Latinský slovník
ā (+ abl.) | z, od, ā prīncipiō od začátku |
ab (+ abl.) (před tē: abs tē) | z, od |
abbās, ātis, m. | opat |
abbātissa, ae, f. | abatyše |
abditus, a, um | skrytý, neznámý |
abdō, ere, didī, ditum | odklízet, odstraňovat; skrýt, schovat |
abdūcō, ere, dūxī, ductum | odvádět, odvracet |
abeō, īre, iī, itum | odcházet |
aberrātiō, ōnis, f. | odbočení |
abiciō, ere, iēcī, iectum | odhodit, odmítnout |
abiūrō, āre, āvī, ātum | zapírat, popírat |
abnuō, ere, nuī, – | odmítat, odpírat, popírat |
aboleō, ēre, ēvī, itum | ničit, kazit, mařit, zahladit |
abrogō, āre, āvī, ātum | rušit, odstraňovat |
abrumpō, ere, rūpī, ruptum | odtrhnout, odervat; přerušit |
abscondō, ere, didī, ditum | skrývat (se) |
absentia, ae, f. | nepřítomnost, vzdálenost |
absēns, entis | nepřítomný, vzdálený |
absistō, ere, stitī, – | odstoupit, odejít; ustat, přestat, absiste movērī přestaň se znepokojovat |
absolvō, ere, solvī, solūtum | zprostit, osvobodit; vyložit; dokončit |
absolūtiō, ōnis, f. | zproštění, osvobození; dokončení |
abstinēns, entis | zdrženlivý |
abstineō, ēre, tinuī, tentum | zdržovat; zdržovat se, stranit se |
abstinentia, ae, f. | zdrženlivost; hladovění, půst; bezúhonnost, poctivost |
absum, abesse, āfuī (abfuī), –, āfutūrus | být nepřítomen, vzdálen; nepomáhat |
absurdus, a, um | nesmyslný, absurdní |
absūmō, ere, mpsī, mptum | odnít, zničit |
abundantia, ae, f. | hojnost, nadbytek |
abundō, āre, āvī, ātum | přetékat, být v hojnosti, mít nadbytek |
abūtor, ī, ūsus sum (+ abl.) | spotřebovávat, využívat, zneužívat, nadužívat |
ac | a, i, také |
accēdō, ere, cessī, cessum | přiblížit se, přistoupit (kam); pouštět se (do čeho) |
accendō, ere, cendī, cendum | zapálit, zažehnout, roznítit; dráždit, rozčilovat |
acerbus, a, um | trpký, hořký; zuřivý, lítý, krutý, násilný; tvrdý, přísný, utiskující, tyranský |
acervō, āre, āvī, ātum | hromadit, kupit |
acervus, ī, m. | hromada, kupa, spousta |
accidō, ere, cidī, – | dopadat, připadat, přihodit se, stát se, udát se, nastat; náležet; (o zvuku) doléhat |
accīdō, ere, cīdī, – | naříznout, oslabit |
accipiō, ere, cēpī, ceptum | přijímat, dostávat |
accipiter, tris, m. | jestřáb |
acclīnō, āre, āvī, ātum | naklánět, přichylovat |
accrēscō, ere, crēvī, crētum | narůst, přibývat |
accūrātē | pečlivě, důkladně |
accūrātus, a, um | pečlivý, důkladný |
accurrō, ere, (cu)currī, cursum | přiběhnout, přispěchat |
accūsātor, ōris, m. | žalobce |
accūsō, āre, āvī, ātum | obviňovat, žalovat |
ācer, ācris, ācre | ostrý, břitký; rázný, prudký |
acerbus, a, um | hořký, trpký |
acētum, ī, n. | ocet |
Achīvus, a, um | řecký |
aciēs, ēī, f. | šik; ostří, hrot; boj, aciē v boji |
aconītum, ī, n. | oměj, jedovatá bylina, otrávený nápoj, jed |
acquīrō, ere, quīsīvī, quīsītum | získávat navíc, nabývat |
āctum, ī, n. (obvykle v pl.) | čin, skutek, jednání; zápis o jednání, zpráva o jednání; ācta est fābula hra je u konce |
acuō, ere, uī, ūtum | ostřit, brousit |
acus, ūs, f. | jehla, acū rem tangere uhodit hřebíček na hlavičku (=vystihnout něco) |
acūtus, a, um | ostrý, břitký; bystrý |
ad (+ acc.) | k, u |
Adalbertus, ī, m. | Vojtěch |
addō, ere, didī, ditum | přidat, dodat |
addūcō, ere, dūxī, ductum | přivést; přimět, přinutit, addūcere sē in consuētūdinem získat otužilost |
adeō, īre, iī, itum | přicházet, přistupovat, obracet se (na někoho), prīncipem adīre precibus obracet se na císaře s prosbami |
adeō | až tak, do té míry, tak |
adeps, adipis, m. f. | sádlo, tuk; tučnost; tloušťka, otylost; nejapnost |
adhaereō, ēre, haesī, haesum (+ dat.) | vězet, lpět, přilnout |
adhibeō, ēre, uī, itum | přibrat, přidat; přijmout, připustit k sobě; vynaložit, použít; uchovávat, udržovat |
adhortor, ārī, ātus sum | povzbuzovat, pobízet |
adhūc | dosud, ještě |
adiciō, ere, iēcī, iectum | připojit, přidat; přihodit |
adimō, ere, ēmī, emptum | brát, odnímat, zbavit něčeho |
adipīscor, ī, adeptus sum | dosáhnout, získat |
aditus, ūs, m. | příchod, přístup, vchod |
adiungō, ere, iūnxī, iūnctum | připojovat, přidružovat |
adiūtrīx, īcis, f. | pomocnice |
adiuvō, āre, iūvī, iūtum (+ acc.) | pomáhat, podporovat |
administrātiō, ōnis, f. | správa, řízení |
administrō, āre, āvī, ātum | spravovat, zařizovat, obstarávat |
admīrātiō, ōnis, f. | obdiv |
admīror, ārī, ātus sum | obdivovat, divit se (+ak.) |
admittō, ere, mīsī, missum | pustit; dovolit; dopouštět se, páchat |
admodum | nadmíru, dost, příliš |
admoneō, ēre, monuī, itum | napomínat |
admonitiō, ōnis, f. | připomenutí, výstraha |
admoveō, ēre, monuī, itum | přibližovat, přisunovat |
adnuō, ere, nuī, nūtum | přikyvovat, přisvědčovat, souhlasit |
adolēscēns, entis | mladý, dospívající |
adolēscō, ere, ēvī, ultum | růst, dospívat, dorůstat; vyspět, mohutnět, rozmáhat se, přibývat |
adoperiō, īre, operuī, opertum | přikrývat, zakrývat, zahalovat |
adorior, īrī, ortus sum | udeřit, útočit |
adspiciō, ere, spēxī, spectum | pohlížet, hledět |
adsum, adesse, adfuī (affuī), –, affutūrus | být přítomen; pomáhat, přispívat |
adūlātiō, ōnis, f. | pochlebování |
adulēscēns, entis | mladý, dospívající |
adulēscentia, ae, f. | mládí, dospívání |
adulterō, āre, āvī, ātum | cizoložit |
adultus, a, um | dospělý |
adveniō, īre, vēnī, ventum | přicházet, přibližovat se |
adventō, āre, āvī, ātum | přicházet |
adventus, ūs, m. | příchod, adventū při příchodu |
adversārius, iī, m. | protivník, odpůrce |
adversor, ārī, ātus sum | odporovat, stavět se na odpor |
adversum | proti, vůči, k (+acc.); adversum ōs přímo do tváře |
adversus, a, um | nepříznivý, protivný |
advertō, ere, vertī, versum | obracet se (k někomu / proti někomu) |
advocō, āre, āvī, ātum | přivolávat; vzývat bohy |
advolō, āre, āvī, ātum | přilétat |
aedēs, is, f. | (v sg.) místnost, chrám, svatyně; (v pl.) obydlí, dům, příbytek |
aedificium, iī, n. | budova |
aedificō, āre, āvī, ātum | stavět, budovat |
aedīlis, is, m. | aedil (římský úředník) |
aeger, gra, grum | nemocný, churavý |
aegritūdō, inis, f. | nemoc, choroba; sklíčenost |
aegrōtō, āre, āvī, ātum | stonat, být nemocný |
aegrōtus, a, um | nemocný |
Aegyptus, ī, f. | Egypt |
aemula, ae, f. | soupeřka, sokyně, rivalka |
aemulor, ārī, ātus sum (+ acc.) | závodit, soupeřit; horlivě usilovat; řevnit, žárlit |
aemulus, a, um | závodící, soupeřící; horlivě následující; řevnivý, žárlivý |
aēneus, a, um | měděný, bronzový |
aequālis, e | rovný; stejný, přiměřený |
aequālis, is, m. | vrstevník |
aequāliter | stejně, přiměřeně |
aequē | stejně |
aequō, āre, āvī, ātum | rovnat, urovnávat, srovnávat, vyrovnávat |
aequor, oris, n. | rovina, hladina |
aequum, ī, n. | stejná míra, stejný podíl, ex aeqō stejně |
aequus, a, um | rovný; klidný; spravedlivý |
āēr, āeris, m. | vzduch |
aerārium, iī, n. | státní pokladna |
aes, aeris, n. | bronz, předmět z bronzu, peníz; aes aliēnum dluhy |
aestās, ātis, f. | léto |
aestimō, āre, āvī, ātum | oceňovat, hodnotit, vážit si |
aestimātiō, ōnis, f. | odhadování, oceňování, hodnocení |
aestuō, āre, āvī, ātum | hořet, vřít, být rozpálen |
aestus, ūs, m. | žár, vedro; bouře |
aetās, ātis, f. | věk, doba |
aeternus, a, um | věčný, stálý |
aethēr, eris, m. | nebe, vzduch |
aetherius, a, um | éterový, nebeský |
aevum, ī, n. | věk, doba |
Āfer, Āfrī, m. | Afričan |
affectus, ūs, m. | stav mysli, nálada; vzrušení, nadšení; náklonnost, cit; vášeň, náruživost |
afferō, ferre, attulī, allātum | přinášet |
afficiō, ere, affēcī, affectum | způsobit, působit; poenā afficere postihnout, ztrestat; opatřit (někoho něčím), praemiō afficere odměnit |
affirmō, āre, āvī, ātum | zesilovat, upevňovat; dokazovat, potvrzovat |
afflīgō, ere, afflīxī, afflīctum | přirážet, sužovat, drtit, ničit |
Āfrica, ae, f. | Afrika |
ager, agrī, m. | pole |
agger, eris, m. | násep, val, navážka |
aggredior, ī, gressus sum | přistoupit, přikročit; začít (něco); nepřátelsky napadnout |
agilis, e | hbitý, pohyblivý |
agitō, āre, āvī, ātum | pohybovat; podněcovat |
agmen, inis, n. | hnaní, tah, příval, nápor; tok, proud; ženoucí se stádo; vojenské tažení, pochodující vojsko, agmen novissimum zadní voj, rudis agminum neznalý boje |
agnōscō, ere, nōvī, nitum | poznat; chápat, rozumět; uznat |
agnus, ī, m. | beránek, jehně |
agō, ere, ēgī, āctum | konat, dělat, jednat, činit; hnát, in crucem agere vést na popravu |
agrārius, a, um | polní, pozemkový |
agrestis, e | polní; divoký, planý; rolnický, selský |
agricola, ae, m. | rolník, sedlák, venkovan |
aiō (impf. aiēbam) | pravím, říkám, tvrdím; souhlasím, přitakávám, přisvědčuji |
ait | praví, říká, tvrdí; soulasí, přitakává, přisvědčuje |
aiunt | říkají, říká se; souhlasí, přitakávají, přisvědčují |
āla, ae, f. | křídlo |
alapa, ae, f. | pohlavek, políček, facka |
alauda, ae, f. | skřivan, chocholouš |
Albis, is, m. | Labe |
albus, a, um | bílý |
album, ī, n. | bílá barva; seznam, soupis |
ālea, ae, f. | kostka |
alēs, itis, m. | okřídlenec, pták |
algor, ōris, m. | zima, mráz |
aliās | jinak; jindy, podruhé |
alibī | jinde |
alicubi | někde |
alicunde | odněkud |
aliēnus, a, um | cizí, vypůjčený |
alimentum, ī, n. | výživa, potrava |
aliō | jinam |
aliquandō | jednou, kdysi; někdy, občas; konečně |
aliquantulum | maličko, trošku |
aliquantum | trochu, kousek; dosti mnoho |
aliquī (aliquis), aliqua, aliquod | některý, nějaký |
aliquid | něco |
aliquis | někdo |
aliquot | několik |
aliquotiēns | několikrát |
aliter | jinak |
ālium, iī, n. | česnek |
aliunde | odjinud, jinde, jinam |
alius, alia, aliud | jiný, (bez subst.) někdo jiný, alius atque jiný než |
alligō, āre, āvī, ātum | přivazovat, připoutat, svázat; zavazovat |
allium, iī, n. | česnek |
almus, a, um | živný, živící, plodný, úrodný; laskavý, dobrotivý |
alnus, ī, m. | olše |
alō, ere, aluī, al(i)tum | živit, krmit, vychovávat |
alter, altera, alterum | jiný, druhý; alter-alter jeden-druhý |
Alpēs, ium, f. | Alpy |
altāre, is, n. (obvykle v pl.) | oltář |
altitūdō, inis, f. | výška; hloubka |
altum, ī, n. | výška; hlubina |
altus, a, um | vysoký; hluboký |
alvus, ī, f. | břicho; úl |
amārus, a, um | hořký, trpký; rozhořčený, mrzutý |
ambactus, ī, m. | služebník, sluha |
ambiguus, a, um | obojaký, dvojsmyslný, sporný, neurčitý |
ambitiōsus, a, um | obcházející; ucházející se o přízeň; ctižádostivý |
ambitus, ūs, m. | obcházení, oklika, zacházka; obvod; ucházení se o úřad, quaestiō dē ambitū projednávání volebních úplatků |
ambō, ae, ō | oba |
ambulō, āre, āvī, ātum | procházet se, chodit; bene ambulā šťastnou cestu |
āmēn | staniž se |
āmēns, āmentis | bez rozumu, pomatený, pošetilý |
amīca, ae, f. | přítelkyně |
amīcitia, ae, f. | přátelství |
amictus, ūs, m. | oblékání, oblek, oděv, šat |
amīcus, a, um | přátelský, laskavý |
amīcus, ī, m. | přítel |
amita, ae, f. | teta (otcova sestra) |
āmittō, ere, mīsī, missum | propustit; odložit, vzdát se něčeho, pozbýt |
amnis, is, m. | proud, tok, secundō amnī po proudu |
amō, āre, āvī, ātum | milovat, mít rád |
amoenus, a, um | příjemný |
amor, ōris, m. | láska; amor patriae láska k vlasti |
āmoveō, ēre, mōvī, mōtum | oddalovat, odsunovat, odstraňovat |
amplē | objemně, hojně, velkolepě |
amplector, ī, amplexus sum | objímat, ovíjet; obklíčit, obehnat; zahrnovat, pojímat v sebe; oblíbit si, mít rád |
amplexus, ūs, m. | objetí, objímání |
amplus, a, um | rozsáhlý, velkolepý, vznešený |
amygdalum, ī, n. | mandle |
an | nebo; zda |
anas, atis, f. | kachna |
anathema, atis, n. | obětní dar; prokletí, anathema sit budiž proklet; církevní klatba |
aneta, ae, f. | (střv.) kachna |
ancilla, ae, f. | otrokyně, služka |
ancora, ae, f. | kotva |
ancora, ae, f. | kotva |
angelus, ī, m. | anděl |
angō, ere, nxī, – | sužovat, znepokojovat, týrat |
angustiae, ārum, f. | soutěska, průsmyk; úžina; nesnáze |
angustus, a, um | těsný, úzký |
anima, ae, f. | vánek; dech; duše; odvaha |
animadvertō, ere, rtī, rtum | všimnout si |
animal, ālis, n. | živočich |
animus, ī, m. | duše, duch, mysl, odvaha, touha |
annālis, is, m. (obvykle v pl.) | letopis |
annōna, ae, f. | úroda; zásobování; cena obílí |
annōnus, a, um | letitý, prastarý |
anōphalēs, is, m. | komár |
annūntiō, āre, āvī, ātum | (střv.) zvěstovat |
annuō, ere, nuī, nūtum | přikyvovat, přisvědčovat, souhlasit |
annus, ī, m. | rok |
annuus, a, um | roční |
ānser, eris, m. | husa (obecně), houser |
ante (adv.) | napřed, vpředu, kupředu; dříve, předtím, ignārī sumus ante malōrum jsme neznalí dřívějších běd |
ante (+ acc.) | před (časově i místně) |
anteā | dříve, předtím |
antecursor, ōris, m. | výzvědné oddíly |
anteeō, īre (+ dat.) | předčit |
anteferō, ferre, tulī, lātum | nést napřed; dávat přednost |
antemna, ae, f. | ráhno |
antepōnō, ere, posuī, positum | klást napřed; předkládat; dávat přednost |
antequam | dříve než |
anterior, ius | přední |
antīquitās, ātis, f. | starověk |
antīquus, a, um | starý, dřívější |
antrum, ī, n. | jeskyně; dutina |
ānulus, ī, m. | prsten |
ānus, ī, m. | kruh (např. k upoutání nohou) |
anus, ūs, f. | stařena |
aper, aprī, m. | kanec |
aperiō, īre, aperuī, apertum | otvírat; odhalit, prozradit |
apertus, a, um | volný, otevřený, zjevný |
apis, is, f. | včela |
apostolicus, a, um | papežský, apoštolský |
apostolus, ī, m. | papež, apoštol |
appāreo, ēre, uī, – | objevovat se, ukazovat se; appāret je zřejmé |
appellō, āre, āvī, ātum | jmenovat, nazývat; oslovovat, promlouvat (k někomu), dovolávat se |
appellō, ere, appulī, appulsum | přihánět; přistát (s lodí) |
appendix, icis, f. | přídavek |
appetēns, entis | žádostivý, chtivý |
appetō, ere, petīvī, petītum | sahat po něčem, blížit se; hnát se, spěchat; toužit, dychtit, bažit, usilovat; ucházet se, vyhledávat; udeřit, obořit se |
applaudō, ere, plausī, plausum | tleskat |
applicō, āre, āvī, ātum | připojit, přibližovat, přidružovat, připoutat, přikovat; oddat se |
Apollō, inis, m. | Apolón (bůh slunce, hudby a lékařství) |
apponō, ere, posuī, positum | přikládat, přidružit |
apportō, āre, āvī, ātum | přinášet, přivážet |
approbō, āre, āvī, ātum | schvalovat, souhlasit; potvrzovat |
appropinquō, āre, āvī, ātum (často + dat.) | přibližovat se, blížit se |
Aprīlis, e | dubnový |
Aprīlis, is, m. | duben |
aptē | vhodně, případně, přiměřeně |
aptō, āre, āvī, ātum | připojovat, přidělávat |
aptus, a, um | připojený, připevněný; závislý; vhodný, schopný, způsobilý, připravený |
apud (+ acc.) | místně: u, při; časově též: za |
aqua, ae, f. | voda; (v pl.) léčivá voda, lázně; (v pl.) povodeň |
aquārius, a, um | vodní |
aquila, ae, f. | orel (obecně), orlice |
aquilō, ōnis, m. | severní vítr, severák |
