaujímat, obsazovat; směřovat, spět, plout, dospět, dorazit, dosáhnout |
| tener, era, erum | něžný, citlivý; útlý, tenký |
| tenor, ōris, m. | pohyb, běh, proud; postup, trvání; způsob, míra, ráz; smysl, obsah, tenōre praesentium podle této listiny |
| tentātiō, ōnis, f. | záchvat nemoci; zkoušení, zkouška, pokušení |
| tentō, āre, āvī, ātum | pokoušet se, pokoušet (koho, co); ohmatávat, sahat, dotýkat se |
| tentōrium, iī, n. | stan |
| tenuis, e | jemný; útlý, tenký, hubený, štíhlý; lehký, slabý; skrovný, nepatrný; chudý, nuzný |
| tenus (+ abl.) | až po, až k, nōmine tenus jen podle jména |
| tepeō, ēre, uī, – | být teplý, být vlahý; rozehřívat |
| tepidus, a, um | teplý, vlahý, vlažný |
| tepor, ōris, m. | teplo, vlažnost |
| ter | třikrát |
| teres, teretis | oblý, zakulacený; hladký, jemný |
| tergum, ī, n. | záda, hřbet, ā tergō zezadu, terga vertere/dare obrátit se na útěk |
| terminō, āre, āvī, ātum | omezovat, ohraničovat; končit |
| terminus, ī, m. | mezník, mez, hranice, limit; cíl, konec; termín, výraz, pojem |
| ternī, ae, a | po třech, trojí, trojitý, trojnásobný |
| terō, ere, trīvī, trītum | třít, otírat, viam terere jít cestou; odírat, opotřebovat |
| terra, ae, f. | země, půda; území |
| terreō, ēre, uī, itum | děsit, strašit, lekat |
| terribilis, e | strašný, hrozný, děsivý |
| territōrium, iī, n. | území |
| terror, ōris, m. | strach, děs, hrůza |
| tertius, a, um | třetí, tertium not dātur třetí (možnost) není |
| testa, ae, f. | nádoba, džbán, hrnec; střep; skořápka |
| testāmentum, ī, n. | závěť, poslední vůle; Testāmentum novum Nový zákon |
| testimōnium, iī, n. | svědectví, důkaz; listina |
| testis, is, m. f. | svědek, svědkyně |
| testor, ārī, ātus sum | brát za svědka; zapřísahat se; svědčit, dokazovat |
| testū, ūs, n. | hliněná nádoba |
| testūdō, inis, f. | želva, želvovina; lyra |
| Teutonicus, a, um | teutonský, německý, germánský |
| texō, ere, texuī, textum | tkát, plést |
| textilis, e | tkaný |
| textor, ōris, m. | tkadlec |
| textus, ūs, m. | tkaní, pletení; tkáň, pletivo; sled, souvislost; text |
| theātrum, ī, n. | divadlo, jeviště, divadelní představení |
| thēma, atis, n. | (střv.) námět, téma |
| thēsaurus, ī, m. | poklad, pokladnice; skladiště, zásobárna |
| Thūlē, ēs, f. | bájný ostrov daleko na severu, ultima Thūlē nejvzdálenější ostrov |
| Tiberis, is, m. | Tibera |
| tībīcen, inis, m. | hudebník s píšťalou, pištec |
| tibimet | právě tobě |
| tigris, idis, m. f. | tygr |
| tigris, is, m. f. | tygr |
| tilia, ae, f. | lípa |
| timeō, ēre, uī, – | (+ dat.) bát se o někoho, (+ acc.) obávat se (někoho, něčeho) |
| timidus, a, um | bázlivý, bojácný, ustrašený; ostýchavý, plachý; zbabělý |
| timor, ōris, m. | bázeň, strach, obava; hrůza |
| tina, ae, f. | sud |
| tinea, ae, f. | mol; červ, housenka |
| ting(u)ō, ere, tīnxī, tīnctum | smáčet, namáčet; barvit, napouštět, vestis sanguine tīncta šat zbrocený krví |
| tintin(n)ō, āre, –, – | zvonit, znít, zvučet |
| titulus, ī, m. | nápis; nadpis; hodnost, titul, vyznamenání, pocta; záminka |
| toga, ae, f. | tóga, svrchni roucho |
| tolerābilis, e | snesitelný |
| tolerō, āre, āvī, ātum | snášet, strpět, vydržet |
| tollō, ere, sustulī, sublātum | zvednout, povznést; brát si, odnášet si; odstranit, odklidit; narušovat, porušovat, mařit |
| tomus, ī, m. | oddíl, část, kus; svazek, díl knihy |
| tonō, āre, tonuī, – | hřmít; hřímat; rachotit |
| tondeō, ēre, totondī, tōnsum | stříhat, holit; ořezávat, osekávat, okusovat, trhat, škubat |
| tonitrus, ūs, m. | hrom, hromobití, hřmění |
| tōnsa, ae, f. | veslo |
| tōnsor, ōris, m. | holič |
| tōnsūra, ae, f. | stříhání; kněžská tonzura |
| tormentum, ī, n. | točidlo, vratidlo, rumpál; metací stroj, samostříl; mučidlo, skřipec; mučení, trápení, trýzeň |
| torpeō, ēre, torpuī, – | ztrnout, ztuhnout, ochrnout; váznout, malátnět |