aquilōnālis, e | severní |
āra, ae, f. | oltář |
arātor, ōris, m. | oráč |
arātrum, ī, n. | pluh, rádlo, radlice |
arbiter, trī, m. | svědek; rozhodčí |
arbitrium, iī, n. | rozhodnutí, úsudek |
arbitror, ārī, ātus sum | domnívat se; být svědkem |
arbor, oris, f. | strom |
arca, ae, f. | pokladna, pokladnice; truhla; skříň; rakev |
arcānum, ī, n. | tajnost, tajemství |
arcānus, a, um | uzavřený; tajný; tajemný, tajuplný |
arceō, ēre, uī, – | omezovat, zabraňovat (+ ak.), odvracet |
arcessō, ere, īvī, ītum | přivolat, zavolat, povolat, auxiliō arcessere přivolat na pomoc; pohnat před soud |
arctus, a, um | úzký, těsný; pevný; sklíčený |
arcus, ūs, m. | luk; oblouk; duha; klenba |
ārdēns, entis | planoucí, žádostivý |
ārdeō, ēre, ārsī, –, ārsūrus | hořet, planout; horoucně milovat; zářit, blýskat se |
ārdor, ōris, m. | žár, horko; zápal, nadšení, horlivost, vášeň |
arduus, a, um | strmý, příkrý; obtížný, nesnadný |
ārea, ae, f. | volné místo, prostranství; závodiště, zápasiště, hřiště; dvůr; mlat |
arēna, ae, f. | písek, písčina, písečná pláž; zápasiště |
ārēscō, ere, āruī | schnout |
argentum, ī, n. | stříbro |
argūmentum, ī, n. | důkaz, důvod; obsah |
arguō, ere, uī, ūtum | prokázat, usvědčit |
aridus, a, um | vyschlý, vyprahlý, suchý |
ariēs, etis, m. | beran |
arista, ae, f. | klas |
arma, ōrum, n. | nářadí; zbroj, zbraně; válka, boj, ad arma do zbraně |
armātus, a, um | ozbrojený, ve zbroji |
armus, ī, m. | rámě, plece; bok, slabiny |
arō, āre, āvī, ātum | orat |
arrigō, ere, rēxī, rēctum | vztyčit, vzpřímit, arrige aurēs nastav uši |
arripiō, ere, uī, reptum | popadnout, uchopit, chopit se, iter arripere - vydat se na cestu |
ars, artis, f. | umění, obratnost, dovednost; řemeslo; umění; věda, ars bona vhodné umění; (v pl.) vlastnosti, prostředky, způsob jednání |
artē | těsně; ztuha; přísně; stručně |
articulus, ī, m. | článek; kloub, kotník; prst; chvíle, okamžik |
artifex, ficis, m. | umělec; znalec, mistr |
artificium, iī, n. | zaměstnání, řemeslo; dovednost, obratnost, um; umělecká činnost, umění |
artus, a, um | úzký, těsný; pevný; sklíčený |
artus, ūs, m. (obvykle v pl.) | úd; kloub |
arvum, ī, n. | orná půda, pole |
arx, arcis, f. | hrad, tvrz, útočiště |
as, assis, m. | as (drobná římská mince) |
ascendō, ere, scendī, scēnsum | vystoupit, vylézt |
ascēnsum | něco |
ascia, ae, f. | sekyra |
asellus, ī, m. | oslík |
asinus, ī, m. | osel |
aspectō, āre, āvī, ātum (+ acc.) | často hledět, pohlížet (na někoho) |
aspectus, ūs, m. | vzhled, pohled |
asper, era, erum | drsný, obtížný, vzdorný |
aspiciō, ere, spēxī, spectum | pohlížet, hledět, pozorovat, (v pas.) být spatřen |
aspīrō, āre, āvī, ātum | dýchat; vanout; pomáhat |
aspis, idis, f. | zmije |
assentiō, īre, sēnsī, – | souhlasít, přisvědčovat; uznávat za správné |
assentior, īrī, assēnsus sum | souhlasít, přisvědčovat; uznávat za správné |
assequor, sequī, secūtus sum | dostihnout, dosáhnout |
assiduus, a, um | pilný, vytrvalý, ustavičný; usedlý, setrvalý, stále přítomný |
assimulō, āre, āvī, ātum | připodobňovat |
assistō, ere, stitī, – | přistupovat, postavit se u někoho; stát, být u něčeho přítomen |
assuēfaciō, facere, fēcī, factum | zvykat |
assuēfīō, fierī, factus sum | zvykat si |
assuēscō, ere, suēvī, suētum | zvyknout si, přivyknout |
assuētus, a, um | přivyklý, zvyklý, obvyklý, známý |
astrum, ī, n. | hvězda |
at | jenže, ale, avšak |
āter, ātra, ātrum | tmavý, temný, černý; neblahý, nešťastný, chmurný |
Athēnae, ārum, f. | Athény |
Athēniēnsis, e | aténský |
āthlēta, ae, m. | zápasník |
atque | a, i, také |
atrōciter | zuřivě, krutě, hrozně |
atrōx, ōcis | hrozný, krutý, divý |
attentē | pozorně, napjatě |
attentus, a, um | pozorný, napjatý |
Attica, ae, f. | Atika |
Atticus, a, um | atický, aténský |
Atticus, ī, m. | Atičan, Atéňan |
attollō, ere, –, – | zdvíhat, pozdvihovat; povyšovat, zlepšovat, zdokonalovat; vychvalovat |
attonō, āre, uī, itum | zahřmít |
attrahō, ere, traxī, tractum | přitahovat, přivádět |
attribuō, ere, uī, ūtum | přidělovat; odevzdávat |
auca, ae, f. | husa (střv.) |
auctiō, ōnis, f. | rozmnožení; dražba |
auctor, ōris, m. | rozmnožitel, původce; rádce, navrhovatel, mē auctōre na mou radu; spisovatel, autor; (práv.) vlastník |
auctōritās, ātis, f. | autorita, osobnost, vliv; záruka, jistota, spolehlivost; usnesení; schválení; pověření; pravomoc |
auctus, a, um | zvětšený, rozmnožený |
audācia, ae, f. | odvaha, statečnost; drzost, opovážlivost |
audācter | odvážně, statečně; drze, opovážlivě |
audāx, ācis | odvážný, statečný; smělý, opovážlivý |
audeō, ēre, ausus sum | odvážit se, opovážit se; dychtit, být odhodlán |
audiō, īre, īvī (iī), ītum | slyšet, poslouchat, naslouchat, dovídat se |
auferō, ferre, abstulī, ablātum | odnášet, odstraňovat; odcizovat |
augeō, ēre, auxī, auctum | rozmnožovat, zvětšovat, zvyšovat; zveličovat |
augmentō, āre, āvī, ātum | (střv.) zvětšovat, rozmnožovat |
augustus, a, um | vznešený, velebný |
Augustus, ī, m. | srpen |
aula, ae, f. | hrnec, nádoba; dvůr; sál, síň |
aura, ae, f. | vánek; dech; vzduch; přízeň |
aurātus, a, um | pozlacený, zlatem zdobený |
aureus, a, um | zlatý |
aurīga, ae, m. | vozataj; kormidelník |
auris, is, f. | ucho, sluch |
aurōra, ae, f. | jitřenka; svítání |
aurum, ī, n. | zlato, věc ze zlata |
Ausonia, ae, f. | Itálie |
auspicium, iī, n. | pozorování věštných ptáků; ptačí věštné znamení; ochrana, záštita, vedení |
auster, trī, m. | jižní vítr; jih |
austrālis, e | jižní |
Austria, ae, f. | (střv.) Rakousko, Rakousy |
aut | nebo; aut – aut buď – nebo |
autem | však, ale, avšak; pak |
autumnus, ī, m. | podzim |
auxilium, iī, n. | pomoc, podpora, přispění; pl: pomocné vojenské sbory |
avāritia, ae, f. | lakota, zištnost |
avārus, a, um | lakomý |
avē | buď zdráv |
āvehō, ere, vēxī, vectum | odvážet, (v pas.) odjíždět |
avēna, ae, f. | oves; stéblo; píšťala |
āvertō, ere, vertī, versum | odvracet, odrážet, zahánět |
avēte | buďte zdrávi |
avia, ae, f. | babička |
avidus, a, um | dychtivý, žádostivý, chamtivý; lačný, hltavý, dravý |
avis, avis, f. | pták |
āvolō, āre, āvī, ātum | odlétat |
avunculus, ī, m. | strýc |
avus, ī, m. | děd, předek |
axis, is, m. | osa; náprava vozu; nebeská klenba |
baculum, ī, n. | hůl, berla |
baculus, ī, m. | hůl, berla |
balbus, a, um | koktavý |
ballista, ae, f. | kamenomet |
bannus, ī, m. | vyhláška, klatba |
baptizō, āre, āvī, ātum | křtít |
barba, ae, f. | vousy, brada |
barbarus, a, um | cizím jazykem mluvící; nevzdělaný, hrubý |
barbarus, ī, m. | cizinec (ani Řek, ani Říman); nevzdělanec |
barbātus, a, um | vousatý |
bārō, ōnis, m. | pán, šlechtic, baron |
bāsium, iī, n. | polibek |
beātus, a, um | blažený, šťastný; bohatý, zámožný |
Belgae, ārum, m. | Belgové |
bellātor, ōris, m. | válečník |
bellicōsus, a, um | válečný; bojechtivý |
bellum, ī, n. | válka |
bene | dobře, bene factum dobrý skutek; rád; docela |
benedicō, ere, dīxī, dictum | dobrořečit; (střv.) blahořečit, požehnat, světit |
benedictus, a, um | (střv.) požehnaný, blahořečený |
beneficium, iī, n. | dobrodiní, přátelská služba, laskavost; výsada; (střv.) církevní obročí, udělený církevní úřad spojený s majetkem, prebenda, léno |
benevolēns, entis | dobromyslný, laskavý, ochotný |
benevolentia, ae, f. | dobromyslnost, laskavost, ochota, dobrá vůle |
benignus, a, um | dobrotivý, laskavý, vlídný, ochotný |
beō, āre, āvī, ātum | obdarovat; oblažit, obšťastnit |
bēstia, ae, f. | divoké zvíře, šelma |
bibō, ere, bibī, – | pít |
biceps, cipitis | dvouhlavý |
biennium, iī, n. | dvouleté období |
bigae, ārum, f. | dvouspřeží |
bīnī, ae, a | po dvou, dva a dva |
bipēs, edis | dvounohý |
bis | dvakrát |
blandior, īrī, ītus sum | lichotit, pochlebovat |
blanditiēs, ēī, f. | lichocení, úlisnost |
blandus, a, um | lichotivý, lichotný; vábivý, lahodný, poutavý |
Bohēmia, ae, f. | Čechy |
Bohēmicus, a, um | český |
Bohēmus, a, um | český |
Bohēmus, ī, m. | Čech |
blasphēmia, ae, f. | potupa, urážka |
bombarda, ae, f. | (střv.) velká puška, dělo |
bonitās, ātis, f. | dobrota, šlechetnost; úrodnost |
bonum, ī, n. | dobro; v pl.: majetek, statky |
bonus, a, um | dobrý |
bōs, bovis, m. f. | vůl, býk, kráva; (v pl.) dobytek |
brācae, ārum, f. | kalhoty |
bracchium, iī, n. | paže; klepeto; větev, haluz; výběžek |
brevī | brzy |
brevis, e | krátký |
brevitās, ātis, f. | krátkost |
Bruna, ae, f. | (střv.) Brno |
Brunensis, e | (střv.) Brněnský |
brūma, ae, f. | nejkratší den, zimní slunovrat, zima |
brūtus, a, um | těžký; těžkopádný; hloupý, nechápavý |
bucca, ae, f. | tvář, líce |
bulla, ae, f. | vypouklá ozdoba; kovová pečeť; bublina |
bustum, ī, n. | žároviště, pohřební hranice; mohyla, hrob |
caballus, ī, m. | kůň, hřebec |
cacō, āre, āvī, ātum | (vulgárně) kálet, srát |
cacūmen, inis, n. | špička, hrot, vrchol |
cadāver, eris, n. | mrtvola; zdechlina |
cadō, ere, cecidī, –, cāsūrus | padat, upadnout, cadere memoriā vypadnout z paměti; přihodit se, dopadat, utcumque ceciderit ať to dopoadne jakkoli; připadat, hodit se |
caecus, a, um | slepý; tajný, tajemný, nejistý; temný, tmavý |
caedēs, is, f. | vražda; zabíjení, krveprolití; krvavý střet |
caedō, ere, cecīdī, caesum | tlouci, bít; zabíjet; kácet, porážet; vyrýt |
caelebs, libis | neženatý, svobodný |
caelestis, e | božský, nebeský |
caelicola, ae, m. | obyvatel nebes, bůh |
caelō, āre, āvī, ātum | tvořit reliéf, vypukle zdobit, vypuklinami krášlit |
caelum, ī, n. | nebe, nebesa, obloha; podnebí, počasí |
caenum, ī, n. | bahno, kal |
caepa, ae, f. | cibule |
caerimōnia, ae, f. | posvátný obřad |
caeruleus, a, um | modravý, blankytný; tmavomodrý; ponurý, pochmurný |
Caesar, aris, m. | císař |
caespes, itis, m. | drn |
calamitās, ātis, f. | pohroma, neštěstí, zkáza; záhuba |
calamus, ī, m. | stéblo rákosu, prut; píšťala, lūdere calamō hrát na píšťalu; psací pero; štěp, roub |
calcar, āris, n. | ostruha |
calceārius, iī, m. | (střv.) obuvník, švec |
calceō, āre, āvī, ātum | obout |
calceus, ī, m. | bota |
calcō, āre, āvī, ātum | šlapat, dupat |
calefaciō, ere, fēcī, factum | ohřívat, zahřívat |
calidus, a, um | teplý |
caliga, ae, f. | bota |
cālīgō, inis, f. | mlha; dým; mrákota, temnota |
calix, calicis, m. | kalich, pohár, číše |
calliditās, ātis, f. | chytrost, vtipnost; lstivost |
callidus, a, um | chytrý, vtipný; lstivý |
calō, ōnis, m. | vojenský vozataj; štolba; kočí |
calor, ōris, m. | teplo, horko |
calumnia, ae, f. | pomlouvání, pomluva, křivé nařčení |
calumnior, ārī, ātus sum | pomlouvat, křivě obvinit |
calvus, a, um | plešatý, lysý |
calx, calcis, f. | pata; kopyto; vápenec; vápno |
camīnus, ī, m. | pec, krb, výheň |
camera, ae, f. | klenutí; komora; komnata; pokladnice |
camēlus, ī, m. | velbloud |
campāna, ae, f. | zvon |
campānula, ae, f. | zvonek |
Campānus, a, um | kampánský |
campus, ī, m. | pole, pláň, rovina |
canālis, is, m. | stoka, žlab, kanál, strouha, řečiště; roura, trubka, potrubí |
cancer, crī, m. | rak |
candēla, ae, f. | svíčka |
candēlābrum, ī, n. | svícen |
candidātus, a, um | bíle oděný; ucházející se o úřad |
candidātus, ī, m. | ucházeč o úřad, kandidát |
candidus, a, um | sněhobílý, zářivě bílý; šťastný, veselý, radostný; poctivý, upřímný, ušlechtilý; hezký, sličný |
canis, is, m. | pes |
canistrum, ī, n. | košík |
canō, ere, cecinī, – | zpívat, opěvovat, básnit |
canonicus, a, um | pravidelný, řádný; (střv.) kanonický, církevní |
canor, ōris, m. | zpěv, zvuk |
canōrus, a, um | zpěvný, zvučný |
cantharus, ī, m. | konvice na víno |
canticum, ī, n. | sólový zpěv, píseň |
cantilēna, ae, f. | písnička |
cantō, āre, āvī, ātum | zpívat, opěvovat |
cantus, ūs, m. | zpěv, píseň |
cānus, a, um | šedý, šedivý, bělošedý |
capācitās, ātis, f. | objem, kapacita; vnímavost, chápavost |
capāx, ācis | obsáhlý, objemný, schopný pojmout; schopný, chápavý |
capella, ae, f. | kozička; (střv.) kaple |
capessō, ere, īvī (iī), ītum | chytat, chápat se, ujímat se; usilovat, snažit se; pospíchat |
capillus, ī, m. | vlas |
capiō, ere, cēpī, captum | brát, chytat, zajmout; dobýt, ovládnout, obsadit, zmocnit se; fugam capere dát se na útěk |
capitālis, e | hlavní, úhlavní, hrdelní |
capitāneus, ī, m. | (střv.) hejtman, velitel |
Capitōlīnus, a, um | kapitolský |
Capitōlium, iī, n. | Kapitol |
capitulum, ī, n. | kapitula, kapitola |
caprīnus, a, um | kozí |
captātiō, ōnis, f. | chytání, lapání; captātiō benevolentiae úsilí získat přízeň |
captīvitās, ātis, f. | zajetí |
captīvus, ī, m. | zajatec |
captō, āre, āvī, ātum | chytat, lapat; pachtit se, honit se |
caput, capitis, n. | hlava, Prāga caput regnī Praha – hlava království |
carcer, eris, m. | vězení, žalář |
cardinālis, e | hlavní, základní |
careō, ēre, uī, –, caritūrus (+ abl.) | postrádat, nemít, být zbaven |
carīna, ae, f. | dno lodi, loď |
cāritās, ātis, f. | láska, oddanost; drahota |
carmen, inis, n. | píseň, báseň |
carnifex, icis, m. | řezník, kat |
carō, carnis, f. | maso |
Carolus, ī, m. | (střv.) Karel |
carpō, ere, psī, ptum | užít, využít; trhat, rvát, škubat; užírat, hlodat; soužit, trápit; jít, kráčet, ubírat se |
Carthāginiēnsis, e | kartáginský, punský |
Carthāgō, inis, f. | Kartágo |
cārus, a, um | drahý, cenný, milý |
casa, ae, f. | chýše, chatrč |
cāseus, ī, m. | sýr |
castellānus, a, um | hradní |
castellānus, ī, m. | správce hradu, kastelán |
castellum, ī, n. | pevnost, tvrz, bašta |
castīgō, āre, āvī, ātum | kárat, vytýkat, napomínat, trestat; držet na uzdě |
castitās, ātis, f. | mravní čistota, bezúhonnost |
castrum, ī, n. | hrad, pevnost; (v pl.) tábor, prō castrīs před táborem |
castus, a, um | mravně čistý, bezúhonný, poctivý |
cāsus, ūs, m. | případ, událost, příhoda, cāsus bellī důvod k válce; pád, klesnutí, úpadek |
catēna, ae, f. | řetěz; (v pl.) pouta |
catēnātus, a, um | spoutaný |
caterva, ae, f. | zástup, dav; vojenská četa |
cathedra, ae, f. | sedadlo, křeslo, učitelské křeslo; (střv.) biskupský stolec |
catus, a, um | chytrý, bystrý, obratný |
cauda, ae, f. | ocas |
caulis, is, m. | zelí, kapusta |
caupōna, ae, f. | hospoda, krčma |
causa, ae, f. | důvod, příčina, podnět; právní záležitost, spor, causam dīcere projednávat záležitost; causā (za subst. v gen.) kvůli |
cautiō, ōnis, f. | opatrnost, ostražitost |
cautus, a, um | bezpečný, opatrný, obezřetný, ostražitý |
caveō, ēre, cāvī, cautum | starat se, pečovat, opatrovat; vyvarovat se, mít se na pozoru, vystříhat se |
cavō, āre, āvī, ātum | hloubit, vymílat, vydlabávat |
cavum, ī, n. | dutina, díra |
cavus, a, um | dutý, vyhloubený |
cēdō, ere, cessī, cessum | ustoupit (též od čeho); postoupit (co); upustit (od čeho) |
celeber, bris, bre | proslulý, slavný, hojně navštěvovaný; slavený, slavnostní |
celebrō, āre, āvī, ātum | hojně navštěvovat; slavit, velebit |
celer, eris, ere | rychlý, hbitý |
celeritās, ātis, f. | rychlost, bystrost |
celeriter | rychle |
cēlō, āre, āvī, ātum | zakrývat, tajit, skrývat; dē ea rē cēlor tají se to přede mnou |
celsus, a, um | vzpřímený, vysoký, strmý; vznešený, velkomyslný; hrdý, pyšný |
Celta, ae, m. | Kelt |
cēna, ae, f. | hlavní jídlo, oběd; hostina |
cēnō, āre, āvī, ātum | jíst, obědvat |
cēnseō, ēre, uī, um | počítat, capite cēnsī nemajetní; cenit, hodnotit, odhadovat; domnívat se, mínit, usuzovat |
cēnsor, ōris, m. | cenzor (římský úředník) |
census, ūs, m. | odhad majetku; majetek, jmění; (střv.) poplatek, daň; (střv.) úrok |
centum | sto |
centuria, ae, f. | setnina |
centuriō, ōnis, m. | setník |
cēpa, ae, f. | cibule |
cēra, ae, f. | vosk |
cerevisia, ae, f. | (střv.) pivo |
cernō, ere, crēvī, crētum | rozlišovat, rozeznávat; vidět, pozorovat; rozhodovat se |
certāmen, inis, n. | soupeření, zápas, závod; boj, potyčka |
certē | jistě, opravdu; aspoň, přece |
certō | jistě, určitě |
certō, āre, āvī, ātum | zápasit, závodit, soupeřit; bojovat |
certus, a, um | rozhodnutý, ustanovený; jistý, zřejmý, nepochybný, certiōrem facere informovat |
cerula, ae, f. | kousek vosku, cerula miniāta červená rudka |
cerusium, iī, n. | (střv.) třešně |
Celta, ae, m. | Kelt |
cerva, ae, f. | laň |
cervīx, īcis, f. (obvykle v pl.) | šíje, týl, krk |
cervus, ī, m. | jelen |
cēterī, ae, a | ostatní; et cētera (etc.) atd. |
cēterum | ostatně, avšak |
ceu | jako, právě tak jako |
charta, ae, f. | list papíru nebo papyru, listina, písemnost, spis; charta geōgraphica mapa |
Chrīstiānus, a, um | křesťanský |
chorus, ī, m. | kolo, rej, kolový tanec; sbor; zástup |
chronica, ae, f. | letopis, kronika |
cibārius, a, um | jídelní, patřící k jídlu, molita cibāria mletá potrava |
cibus, ī, m. | pokrm, jídlo |
cicātrīx, īcis, f. | jizva |
cicer, ciceris, n. | cizrna |
cīmex, icis, m. | štěnice |
cimīnum, ī, n. | kmín |
cingō, ere, cīnxī, cīnctum | ovinout, opásat; vyhrnout, podkasat; obklopit, obklíčit |
cingulum, ī, n. | opasek, pás |
cinis, eris, m. | popel |
circā (+ acc.) | kolem, okolo |
circēnsēs, ium, m. | hry v cirku |
circiter | okolo, asi, přibližně |
circuitus, ūs, m. | obcházení, oklika; obvod, okruh; okolí, újezd |
circulus, ī, m. | kruh, kroužek |
circum (adv.) | kolem, okolo, vůkol |
circum (+ acc.) | okolo, kolem |
circumdō, dare, dedī, datum | dávat kolem, rozestavit kolem, obklopit, arma circumdare obléci si zbroj |
circumeō, īre, iī, itum | obcházet, objíždět |
circumfluō, ere, fluxī, – | obtékat |
circumsedeō, ēre, sēdī, sessum | sedět okolo; oblehnout, obklíčit, |
circumstō, āre, stetī | stát okolo |
circumvēlō, āre, āvī, ātum | obestírat, zastírat, zahalovat |
circumvolō, āre, āvī, ātum | létat kolem, obletovat |
cis (+ acc.) | z této strany, před |
citerior, ius | ležící z této strany, přednější, bližší |
citō, āre, āvī, ātum | hýbat, hnát; vyvolávat, předvolávat, obeslat |
citō | rychle, spěšně, honem |
citrā (adv.) | z této strany |
citrā (+ acc.) | z této strany (něčeho), na tuto stranu (něčeho), před |
citrō | sem |
citus, a, um | rychlý, hbitý, spěšný |
cīvīlis, e | občanský |
cīvis, is, m. f. | občan, občanka |
cīvitās, ātis, f. | obec; stát; občanství |
clādēs (clādis), is, f. | škoda, ztráta; neštěstí, pohroma, zkáza, záhuba; porážka |
clam | tajně |
clāmō, āre, āvī, ātum | volat, křičet |
clāmor, ōris, m. | křik, pokřik; jásot; nářek |
clārēscō, ere, clāruī, – | jasněji zaznívat; svítit, skvít se, zazářit; proslavit se |
clārus, a, um | jasný; zřejmý; slavný, proslulý |
classis, is, f. | loďstvo; třída |
claudō, ere, clausī, clausum | zavírat, uzavírat |
claustrum, ī, n. | (v pl.) závora, zámek; (střv.) klášter |
clausus, a, um | uzavřený, omezený |
clāva, ae, f. | palice, hůl, kyj |
clāvis, is, f. | klíč |
clāvus, ī, m. | hřebík; nachový pruh tuniky; boule, vřed, kuří oko |
clērus, ī, m. | duchovenstvo |
cliēns, entis, m. | chráněnec, svěřenec, klient; (v Galii a Germánii) leník, vazal, poddaný; (střv.) panoš |
clipeus, ī, m. | okrouhlý štít |
clīvus, ī, m. | svah, návrší, stoupání, příkrá cesta |
cloaca, ae, f. | kanál, stoka |
Clūsium, iī, n. | dnešní Chiusi v Etrurii |
coctilis, is, f. | pálený, sušený |
cōdex, icis, m. | kniha; seznam; kmen stromu |
coelum, ī, n. | nebe, nebesa, obloha; podnebí, počasí |
coemō, ere, ēmī, ēmptum | skoupit, nakoupit |
coeō, coīre, coiī, coitum | scházet se |
coepī, coepisse, coeptum | začínat |
coeptum, ī, n. | započaté dílo, podnik |
coërceō, ēre, cuī, citum | svírat, držet pohromadě, ohrazovat; krotit, kárat, trestat |
coetus, ūs, m. | sejití se, schůze, sraz; shromáždění, sběh; sdružení, společnost |
cōgitātiō, ōnis, f. | přemýšlení, úvaha; úmysl, záměr |
cōgitō, āre, āvī, ātum | přemýšlet, zamýšlet, uvažovat |
cōgnātiō, ōnis, f. | pokrevní příbuznost |
cōgnātus, a, um | příbuzný, pokrevný |
cognōmen, inis, n. | příjmení, čestný přídomek, přezdívka |
cōgnōscō, ere, cōgnōvī, cōgnitum | poznávat, shledat, dozvědět se |
cōgō, ere, coēgī, coāctum | shánět dohromady, shromažďovat, svolávat; zhušťovat, srážet se, tuhnout; nutit, tísnit |
cohors, ortis, f. | ohrada; zástup; kohorta |
cohortor, ārī, ātus sum | povzbuzovat, vybízet |
collābor, lābī, lāpsus sum | klesat, hroutit se |
collēcta, ae, f. | sebrané peníze, daň |
collēga, ae, m. | spoluúředník; člen spolku |
collēgium, iī, n. | spoluúřadování, kolegium, spolek |
colligō, āre, āvī, ātum | svázat, spoutat; zdržet |
colligō, ere, lēgī, lēctum | sbírat, shromažďovat, hromadit; shrnovat, stáčet (do kotouče); usuzovat; vzpamatovat se, vzchopit se |
collis, is, m. | pahorek, návrší |
collocō, āre, āvī, ātum | umístit, uložit, usadit; (o penězích) ukládat, vkládat, investovat |
colloquium, iī, n. | rozhovor, rozmluva |
colloquor, ī, locūtus sum | rozmlouvat, rozprávět; smlouvat, vyjednávat |
collum, ī, n. | krk, hrdlo, šíje, vaz; stonek |
colō, āre, āvī, ātum | prosévat, cedit |
colō, ere, coluī, cultum | obdělávat, pěstovat; vzdělávat; bydlet, obývat; uctívat |
color, ōris, m. | barva; pleť |
columba, ae, f. | holub (obecně), holubice |
columbīnus, a, um | holub(ič)í |
columna, ae, f. | sloup, pilíř |
coma, ae, f. | vlas; (v pl.) listí |
combūrō, ere, ussī, ustum | spalovat |
comes, comitis, m. | průvodce, druh; správce hradu; hrabě |
cōmis, e | vlídný, přívětivý, laskavý |
cōmitās, ātis, f. | vlídnost |
comitō, āre, āvī, ātum | provázet |
comitor, ārī, ātus sum | provázet |
commeātus, ūs, m. | přecházení; doprava, dovoz; spíže, zásoby; zásobovací sbor |
commemorō, āre, āvī, ātum | vzpomenout, připomenout, zmínit se |
commendō, āre, āvī, ātum | odevzdat, svěřit (v ochranu) |
commentārius, iī, m. | zápisek, (v pl.) deník, zápisky, paměti |
commeō, āre, āvī, ātum | přicházet, docházet, přecházet sem a tam |
commigrō, āre, āvī, ātum | přestěhovat se |
commissārius, iī, m. | pověřenec, zmocněnec, komisař |
committō, ere, mīsī, missum | svěřit, odevzdávat; sloučit, spojit; dopouštět se, provinit se, spáchat; proelium committere svést bitvu |
commodum | právě |
commodum, ī, n. | pohodlí, výhoda, prospěch |
commodus, a, um | pohodlný, snadný; výhodný, prospěšný; vhodný, přiměřený |
commoneō, ēre, uī, itum | upomínat, upamatovat |
commoveō, ēre, mōvī, mōtum | pohnout, dojímat |
commūnicō, āre, āvī, ātum | sdělovat; smlouvat se (s kým); svěřovat se |
commūniō, īre, īvī (iī), ītum | silně opevňovat; utvrzovat, posilovat přesvědčení |
commūniō, ōnis, f. | společenství, pospolitost |
commūnis, e | společný, obecný |
commūnitās, ātis, f. | obec, společenství, pospolitost; družnost; (střv.) sdružení, cech; (střv.) městská rada; (střv.) společnost, měšťanstvo |
commūtō, āre, āvī, ātum | změnit |
comparātiō, ōnis, f. | nachystání, připravení; srovnání, přirovnání; úmluva |
comparō, āre, āvī, ātum | opatřovat, získávat; připravovat; srovnávat, přirovnávat |
compater, tris, m. | (střv.) kmotr |
compellō, āre, āvī, ātum | oslovovat, promlouvat; domlouvat, kárat, obviňovat |
compellō, ere, pulī, pulsum | shánět, vhánět, zahánět; zatlačovat, tísnit, nutit |
compēnsō, āre, āvī, ātum | vyvážit, vyrovnat |
comperiō, īre, perī, pertum | dovědět se, zjistit |
complector, plectī, plexus sum | oplétat, objímat; zahrnovat v sobě, obsahovat; |
compleō, ēre, ēvī, ētum | naplnit, vyplnit |
complūrēs, ium | nemálo, mnozí, dosti mnoho |
compōnō, ere, posuī, positum | skládat |
comportō, āre, āvī, ātum | snášet, svážet, shromažďovat |
compos, otis | mocen (něčeho), schopen (něčeho), vládnoucí (něčím), suī (mentis) compotem nōn esse neovládat se; účasten |
comprehendō, ere, hendī, hēnsum | sebrat, chytit, uchopit, zachvátit, ignem comprehere vznítit se; obsáhnout, mente comprehendere pochopit; zatknout, zajmout, dopadnout |
comprimō, ere, pressī, pressum | stisknout, potlačit, zkrotit |
comprobō, āre, āvī, ātum | schválit, uznat, potvrdit |
concēdō, ere, cessī, cessum | připouštět; dovolovat, povolovat; odejít, ustoupit; dát |
concha, ae, f. | lastura, ulita, skořápka; nach |
concilium, iī, n. | schůze, shromáždění, sněm |
concipiō, ere, cōncēpī, cōnceptum | sebrat hromadu, shrnout; pronášet, vyjadřovat; pojmout do sebe; pochopit; pociťovat |
concīvis, is, m. | spoluobčan, krajan |
concordia, ae, f. | svornost, jednota, soulad, shoda; smír, souhlas, dohoda |
concordō, āre, āvī, ātum | souhlasit, shodovat se |
concors, rdis | svorný, jednomyslný, shodný |
concurrō, ere, currī, cursum | sbíhat se, shlukovat se; srážet se, utkat se |
concursus, ūs, m. | sběh, shluk, srocení, shon; srážka |
condemnō, āre, āvī, ātum (+ gen.) | odsoudit (k čemu) |
condiciō, ōnis, f. | podmínka, condiciō sine quā nōn nevyhnutelná podmínka; dohoda, úmluva, smlouva; stav, postavení, poměry |
condīcō, ere, dīxī, dictum | smluvit (se), ujednat |
condīmentum, ī, n. | koření |
condiō, īre, īvī, ītum | kořenit |
condō, ere, didī, ditum | složit, sepsat; stavět, budovat, zakládat, a. U. c. = ab Urbe conditā od založení Říma; uložit, uschovat; strávit, prožít |
cōnferō, ferre, tulī, lātum (collātum) | snášet dohromady, shromažďovat, sbírat, shánět, platit příspěvky; spojovat, slučovat; srážet se; srovnávat, porovnávat; radit se; svádět, svalovat, officia cōnferre ukládat povinnosti; sē cōnferre uchýlit se; cōnfert je prospěšné |
cōnfēstim | ihned, okamžitě |
cōnficiō, ere, fēcī, fectum | dokončit, dodělat; zpracovat, strávit; sebrat, sehnat, opatřit; zdolat, zničit, podmanit, pokořit; způsobit, přivodit, zjednat, ex eā rē cōnficitur z toho vyplývá; sklíčit, zarmoutit; sepsat |
cōnfictiō, ōnis, f. | smyšlenka |
cōnfīdō, ere, cōnfīsus sum | důvěřovat, spoléhat se |
cōnfirmō, āre, āvī, ātum | upevnit, posilnit, utvrdit; povzbudit |
cōnfiteor, ērī, fessus sum | přiznávat se, doznávat, vyznávat |
cōnflīctus, ūs, m. | srážka, střetnutí |
cōnflīgō, ere, flīxī, flictum | srážet se, narážet na sebe, utkat se |
cōnfluēns, entis, m. | soutok |
cōnfluō, ere, flūxī, – | stékat, sbíhat se, hrnout se |
cōnfodiō, ere, fōdī, fossum | probodnout; vyklovat |
cōnfringō, ere, frēgī, frāctum | zlomit, zničit, rozbít |
cōnfugiō, ere, fūgī, – | uchýlit se někam, utéci se |
cōnfūsus, a, um | neuspořádaný |
congeriēs, ēī, f. | snůška, hromada |
congerō, ere, gessī, gestum | hromadit, kupit; vystavět, zbudovat; beneficia congerere zahrnout dobrodiním, crīmina congerere svádět vinu |
congredior, gredī, gressus sum | sejít se, střetnout se |
congregō, āre, āvī, ātum | shromažďovat, sdružovat |
congruus, a, um | shodný, úplný |
coniciō, ere, iēcī, iectum | házet, vrazit, vrhnout |
coniugium, iī, n. | sňatek, manželství |
coniūnctiō, ōnis, f. | spojení, svazek, spolek; spojka |
coniungō, ere, iūnxī, iūnctum | spojit, slučovat |
coniū(n)x, iugis, m. f. | manžel, manželka, choť |
coniūrātiō, ōnis, f. | spiknutí; společná přísaha |
coniūrātus, ī, m. | spiklenec |
coniūrō, āre, āvī, ātum | spiknout se, vzbouřit se |
cōnor, ārī, ātus sum (+acc.) | pokoušet se, usilovat |
conqueror, ī, questus sum | stěžovat si, naříkat |
conquīrō, ere, quīsīvī, quīsītum | shánět, vyhlédávat, sbírat |
cōnsanguineus, a, um | pokrevní, příbuzný |
cōnscendō, ere, scendī, scēnsum | vystoupit, vylézt na něco; nāvem cōnscendere vsednout na loď |
cōnscientia, ae, f, | svědomí, vědomí, cōnscientia scelerum špatné svědomí ze zločinu |
cōnscrībō, ere, scrīpsī, scrīptum | zapisovat, patrēs cōnscrīptī otcové a přísedící; sbírat na vojnu, exercitum cōnscrībere sbírat vojsko |
cōnsecrātiō, ōnis, f. | vysvěcení, posvěcení |
cōnsecrō, āre, āvī, ātum | vysvětit, zasvětit bohům |
cōnsector, ārī, ātus sum | pronásledovat, stíhat |
cōnsēnsiō, ōnis, f. | souhlas, shoda, jednomyslnost; spiknutí |
cōnsēnsus, ūs, m. | souhlas, shoda, schválení; spiknutí |
cōnsentiō, īre, sēnsī, sēnsum | souhlasit, stejně smýšlet; usnést se; spiknout se |
cōnsequentia, ae, f, | důsledek, následek |
cōnsequor, quī, secūtus sum | následovat, pronásledovat; +acc.: dosahovat |
cōnservō, āre, āvī, ātum | uchovat, zachovat; ušetřit |
cōnsīderō, āre, āvī, ātum | uvážit, zvážit, brát v úvahu |
cōnsīdō, ere, sēdī, – | posadit se, usednout; usídlit se, usadit se, cōnsīdunt castrīs utáboří se |
cōnsilium, iī, n. | rada, návrh, porada, úmysl; usnesení, rozhodnutí; shromáždění, poradní sbor; rozvaha |
cōnsimilis, e | zcela podobný |
cōnsistō, ere, stitī | společně se stavět; zastavit se; postavit se na odpor, odolávat; zakládat se, záležet, záviset; stanout, přestat, usadit se, uklidňovat se |
cōnsistōrium, iī, n. | shromáždění, zasedání, konzistoř |
cōnsōlātiō, ōnis, f. | útěcha |
cōnsolor, ārī, ātus sum | utěšovat |
cōnspectus, ūs, m. | pohled, dohled, pozorování; in cōnspectū eius před jeho očima |
cōnspiciō, ere, exī, ctum | spatřit, uvidět, zpozorovat, (v pas.) být vidět, budit pozornost |
cōnstāns, antis | stálý, trvalý, pevný; vytrvalý, důsledný |
cōnstantia, ae, f. | stálost, pevnost, vytrvalost |
cōnstituō, ere, uī, ūtum | postavit, zřídit, ustavit, ustanovit |
cōnstō, āre, stitī, – | pevně stát, trvat, být jisté, cōnstat je známo; skládat se, sestávat; (o ceně) stát, být za |
cōnstringō, ere, strīnxī, strictum | svázat, spoutat, utahovat |
cōnstruō, ere, ūxī, ūctum | nahromadit, nakupit; složit, sestavit |
consuāsor, ōris, m. | rádce |
cōnsuēscō, ere, suēvī, suētum | zvykat si, přivykat; cōnsuēscō abesse obvykle se neúčastním |
cōnsuētūdō, inis, f. | zvyk, obyčej; důvěrný styk |