| torqueō, ēre, torsī, tortum | točit, kroutit, splétat; otáčet, obracet; mrštit, metat, střílet; natahovat na skřipec, mučit |
| torquis, is, m. f. | řetěz; věnec |
| tolerantia, ae, f. | snášenlivost, trpělivost |
| tolerō, āre, āvī, ātum | snášet, strpět, vydržet |
| tonus, ī, m. | tón, zvuk; přízvuk |
| tornus, ī, m. | dláto; soustruh |
| torrēns, entis, m. | bystřina, potok; příval |
| torreō, ēre, torruī, tostum | sušit, pražit, pálit; sežehnout |
| torridus, a, um | suchý, vyprahlý, vysušený; spálený, sežehlý; palčivý, žhavý |
| tortor, ōris, m. | mučitel, kat |
| torus, ī, m. | výčnělek; sval; polštář, poduška; lože, postel, lehátko |
| tot | tolik |
| totidem | právě tolik |
| totiē(n)s | tolikrát, tak často |
| tōtum, ī, n. | celek |
| tōtus, a, um | celý |
| trabs, trabis, f. | kmen stromu, peň; kláda, břevno, (v pl.) krov; loď |
| tractātus, ūs, m. | traktát, pojednání |
| tractō, āre, āvī, ātum | tahat, vláčet, smýkat; ohmatávat, dotýkat se, zabývat se, zacházet (s něčím); řídit, spravovat; jednat, vyjednávat |
| trādō, ere, didī, ditum | předávat, doručovat, přenechávat, odevzdávat, svěřovat; zanechávat dědictvím, odkazovat; přednášet, vykládat, vyprávět; sē trādere alicui reī věnovat se něčemu |
| trādūcō, ere, dūxī, ductum | převést, přepravit, Rhēnum trādūcere přepravit přes Rýn; přizpůsobit; prožívat, trávit |
| trahō, ere, traxī, tractum | táhnout, vléci, smýkat; protahovat, tempus trahere mařit čas |
| trāiciō, ere, iēcī, iectum | přehodit; přepravit, převést, přenést, přesadit equitēs flūmen trāicere převést jezdce přes řeku; proniknout, prorazit, probodnout |
| trāiectus, ūs, m. | přepravování, převoz, přechod |
| tranquillitās, ātis, f. | klid, ticho |
| trānō, āre, –, – | přeplavat; pronikat |
| trānsnō, āre, –, – | přeplavat; pronikat |
| tranquillus, a, um | klidný, pokojný, tichý |
| trāns (+ acc.) | přes, za |
| trānseō, īre, iī, itum | přecházet, přejít, překročit, přestupovat; přistoupit; pronikat; míjet |
| trānsferō, ferre, tulī, lātum | přenášet; překládat, tlumočit; svádět (vinu) |
| trānsgredior, ī, gressus sum | překročit, přestoupit, přejít |
| trānsigō, ere, ēgī, āctum | probodnout, prohnat; provést, skončit; prožívat, trávit; vyjednávat, dohadovat se |
| trānsiliō, īre, siluī, – | přeskakovat, přenášet se |
| trānsitus, ūs, m. | přecházení, přechod, přestoupení; průchod, průsmyk; uplynutí |
| trānsmittō, ere, mīsī, missum | přesazovat, překládat; převážet, přenášet, přepravovat; odevzdat, věnovat |
| trānsportō, āre, āvī, ātum | přenášet, převážet, přepravovat |
| tremō, ere, uī, – | třást se, chvět se; bát se |
| tremor, ōris, m. | chvění, otřes; strach, hrůza |
| tremulus, a, um | chvějivý, třesoucí se |
| trepanum, ī, n. | vrták |
| trēs, tria | tři |
| treuga, ae, f. | (střv.) příměří, mír |
| Treverensis, e | (střv.) trevírský |
| triangulum, ī, n. | trojúhelník |
| triāriī, ōrum, m. | záloha, vojáci třetího šiku |
| trībulum, ī, n. | válec na drcení obilí |
| tribulus, ī, m. | bodlák |
| tribūnal, ālis, n. | tribuna, vyvýšené místo; místo soudu, soud |
| tribūnus, ī, m. | tribun |
| tribuō, ere, uī, ūtum | dělit, rozdělovat, rozdávat, přidělovat, udělovat; povolovat, vyhovět, ponechat; považovat, pokládat, vyložit si; honōrem tribuere prokázat čest |
| tribus, ūs, f. | tribus, okres |
| tribūtum, ī, n. | daň, poplatek |
| tridēns, entis, m. | trojzubec |
| triduum, ī, n. | tři dny |
| triplex, plicis | trojitý, trojí |
| triplus, a, um | trojnásobný |
| triquetrus, a, um | třírohý |
| trīstis, e | smutný, zasmušilý, zarmoucený; zachmuřený, nevrlý, mrzutý; hanebný |
| trīticum, ī, n. | pšenice |
| trītūra, ae, f. | mlácení obilí; cep |
| triumphālis, e | triumfální, vítězný, vítězoslavný |
| triumphō, āre, āvī, ātum | triumfovat, slavit triumf, pokořit |
| triumphus, ī, m. | triumf, vítězosláva, vítězoslavný průvod |