cōnsuētus, a, um | obvyklý, navyklý |
cōnsul, lis, m. | konzul |
cōnsulāris, e | konzulský |
cōnsulāris, is, m. | bývalý konzul |
cōnsulātus, ūs, m. | konzulát, konzulský úřad |
cōnsulō, ere, suluī, sultum | radit se, rokovat; (+ dat) pečovat; (+ acc.) ptát se na radu |
cōnsultō, āre, āvī, ātum | ptát se na radu; (dobře) uvážit |
cōnsultor, ōris, m. | rádce; dotazovatel (v právní věci), klient |
cōnsultum, ī, n. | usnesení, rozhodnutí, ustanovení |
cōnsummō, āre, āvī, ātum | sečíst, shrnout; dokončit, vykonat |
cōnsūmō, ere, sūmpsī, sūmptum | strávit, spotřebovat |
contemnō, ere, tempsī, temptum | nedbat, podceňovat, pohrdat, opovrhovat |
contemplātiō, ōnis, f. | uvažování, rozjímání |
contendō, ere, tendī, tentum | zápasit; srovnávat; napínat; namáhat se, spěchat, rychle táhnout |
contentiō, ōnis, f. | napínání; srovnávání; spor, zápas, soupeření |
contentus, a, um | spokojený; napjatý, usilovný |
conticēscō, ere, cuī, – | umlkat, utichnout |
conterō, ere, contrīvī, contrītum | mařit, ničit |
contexō, ere, xuī, xtum | splétat, spojovat; navazovat, pokračovat |
conticinium, iī, n. | večer, začátek noci |
contiguus, a, um | sousední, vedlejší, hraniční, stýkající se |
continēns, entis | držící pohromadě, souvislý, nepřetržitý; sousední, následující |
continenter | neustále, ustavičně, nepřetržitě, souvisle |
contineō, ēre, tinuī, tentum | držet pohromadě, spojovat; zachovávat, udržovat; zadržovat, omezovat, svírat, poutat; obsahovat |
contingō, ere, contigī, contāctum | dotýkat se, týkat se; dosáhnout, dařit se, contingit stává se, mētam contingere dosáhnout cíle; |
continuus, a, um | souvislý, ustavičný, nepřetržitý, sousední |
contiō, ōnis, f. | řeč, shromáždění |
contiōnor, ārī, ātus sum | řečnit |
contrā (adv.) | naproti |
contrā (+ acc.) | proti |
contractus, a, um | úzký, stísněný, stažený; zkrácený, krátký, stručný |
contractus, ūs, m. | (střv.) stažení; (střv.) sjednání obchodu; (střv.) smlouva |
contrādīcō, ere, īxī, dictum | odporovat |
contrahō, ere, traxī, tractum | stahovat, zužovat, svinovat; smršťovat, zkracovat; sjednat, smluvit; shromáždit, contrahere dēbita zadlužovat se |
contrārium, iī, n. | opak, protiklad |
contrārius, a, um | opačný, protější, protilehlý, ē contrāriō naopak; protivný, odporující, škodlivý |
contrōversia, ae, f. | spor, rozepře |
contumāx, ācis | vzdorný, nepoddajný |
contumēlia, ae, f. | potupa, pohana, urážka |
conturbō, āre, āvī, ātum | uvést do zmatku, pomíchat |
contus, ī, m. | bidlo, tyč |
conūbium, iī, n. | snubní právo; sňatek, manželství |
cōnus, ī, m. | kužel, šiška |
convalēscō, ere, valuī, – | uzdravovat se, sílit |
conveniēns, entis | přiléhající, přiměřený, vhodný, shodný |
conveniō, īre, vēnī, ventum | scházet se, setkat se, navštívit; smluvit se, dohodnout se, shodnout se, ujednat; hodit se, příslušet, convenit sluší se |
conventus, ūs, m. | shromáždění, sněm; soud |
convertō, ere, vertī, versum | obrátit, zvrátit; překládat, tlumočit |
convexus, a, um | klenutý; spádný |
convīcium, iī, n. | povyk, hádky; lání, nadávání; rouhání |
convīctor, ōris, m. | společník |
convincō, ere, vīcī, victum | úplně přemoci; usvědčit, zjevně dokázat, convictī iūdiciīs usvědčení na soudech |
convīva, ae, m. | společník (při hostině) |
convīvium, iī, n. | hostina |
convocō, āre, āvī, ātum | svolat |
coorior, īrī, ortus sum | povstat, vzchopit se; vzniknout |
cōpia, ae, f. | hojnost, zásoba, dostatek; možnost, příležitost; (v pl.) vojenské sbory |
cōpiōsus, a, um | hojně zásobený, bohatý, obsáhlý |
cōpula, ae, f. | pouto, pojítko |
cōpulātiō, ōnis, f. | spojení, svazek, testimōnium cōpulātiōnis oddací list |
coquō, ere, coxī, coctum | vařit; péct; (v pas.) zrát |
cor, cordis, n. | srdce |
cōram (adv.) | tváří v tvář |
cōram (+ abl.) | před (někým), v něčí přítomnosti |
corbis, is, m. f. | koš |
coriārius, iī, m. | koželuh |
Corinthus, ī, f. | Korint |
corium, iī, n. | kůže |
cornīx, īcis, f. | vrána |
cornū, ūs, n. | roh, paroh; polní roh (na troubení); křídlo šiku |
corōna, ae, f. | věnec, koruna, kruh |
corōnō, āre, āvī, ātum | věnčit, korunovat |
corporālis, e | tělesný, osobní |
corpus, oris, n. | tělo; předmět, těleso; celek, soubor |
corpusculum, ī, n. | tělísko, zrníčko, smítko prachu |
corrēctiō, ōnis, f. | oprava, náprava, polepšení |
corrigia, ae, f. | (střv.) řemen |
corrigō, ere, rēxī, rēctum | opravovat, napravovat; rovnat, narovnávat |
corripiō, ere, ripuī, reptum | uchvátit, popadnout |
corrumpō, ere, rūpī, ruptum | zkazit, zmařit, porušit; podplácet |
corruō, ere, ruī, – | sesout se, zhroutit se, zřítit se |
corruptēla, ae, f. | zkaženost; podplacení |
cortex, icis, m. f. | kůra stromů, lýko; korek |
corvus, ī, m. | havran |
cothurnus, ī, m. | střevíc |
cotīdiānus, a, um | každodenní, všední |
cotīdiē | každodenně |
cottīdiānus, a, um | každodenní, všední |
cottīdiē | každodenně |
coxa, ae, f. | kyčel |
crās | zítra |
crāstinus | zítřejší |
creātor, ōris, m. | stvořitel |
creātūra, ae, f. | stvoření |
crēber, bra, brum | hojný, četný; častý; hustý |
crēbrō | hojně, často, zhusta |
crēdibilis, e | uvěřitelný, věrohodný |
crēditor, ōris, m. | věřitel |
crēdō, ere, didī, ditum (+ dat.) | věřit, důvěřovat (komu); svěřit, půjčit (komu) |
crēdulus, a, um | důvěřivý |
cremō, āre, āvī, ātum | spalovat, upalovat |
creō, āre, āvī, ātum | tvořit; volit; rodit, plodit |
crepitō, āre, āvī, – | rachotit, řinčet |
crepō, āre, uī, – | chřestit; hlasitě mluvit |
Crēs, ētis, m. | Kréťan |
crēscō, ere, crēvī, crētum | růst, vyrůstat, vzmáhat se |
Crēta, ae, f. | Kréta |
crēta, ae, f. | křída, bílá hlinka |
Crētēnsis, e | Krétský |
crētus, a, um | vzešlý, vyrostlý, zrozený |
crībrō, āre, āvī, ātum | prosévat |
crībrum, ī, n. | síto |
crīmen, inis, n. | obvinění, nařknutí, žaloba; výčitka, výtka; provinění, zločin |
crīnis, is, m. | vlas, vlasy |
crista, ae, f. | hřeben; chochol |
crocus, ī, m. | šafrán |
cruciāta, ae, f. | (střv.) křížová výprava |
cruciātus, ūs, m. | křižování, mučení, útrapa, trýzeň |
crucifīgō, ere, fīxī, fīxum | ukřižovat |
cruciō, āre, āvī, ātum | týrat, mučit |
crūdēlis, e | krutý, ukrutný, bezcitný, hrozný |
crūdelitās, ātis, f. | krutost |
cruor, ōris, m. | krev (z poranění); krveprolití |
crūs, crūris, n. | holeň, bérce, noha, hnát |
crūsta, ae, f. | kůra; skořápka; tuhý povlak |
crux, crucis, f. | kříž |
cubiculum, ī, n. | ložnice |
cubīle, is, n. | lože, lůžko, postel; brloh, pelech, doupě |
cubō, āre, cubuī, cubitum | ležet, odpočívat; ležet při jídle |
cubitum, ī, n. | loket |
cucullus, ī, m. | sáček, kornout |
cucūlus, ī, m. | kukačka |
cūdō, ere, cūdī, cūdsum | (střv.) tlouci, kovat |
culex, icis, m. | komár |
culīna, ae, f. | kuchyně |
culleus, ī, m. | měch, pytel |
culmen, inis, n. | střecha, vrchol |
culmus, ī, m. | stéblo; sláma |
culpa, ae, f. | vina, provinění, hřích |
culpō, āre, āvī, ātum | vinit, obviňovat |
culter, trī, m. | nůž |
cultiō, ōnis, f. | pěstění, vzdělávání |
cultor, ōris, m. | pěstitel, ctitel |
cultūra, ae, f. | pěstování, vzdělávání, zušlechťování; agrī cultūra zemědělství |
cultus, a, um | obdělaný, pěstovaný, upravený, vzdělaný |
cultus, ūs, m. | pěstování, obhospodařování; vzdělávání; způsob života |
cum (předložka, + abl.) | s, se |
cum (spojka) | (časová) když, cum prīmum jakmile; (příč.) protože; (přípust.) i když |
cumīnum, ī, n. | kmín |
cumulus, ī, m. | hromada, kupa; dovršení |
cūnae, ārum, f. | kolébka; hnízdo |
cūnctātor, ōris, m. | váhavec, loudal |
cūnctor, ārī, ātus sum | váhat, rozmýšlet se, otálet |
cūnctus, a, um | veškerý, všechen, celý |
cuneus, ī, m. | klín |
cupiditās, ātis, f. | dychtivost, žádostivost, chtivost, touha |
cupīdō, inis, f. | touha, dychtivost, žádostivost |
cupidus, a, um | žádostivý, chtivý, dychtivý; vášnivý, náruživý |
cupiō, ere, īvī (iī), ītum | dychtit, žádat, toužit |
cūprum, ī, n. | měď |
cūr | proč, nač |
cūra, ae, f. | péče, starost, opatrování; dohled, dozor, správa; starostlivost, obava, strast |
cūrātiō, ōnis, f. | péče, léčení |
cūria, ae, f. | sdružení několika rodů; budova senátu; senát, rada; (střv.) dvůr, cūria Rōmāna papežská kurie, cūria rūsticālis statek |
cūriōsitās, ātis, f. | zvědavost |
cūriōsus, a, um | zvědavý |
cūrō, āre, āvī, ātum | starat se, pečovat; léčit, ošetřovat |
curriculum, ī, n. | běh, závodiště curriculum vītae životopis |
currō, ere, cucurrī, cursum | běžet |
currus, ūs, m. | vůz |
cursim | během, honem, spěšně |
cursor, ōris, m. | běžec, rychlý posel |
cursus, ūs, m. | běh, plavba, let; dráha, směr |
curtile, is, n. | (střv.) zahrádka před domem |
curtus, a, um | obřezaný, zkrácený |
curvāmen, inis, n. | zakřivení, oblouk, ohyb |
curvō, āre, āvī, ātum | zakřivit, ohnout |
curvus, a, um | zakřivený, ohnutý |
cuspis, idis, f. | hrot; kopí, oštěp; trojzubec |
custōdia, ae, f. | hlídání, střežení; hlídka, stráž; vazba, vězení |
custōdiō, īre, īvī, ītum | hlídat, střežit |
custōs, ōdis, m. f. | strážce, strážkyně, hlídač, ochránce, ochránkyně |
cutis, is, f. | kůže |
cycnus, ī, m. | labuť (obecně) |
cygnus, ī, m. | labuť (obecně) |
dāma, ae, f. | daněk, kamzík |
damnō, āre, āvī, ātum | odsoudit, potrestat capite damnāre odsoudit k smrti, labōris damnāre odsoudit k práci; zavázat, vōtī damnārī být zavázán k vyplnění slibu bohům |
damnum, ī, n. | škoda, újma, ztráta; pokuta, trest, damnō coercēre pokutovat |
Danaī, ōrum, m. | Řekové |
dapifer, erī, m. | jídlonoš |
daps, dapis, f. (obvykle v pl.) | hostina, obětní hody; pokrm, jídlo |
datiō, ōnis, f. | dávání, dávka |
dē (+ abl.) | (odněkud) ze; z (něčeho); (o čase) o, za, dē media nocte o půlnoci, dē tertia vigilia za třetí noční hlídky; (o příčině) pro, za, z; (o způsobu) podle, po; (o vztahu) o |
dea, ae, f. | bohyně |
dēbellō, āre, āvī, ātum | skončit válku, dobojovat; zdolat, přemoci, zdrtit, zcela pokořit |
dēbeō, ēre, dēbuī, dēbitum | být povinen, muset; dlužit |
dēbilis, e | slabý, vysílený, zesláblý, mdlý |
dēbitor, ōris, m. | dlužník; (střv.) viník |
dēbitum, ī, n. | dluh; daň, závazek; (střv.) vina |
dēcēdō, ere, cessī, cessum | odcházet, vzdalovat se, ustupovat, odstupovat, nōn dēcēdēbat īnfāmia nedala se zažehnat zlá pověst |
decem | deset |
December, bris, m. | prosinec |
decemvir, ī, m. (obvykle v pl.) | člen desetičlenné komise |
decens, entis | slušný, způsobný, náležitý; slušivý; sličný, půvabný, rozkošný |
dēceptus, a, um | oklamaný |
dēcernō, ere, crēvī, crētum | rozhodovat; ustanovit |
decet, ēre, decuit (+ acc.) | slušet se, hodit se, quibus decet (vōs) terrōrī esse jimž byste měli postrachem být |
dēcīdō, ere, cidī, – | spadnout |
dēcīdō, ere, cīdī, cīsum | utnout, odříznout; rozhodnout |
deciēs | desetkrát |
dēcipiō, ere, cēpī, ceptum | klamat, šálit, podvádět |
dēclārō, āre, āvī, ātum | veřejně vyhlašovat, označovat; objasnit |
dēclīve, is, n. | svah, spád, úbočí |
dēclīvis, e | svažitý, spádný |
decor, ōris, m. | ozdoba; slušnost, důstojnost; půvab, sličnost, vnada |
decorō, āre, āvī, ātum | zdobit; vyznamenávat |
decōrus, a, um | slušný, vhodný; důstojný, čestný; hezký, půvabný |
dēcrēscō, ere, –, – | ubývat, zmenšovat se, mizet, (o vodě) opadávat |
dēcrētum, ī, n. | rozhodnutí, usnesení |
dēcurrō, ere, currī, cursum | sbíhat dolů, stékat |
decuma, ae, f. | (střv.) desátek |
decus, coris, n. | ozdoba, okrasa; půvab, krása; ctnost, poctivost, čest |
dedecet, ēre, cuit | nesluší se, nehodí se |
dēdecus, oris, n. | hanba, ostuda, hanebný čin |
dědicō, āre, āvī, ātum | slavnostně ohlašovat, zasvětit |
dēditiō, ōnis, f. | vzdání se, poddání, porobení |
dēdō, ere, didī, ditum | vydat; v pas. věnovat se; sē dēdere poddat se |
dēdūcō, ere, dūxī, ductum | svádět (dolů), spouštět, stahovat; zavádět, odvádět |
dēfendō, ere, dēfendī, dēfēnsum | odhánět, odrážet; bránit, hájit; obhajovat se |
dēfēnsa, ae, f. | obrana, obhajoba |
dēfensiō, ōnis, f. | obrana, obhajoba |
dēfēnsor, ōris, m. | obránce, odvratitel, obhájce |
dēferō, ferre, tulī, lātum | snášet (dolů); nést, donášet, přinášet; udat, oznamovat |
dēfessus, a, um | zcela unavený, zemdlený, vysílený |
dēficiō, ere, fēcī, fectum | odstupovat, odpadat, opouštět (koho); ubývat, scházet, nedostávat se; ochabovat, umdlévat, animō dēficere klesati na duchu; tempus mihi dēficit chybí mi čas |
dēfleō, ēre, ēvī, ētum | oplakávat; s pláčem vyprávět |
dēfodiō, ere, fōdī, fossum | vykopat, odhrabat; zakopat, zahrabat, pohřbít |
dēformitās, ātis, f. | znetvoření, zohavení, ohavnost |
dēformō, āre, āvī, ātum | znetvořit, zohavit; zhanobit, potupit; vytvářet, zobrazit |
dēformis, e | beztvarý, znetvořený; nevzhledný, ošklivý |
dēfrēnātus, a, um | bezuzdný |
dēfūnctus, a, um | zemřelý, zesnulý, missa dēfūnctōrum zádušní mše |
dēfungor, ī, functus sum | úplně dokončit, úplně vyřídit; přestát; zemřít, skonat |
dēgener, eris | odrodilý, zvrhlý, nešlechtěný, zvrácený |
dēgustō, āre, āvī, ātum | ochutnávat, okoušet |
dēiciō, ere, iēcī, iectum | shodit, svrhnout; sklánět, sklápět; zahnat, odvracet |
dein | místně: odtud, dále; časově: od té doby, potom |
deinde | (místně) odtud, dále; (časově) od té doby, potom |
dēlectō, āre, āvī, ātum | těšit, bavit se |
dēlēgō, āre, āvī, ātum | odesílat, odkázat, svěřit |
dēleō, ēre, ēvī, ētum | ničit; hubit, vyhladit |
dēlētus, a, um | zničený; vyhubený |
dēlīberātiō, ōnis, f. | rozmýšlení, uvažování, porada |
dēlīberō, āre, āvī, ātum | uvažovat, zvažovat, rozmýšlet se, přemýšlet; rozmyslet se, rozhodnout se, odhodlat se |
dēlicātus, a, um | půvabný, rozkošný; rozmařilý, rozkošnický |
dēliciae, ārum, f. | lákadlo, požitek, rozkoš, potěšení, esse in dēliciīs být v oblibě |
dēlictum, ī, n. | provinění, poklesek, přestupek, zločin, corpus dēlictī doličný předmět |
dēligō, āre, āvī, ātum | uvazovat, připevňovat |
dēligō, ere, lēgī, lēctum | vybrat, vyvolit; vyřazovat |
dēlīrium, iī, n. | blouznění |
Delphī, ōrum, m. | Delfy, město na úpatí Parnasu s proslulou věštírnou |
delphīnus, ī, m. | delfín; plískavice |
dēlūbrum, ī, n. | chrám, svatyně |
dēlūdō, ere, lūsī, lūsum | klamat, podvádět |
Dēlus (Dēlos), ī, f. | ostrov Délos |
dēmānō, āre, āvī, ātum | stékat, splývat |
dēmēns, entis | zbavený mysli, bez rozumu, šílený, nepříčetný |
dēmigrō, āre, āvī, ātum | odstěhovat se, vystěhovat se, odejít |
dēminūtiō, ōnis, f. | zmenšení, úbytek, zkrácení, ztráta, dēminūtiō capitis omezení občanských práv |
dēmittō, ere, mīsī, missum | spouštět, sklopit |
dēmō, ere, dēmpsī, dēmptum | snímat, odstraňovat, odnít, ubrat |
dēmōnstrō, āre, āvī, ātum | názorně ukazovat, předvést, sdělovat, dokazovat, quod erat dēmōnstrandum což se mělo dokázat |