| triumvir, ī, m. | triumvir, člen tříčlenného sboru |
| Trōs, ōis, m. (pl.: Trōes, um, m.) | Trójan |
| trucīdō, āre, āvī, ātum | vraždit, ničit; hanobit |
| truncō, āre, āvī, ātum | osekat, okleštit, zmrzačit, usmrtit, truncāre capite useknout hlavu |
| tū | ty |
| tuba, ae, f. | trubka, polnice |
| tuber, eris, n. | hrbol, výběžek |
| tubicen, inis, m. | trubač |
| tubus, ī, m. | roura, trubice |
| tueor, ērī, tutātus sum | hledět, dívat se, vidět; hlídat, opatrovat, střežit, chránit, hájit; dbát, starat se, udržovat |
| tum | tenkrát, tehdy, v té době, tum prīmum tehdy poprvé, tum – cum tehdy – když; potom, pak, posléze; tu (časově), v té chvíli, tum – tum hned – hned, tum vērō tu teprve |
| tumba, ae, f. | hrob, náhrobek |
| tumultus, ūs, m. | bouře; rozčilení, vzruch; poplach, shon; vřava, povyk; vzpoura, povstání; přepadení |
| tumulus, ī, m. | výšina, kopec, pahorek; hromada; mohyla, náhrobek |
| tunc | tehdy, tenkrát |
| turba, ae, f. | ruch, vřava, povyk; zmatek, nepokoj; dav, zástup |
| turbātus, a, um | rozháraný, v nepořádku, rozházený; rozčilený, zneklidněný |
| turbō, āre, āvī, ātum | rozházet, rozmetat, rozehnat; uvést ve zmatek, znepokojit, poplašit, vzrušit; porušovat, mařit |
| turbō, inis, m. | vír; bouře, bouřlivá doba; kotouč; závit |
| turbulentus, a, um | zmatený; vzrušený, neklidný; bouřlivý; rozhněvaný, rozhořčený; buřičský, vzpurný |
| turma, ae, f. | četa, tlupa, zástup, dav |
| turpis, e | hanebný, sprostý, nemravný; ošklivý, šeredný, škaredý, ohavný, ohyzdný |
| turpitūdō, inis, f. | ošklivost, šerednost, ohavnost; hanebnost; potupnost |
| turpō, āre, āvī, ātum | zohyzdit, zohavit; zamazat, pošpinit |
| turris, is, f. | věž; obléhací věž; hrad, palác |
| tūs, tūris, n. | kadidlo |
| Tuscus, a, um | etruský |
| tussis, is, f. | kašel, (v pl.) víceré zakašlání |
| tūte | ty sám |
| tūtē | bezpečně, jistě |
| tūtēla, ae, f. | ochrana, dohled, hlídání, opatrování |
| tūtō | bezpečně, jistě |
| tūtor, ārī, ātus sum | hlídat, opatrovat, chránit; starat se |
| tūtor, ōris, m. | ochránce, strážce, poručník |
| tūtus, a, um | chráněný, zabezpečený; bezpečný, jistý |
| tuus, tua, tuum | tvůj |
| tyrannus, ī, m. | vládce, despota, tyran |
| Tyrrhēnus, a, um | tyrrhénský, etruský |
| ūber, eris | úrodný, plodný; výnosný; bohatý, hojný, plný |
| ūber, eris, n. | vemeno, ňadro, prs, ūber dūcere sát vemeno; úrodnost, úrodná půda; plnost, bohatost |
| ubī (ubi) (adv.) | kde; kdy |
| ubī (ubi) (čas. spojka) | jakmile, když, ubī prīmum jakmile |
| ubinam | kde, kdepak |
| ubīque | a kde; kdekoliv, všude |
| ubivīs | kde chceš, kdekoliv, všude |
| ūdus, a, um | vlhký, navlhčený, mokrý; opilý |
| ulcīscor, ulcīscī, ultus sum | mstít se, trestat |
| ulcus, eris, n. | bolák, vřed; chyba, vada |
| Ulixēs, is, m. | Odysseus |
| ūllus, a, um | některý |
| ulmus, ī, f. | jilm |
| ulna, ae, f. | loket, paže; loket (délková míra) |
| ulter, ultra, ultrum (jen v kompar. a superl.) | zadní, vzdálený, odlehlý |
| ulterior, ius | vzdálenější, odlehlejší, zazší |
| ultimus, a, um | poslední, nejzazší, nejvzdálenější; konečný, rozhodný; ultima ratiō nejzávažnější důvod; ab stirpe ultimā od samého původu |
| ultrā (+ acc.) | za, na té stráně, z té strany; nad, ultrā biduum přes dva dny, ultrā modum nad míru |
| ultrā (adv.) | tam, dále, déle, nōn plūs ultrā dál už to nejde |
| ultrō | sám od sebe, dobrovolně; na tu stranu, tam |
| umbra, ae, f. | stín |
| umbrāculum, ī, n. | stínidlo, slunečník; loubí, besídka |
| umbrō, āre, āvī, ātum | stínit, zastiňovat |
| umerus, ī, m. | horní část paže, pažní kost, rameno, (v pl.) ramena, plece |
| ūmidus, a, um | vlhký, mokrý |
| umquam (obvykle po záporu) | někdy, neque umquam a nikdy |
| ūnā | spolu, společně, zároveň, pohromadě |
| ūnanimiter | jednomyslně |
| uncus, ī, m. | hák |
| unda, ae, f. | vlna; vlnění; zvlněná vodní hladina |