dēmoveō, ēre, mōvī, mōtum | odstraňovat, zapuzovat, odklidit |
dēmum | teprve, konečně |
dēnegō, āre, āvī, ātum | odepřít, důrazně popírat |
dēnī | po deseti |
dēnigrō, āre, āvī, ātum | očernit, začernit |
dēnique | konečně, nakonec, zkrátka, vůbec |
dēns, dentis, m. | zub |
dēnuntiō, āre, āvī, ātum | ohlašovat, oznamovat; předpovídat, prorokovat |
dēnuō | znovu, opět |
dēpellō, ere, pulī, pulsum | zahnat (dolů), svrhávat, odehnat; zahánět, odstraňovat, odvracet |
dēplōrō, āre, āvī, ātum | hořce plakat, bědovat, oplakávat |
dēpōnō, ere, posuī, pos(i)tum | odložit, položit, postavit; uložit, uschovat, svěřit; zaplašit, zapudit, sitim dēpōnere uhasit žízeň |
dēportō, āre, āvī, ātum | odnášet, odvážet, dopravovat; odvádět, eskortovat, deportovat, vypovídat |
dēprecor, ārī, ātus sum | prosit za odvrácení (zlého), vyprošovat si, přimlouvat se; dēprecātus prosiv nebo prošený |
dēprimō, ere, pressī, pressum | stlačit, snížit, potopit; prohlubovat, vykopat; potlačit |
dēprōmō, ere, prōmpsī, prōmptum | vynímat, vyjímat, vybírat, odebrat |
dērelinquō, ere, līquī, lictum | opustit, nechat, dát jako zástavu |
dērogō, āre, āvī, ātum | odnímat, ubírat, částečně rušit, dērogāre lēgī omezit platnost zákona |
dēscendō, ere, ndī, nsum (+ abl.) | sestoupit, sejít, spadávat; odvozovat se; vtrhnout, vnikat |
dēscrībō, ere, scrīpsī, scrīptum | popisovat, líčit; zobrazovat |
dēserō, ere, uī, rtum | opustit, zanechat, zanedbat |
dēsertum, ī, n. | pustina, poušť |
dēsertus, a, um | pustý, opuštěný |
dēsīderium, iī, n. | přání, touha, stesk |
dēsīderō, āre, āvī, ātum (+ acc.) | toužit, žádat si; postrádat, pohřešovat; (v pas.) chybět, nedostávat se |
dēsignō, āre, āvī ātum | označovat, zobrazovat, předurčit, cōnsul dēsignātus konzul zvolený pro příští rok |
dēsiliō, īre, siluī, – | seskakovat, rychle plynout |
dēsinō, ere, sīvī (siī), situm | přestávat, ustávat; nechávat (něčeho) |
dēsistō, ere, stitī, – | přestat, končit |
dēsōlō, āre, āvī, ātum | osamocovat, opouštět |
dēspērātiō, ōnis, f. | beznaděj, zoufalství |
dēspērō, āre, āvī, ātum | ztrácet naději, pozbývat naděje, zoufat, nedoufat |
dēspiciō, ere, spexī, spectum | shlížet; pohrdat; přehlížet, opomíjet, nedbat |
dēstillō, āre, āvī, ātum | odkapávat |
dēstinō, āre, āvī, ātum | určit, stanovit; upevňovat; rozhodnout se, odhodlat se |
dēstituō, ere, stituī, stitūtum | opustit, zradit, postavit stranou |
dēstringō, ere, strinxī, strictum | odtrhnout, strhnout, gladium dēstringere tasit meč; zlehka se dotýkat, škrábnout, lehce ranit |
dēstruō, ere, ūxī, uctum | zničit, zbořit |
dēsum, dēesse, dēfuī, –, dēfutūrus | nebýt přítomen, scházet, chybět |
dēsuper | shora |
dētegō, ere, tēxī, tēctum | odkrýt, odhalit; vyzradit |
dēterminō, āre, āvī, ātum | vymezit, ohraničit |
dēterreō, ēre, uī, itum | odstrašovat, odvracet |
dētestābilis, e | hodný opovržení; prokletý; ohavný |
dētestor, ārī, ātus sum | proklínat, odmítat |
dētrahō, ere, trāxī, trāctum | stahovat, strhávat; zlehčovat, odnímat, ubírat; oddálit, odvést |
dētrīmentum, ī, n. | vysílení; škoda, újma, ztráta; porážka |
dētrūdō, ere, ūsī, trūsum | srazit, svrhnout |
deus, ī, m. | bůh, deus ex māchinā bůh spuštěný strojem na scénu (klasický závěr antických dramat), dī superī nebeští bohové, dī īnferī bohové podsvětí |
dēvastō, āre, āvī, ātum | úplně zpustošit, vyplenit |
dēvius, a, um | zcestný, vybočující; odlehlý, vzdálený |
dēvocō, āre, āvī, ātum | svolávat, přivolat, svádět |
dēvolō, āre, āvī, ātum | sletět, seběhnout; odkvapit |
dēvolvō, ere, volvī, volūtum | spadnout, svalit; (v pas.) svalit se, připadnout |
dēvōtiō, ōnis, f. | zbožnost, oddanost, zaslíbení |
dēvoveō, ēre, vōvī, vōtum | zaslibovat, zasvěcovat; věnovat se; proklet |
dexter, era, erum | pravý; příznivý, šťastný |
dexter, tra, trum | pravý; příznivý, šťastný |
diciō, ōnis, f. | moc, panství, vláda |
dicō, āre, āvī, ātum | slavnostně ohlásit; zasvětit; věnovat |
dīcō, ere, dīxī, dictum | povídat, říkat, pravit, vyprávět |
dictātōr, ōris, m. | diktátor |
dictātūra, ae, f. | diktatura, úřad diktátora |
dictō, āre, āvī, ātum | předříkávat, diktovat |
dictum, ī, n. | výrok, slovo |
dictus, a, um | řečený, tento |
diēs, ēī, m. (určitý den: f.) | den, diū noctūque ve dne i v noci |
differō, ferre, distulī, dīlātum | šířit, roznášet, rozhlašovat; odkládat, protahovat; lišit se |
difficilis, e | obtížný, náročný, nesnadný |
difficillimus, a, um | nejobtížnější, nejnáročnější |
difficiliter | nesnadno, obtížně |
difficultās, ātis, f. | obtíž, nesnáz, svízel |
difficulter | nesnadno, obtížně |
diffīdō, ere, diffīsus sum | nedůvěřovat, nespoléhat; být ve vnitřním rozporu, diffīdere rēbus suīs zoufat nad svou situací |
diffugiō, ere, fūgī, – | rozutéct se, rozprchnout se |
diffundō, ere, fūdī, fūsum | rozlévat, vylévat; šířit, rozptylovat |
digitus, ī, m. | prst; palec (míra) |
dignitās, ātis, f. | důstojnost, vážnost; zásluha, hodnost; nádhera, okázalost, velkolepost |
dīgnōscō, ere, nōvī, – | rozeznávat, rozlišovat, rozpoznávat |
dignor, ārī, ātus sum | pokládat za hodna, ráčit |
dignus, a, um (+ abl.) | důstojný, zasloužilý, hodný čehosi; přiměřený, zasloužený |
dīlābor, ī, lāpsus sum | rozpadat se, rozptylovat se, mizet |
dīlēctus, a, um | milý, oblíbený |
dīligēns, entis | pečlivý, dbalý, svědomitý |
dīligentia, ae, f. | pečlivost, svědomitost |
dīligō, ere, lēxī, lēctum | vybírat, oblíbit si, mít rád |
dīlūcēscō, ere, lēxī, lēctum | prosvětlit se, rozednít se |
dīluviēs, ēī, f. | povodeň, potopa; zkáza, záhuba |
dīluvium, iī, n. | povodeň, potopa; zkáza, záhuba |
dīmicō, āre, āvī, ātum | zápasit, bojovat, střetat se |
dīmidium, iī, n. | polovina, půlka |
dīmittō, ere, mīsī, missum | rozeslat, vyslat; rozpustit; propustit, pustit; (střv.) odpustit |
dīmoveō, ēre, mōvī, mōtum | rozdělovat, rozrážet; odhánět, odvracet, zapudit |
dīnōscō, ere, nōvī, – | rozeznávat, rozlišovat, rozpoznávat, dīnoscitur je známo |
dioecēsis, is, f. | správní okres, (střv.) diecéze |
diōta, ae, f. | dvojuchá nádoba |
dīrēctus, a , um | přímý, rovný |
dīrēctē | přímo |
dīrigō, ere, rēxī, rēctum | řídit; zaměřit |
dirimō, ere, ēmī, ēmptum | rozdělovat, odlučovat; roztrhnout; rozhodnout, dirimere bellum rozhodnout válku; přerušovat |
dīripiō, ere, ripuī, reptum | roztrhnout, rozebírat; rozkrádat, plenit |
dīruō, ere, uī, ūtum | bořit |
dīrus, a , um | hrozný, děsivý, krutý |
Dīs, Dītis, m. | Pluto, vládce podsvětí |
dīs, dītis | bohatý, zámožný |
discēdō, ere, cessī, cessum | rozcházet se, rozestoupit se, rozptylovat se; odcházet, odtáhnout, ustoupit |
discernō, ere, crēvī, crētum | rozlišovat, rozeznávat; odlučovat; rozsuzovat |
discerpō, ere, psī, ptum | roztrhat, rozervat, rozsápat |
disciplīna, ae, f. | vyučování, vzdělání, učení; znalost; výchova, kázeň; (v pl.) vědní obory |
discipula, ae, f. | žákyně |
discipulus, ī, m. | žák |
discō, ere, didicī, – | učit se, naučit se, poznávat |
discordia, ae, f. | svár, nesvornost, roztržka |
discors, ordis | nesvorný, svárlivý, odbojný; neshodný, různý |
discrepō, āre, āvī (uī), – | různit se, lišit se, neshodovat se, odchylovat se |
discrīmen, inis, n. | rozhraní, mezera, přehrada, vzdálenost; rozlišování, rozdělování, rozhodování se; rozhodný čin, rozhodná doba, zkouška |
discurrō, ere, currī, cursum | rozběhnout se, rozptýlit se; pobíhat, těkat |
discus, ī, m. | kotouč; mísa, talíř |
discutiō, ere, cussī, cussum | rozrážet, roztříštit, rozhánět; mařit; probírat, diskutovat |
disiciō, ere, iēcī, iectum | rozházet, rozmetat, rozptýlit, rozehnat; rozrazit, roztříštit; překazit |
dispōnō, ere, posuī, positum | nakládat s něčím; urovnat, uspořádat |
disputātiō, ōnis, f. | rozprava, disputace, zkoumání, bádání, pojednání |
disputō, āre, āvī, ātum | rozmlouvat, rozprávět, rozvažovat; vypočítat |
dissēnsiō, ōnis, f. | rozkol, nesouhlas, spor |
disserō, ere, seruī, sertum | vykládat, rozebírat, rozprávět, promlouvat, mluvit, pojednávat o něčem |
disserō, ere, sēvī, situm | rozsévat |
dissideō, ēre, sēdī, sessum | být vzdálen; neshodovat se, nesnášet se |
dissimilis, e | nepodobný, rozdílný, odlišný, jiný |
dissimillimus | nejrozdílnější, nejodlišnější |
dissimulātor, ōris, m. | ten, kdo něco zatajuje |
dissimulō, āre, āvī, ātum | zatajovat, předstírat |
dissipātus, a, um | rozdrobený, rozptýlený, roztroušený, nesouvislý |
dissolvō, ere, solvī, solūtum | rozpouštět, rozvazovat, rozlučovat, nāvis dissolvitur loď se rozpadá; rozřešit; zaplatit; rušit, končit |
distinguō, ere, stīnxī, stīnctum | pestře zdobit, dodat rozmanitosti; rozlišovat, dělit, tříbit |
distō, āre, –, – | být vzálen; lišit se, distat je rozdíl |
distrahō, ere, traxī, tractum | roztahovat, roztrhávat, roznášet |
distribuō, ere, uī, ūtum | rozdělovat, rozdávat, přidělovat |
disturbō, āre, āvī, ātum | prudce rozhánět; rozrušovat, rozvracet |
dītō, āre, āvī, ātum (dīves) | obohacovat, štědře obdarovat |
dītior, ius | bohatší |
dītissimus, a, um | nejbohatší, velmi bohatý |
diū | dlouho |
diūtius | déle, příliš dlouho |
diūtissimē | nejdéle, velmi dlouho |
dīva, ae, f. | bohyně |
dīversus, a, um | různý, rozdílný |
dīves, dīvitis | bohatý, zámožný, dīves opum bohatý statky; úrodný, výnosný |
dīvidō, ere, vīsī, vīsum | dělit, rozdělovat, rozdávat; oddělovat, odlučovat, rozdvojovat; rozvrhnout, uspořádat |
dīvīnē | božsky |
dīvīnus, a, um | božský, boží, svatý, dīvīnum officium bohoslužba |
dīvīsiō, ōnis, f. | dělení, rozdělení, třídění; rozdělování, rozdávání |
dīvīsus, a, um | rozdělený |
dīvitiae, ārum, f. | bohatství, přepych, poklady |
dīvitior, ius | bohatší |
dīvitissimus, a, um | nejbohatší, velmi bohatý |
dīvum, ī, n. | nebe |
dō, dare, dedī, datum | dávat, darovat, dō ut dēs dávám abys dal |
doceō, ēre, docuī, doctum (aliquam aliqod) | učit (někoho něčemu), poučovat (někoho o něčem); vyprávět, oznamovat (někomu něco) |
doctor, ōris, m. | učenec, učitel |
doctrīna, ae, f. | vyučování; nauka, věda; vzdělání, vzdělanost, učenost |
doctus, a, um | učený, vzdělaný |
dogma, atis, n. | učení, názor, zásada |
doleō, ēre, uī, –, dolitūrus | cítit bolest; litovat, rmoutit se, těžce nést |
dōliātor, ōris, m. | (střv.) bečvář, bednář |
dōlium, iī, n. | sud, bečka |
dolor, ōris, m. | bolest; žal, zármutek |
dolorōsus, a, um | (střv.) bolestný |
dolōsus, a, um | lstivý, podvodný, úskočný |
dolus, ī, m. | podvod, lest, úklad, nástraha |
domesticus, a, um | domácí, rodinný; tuzemský |
domicilium, iī, n. | příbytek, obydlí, sídlo |
dominātiō, ōnis, f. | panování, vláda, nadvláda |
domina, ae, f. | paní, hospodyně, vládkyně |
dominica, ae, f. | (střv.) neděle |
dominium, iī, n. | vlastnictví, vlastnické právo; vláda; (střv.) panství |
dominor, ārī, ātus sum | být pánem, vládnout; být ovládán |
dominus, ī, m. | pán (domu), hospodář; vládce, vladař |
domō, āre, uī, itum | zkrotit, podmanit, podrobit; chovat (zvířata); vařit, péci, domat ferventibus undīs vařit ve vroucí vodě |
domus, ūs, f. | dům, (v acc.) domů, (v abl.) z domu; domī mīlitiaeque v míru i ve válce |
dōnec | až pokud; (s konj.) až by, dokud by ne- |
dōnō, āre, āvī, ātum | darovat, obdarovat; obětovat; odpustit |
dōnum, ī, n. | dar; pocta; oběť |
dormiō, īre, īvī, ītum | spát |
dormitō, āre, āvī, ātum | usínat, dřímat, klímat |
dōs, dōtis, f. | věno; dar |
dosis (doseōs), is, f. | dávka léku |
dotō, āre, āvī, ātum | vybavit; dát věno; (v pas.) dostat údělem |
dracō, ōnis, m. | drak, saň, ještěr |
drāma, atis, n. | divadelní hra |
druidae, ārum, m. | druidové (keltští kněží) |
druidēs, um, m. | druidové (keltští kněží) |
dubitātiō, ōnis, f. | rozpakování, váhání, pochybování, nejistota |
dubitō, āre, āvī, ātum | pochybovat, váhat, rozpakovat se |
dubium, iī, n. | pochybnost, nejistota, in dubiō prō reō při pochybnostech má být rozhodováno ve prospěch obžalovaného |
dubius, a, um | pochybný, nejistý, vrtkavý, nespolehlivý; váhající, nerozhodný; povážlivý |
ducātus, ūs, m. | (střv.) vojevůdcovství, vrchní velení; (střv.) kníže, vévoda, knížectví, vévodství |
ducentī, ae, a | dvěstě |
ducissa, ae, f. | (střv.) vévodkyně |
dūcō, ere, dūxī, ductum | vést, táhnout, vléci, vézt; prodlužovat, protahovat; být v čele; považovat, pokládat, uznávat (někoho za něco); vdechovat, vsát; nabývat, dostávat, uxōrem dūcere oženit se |
ductō, āre, āvī, ātum | vodit; velet |
ductor, ōris, m. | vůdce, velitel, náčelník |
ductus, ūs, m. | tažení, vedení, ductus aquārum vodovod, ductus ōris rys obličeje, ductū za vedení |
dūdum | dávno |
dulcis, e | sladký; příjemný, milý |
dum | dokud, pokud, když, zatímco; dokud ne, pokud ne |
dumtaxat | nanejvýš, přinejmenším, aspoň |
dūmus, ī, m. | keř, křoví, houští, hloží |
duo, duae, duo | dva |
duodecim | dvanáct |
duplex, icis | dvojitý, dvojí, dvojnásobný; dvousmyslný, obojaký, neupřímný |
duplus, a, um | dvojitý, dvojnásobný, dvakrát větší |
dūrē | tvrdě, těžce; neobratně, hrubě, necitelně |
dūritia, ae, f. | tvrdost, otužilost, necitelnost, hrubost |
dūrō, āre, āvī, ātum | činit tvrdým, utvrzovat; tvrdnout (nepřechodné); otužovat, činit necitlivým; trvat, vytrvat, vydržet, odolat |
dūrus, a, um | tvrdý, pevný, nepoddajný, silný, otužilý; surový, hrubý, drsný; hiems dūra tuhá zima |
dux, ducis, m. f. | vůdce, vojevůdce, náčelník, mē duce pod mým vedením; (střv.) vévoda, vládnoucí kníže |
ē (+ abl., jen před souhláskou) | (o místě) z, ze; (o čase) od; (o vztahu) podle, po, vzhledem, k |
eā | tudy |
eādem | touž cestou |
eadem | (ta)táž |
ebur, oris, n. | slonovina |
eburneus | ze slonoviny, bělostný |
ecce | hle, ejhle |
ecclēsia, ae, f. | národní shromáždění, sněm; (střv.) křesťanská obec, církev; (střv.) chrám, kostel |
ecquid | zda |
edāx, ācis | nenasytný, žravý |
ēdicō, ere, dīxī, dictum | veřejně vyhlásit |
ēdictō, āre, āvī, ātum | vypovídat |
ēdictum, ī, n. | vyhláška, oznámení, výnos |
ēdiscō, ere, didicī, – | učit se nazpaměť, (v pf.) dobře znám |
ēditus, a, um | vyvýšený |
ēdō, ere, didī, ditum | vydat, vypouštět, zplodit; oznámit, prohlásit; vykonat, způsobit, pořádat |
edō, ere, ēdī, ēsum (nepravidelné) | jíst |
ēducō, āre, āvī, ātum | vychovat, vypěstovat |
ēdūcō, ere, dūxī, ductum | vyvádět (odkud); vztyčit, výnášet, zvednout |
effectus, ūs, m | vykonání, účinek |
ēffēminō, āre, āvī, ātum | činit zženštilým |
efferō, āre, āvī, ātum | zdivočet; (v pas.) zpustnout |
efferō, ferre, extulī, ēlātum | vynášet, vyndat; zdvíhat; pohřbívat; chlubit se, chvástat se |
efficāx, ācis | účinný, působivý |
efficiō, ere, fēcī, fectum | způsobit, provést, vykonat; efficitur plyne, vyplývá |