| unde | odkud; a proto |
| undecim | jedenáct |
| undecimus, a, um | jedenáctý |
| undique | odevšad; všude |
| Ungāria, ae, f. | (střv.) Uhry |
| ungō, ere, ūnxī, ūnctum | mazat, potírat mastí; mastit |
| unguen, inis, n. | mast; mastnota |
| unguentum, ī, n. | mast; mastnota |
| unguis, is, m. | nehet; dráp, pazour |
| ungula, ae, f. | kopyto, pazneht |
| unguō, ere, ūnxī, ūnctum | mazat, potírat mastí; mastit |
| ūnicus, a, um | jediný, jedinečný, neobyčejný |
| ūniformis, e | prostý, jednoduchý; stejného tvaru |
| ūniō, īre, īvī (iī), ītum | sjednocovat, spojovat |
| ūnitās, ātis, f. | jednota; jednotka |
| ūnitus, a, um | sjednocený, spojený |
| ūniversitās, ātis, f. | všeobecnost, celek; (střv.) univerzita |
| ūniversum, ī, n. | vesmír |
| ūniversus, a, um | veškerý, všechen, celý, úplný |
| ūnus, a, um | jeden, ūnā spolu, in ūnum na jedno místo, ad ūnum omnēs všichni do jednoho, amor ūnus vzájemná láska |
| ūnusquisque, ūnaquaeque, ūnumquodque | jeden každý; jeden a týž |
| urbānus, a, um | městský |
| urbs, urbis, f. | velkoměsto |
| urgeō, ēre, ursī, – | naléhat; tísnit, tlačit; trápit, soužit, tížit |
| urīna, ae, f. | moč |
| urna, ae, f. | nádoba, džbán, hrnec; popelnice; urna |
| ūrō, ere, ussī, ustum | pálit, spalovat |
| ursa, ae, f. | medvědice, medvěd (obecně) |
| ursus, ī, m. | medvěd |
| ūrus, ī, m. | tur, zubr |
| ūrtīca, ae, f. | kopřiva |
| usquam (obvykle po záporu) | někde, neque usquam a nikde; někam |
| usque | stále, pořád, ustavičně, quō usque tandem kam až (jak dlouho ještě) |
| usquead (+ acc.) | až po, až k |
| ūsūra, ae, f. | užívání; půjčka; úrok |
| ūsurpō, āre, āvī, ātum | osobovat si, přivlastňovat si, užívat; projevovat, prokazovat |
| ūsus, ūs, m. | používání, potřeba; užitek, prospěch, ūsuī k užitku; zkušenost, praxe, zvyklost |
| ut | jak, jako (s ind.), u. s. = ut suprā jak uvedeno výše; ut – sīc oč – o to; jakmile, když (s ind.), ut prīmum jakmile; protože, neboť (s ind.); aby, že (s konj.); i kdyby (s konj.) |
| uter, utra, utrum | který z obou, jeden ze dvou, sī uter volet bude-li jeden chtít |
| ūter, ūtris, m. | měch, kožený vak |
| uterque, utraque, utrumque | jeden i druhý, oba |
| uterus, ī, m. | břicho, lůno, děloha; plod, nenarozené dítě; potomstvo; frāter uterī bratr z téže matky |
| ūtī | ať |
| ūtilis, e | užitečný, potřebný, prospěšný, vhodný |
| ūtilitās, ātis, f. | užitečnost, užitek |
| utinam | kéž, kéž by |
| ūtor, ūtī, ūsus sum (+ abl.) | užívat, používat; zacházet (s někým, s něčím); využívat |
| utrimque | z obou stran, na obou stranách |
| utprīmum | jakmile, když |
| utrum | zda, zdali, jestli |
| ūva, ae, f. | hrozen, réva, víno |
| uxor, ōris, f. | manželka, choť |
| vacātiō, ōnis, f. | zproštění, osvobození; úleva; dovolená |
| vacca, ae, f. | kráva |
| vacō, āre, āvī, ātum | být prázdný, neobsazený, neobydlený; zanechat (něčeho); mít prázdno, mít čas pro něco, vacāre forō uvolnit se pro politiku; vacāre (ab) rē být bez něčeho |
| vacuēfaciō, ere, fēcī, factum | vyprazdňovat |
| vacuus, a, um | prázdný, pustý, volný |
| vādō, ere, vāsī, vāsum | kráčet, ubírat se, jít |
| vadum, ī, n. | brod, mělčina |
| vae | běda |
| vafer, fra, frum | chytrý, důvtipný, bystrý; šibalský, vychytralý, „mazaný“ |
| vāgīna, ae, f. | pochva |
| vagor, ārī, ātus sum | toulat se, potulovat se, bloudit |
| vagus, a, um | toulavý, potulný, bloudící; volný, pohyblivý |
| valdē | velmi, velice, náramně, silně, mocně |
| valeō, ēre, uī, –, valitūrus | být zdráv, silný, schopen; platit, zmoci, mít význam, mít úspěch, dařit se; napomáhat, hodit se, mít vztah |
| valētūdō, inis, f. | zdraví, zdravotní stav |
| validus, a, um | silný, statný, mohutný, mocný, zdatný; zdravý |
| vallēs (vallis), is, f. | údolí, úval, dolina |
| vallum, ī, n. | val, násep |
| valor, ōris, m. | (střv.) cena, hodnota, obnos peněz; (střv.) platnost |