effigiēs, ēī, f. | podoba, obraz, socha |
efflō, āre, āvī, ātum | vypustit, vydechnout |
effodiō, ere, fōdī, fossum | vykopat, vyhrabat, vyrývat, vypíchnout; dolovat, těžit; překopat, přerýt |
effor, effārī, ātus sum | slavnostně vypovědět, vyhlásit, zasvětit, posvětit |
effrēnātus, a, um | bezuzdný, nespoutaný |
effugiō, ere, fūgī | utéci, uniknout, vyváznout |
effundō, ere, fūdī, fūsum | vylévat, vysypávat, rozlévat; rozházet, prohýřit; rozptýlit, rozprášit, rozpustit, rozplést |
egeō, ēre, eguī, – (aliqua rē) | potřebovat, postrádat, mít nedostatek; vyžadovat |
egestās, ātis, f. | nouze, nedostatek, bída, chudoba |
ego | já |
egomet | právě já |
ēgredior, ī, gressus sum | vystoupit, vyjít; vydat se (na cestu) |
ēgregius, a, um | výborný, skvělý, výtečný, vynikající |
eheu | ach, běda!, oh |
ēiciō, ere, iēcī, iectum | vyhnat, vypudit, vyhostit, vyloučit; (+ sē) vyřítit se, vyhrnout se, sē ēicere ē castrīs vyhrnout se z tábora; přirazit (ke břehu), (v pas.) ztroskotat; odmítnout |
ēlābor, ī, lāpsus sum | uniknout, vyklouznout, uplynout |
ēlēctiō, ōnis, f. | volba, výběr |
ēlectrum, ī, n. | jantar |
ēlēctus, a, um | vybraný, zvolený |
ēlēctus, ūs, m. | volba, výběr |
ēlegantia, ae, f. | vkus, jemnost |
elephantus, ī, m. | slon |
elephās, antis, m. | slon |
ēlevō, āre, āvī, ātum | vyzdvihnout; zlehčit |
ēligō, ere, lēgī, lēctum | vybírat, volit; vytrhat, vyplet |
Elissa, ae, f. | Dídó, zakladatelka Kartága |
ēloquēns, entis | výmluvný, výřečný |
ēloquentia, ae, f. | výřečnost, výmluvnost |
ēloquor, ī, locūtus sum | vyslovit, vyjádřit, povědět; přednášet, řečnit |
ēlūdō, ere, lūsī, lūsum | vysmívat se; obehrát |
ēluō, ere, uī, lūtum | vymývat, umývat, smývat |
ēmendō, āre, āvī, ātum | zbavit chyb, opravit, zdokonalit |
ēmigrō, āre, āvī, ātum | vystěhovat se |
ēmineō, ēre, uī, – | vyčnívat, vynikat, strmět, vypínat se; předčit, převyšovat |
ēmittō, ere, mīsī, misum | vysílat, vypouštět; vydávat; vykázat, vyhostit; propustit |
emō, ere, ēmī, ēmptum | kupovat |
ēmptor, ōris, m. | kupec |
enim | neboť; vždyť; totiž; opravdu, věru |
ēnsis, is, m. | meč |
ēnītor, nītī, nīxus sum | namáhat se, vylézt |
ēnumerō, āre, āvī, ātum | vyčíslit, vypočítat |
eō (adv.) | (o místě) tam, až tam; (o čase) do té doby, až do té doby, tak dlouho; (o míře) tak velice; (o účelu) proto, a tedy |
eō, īre, iī (īvī), itum | jít |
episcopālis, e | (střv.) biskupský |
episcopus, ī, m. | (střv.) biskup; (střv.) dozorce |
epistula, ae, f. | dopis |
epulae, ārum, f. | pokrmy, jídla, hody, hostina |
epulum, ī, n. | hostina, hody, hodokvas |
eques, itis, m. | jezdec |
equester, tris, tre | jízdní, jezdecký |
equidem | pravda, věru, zajisté |
equīle, is, n. | konírna |
equitātus, ūs, m. | jízda, jezdectvo, jízdní oddíly; jízda na koni |
equus, ī, m. | kůň |
ērēctus, a, um | vztyčený, vzpřímený; povznesený, vznešený, hrdý |
ergā (+ acc.) | vůči, k |
ergastulum, ī, n. | káznice |
ergō (adv.; spojka) | tedy, vskutku; tedy, tudíž |
ergō (předložka za gen.) | pro, kvůli, za (účelem), victōria ergō pro vítězství |
ērigō, ere, rēxī,rēctum | vztyčit, vzpřímit; vést vzhůru; povzbudit |
ēripiō, ere, ripuī, reptum | vyrvat, vytrhnout, vzít násilím |
errō, āre, āvī, ātum | mýlit se; chybovat; hřešit; zabloudit, zatoulat se |
error, ōris, m. | omyl, blud, klam; bloudění; chyba, vada |
ērubescō, ere, rubuī, – | červenat se, rdít se, stydět se |
ērūca, ae, f. | kapusta |
ērudiō, īre, īvī (iī), ītum | zjemňovat, vzdělávat, vychovávat |
ērumpō, ere, rūpī,ruptum | vyrazit, vychrlit, prorazit; vyřítit se |
ēruptiō, ōnis, f. | vpád, výpad |
ēsuriō, īre, īvī (iī), – | lačnět, hladovět, mít chuť |
et | a, i; et – et i – i, jak – tak |
etenim | a opravdu, a zajisté, a vždyť; vždyť také, vždyť přece; a ovšem, totiž |
etiam (adv.) | a to již, a to hned; také již, také hned; ano; ještě, také ještě |
etiam (spojka) | také, a také, též, rovněž, dále, kromě toho, k tomu |
etiamsī | i když, třebaže, přestože, i kdyby |
etsī | (s ind.) i když, třebaže, ačkoli, (s konj.) i když, i kdyby |
eucharistia, ae, f. | svátost oltářní, svaté přijímání |
eurus, ī, m. | východní vítr |
ēvādō, ere, vāsī, vāsum | vyváznout, uniknout; vycházet, vystoupat |
ēvānēscō, ere, vānuī, – | zmizet, rozplynout se, vytratit se; (o vínu) zvětrat, vyčichnout |
ēveniō, īre, vēnī, ventum | vyjít, vypadnout; připadnout; splnit se, stát se |
ēventus, ūs, m. | výsledek, konec; událost |
ēvertō, ere, vertī, versum | vyvrátit; skácet, zbořit; rozvířit, zčeřit; vypudit |
ēvidēns, entis | viditelný; patrný, zřejmý, jasný |
ēvincō, ere, vīcī, victum | úplně přemoci; dokázat, vymoci |
ēvocō, āre, āvī, ātum | odvolat, povolat, vyvolat, předvolat, pozvat; vyzvat (někoho k něčemu), přimět (někoho k něčemu) |
ēvulgō, āre, āvī, ātum | mezi lidmi rozšířit, známým učinit, uveřejnit |
ēvolō, āre, āvī, ātum | vyletět, vzlétnout; uletět; uniknout |
ex (+ abl.) | (o místě) z, ze; (o čase) od; (o vztahu) podle, po, vzhledem, k |
exāctiō, ōnis, f. | vypuzení, vyhnání; vymáhání, vybírání |
exāctor, ōris, m. | vykonavatel; výběrčí |
exāctus, a, um | skončený, uplynulý; přesný |
exāmen, inis, n. | zkouška |
examinō, āre, āvī, ātum | zkoušet, zkoumat, ověřovat; odvažovat; vyšetřovat |
exanimō, āre, āvī, ātum | zbavit dechu; omráčit; usmrtit |
exārdēscō, ere, arsī, arsum | vzplanout, rozpálit se |
exarō, āre, āvī, ātum | vyorat, zorat, vytěžit, vykopat; rydlem psát |
exaudiō, īre, īvī (iī), ītum | vyslyšet |
excaecō, āre, āvī, ātum | oslepit |
excēdō, ere, cessī, cessum | odejít, vzdálit se |
excellō, ere, –, – | vynikat, převyšovat, předčit |
excelsē | vysoko; vznešeně |
excelsum, ī, n. | vysoké místo, výšina; (v pl.) vysoké postavení, glōria in excelsīs Deō sláva na výsostech Bohu |
excelsus, a, um | vyvýšený; vznešený, povznesený |
excessus, ūs, m. | odchod ze života, smrt; vybočení; (střv.) provinění, neřest |
excidium, iī, n. | pád, vyvrácení; zkáza, záhuba |
excidō, ere, cidī, – | vypadnout, upadnout; vyjít, minout, vyklouznout |
excīdō, ere, cīdī, cīsum | zničit, vyplenit |
excipiō, ere, cēpī, ceptum | vybírat, vyjímat; přijímat (jako hosta); převzít; zachytit; impetum excipere vydržet útok |
excitō, āre, āvī, ātum | vyplašit, vyburcovat; budit, probudit; způsobit, vyvolat |
exclāmō, āre, āvī, ātum | vykřikovat, volat, vyvolávat; volat jménem |
exclūdō, ere, clūsī, clūsum | nevpustit; vzdálit, vyloučit |
excolō, ere, coluī, cultum | pečlivě vzdělávat; pěstit, zušlechtit |
excommūnicātiō, ōnis, f. | vyobcování, klatba |
excommūnicō, āre, āvī, ātum | dát do klatby, vyobcovat |
excruciō, āre, āvī, ātum | mučit, trýznit, týrat |
excūdō, ere, cūdī, cūsum | vykřesat; vytepat |
excūsō, āre, āvī, ātum | omlouvat, omlouvat se, vymlouvat se |
excūsātiō, ōnis, f. | omluva, ospravedlnění |
execūtor, ōris, m. | vykonavatel, správce |
exemplar, āris, n. | příklad, vzor; obraz; opis, kopie |
exemplum, ī, n. | příklad, ukázka, vzor, exemplī causā (grātiā) pro příklad, exemplō (+ gen.) podle vzoru; trest, novissima exempla nejkrutější tresty |
exeō, exīre, exiī, exitum | vyjít, odejít, vytáhnout, dát se na pochod; klíčit, pučet; (o čase) uplynout, docházet, překročit, vypršet |
exerceō, ēre, uī, itum | čeřit, vířit; obdělávat (půdu); dávat práci, zaměstnávat, opere familiam exerceat ať prohání čeleď prací; znepokojovat, sužovat, trápit, poenā exercēre postihovat trestem; zabývat se, provozovat; cvičit |
exercitātiō, ōnis, f. | cvičení, cvik; výcvik, obratnost |
exercitus, ūs, m. | vojsko; cvičení |
exhalō, āre, āvī, ātum | vydechovat; vypařovat |
exhauriō, īre, hausī, haustum | vyčerpat, vyprázdnit; odnímat; odklidit, odstranit; vytrpět, přestát |
exhibeō, ēre, uī, itum | podávat, předkládat; prokazovat; poskytovat; |
exigō, ere, ēgī, āctum | vyhnat, vypudit; vymáhat, vybírat; vyšetřovat, vyzvídat; provést, dokončit; prožít; stanovit, určovat |
exiguum, ī, n. | nepatrné množství, hrstka, kapka |
exiguus, a, um | nepatrný, skrovný, malý |
exilium, iī, n. | vyhnanství |
exinde | odtud; potom; dále |
exīstimō, āre, āvī, ātum | oceňovat, hodnotit, posuzovat; domnívat se, myslet (si) |
existō, ere, extitī, – | vyvstat, vzejít, vynořit se; vznikat, stát se, být |
exitium, iī, n. | zánik, zkáza, zničení, záhuba, zmar |
exitus, ūs, m. | východ, vyjití; výsledek, konec; smrt; (střv.) vycházka |
exordium, iī, n. | začátek, úvod |
exorior, īrī, ortus sum | povstat, vzniknout, vypuknout |
exornō, āre, āvī, ātum | vyzdobit, okrášlit, vystrojit |
expedit | prospívá, je ku prospěchu |
expellō, ere, pulī, pulsum | zahnat, vypudit |
experior, īrī, rtus sum | zkoušet, zkoumat; pokoušet se; přesvědčit se, zakusit, zažít |
expers, rtis (+ gen.) | neúčastný; prostý, prázdný |
expetō, ere, īvī (iī), ītum (+ acc.) | směřovat k něčemu, usilovat o něco, vyžadovat, dožadovat se; (nepřechodné) dolehnout na někoho, postihnout někoho |
explānō, āre, āvī, ātum | vyložit, vysvětlit |
expleō, ēre, ēvī, ētum | vyplnit, splnit |
explicō, āre, āvī, ātum (uī, itum) | vykládat, vysvětlovat; rozvinout, rozkládat; spořádat |
explorātor, ōris, m. | vyzvědač |
explorō, āre, āvī, ātum | vypátrat, vyzkoumat, vyzvídat; zkoušet |
expōnō, ere, posuī, positum | vystavit; vyložit, vylíčit; odložit, pohodit |
expressus, a, um | výrazný, názorný, zřetelný |
exprimō, ere, pressī, pressum | vytlačit, vymačkat; vylíčit, vyjádřit, znázornit, vyobrazit; vynucovat |
expugnō, āre, āvī, ātum | dobýt, ztéci; vybojovat |
exquīrō, ere, sīvī, sītum | vyhledávat, vypátrat; dotazovat se, vyzvídat, vyšetřovat; přát si, chtít dosáhnout |
exsanguis, e | bezkrevný, bledý, vykrvácený |
exscindō, ere, scidī, scissum | úplně vytrhnout, z kořene vyvrátit, vyhladit, zničit |
exsecūtor, ōris, m. | vykonavatel, správce |
exsequiae, ārum, f. | pohřeb, pohřební obřady |
exsequor, sequī, secūtus sum | následovat (až do konce); vykonávat, provádět |
exsilium, iī, n. | vyhnanství |
exsistō, ere, exstitī, – | vyvstat, vzejít, vynořit se; vznikat, stát se, být |
exspectātiō, ōnis, f. | očekávání, naděje |
exspectō, āre, āvī, ātum | očekávat, vyhlížet (někoho), čekat (na někoho), vyčkávat |
exspīrō, āre, āvī, ātum | vydechovat; vypustit duši |
exstinguō, ere, stīnxī, stīnctum | uhasit, zhasnout; zničit, usmrtit, zahubit; zemřít |
exstirpō, āre, āvī, ātum | vyvrátit, vytrhnout |
exstō, āre, stitī, – | vyčnívat, vynikat; jevit se, být patrný, být, nōn exstat alīus není jiného |
exsul, lis, m. f. | vyhnanec, vyhnankyně, psanec |
exsultō, āre, āvī, ātum | vyskakovat, poskakovat; být bujný, radovat se; chovat se zpupně, honosit se |
exstruō, ere, strūxī, structum | navršit, nakupit, nahromadit; vystavět, vybudovat; zaplňovat, zastavět |
extemplō | ihned, naráz |
extendō, ere, tendī, tentum (tēnsum) | roztahovat, rozpínat, rozšiřovat, rozvinout |
externus, a, um | vnější, cizí, zahraniční |
exterior, ius | vnější |
exterus (exter), a, um | vnější, cizí, zahraniční |
extrā (adv.) | mimo, ven |
extrā (+ akuz.) | mimo, vně; kromě |
extorqueō, ēre, torsī, tortum | vykroutit; vynutit, vymoci, vyrvat |
extrahō, ere, āxī, actum | vytáhnout, vytrhnout |
extrāneus, a, um | cizí, cizokrajný |
extrēmus, a, um | nejzazší, nejvzdálenější, poslední |
exul, lis, m. f. | vyhnanec, vyhnankyně, psanec |
exultō, āre, āvī, ātum | vyskakovat, poskakovat; být bujný, radovat se; chovat se zpupně, honosit se |
exuō, ere, uī, ūtum | svléci, odložit; zbavit (něčeho), připravit o (něco), fortūnīs exere zbavit majetku |
exūrō, ere, ussī, ustum | vypálit, spálit; vypražit, vysušit |
faba, ae, f. | bob |
faber, brī, m. | řemeslník; tvůrce; umělec; (střv.) kovář |
fabrica, ae, f. | dílna; stavba, zařízení; řemeslo; (střv.) továrna |
fabricō, āre, āvī, ātum | vyrábět, zhotovovat, dělat |
fabricor, ārī, ātus sum | vyrábět, zhotovovat, dělat |
fābula, ae, f. | pohádka, pověst, báje, příběh |
faciēs, ēī, f. | tvář, obličej; vzhled, podoba; prīmā faciē na první pohled |
facētia, ae, f. | vtip, žert, posměšek |
facile | snadno |
facilis, e | snadný |
facillimus, a, um | nejsnadnější |
facinus, oris, n. | skutek, čin; zlý skutek, zločin, facinus amittere spáchat zločin |
faciō, ere, fēcī, factum (v pas. jako fiō) | dělat, činit, tvořit, zjednat, konat; získat, opatřit, pecūnia sibi facere vydělat si peníze; tantī facere, quantī vážit si tak, jak |
factiō, ōnis, f. | dělání, konání; nadržování, stranění; spolčování; spolek, tlupa, parta, klub |
factum, ī, n. | skutek, čin, quid opus est factō co je třeba udělat; událost; skutečnost |
facula, ae, f. | pochodeň |
facultās, ātis, f. | možnost, příležitost; schopnost, dovednost; (v pl.) jmění, peníze |
fācundia, ae, f. | výřečnost, výmluvnost |
fācundus, a, um | výřečný, výmluvný |
fāgus, ī, f. | buk |
falcō, ōnis, m. | (střv.) sokol |
fallāx, ācis | klamný, lživý, pokrytecký |
fallō, ere, fefellī, falsum | klamat, šálit, obelstít, podvádět; zakrývat, zatajovat; zrušit, zkrátit |
falsarius, a, um | podvodný |
falsō | klamně, mylně; neprávem |
falsus, a, um | klamný, lživý, falešný, nepravý; klamaný, oklamaný |
fāgus, ī, f. | buk |
falx, falcis, f. | srp, kosa |
fāma, ae, f. | pověst, zvěst |
fāmēs, is, f. | hlad, lačnost |
familia, ae, f. | rodina, domácnost |
familiāris, e | důvěně přátelský, rodinný |
familiāris, is, m. | důvěrný přítel, příbuzný |
fāmōsus, a, um | proslulý, pověstný, vyhlášený |
famulus, ī, m. | služebník, sluha |
fānum, ī, n. | posvátné místo, svatyně |
farīna, ae, f. | mouka |
fās, (nesklonné), n. | božské právo; fās est je dovoleno, smí se |
fascis, is, m. | svazek, balík; (v pl.) svazky prutů (jako odznak moci) |
fastigium, iī, n. | vrchol; sklon, sráz; část střechy; důstojnost |
fāstī, ōrum, m. | kalendář; seznam soudních nebo úředních dnů |
fāstus, a, um | úřední (den), soudní (den) |
fātālis, e | osudový, osudný, osudem určený; zhoubný, zkázonosný |
fateor, ērī, fassus sum | přiznávat se, vyznávat; prohlašovat |
fātidicus, a, um | věštící osud, věštecký |
fātifer, era, erum | osudný, smrtonosný |
fatīgō, āre, āvī, ātum | prohánět, štvát; unavovat, mořit, namáhat; trápit, sužovat |
fātum, ī, n. | boží ustanovení, věštba, osud |
faustus, a, um | příznivý, zdárný, šťastný |
faux, faucis, f. (obvykle v pl.) | hrdlo; tlama; hltan, jícen; průchod, průjezd; úvoz, průsmyk, soutěska; úžina, průliv |
fautor, ōris, m. | příznivec, ochránce |
faveō, ēre, fāvī, fautum | být přízniv, přát; přispívat, podporovat, být nápomocen; linguīs animīsque favēte zachovejte zbožné jazyky i duše (tj. zachovejte posvátné ticho a oddejte se myslí Bohu) |
favilla, ae, f. | popel |
favor, ōris, m. | přízeň, náklonnost |