| valva, ae, f. | brána, (v pl.) veřeje, dveře |
| vānitās, ātis, f. | marnost, zbytečnost, bezúčelnost; prázdnost, nicotnost, povrchnost; prolhanost, lstivost; ješitnost, namyšlenost, vychloubačnost |
| vānus, a, um | prázdný, povrchní, planý, nicotný; nepravdivý, prolhaný, lstivý; marný, zbytečný, bezúčelný; ješitný, namyšlený, vychloubačný |
| vapor, ōris, m. | pára; dým, kouř; horko, vedro |
| varietās, ātis, f. | rozmanitost, pestrost, různost; vrtkavost, nestálost |
| varius, a, um | různý, pestrý, rozličný, rozmanitý; vrtkavý, nestálý |
| vas, vadis, m. | rukojmí, ručitel; záruka |
| vās, vāsis, n. | nádoba, váza, (v pl.) nádobí; (v pl.) nářadí, náčiní |
| vasallus, ī, m. | (střv.) leník, vazal |
| vastātus, a, um | vypleněný, zpustošený |
| vastō, āre, āvī, ātum | pustošit, plenit |
| vastus, a, um | pustý, opuštěný, prázdný; širý, rozsáhlý, rozlehlý |
| vātēs, is, m. f. | věštec, věštkyně, prorok; básník |
| vāticinātiō, ōnis, f. | věštění, věštba |
| vāticinor, ārī, ātus sum | věštit, prorokovat |
| vatillum, ī, n. | pánev |
| vēcors, cordis | zběsilý, šílený |
| vectīgal, ālis, n. | daň, poplatek, clo, mýto; poplatné území |
| vectis, is, m. | páka, páčidlo; závora |
| vectō, āre, āvī, ātum | vozit, (v pas.) jezdit, projíždět se |
| vector, ōris, m. | nosič; cestující (plavec, jezdec) |
| vegetus, a, um | hbitý, živý; čerstvý, svěží |
| vehemēns, entis | prudký, rázný, důrazný |
| vehementer | rázně, silně, mocně, prudce |
| vehiculum, ī, n. | vůz, povoz |
| vehō, ere, vēxī, vectum (často + abl.) | vézt, vozit, dovážet, odvážet, vehor ventīs maria jsem štván větry po mořích |
| vel | nebo, neboli, vel – vel buď – nebo; ba, ba i, ba dokonce, vel plānē ba zcela; (po záporu) ani; (u superl.) snad |
| vēlāmen, inis, n. | přikrývka, pokrývka; šátek, závoj; roucho, šat |
| vellō, ere, vellī, vulsum | škubat, trhat, signa vellere dát se s vojskem na pochod |
| vellus, eris, n. | vlna, ovčí rouno, zvířecí kůže; roucho, šat |
| vēlō, āre, āvī, ātum | zakrýt plachtou, zahalit, zavinout, zastřít |
| vēlōcitās, ātis, f. | rychlost, hbitost |
| vēlōx, ōcis | rychlý, hbitý |
| vēlum, ī, n. | plachta; záclona, opona, závěs |
| velut (velutī) | jako, jakoby |
| vēna, ae, f. | céva, žíla, tepna |
| vēnālis, e | prodejný, na prodej |
| vēnātiō, ōnis, f. | lov, honba, štvanice |
| vēnātor, ōris, m. | lovec |
| vēnātōrius, a, um | lovecký; dignitās vēnātōria úřad lovčího |
| venditiō, ōnis, f. | prodej, dražba |
| vendō, ere, didī, ditum (v pas. 4. konj.) | prodávat |
| venēnum, ī, n. | jed; otrava, travičství; kouzelný nápoj |
| vēneō, īre, iī, – | být prodáván, být na prodej |
| venerābilis, e | ctihodný, ctěný, velebný |
| venia, ae, f. | přízeň, vlídnost, laskavost; milost, slitování, odpuštění; vyslyšení, dovolení, svolení |
| veniō, īre, vēnī, ventum | přijít, přijet, připlout; vyskytovat se, stávat se, ūsū venit stává se |
| vēnō | na prodej, za peníze, quae vēnō exercērent s čím obchodují |
| vēnor, ārī, ātus sum | lovit, honit |
| venter, tris, m. | břicho, žaludek; plod, nenarozené dítě |
| ventitō, āre, āvī, ātum | chodívat, přicházet |
| ventus, ī, m. | vítr |
| venus, eris, f. | Venus Venuše; půvab, krása; láska |
| vēr, veris, n. | jaro, vēre na jaře, prīmō vēre na začátku jara |
| verber, eris, n. (obvykle v pl.) | rána; (v pl.) bití, bičování, mrskání; (v pl.) metla, bič, důtky |
| verberō, āre, āvī, ātum | šlehat, mrskat, bičovat; napadat, týrat, trýznit, trápit; tepat, tlouci, ōs verberāre fackovat |
| verbum, ī, n. | slovo, ad verbum doslova; sloveso |
| vērē | pravdivě, správně, opravdu |
| verēcundus, a, um | ostýchavý, nesmělý, stydlivý; slušný, skromný |
| vereor, ērī, veritus sum | bát se, obávat se, ostýchat se; ohlížet se, dbát, mít na zřeteli; vážit si, mít v úctě |
| vergō, ere, –, – | chýlit se, schylovat se, obracet se, směřovat; táhnout se, prostírat se |
| vēridicus, a, um | pravdomluvný, pravdivý |
| vērificātiō, ōnis, f. | (střv.) prověřování, ověřování, dosvědčování |
| vērisimilis, e | pravděpodobný |
| vēritās, ātis, f. | pravda, pravdivost |
| vermis, is, m. | červ |
| verna, ae, m. f. | domácí otrok |
| vērnus, a, um | jarní |
| vērō | vskutku, opravdu, zajisté, ovšem; ale, však, tum vērō tu však |
| verrūca, ae, f. | bradavice |
| versiculus, ī, m. | veršík |
| versō, āre, āvī, ātum | obracet, otáčet, převracet, animum versāre v duchu přemítat; (v pas.) obracet se, převracet se, otáčet se; (v pas.) zabývat se, provozovat; (v pas.) pobývat, prodlévat, žít; versārī in rē náležet k věci |
| versum, ī, n. | obrácená strana, rub |
| versus (versum) (+ acc.) | směrem k |
| versus, ūs, m. | verš, řádka; obrat, otáčka |
| vertex, icis, m. | vír; vichr, vichřice; točna, pól; vrchol, vrch, temeno; hora, pohoří |
| vertō, ere, vertī, versum | obracet, otáčet, točit; využít, vynaložit; proměnit; překládat (text) |
| verū, ūs, n. | rožeň; kopí |
| vērum, ī, n. | pravda, skutečnost |
| vērum | ale, avšak, nōn sōlum, vērum etiam nejen, ale i |
| vērus, a, um | pravý, skutečný; pravdivý, rē vērum opravdu; sprevedlivý; pravdomluvný, upřímný; vērum et iūstum est náleží a sluší se |
| vēscor, ī, –, – | užívat si; živit se; jíst, pojídat, hodovat |
| vespa, ae, f. | vosa |
| vesper, erī, m. | večer, vespere navečer, vesperī navečer, prīmō vespere za soumraku; (v pl.) večerní hodinky, nešpory; západ; večeře |
| vespera, ae, f. | večer, vesperā navečer, prīmā vesperā za soumraku; (v pl.) večerní hodinky, nešpory; západ; večeře |
| Vestālis, is, f. | kněžka bohyně Vesty |
| vester, vestra, vestrum | váš, vestrā interest, vestrā refert vám záleží |
| vestīgium, iī, n. | stopa, chodidlo, vestīgium facere (fīgere) kráčet; (v pl.) trosky |
| vestīmentum, ī, n. | oděv, šat, roucho |
| vestiō, īre, īvī, ītum | oblékat |
| vestis, is, f. | šaty, oděv, oblek; přikrývka, pokrývka, koberec |
| veterānus, a, um | starý (voják), vysloužilý |
| vetō, āre, vetuī, vetitum (+ acc.) | zakazovat, zapovídat |
| vetus, veteris | starý |
| vetustās, ātis, f. | stáří; sešlost, zchátralost; starobylost; staré časy, dávné doby |
| vetustus, a, um | starý, zastaralý, starobylý, starodávný, starožitný |
| vexillum, ī, n. | prapor, vlajka, korouhev |
| vexō, āre, āvī, ātum | trápit, týrat, sužovat; plenit, pustošit; pecūniam vexāre mrhat penězi |
| via, ae, f. | cesta, dráha, silnice, ulice; způsob, postup, viā factī ve skutečnosti |
| viātor, ōris, m. | chodec, pocestný, poutník, cestovatel |
| vibrō, āre, āvī, ātum (+ abl.) | kmitat, chvět se, potřásat; mávat, máchat; vymrštit |
| vicārius, a, um | zástupný, náhradní |
| vicārius, iī, m. | zástupce; (střv.) vikář |
| –, vicis, f. | střídání, vystřídání, zastoupení, vice lēgis jako zákon; prō vice tuā na tvém místě, vice versā opačně, vice alterā jinak, vice aliā jinak; in vicem, in vicēs, per vicēs na oplátku, střídavě, vzájemně |
| vicissim | střídavě, zase, z druhé strany, navzájem |
| vīcēnī, ae, a | po dvaceti, dvacaterý |
| vīcēsimus, a, um | dvacátý |
| vīcīnia, ae, f. | sousedství, sousedé |
| vīcīnus, a, um | sousední, blízký, okolní |
| vīcīnus, ī, m. | soused |
| victima, ae. f. | žertva, obětní zvíře |
| victor, ōris, m. | vítěz, přemožitel |
| victōria, ae. f. | vítězství |
| victōris, e | vítězný |
| victrīx, īcis, f. | vítězka, přemožitelka |
| vīctuālia, ōrum, n. | (střv.) potraviny |
| vīctus, ūs, m. | živobytí, způsob života; potrava, výživa |
| vīcus, ī, m. | ves, vesnice, osada; čtvrť |
| vidēlicet | patrně, zřejmě, je zjevno, ovšem, věru |
| videō, ēre, vīdī, vīsum | vidět, dívat se, hledět, viden (= vidēsne) vidíš-li, sī vidētur chceš-li |
| vidua, ae, f. | vdova; neprovdaná žena |
| viduō, āre, āvī, ātum (+ abl.) | učinit vdovou; zbavit, odloučit od něčeho |