fax, facis, f. | plamen, pochodeň, face ferrōque ohněm a mečem |
febris, is, f. | horečka |
Februārius, iī, m. | únor |
fēcunditās, ātis, f. | úrodnost, plodnost, hojnost |
fēcundō, āre, āvī, ātum | zúrodňovat, oplodňovat |
fēcundus, a, um | úrodný, plodný |
fel, fellis, n. | žluč; hořkost, trpkost |
fēlēs (fēlis), is, f. | kočka |
fēlīcitās, ātis, f. | štěstí, zdar; plodnost, úrodnost |
fēlīx, īcis | šťastný |
fēmina, ae, f. | žena, samice |
femor, oris, n. | stehno |
fenestra, ae, f. | okno, střílna, otvor |
fēniculum, ī, n. | fenykl |
feodum, ī, n. | (střv.) léno |
fera, ae, f. | divoké zvíře, šelma |
ferē | obvykle, zpravidla; téměř, skoro |
feria, ae, f. | (v pl.) svátky, slavnosti; prázdniny; (střv.) den v týdnu, feria secunda pondělí |
fēriātus, a, um | světící svátek, odpočívající |
ferīnus, a, um | zvířecí, z divokého zvířete |
feriō, īre, –, – | bít, tlouci, udeřit |
fermē | skoro, téměř |
ferō, ferre, tulī, lātum | nést, držet; vydržet, snášet; oznamovat, vypravovat; (v pas.) hnát se, spěchat, in hostēs fertur žene se proti nepřátelům; pudit |
ferōcia, ae, f. | divokost, prudkost |
ferōx, ferōcis | divoký, zuřivý |
ferreus, a, um | železný; tvrdý, bezcitný |
ferrūgō, inis, f. | rez; rezavá barva, tmavá barva |
ferrum, ī, n. | železo, železná věc; zbraň, meč, ferrō ignīque ohněm a mečem |
fertīlis, e | úrodný, výnosný, oplývající |
ferula, ae, f. | prut, metla, hůl |
ferus, a, um | divoký, zuřivý, lítý; surový, hrubý |
ferveō, ēre, ferbuī, – | vřít, vařit se; kypět, vlnit se |
fervidus, a, um | vřelý, žhávý; kypící, šumící; vášnivý |
fessus, a, um | unavený |
fēstīnō, āre, āvī, ātum | pospíchat; spěšně konat |
fēstum, ī, n. | slavnost, svátek, post fēstum pozdě |
fēstus, a, um | sváteční, slavnostní, diē fēstō ve sváteční den |
fētus, a, um | březí; plodný, úrodný |
fētus, ūs, m. | plození, porod; plod, mládě; úroda, výtěžek |
feudālis, e | (střv.) lenní, manský |
feudum, ī, n. | (střv.) léno |
fibra, ae, f. | vlákno, nit; žilka |
fictus, a, um | vymyšlený, fiktivní |
fīcus, ī, f. | fík (strom i plod) |
fīcus, ūs, f. | fík (strom i plod) |
fidēlis, e | věrný, spolehlivý |
fidēlitās, ātis, f. | spolehlivost, oddanost; poctivost, upřímnost |
fidēs, eī, f. | víra, důvěra; hodnověrnost, spolehlivost, poctivost; věrnost, oddanost; bonā fidē s dobrou vůlí, malā fidē se zlým úmyslem |
fidēs, is, f. | struna, (v pl.) strunný nástroj |
fīdō, ere, fīsus sum | věřit, důvěřovat, spoléhat |
fīdus, a, um | věrný, oddaný, spolehlivý, poctivý |
fīgō, ere, fīxī, fixum | přibíjet, upevňovat; vsadit, vtisknout |
figulus, ī, m. | hrnčíř |
figūra, ae, f. | postava, podoba, tvar; krása, půvab |
fīlia, ae, f. | dcera |
fīlius, iī, m. | syn, mī filī můj synu |
filix, icis, f. | kapradí; býlí |
fīlum, ī, n. | nit, vlákno; drátek |
findō, ere, fidī, fissum | štípat, rozrážet, dělit; brázdit, okopávat |
fingō, ere, fīnxī, fictum | tvořit, vytvářet, vyrábět, skládat, vītem fingere šlechtit révu; myslet, vymýšlet, představovat si; předstírat, vymýšlet si, vultum fingere přetvařovat se |
fīniō, īre, īvī (iī), ītum | končit; ohraničit; určit |
fīnis, is, m. | konec, cíl, účel, mez, hranice; (v pl.) území, končiny |
fīnitimus, a, um | pohraniční, pomezní, sousední |
fīnitimus, ī, m. | soused |
fīō, fierī, factus sum | stát se, dít se, vznikat; certior fierī dozvědět se; tantī fīō tak velice jsem ceněn |
firmō, āre, āvī, ātum | upevnit, posílit; zabezpečovat, chránit; dokazovat, dosvědčovat, utvrzovat |
firmus, a, um | pevný, silný; jistý, spolehlivý |
fiscus, ī, m. | pokladnice, státní pokladna |
flagitō, āre, āvī, ātum | důrazně žádat, naléhat |
flagrāns, antis | planoucí, hořící, in flagrantī hned při činu |
flagrō, āre, āvī, ātum | planout, plápolat, hořet |
flagrum, ī, n. | důtky, bič |
flamma, ae, f. | plamen, oheň, žár, požár |
flāvus, a, um | žlutý, nažloutlý, světlý, plavý |
flēbilis, is | plačtivý, žalosný, tklivý, truchlivý |
flectō, ere, flexī, flexum | ohýbat, zatáčet, nachýlit se, viam flectere změnit směr cesty, flectī precibus aut dōnīs nechat se pohnout prosbami nebo dary; namířit |
fleō, ēre, ēvī, ētum | plakat, oplakávat |
flētus, ūs, m. | pláč, nářek |
flō, āre, āvī, ātum | vanout, dout |
floccus, ī, m. | vločka; chmýří |
flōrēns, entis | kvetoucí |
flōreō, ēre, uī, – | kvést, vzkvétat |
flōrescō, ere, –, – | rozkvétat, rozvíjet se; vzmáhat se, vzrůstat |
flōridus, a, um | kvetoucí, květnatý, rozkvétající |
flōs, flōris, m. | květ, květina; rozkvět, in flōre esse být šťastný |
flōsculus, ī, m. | kvítek; ozdůbka, (v řeči) okrasa |
fluctuō, āre, āvī, ātum | vlnit se; houpat se na vlnách; kolísat, váhat |
fluctus, ūs, m. | vlnění; vlnobití, příboj, (v pl.) vlny |
flūmen, inis, n. | řeka, tok |
fluō, ere, flūxī, flūxum | téci, plynout |
fluvius, iī, m. | tok, proud, řeka |
focus, ī, m. | krb, ohniště; zápalný oltář |
fodiō, ere, fōdī, fossum | bodat, píchat; kopat |
foedō, āre, āvī, ātum | zohavit, znetvořit; zneuctít, zhanobit |
foedus, a, um | ošklivý, ohavný; hanebný, odporný, hrozný |
foedus, eris, n. | smlouva, úmluva |
foeteō, ēre, –, – | zapáchat, páchnout |
folium, iī, n. | list, lupen, (v pl.) listí, věnec |
fōns, fontis, m. | zřídlo, pramen, zdroj, studánka |
forāmen, inis, n. | otvor, díra |
forās (adv.) | ze dveří, ven |
fore | = futūrum esse |
foris, is, f. | veřej, dveře, (v pl.) dveře, vrata |
forma, ae, f. | tvar, vzhled, podoba; způsob; krása, půvab |
formīca, ae, f. | mravenec |
formīdō, āre, āvī, ātum | hrozit se, strachovat se |
formō, āre, āvī, ātum | tvarovat, formovat; zdobit, upravovat; vzdělávat, šlechtit |
formōsus, a, um | hezký, sličný, půvabný |
forpex, icis, f. | nůžky; kleště |
fors, fortis, f. | náhoda, osud, forte fortūnā šťastnou náhodou |
forsan (=fors sit an)(forsit, forsitan) | snad, možná |
fortasse | snad, možná |
fortis, e | pevný, silný; statečný, udatný, rázný |
fortiter | statečně, odhodlaně |
fortitūdō, inis, f. | statečnost |
fortūna, ae, f. | osud; štěstěna; (v pl.) majetek, statky |
fortūnātus, a, um | štěstím obdařený, šťastný, blažený, požehnaný; zámožný, bohatý |
forum, ī, n. | náměstí; tržiště, trh; dvůr; soud |
fossa, ae, f. | příkop, jáma |
fossilis, e | vykopaný |
fovea, ae, f. | jáma, příkop, důl |
foveō, ēre, fōvī, fōtum | zahřívat, ošetřovat; objímat, chovat; podporovat, pomáhat, přát |
frāctūra, ae, f. | zlomenina |
fragilis, e | křehký, lámavý; vratký, nestálý |
fragmen, inis, n. | úlomek, kus |
fragor, ōris, m. | praskot, rachot, lomoz, hřmot |
frāgum, ī, n. | jahoda |
frangō, ere, frēgī, frāctum | lámat, zlomit; fidem frangere zradit důvěru; animum frangere vzít odvahu |
frāter, tris, m. | bratr |
frāternus, a, um | bratrský, bratrův |
fraus, fraudis, f. | lest, úskok, klam; škoda, újma, se (=sine) fraude estō budiž to bez trestu |
fremō, ere, uī, – | hučet, svištět; soptit; (o zvířatech) řvát; jásat; reptat |
frēnum, ī, n. | uzda, (v pl.) otěže |
frequēns, entis | hojný, častý, obvyklý |
frequenter | často |
fretum, ī, n. | mořská úžina, průliv, (v pl.) moře |
frīgidus, a, um | studený, chladný, mrazivý |
frīgus, oris, n. | mráz, zima, chlad |
frondeō, ēre, –, – | mít listí, odívat se listím, být pokryt listím, zelenat se |
frondōsus, a, um | listím oděný, listnatý |
frōns, frondis, f. | listí, věnec z listí, ratolest |
frōns, frontis, f. | čelo; průčelí, přední strana |
frūctuōsus, a, um | nesoucí ovoce; užitečný; výnosný |
frūctus, ūs, m. | plod, ovoce; užitek; výnos, úrok, důchod, odměna |
frūgī (nesklonné) | prospěšný, řádný, poctivý |
frūx, frūgis, f. (obvykle v pl.) | plodiny, úroda, obilí, ovoce; výsledek; prospěch, užitek |
frūmentārius, a, um | obilní |
frūmentārius, iī, m. | obchodník obilím |
frūmentor, ārī, ātus sum | zásobovat obilím |
frūmentum, ī, n. | obilí |
fruor, ī, – (+ abl.) | těšit se (z něčeho), užívat (něčeho), dopřávat si (něčeho) |
frūstrā | zklamaně, bezvýsledně; marně, nadarmo, zbytečně |
frūx, frūgis, f. (obvykle v pl.) | plodiny, úroda, obilí, ovoce; výsledek; prospěch, užitek |
fūcō, āre, āvī, ātum | barvit, líčit; přetvařovat se |
fuga, ae, f. | útěk, vyhnanství |
fugāx, ācis | utíkající; ubíhající, prchavý; vyhýbající se |
fugiō, ere, fūgī, – | utíkat, prchat, unikat, opouštět; vyhýbat se |
fugitīvus, ī, m. | uprchlík |
fugō, āre, āvī, ātum | zahánět, obracet na útěk |
fulciō, īre, fulsī, fultum | podpírat |
fulcrum, ī, n. | opěradlo, podstavec |
fulgeō, ere, fulsī, – | blýskat, zářit, svítit |
fulgur, uris, n. | blesk |
fūlīgō, inis, f. | saze |
fullō, ōnis, f. | (střv.) valchař |
fulmen, inis, n. | blesk |
fulvus, a, um | žlutý, plavý; žlutočervený, ryšavý |
fumō, āre, āvī, ātum | kouřit, dýmit |
fūmus, ī, m. | kouř, dým, pára |
fūnāle, is, n. | svíce; pochodeň; lustr |
funda, ae, f. | prak; čeřen |
fundāmentum, ī, n. | základ, podklad; hlavní věc |
funditus | do základů, úplně, naprosto, zcela |
fundō, āre, āvī, ātum | zakládat |
fundō, ere, fūdī, fūsum | lít, vylévat, prolévat (o krvi), chrlit; sypat; rozlévat, rozptylovat, sē fundere rozšiřovat se; rozehnat, porazit, přemoci |
fundus, ī, m. | dno; základ; pozemek; statek |
fūnebris, e | pohřební |
fūnestus, a, um | pohřební; mrtvolou poskvrněný; úmrtní, smuteční |
fūnis, is, m. | lano, provaz; houžev |
fūnus, eris, n. | pohřeb, (v pl.) pohřební obřady; mrtvola; smrt, vražda, zkáza |
fungor, ī, fūnctus sum (+ abl.) | být činný, vykonávat, provádět, zastávat; prožívat, zakoušet |
fūr, fūris, m. f. | zloděj, zlodějka |
furca, ae, f. | vidlice, rozsocha, vidle; mučidlo |
furfur, uris, m. | pleva |
furibundus, a, um | zuřivý, vzteklý |
furiōsus, a, um | zběsilý, zuřivý |
furor, ārī, ātus sum | krást, ukrást |
furor, ōris, m. | zběsilost, zuřivost, řádění, šílenost |
fūrtim | pokradmu, potají, tajně, lstivě |
fūrtīvus, a, um | ukradený |
fūrtum, ī, n. | krádež; ukradená věc; podvod |
fūsus, ī, m. | vřeteno |
futūrum, ī, n. | budoucnost |
futūrus, a, um | budoucí, nastávající |
galea, ae, f. | přilba, přilbice |
Gallia, ae, f. | Galie |
gallicinium, iī, n. | (střv.) kuropění |
Gallicus, a, um | galský, keltský, (střv.) francouzský |
Gallus, ī, m. | Gal, Kelt, (střv.) Francouz |
gallus, ī, m. | kohout |
garrulus, a, um | žvatlavý, žvanivý, tlachavý, ukecaný |
gaudeō, ēre, gāvīsus sum | radovat se, těšit se |
gaudium, iī, n. | radost, potěšení, rozkoš, veselí |
gelidus, a, um | studený, ledový, mrazivý |
gelū, ūs, n. (jen nom., gen. a abl.) | led, mráz, mrazivá zima |
geminī, ōrum, m. | dvojčata, blíženci |
geminus, a, um | spolunarozený, dvojí |
gemitus, ūs, m. | lkaní, nářek, kvílení, sténání, úpění |
gemma, ae, f. | poupě, pupen; drahokam |
gemō, ere, uī, itum | naříkat, sténat, lkát, kvílet, úpět |
geneālogia, ae, f. | (střv.) rodokmen, rodopis, prokázání původu |
gener, erī, m. | zeť |
generālis, e | rodový; všeobecný, hlavní, studium generāle vysoké učení |
generāliter | obecně |
generātiō, ōnis, f. | pokolení, generace |
generō, āre, āvī, ātum | plodit, rodit |
genius, iī, m. | génius; strážný duch, genius locī duch místa; duše |
gēns, gentis, f. | rod, kmen, iūs gentium právo platné u všech kmenů |
gentīlicius, a, um | rodový |
genū, ūs, n. | koleno |
genus, eris, n. | rod, původ; druh, typ; in eō genere v tom případě |
germānus, a, um | z týchž rodičů, vlastní, rodný, frāter germānus vlastní bratr |
Germānus, a, um | germánský |
georgicus, a, um | rolnický, zemědělský, Georgica (carmina) Zpěvy rolnické |
gerō, ere, gessī, gestum | nést; (o vlastnostech, úmyslech, citech) mít v sobě, jevit; chovat se, počínat si; konat, provádět; řídit, spravovat; bellum gerere vést válku; rem gerere bojovat, mít velení; (v pas.) dít se |
gestō, āre, āvī, ātum | nosit |
gestus, ūs, m. | držení těla, postoj, poloha; posunek, gesto |
gignō, ere, genuī, genitum | plodit, rodit; tvořit; (v pas.) vznikat, rodit se |
glaber, bra, brum | hladký, holý |
glaciālis, e | ledový |
glaciēs, ēī, f. | led, náledí |
gladiātor, ōris, m. | gladiátor |
gladius, iī, m. | meč |
glīscō, ere, –, – | vzmáhat se, vzrůstat |
globus, ī, m. | koule; dav, zástup, shluk, houf; in globō v celku |
glomus, eris, n. | klubko |
glōria, ae, f. | sláva |
glōrior, ārī, ātus sum | honosit se, chlubit se |
glōriōsus, a, um | slavný; chlubný, pyšný |
glūten, inis, n. | lepidlo, klíh |
glūt(t)us, a, um | přilepený, slepený |
gnārus, a, um | znalý |
grācilis, e | hubený, štíhlý, útlý; jemný, něžný |
grācillimus, a, um | nejhubenější, nejútlejší |
gradior, gradī, gressus sum | kráčet, jít |
gradus, ūs, m. | stupeň, schod; krok; postavení, postoj; hodnost |
Graecus, a, um | řecký |
Graecia, ae, f. | Řecko |
grāmen, inis, n. | tráva, trávník, drn |
grandis, e | velký, vzrostlý, mohutný, statný |
grānum, ī, n. | zrno, jádro |
grātiā (za subst. v gen.) | kvůli, pro; exemplī grātiā jako příklad |
grātia, ae, f. | vděk, dík, grātiās agere děkovat, grāt(i)īs zdarma (za pouhý vděk); přízeň; půvab, krása; frātrum grātia bratrská láska |
grātor, ārī, grātus sum | blahopřát; děkovat |
grātulor, ārī, ātus sum | blahopřát; děkovat |
grātus, a, um | půvabný; milý, vítaný; vděčný |
gravāmen, inis, n. | tíha; obtíž |
gravis, e | těžký; obtížný, vážný, závažný |
grex, gregis, m. | stádo, hejno; houf, zástup, kroužek |
grossus, a, um | tlustý, hrubý |
grossus, ī, m. | (střv.) groš |
gubernāculum, ī, n. | kormidlo |
gubernātor, ōris, m. | kormidelník; správce; (střv.) zemský správce, hejtman |
gubernō, āre, āvī, ātum | kormidlovat; řídit, spravovat, vládnout |
gurges, itis, m. | vír; hlubina, propast |
gustātus, ūs, m. | chuť |
gustō, āre, āvī, ātum | ochutnávat, okusit |
gustus, ūs, m. | chuť (smysl); chutnání, ad gustum po chuti; záliba, vkus |
gutta, ae, f. | kapka |
guttur, uris, n. | chřtán, hrdlo |
habēna, ae, f. | uzda, (v pl.) otěže, habēnās dare popustit uzdu |
habeō, ēre, uī, itum | mít, sibi habēre mít pro sebe (nechat si); pokládat, považovat; usuzovat, domnívat se, sīc habendum est tak je třeba soudit |
habitō, āre, āvī, ātum | bydlet, obývat; prodlévat |
habitus, ūs, m. | zevnějšek, vzhled; poloha těla, držení těla |
hāc | tudy |
haec | tato |
haedus, ī, m. | kůzle |
haereō, ēre, sī, sum | ulpět, uvíznout, tkvít; váznout, zarazit se, přijít do rozpaků |
haereticus, a, um | kacířský |
haesitātiō, ōnis, f. | zaváhání |
haesitō, āre, āvī, ātum | váhat; zajíkat se; být na rozpacích; váznout, uvíznout |
hālō, āre, āvī, ātum | dýchat, vydechovat |
hara, ae, f. | chlívek |
harēna, ae, f. | písek, písčina, písečná pláž; zápasiště |
hariolor, ārī, ātus sum | hádat, věštit |
harundō, ōnis, f. | třtina, rákos; rybářský prut; píšťala z rákosu |