| vigeō, ēre, uī, – | být pln života, být silný, být zdráv; platit, mít význam |
| vigil, ilis | bdělý, ostražitý |
| vigil, ilis, m. | strážce, hlídač |
| vigilāns, antis | bdělý, ostražitý |
| vigilia, ae, f. | bdění; hlídka, stráž; bdělost, ostražitost, starostlivost |
| vigilō, āre, āvī, ātum | bdít; hlídat |
| vigor, ōris, m. | životní síla, vitalita, svěžest, čilost; důraz, tlak |
| vīlicus, ī, m. | správce statku, šafář |
| vīlis, e | laciný, levný; bezvýznamný |
| vīlla, ae, f. | statek |
| vīllicus, ī, m. | správce statku, šafář |
| villus, ī, m. | vlas, chlup |
| vinciō, ere, vinxī, vinctum | ovíjet; věnčit; vázat, poutat; věznit |
| vincō, ere, vīcī, victum | vítězit; (+ acc.) přemáhat, porážet, vae victīs běda přemoženým |
| vinculum, ī, n. | pouto, provaz; (v pl.) vězení |
| vindex, icis, m. | obhájce, ochránce, zastánce, zástupce; osvoboditel; trestatel, karatel, mstitel; občan domáhající se na soudě svých nároků |
| vindicō, āre, āvī, ātum | činit si nároky, vymáhat; trestat, mstít, odčinit; hájit něčí svobodu, vysvobodit: in lībertātem vindicāre osvobodit |
| Vindobona, ae, f. | Vídeň |
| vīnea, ae, f. | vinice, vinohrad |
| vīnitor, ōris, m. | vinař |
| vīnum, ī, n. | víno, vīnō onerāre opít vínem |
| viola, ae, f. | fialka |
| violēns, entis | prudký, divoký, násilný |
| violentia, ae, f. | násilnost, násilí, divokost |
| violentus, a, um | násilný, divoký, zuřivý |
| violō, āre, āvī, ātum | týrat, ubližovat, poranit, znásilnit; poškodit, porušit; zneuctít, znesvětit |
| vir, virī, m. | muž; manžel |
| virga, ae, f. | prut, proutek, větvička, (v pl.) proutí; (v pl.) metla |
| virgultum, ī, n. | proutí, křoví |
| virgō, inis, f. | panna, dívka |
| viridis, e | zelený; čerstvý, svěží, mladistvý |
| virīlis, e | mužský, mužný |
| virīliter | statečně, mužně |
| virtūs, ūtis, f. | mužnost, mužská povaha, (mužná) ctnost; vůle, důševní síla, statečnost; schopnost, zdatnost; (v pl.) ctnosti, přednosti |
| vīrus, ī, n. | jed; sliz |
| vīs, –, f. | síla, moc; násilí; převaha, množství; význam, vliv, působnost |
| vīscus, eris, n. (obvykle v pl.) | útroby, vnitřnosti |
| vīsitō, āre, āvī, ātum | navštěvovat; přehlížet |
| vīsō, ere, vīsī | prohlížet si, dívat se, hledět, zírat; zhlédnout, navštívit |
| vīsū | na pohled, k vidění |
| vīsus, ūs, m. | pohled, zrak; zjev, úkaz |
| vīta, ae, f. | život, žití |
| vitellus, ī, m. | tele; žloutek |
| vitiō, āre, āvī, ātum | pokazit, poškodit, porušit; zneuctít, zhanobit |
| vitiōsus, a, um | chybný, vadný; mravně zkažený, zvrácený; špatný, nedokonalý; neplatný |
| vītis, is, f. | vinná réva |
| vitium, iī, n. | vada, závada, chyba; špatná vlastnost, neřest |
| vītō, āre, āvī, ātum (+ acc.) | vyhýbat se, uhýbat, stranit se; vyvarovat se |
| vitrārius, iī, m. | sklenář |
| vitrātor, ōris, m. | (střv.) sklenář |
| vitrum, ī, n. | sklo, křišťál; lahvička |
| vitula, ae, f. | jalovice |
| vitulus, ī, m. | tele |
| vituperō, āre, āvī, ātum | kárat, vytýkat; hanět |
| vīvō, ere, vīxī, –, vīctūrus | žít; živit se, suō vīvitō nechť žije ze svého |
| vīvus, a, um | živý, naživu |
| vix | sotva, stěží |
| vixdum | sotva jen, stěží ještě |
| vōbīscum | s vámi |
| vocābulum, ī, n. | název, pojmenování; slovíčko |
| vōciferor, ārī, ātus sum | hlásat, promlouvat, prohlašovat; volat, křičet; pokřikovat, povykovat |
| vocō, āre, āvī, ātum | volat, přivolávat; předvolat; svolat; nazývat, pojmenovat; zvát, pozvat; vzývat, vyzývat |
| volātilis, e | létající, létavý; prchavý, pomíjivý |
| volō, āre, āvī, ātum | létat, poletovat; utíkat, pádit, kvapit |
| volō, velle, voluī, – | chtít, přát si, dīs volentibus z vůle bohů |
| volucer, cris, cre | létavý, přelétavý, okřídlený |
| volucris, is, f. | létavec, pták |
| volūmen, inis, n. | závit; kotouč; svitek papyru; kniha, spis |
| voluntās, ātis, f. | vůle, chtění, přání, touha, voluntāte dobrovolně; ochota |
| voluptās, ātis, f. | rozkoš, požitek, libost, slast |
| volvō, ere, volvī, volūtum | valit, válet, otáčet, rozvinout; svalit, povalit |
| vomer, eris, m. | rádlo, radlice, pluh |
| vomica, ae, f. | vřed |
| vomō, ere, uī, itum | zvracet, dávit, chrlit |
| vorāgō, inis, f. | propast; jícen; vír |
| vōs | vy |
| vōsmet | právě vy |
| vōtum, ī, n. | zaslíbená oběť, slíbená věc, vōta dēbēre dlužit splnění slibů, solūtiō vōtī splnění slibu; přání, touha, žádost, prosba, modlitba; posudek, hlas |
| voveō, ēre, vōvī, vōtum | slibovat, zaslibovat; přát si, žádat |
| vōx, vōcis, f. | hlas, volání; řeč; výrok; slovo |
| vulgāris, e | obecný, obyčejný, všední |
| vulgāriter | lidově, obecně, obyčejně |
| vulgō | obecně, všeobecně, vesměs, vůbec; obyčejně; všude |
| vulgus, ī, n. | lid, dav, lůza, chátra, vulgō mezi lidmi |
| vulnerō, āre, āvī, ātum | ranit, zraňovat |
| vulnus, eris, n. | rána, úder; úraz, zranění; škoda |
| vulpēs, is, f. | liška |
| vultur (voltur), uris, m. | sup |
| vultus (voltus), ūs, m. | tvář, obličej, pohled |
| zēlō, āre, āvī, ātum | horlit, vášnivě milovat |
| Termín | Definice | Zkratka | Latinsky | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| ablativ | 6. pád | abl. | cāsus ablātīvus | v latině |
| adjektivum | přídavné jméno | adj. | nōmen adiectīvum | |
| adverbium | příslovce | adv. | adverbium | |
| aktivum | slovesný rod činný | akt. | genus āctīvum | |
| akuzativ | 4. pád | ak., acc. | cāsus accūsātīvus | |
| dativ | 3. pád | dat. | cāsus datīvus | |
| deklinace | skloňování | dēclīnātiō | třída, podle níž se skloňuje | |
| duál | dvojné číslo | numerus duālis | ||
| femininum | ženský rod | f. | genus fēminīnum | |
| formant | část slova | bez samostatného významu | ||
| futurum | budoucí čas | fut. | tempus futūrum | |
| genitiv | 2. pád | gen. | cāsus genitīvus | |
| gerundium | slovesné substantivum | gerundium | ||
| gerundivum | slovesné adjektivum | gerundīvum | vyjadřuje nezbytnost | |
| imperativ | rozkazovací způsob | imp. | modus imperātīvus | |
| imperfektum | minulý čas | impf. | tempus imperfectum | zpravidla se překládá slovesem nedokonavým |
| indikativ | oznamovací způsob | ind. | modus indicātīvus | |
| infinitiv | neurčitek | inf. | verbum īnfīnītum | latina jich má šest |
| instrumentál | 7. pád | instr. | cāsus instrumentālis | v češtině |
| komparativ | 2. stupeň | kompar. | gradus comparātīvus | |
| kondicionál | podmiňovací způsob | kond. | latina ho nemá | |
| konjugace | časování | coniugātiō | třída, podle níž se časuje | |
| konjunktiv | spojovací způsob | konj. | modus coniūnctīvus | čeština obdobný způsob nemá |
| lexikum | slovní zásoba | |||
| lokál | 6. pád | lok. | cāsus locālis | v češtině |
| lokativ | pád umístění | loc. | cāsus locātīvus | pádová otázka: kde? |
| maskulinum | mužský rod | m. | genus māsculīnum | |
| neutrum | střední rod | n. | genus neutrum | |
| nominativ | 1. pád | nom. | cāsus nōminātīvus | |
| participium | příčestí | ptc. | participium | |
| pasivum | slovesný rod trpný | pas. | genus passīvum | |
| perfektum | minulý čas | pf. | tempus perfectum | zpravidla se překládá slovesem dokonavým |
| plurál | množné číslo | pl. | numerus plūrālis | |
| plusquamperfektum | předminulý čas | pqpf. | tempus plusquamperfectum | |
| pozitiv | 1. stupeň | gradus nōminātīvus | ||
| prefix | předpona | praefīxum | ||
| prézens | přítomný čas | préz. | tempus praesens | |
| singulár | jednotné číslo | sg. | numerus singulāris | |
| substantivum | podstatné jméno | subst. | nōmen substantīvum | |
| sufix | přípona | suffīxum | ||
| superlativ | 3. stupeň | superl. | gradus superlātīvus | |
| supinum | supinum | sup. | supīnum | slovesný tvar, který v češtině splývá s infinitivem |
| vokativ | 5. pád | vok., voc. | cāsus vocātīvus |