hasta, ae, f. | kopí, oštěp; hůl, tyč |
haud | ne (záporka), haud secus nejinak, haud dubiē nepochybně; haud quisqam sotva kdo |
haudquāquam | nikterak, naprosto ne |
hauriō, īre, hausī, haustum | čerpat, nabírat, sát; vyčerpat, vyprázdnit; promarnit, prohýřit; pohltit, pozřít; vnímat |
haustus, ūs, m. | čerpání, doušek |
hebdomas, adis, f. | sedmička, týden |
Hellēspontus, ī, m. | Dardanely |
herba, ae, f. | rostlina, bylina |
Herculēs, is, m. | Hérakles, herc(u)le při Herkulovi! |
hērēditārius, a, um | dědičný, dědický |
hērēditās, ātis, f. | dědictví, (střv.) dědina |
hērēs, ēdis, m. f. | dědic, dědička |
herī | včera |
hērōs, ōis, m. | hrdina, rek |
hesternus, a, um | včerejší |
heu | ach, běda |
heus | hle!; hej!; poslyš! |
hīberna, ōrum, n. | zimní vojenský tábor |
Hibernia, ae, f. | Irsko |
hibernō, āre, āvī, ātum | přezimovat |
hībernus, a, um | zimní, studený |
hic | tento |
hīc | zde, tady, tu; nato, potom |
hiemō, āre, āvī, ātum | přezimovat |
hiems, emis, f. | zima, hieme v zimě |
hilaris, e | veselý, bodrý |
hīlum, ī, n. | maličkost, nepatrnost |
hinc | odtud; od té doby, pak; hinc – inde tu – tam |
hiō, āre, āvī, ātum | otvírat se, rozevírat se, zet |
hircus, ī, m. | kozel |
hirundō, inis, f. | vlaštovka |
Hispānia, ae, f. | Pyrenejský poloostrov, Španělsko |
Hister, trī, m. | Dunaj v dolním toku |
historia, ae, f. | dějiny, dějepis; zkoumání, bádání |
histriō, ōnis, m. | herec |
hoc | toto |
hodiē | dnes |
hodiernus, a, um | dnešní |
homicīdium, iī, n. | vražda |
homō, inis, m. | člověk |
honestās, ātis, f. | čest, čestnost, důstojnost, vážnost |
honestus, a, um | čestný, poctivý; vážený, ctěný, důstojný, vznešený |
honor (honōs), ōris, m. | čest, úcta, pocta, vážnost |
honōrābilis, e | ctihodný, ctěný |
hōra, ae, f. | hodina, quota hōra est? hōra diēī prīma kolik je hodin? 1 od východu slunce, in singulās horās každou hodinu; doba (noční, denní) |
horrendus, a, um | strašný, hrozný, děsivý |
horreō, ēre, uī, – | hrozit se, děsit se; trčet, hrozivě čnít; s úctou pohlížet |
horrēscō, ere, uī, – | ježit se; hrozit se, děsit se, horrēscō referēns děsím se při vyprávění |
horribilis, e | hrozný, strašný, strašlivý, děsivý |
horridus, a, um | ježatý, drsný; hrozný, strašlivý, děsivý; jednoduchý, prostý, nekultivovaný |
horror, ōris, m. | drsnost; chvění, mrazení; hrůza, děs |
hortor, ārī, ātus sum | povzbuzovat, pobízet, domlouvat |
hortus, ī, m. | zahrada, (v pl.) sady |
hospes, itis, m. | host; hostitel; poutník, cizinec |
hospitāle, is, n. | špitál, útulek pro nemocné a chudé |
hospitālis, e | pohostinný |
hospitium, iī, n. | hostinec; pohostinné přijetí |
hostia, ae, f. | obětní zvíře, oběť |
hostis, is, m. f. | nepřítel, protivník; cizinec, cizinka |
hūc | sem, až sem |
hūmānitās, ātis, f. | lidskost, lidská povaha; ušlechtilost, vzdělanost |
hūmānus, a, um | lidský; laskavý, šlechetný; vzdělaný |
humerus, ī, m. | horní část paže, pažní kost, rameno, (v pl.) ramena, plece |
hūmidus, a, um | vlhký, mokrý |
humilis, e | nízký (u země); nízký (rodem), prostý, ponížený, pokorný |
humillimus, a, um | nejponíženější, nejpokornější |
humō, āre, āvī, ātum | pohřbívat |
humus, ī, f. | hlína, země, půda, (v acc.) na zem, (v abl.) ze země |
iaceō, ēre, iacuī, – | ležet, ležet (přemožen, nemocen, mrtev, pochován); (o krajině) ležet, rozkládat se |
iaciō, ere, iēcī, iactum | házet, vrhat; mimochodem se zmínit, prohodit |
iactō, āre, āvī, ātum | házet; pohybovat, potřásat, zmítat (něčím); projednávat, hovořit; holedbat se, vychloubat se, chvástat se |
iam | již, už |
iānua, ae, f. | dveře, brána, vchod |
Iānuārius, iī, m. | leden |
ibi | zde, tam; tehdy, přitom |
ibidem | tamtéž |
ictus, a, um | udeřený, zasažený |
ictus, ūs, m. | rána, úder, zásah, náraz |
idcircō | proto |
īdem | (ten)týž |
idem | (to)též |
idemtidem | znovu a znovu, opět a zas, opětovně |
ideō | proto |
idōneus, a, um | vhodný, příhodný; způsobilý, schopný |
Īdūs, uum, f. | Idy (15. nebo 13. den v měsíci) |
iēiūnium, iī, n. | půst, lačnění, hlad |
iēiūnus, a, um | lačný, hladový; hubený; (o řeči) nudný, suchopárný |
Iēsūs, ū, m. | Ježíš |
igitur | tedy; zkrátka |
ignārus, a, um (alicuius reī) | neznalý (něčeho), neobeznámený (s něčím), nevědoucí (něco), nevědomý si (něčeho) |
ignāvia, ae, f. | lenost; zbabělost |
ignāvus, a, um | líný, lenivý, lenošivý, zahálčivý; nečinný, mdlý; ignāvus questus neplodný nářek; zbabělý |
igneus, a, um | ohnivý, žhavý, ohňový |
ignis, is, m. | oheň |
ignōbilis, e | neznámý, neurozený |
ignōrantia, ae, f. | nevědomost, neznalost |
ignōrō, āre, āvī, ātum | nevědět, neznat |
ignōscō, ere, nōvī, nōtum | odpouštět, promíjet |
ignōtus, a, um | neznámý, nepovědomý; neznalý |
īlex, icis, f. | dub |
Īliacus, a, um | trojský |
Īlium (Īlion), iī, n. | Trója |
illa | ona |
illāc (adv.) | onudy, onde, na onu stranu, na oné straně |
ille | onen |
illex, icis, f. | vábivý, svůdný |
illīc (adv.) | onde, tam, na onom místě, onam |
illinc | odtamtud, odtud, z oné strany, na oné straně |
illō | tam |
illud | ono |
illūc | onam; hūc (et) illūc sem a tam |
illūsiō, ōnis, f. | výsměšek, ironie; (střv.) přelud, iluze |
illūstris, e | osvětlený, zářící; skvělý, vynikající; slavný, vznešený |
illustrō, āre, āvī, ātum | osvětlit, vysvětlit, objasnit; proslavit |
imāgō, inis, f. | obraz, zpodobení, podobizna, podoba; stín, vidina, přízrak, představa |
imber, bris, m. | déšť, liják |
imbuō, ere, buī, būtum | navlhčit; napájet; pokropit; naplnit; nadchnout |
imitātor, ōris, m. | napodobitel |
imitāmen, inis, n. | napodobenina, napodobení |
imitor, ārī, ātus sum (aliquem) | napodobovat (někoho), napodobením vytvořit |
immaculātus, a, um | (střv.) neposkvrněný, nepotřísněný |
immānis, e | strašlivý, hrozný; krutý, nelidský; nesmírný, obrovský, ohromný |
immānitās, ātis, f. | ukrutnost, nelidskost, hrůznost; zvrácenost; netvor, nestvůra, zrůda; úžasná velikost, obrovitost |
immediātus, a, um | bezprostřední |
immedicābilis, e | nezhojitelný, nevyléčitelný |
immemor, oris (alicuius reī) | nepamětliv (něčeho) |
immēnsus, a, um | nezměrný, nesmírný, ohromně rozsáhlý |
immineō, ēre, uī, – (+ dat.) | čnít (nad něčím), strmět, nachylovat se; hrozivě se blížit, hrozit, ohrožovat |
immō | ano, dokonce, ba dokonce, immō vērō ba dokonce ještě; ba ne, naopak |
immōbilis, e | nehybný, nepohyblivý, nepohnutelný, |
immoderātus, a, um | neznající míru, neumírněný |
immolō, āre, āvī, ātum | obětovat |
immortālis, e | nesmrtelný |
immortālitās, ātis, f. | nesmrtelnost |
immūnitās, ātis, f. | osvobození od povinností, služeb, poplatků |
immūtō, āre, āvī, ātum | změnit, přeměnit, vyměnit |
impār, aris | nerovný, nestejný, nesrovnatelný, imparī iuncta provdaná za muže nižšího rodu; lichý; neschopný vyrovnat se s něčím, impār dolōrī nemohoucí snést bolest |
impavidus, a, um | nebojácný |
impedīmentum, ī, n. | překážka, závada, impedīmentō esse být na překážku; (v pl.) zavazadla |
impediō, īre, īvī (iī), ītum | poutat, zaplétat, omotat, ovinout; překážet, bránit, zabraňovat (někomu v něčem) |
impellō, ere, pulī, pulsum | uvádět v pohyb, pohánět; vhánět, strčit, vrazit; narazit, udeřit; přimět, podnítit, ponouknout |
impendeō, ēre, –, – (alicui reī) | viset (nad něčím), hrozivě čnít, hrozit (někomu), ohrožovat (někoho) |
impendium, iī, n. | (peněžitý) náklad, výdaj |
impendō, ere, endī, ēnsum | odvážit, vynakládat, věnovat |
impēnsa, ae, f. | vynaložené peníze, výdaj, (peněžitý) náklad, (v pl.) útraty; vynaložení, sine impēnsa cruōris bez ztráty krve |
impēnsus, a, um | drahý, nákladný; značný |
imperātor, ōris, m. | velitel, vojevůdce; panovník, vladař |
imperātum, ī, n. | rozkaz |
imperītus, a,um | nezkušený, neznalý |
imperium, iī, n. | příkaz, nařízení; svrchovaná moc, vláda; říše |
imperō, āre, āvī, ātum | velet, poroučet; vládnout |
impetrō, āre, āvī, ātum | dosáhnout (čeho) |
impetus, ūs, m. | útok |
impius, a, um | bezbožný, zločinný |
impleō, ēre, ēvī, ētum | naplnit, vyplnit |
impōnō, ere, posuī, positum | vkládat, nakládat, ukládat |
importūnus, a, um | těžký, obtížný, nepřístupný, bezohledný |
impotēns, entis | slabý, bezmocný |
improbus, a, um | nepoctivý, nečestný; špatný, hnusný |
imprimō, ere, pressī, pressum | vtisknout, vtlačit |
imprūdēns, entis | neprozíravý, nevědoucí, neznající, neuvážený, neúmyslný |
imprōvīsō | nečekaně, nenadále |
imprōvīsus, a, um | nepředvídaný, nenadálý, dē imprōvīsō náhle zčistajasna |
impūbēs, eris | mladý, nedospělý, neženatý |
impudēns, entis | nestoudný, drzý |
impudentia, ae, f. | nestydatost, drzost |
impudīcus, a, um | necudný, nemravný |
impūnē | beztrestně |
imputō, āre, āvī, ātum | přičítat (na účet); přisuzovat; vyčítat, vytýkat |
īmus, a, um | nejnižší, nejspodnější; quī regit ima který ovládá podsvětí |
in (+ acc., + abl.) | (+ abl. – kde?) v, na, mezi; (+ acc. – kam?) do, na |
ināne, is, n. | prázdný prostor |
inānis, e | prázdný; planý, nicotný, bezvýznamný |
inaequālis, e | nerovný, nestejný |
incarnātiō, ōnis, f. | vtělení |
incendium, iī, n. | požár, oheň |
incendō, ere, cendī, cēnsum | zapálit, spálit; roznítit, podnítit |
incertum, ī, n. | nejistota |
incertus, a, um | nejistý |
incidō, ere, incidī, – | upadnout, padnout, vpadnout, dopadnout; vyskytnout se, udát se, vypuknout |
incidō, ere, incidī, cīsum | přeříznout, naříznout |
incipiō, ere, cēpī, ceptum | začínat |
incitātiō, ōnis, f. | pohánění, prudkost, popud |
incitō, āre, āvī, ātum | pobízet, pohánět; podněcovat, povzbuzovat, podráždit |
inclīnō, āre, āvī, ātum | sklánět, přiklonit (se) |
inclitus, a, um | schvalně známý, slavný |
inclūdō, ere, clūsī, clūsum | uzavřít, ukončit |
incōgnitus, a, um | nepoznaný, nezjištěný |
incola, ae, m. f. | obyvatel, obyvatelka |
incolō, ere, uī, cultum | obývat, přebývat, sídlit |
incommodum, ī, n. | nepohodlí, nepříjemnost |
incommodus, a, um | nepohodlný, nepříjemný, nevhodný |
incōnstantia, ae, f. | nestálost |
incrēdibilis, e | neuvěřitelný |
increpō, āre, uī, itum | zaznít; rozezvučet, řinčet; vytýkat, kárat, nadávat, obořit se |
incubō, āre, cubuī, cubitum (alicum reī) | ležet (na něčem) |
incultus, a, um | nepěstěný, neobdělaný |
incumbō, ere, cubuī, cubitum (alicum reī) | ulehnout, nalehnout, dolehnout; (+ in nebo ad) pustit se (do něčeho) |
incurvus, a, um | zahnutý, zakřivený |
inde | (o místě) odtud, inde – hinc tam – tu; (o čase) od té doby, potom; (o příčině) proto |
indēlēbilis, e | nezničitelný |
index, icis, m. | ukazatel, návěští, nápis; udavač, zrádce; výčet, seznam, rejstřík |
indicō, āre, āvī, ātum | udat, oznámit, ohlásit, prozradit |
indīcō, ere, dīxī, dictum | vyhlašovat, oznamovat, uložit (povinnosti) |
indignor, ārī, ātus sum | pohoršovat se, rozčilovat se |
indignus, a, um | potupný, nevhodný; (často + gen., +abl.) nehodný (čeho) |
indocilis, e | neučenlivý, nenaučitelný |
indoctus, a, um | nevzdělaný, nenaučený |
indomitus, a, um | nezkrocený, nezkrotný |
indolēs, is, f. | povaha; vlohy, nadání |
indūcō, ere, dūxī, ductum | uvádět; představovat, předvádět, líčit; potáhnout, povléci (látkou, kůží apod.); navádět, přimět (k něčemu) |
indulgentia, ae, f. | shovívavost, dobrotivost, přízeň; (střv.) odpustek |
indulgeō, ēre, dulsī, – | promíjet, být shovívavý, dovolovat |
Indus, a, um | indický |
industria, ae, f. | píle, přičinlivost |
industriōsus, a, um | plný přičinlivosti, velmi pilný, horlivě pracovitý |
industrius, a, um | pilný, přičinlivý, pracovitý |
inedia, ae, f. | hladovění, půst |
ineō, īre, iī, itum | vejít, vstoupit, vniknout; začít; inīre cōnsilium pojmout úmysl, zamýšlet; inīre fugam dát se na útěk |
ineptiō, īre, –, – | dělat hlouposti, nevhodně se chovat |
inermis, e | bezbranný, neozbrojený |
iners, ertis | nešikovný, neumějící; nečinný, líný, zahálčivý, liknavý; aqua iners stojatá voda |
īnfāmia, ae, f. | špatná pověst; hanba, bezectnost |
īnfāmis, e | nechvalně proslulý, zlověstný; bezectný |
īnfandus, a, um | nevýslovný; zlořečený |
infēlīcitās, ātis, f. | neštěstí |
īnfēlīx, īcis | nešťastný |
īnferō, ferre, tulī, illātum | vnášet; bellum īnferre (+dat.) začít válku (proti komu); pedem īnferre vstoupit |
infernum, ī, n. | (střv.) peklo |
īnfernus, a, um | dolní, podzemní, podsvětní |
īnferus, a, um | dolní, spodní, mare īnferum Tyrhénské moře; podzemní, podsvětní, īnferī obyvatelé podsvětí |
īnfestus, a, um | ohrožený, vystavený nebezpečí, nejistý; ohrožující, nepřátelský, nebezpečný |
īnfidēlis, e | nevěrný, věrolomný; nevěřící |
īnfimus, a, um | nejspodnější, nejnižší, nejhlubší |
infīnītus, a, um | nekonečný, neohraničený, nesčetný |
īnfirmus, a, um | nepevný, chabý, duševně slabý |
īnflō, āre, āvī, ātum | nafouknout; nadchnout |
īnfluō, ere, flūxī, – | vtékat, vlévat se; vloudit se |
īnformō, āre, āvī, ātum | utvářet, formovat; vzdělávat, poučovat, informovat |
īnfrā (adv.) | dole, vespod |
īnfrā (+ acc.) | (o místě) pod; (o čase) po, do, īnfrā annum během roku, do roka, īnfrā tempus načas, včas; (o míře) za |
īnfrāscrīptus, a, um | níže psaný |
ingeminō, āre, āvī, ātum | zdvojovat, zdvojnásobit; opakovaně volat |
ingenium, iī, n. | vlohy, nadání, talent, schopnost; povaha, duch, ingeniī aciēs bystrost ducha |
ingēns, entis | ohromný, nesmírný, náramný, obrovský, převeliký |
ingenuus, a, um | vrozený, přirozený; ušlechtilý; cīvis ingenuus občan ze svobodného rodu |
inglōrius, a, um | neslavný |
ingrātus, a, um | nemilý, nevítaný (někomu); nevděčný |
ingredior, gredī, gressus sum (+ acc.) | vstoupit, vkročit, vpadnout |
inhonestus, a, um | nečestný, nedůstojný, hanebný |
inimīcitia, ae, f. (obvykle v pl.) | nepřátelství |
inimīcus, a, um | nepřátelský, protivící se |
inimīcus, ī, m. | (osobní) nepřítel, protivník, sok, odpůrce |
inīquitās, ātis, f. | nerovnost, bezpráví |
inīquus, a, um | nestejný, nerovný; nespravedlivý; nepříznivý; mrzutý |
inītium, iī, n. | začátek, počátek, původ |
iniūria, ae, f. | nespravedlnost, křivda, bezpráví |
iniūssū (nesklonné subst., jen abl.) | bez rozkazu, proti rozkazu |
iniūstē | nespravedlivě |
iniūstus, a, um | nespravedlivý, protiprávní |
innocēns, entis | nevinný |
innocentia, ae, f. | neškodnost, nevina, poctivost |
innumerābilis, e | nespočítatelný, nesčetný |
inopia, ae, f. | nouze, nedostatek |
inopīnāns, antis | nic netušící |
inops, opis | bezmocný, ubohý |
inperpetuum | navěky |
inquam | říkám, pravím, povídám |
inquiētus, a, um | neklidný |
inquinō, āre, āvī, ātum | znečistit, pošpinit, zamazat, poskvrnit, pokálet |
inquīrō, ere, sīvī, situm | vyšetřovat, pátrat |
inquīsītiō, ōnis, f. | vyšetřování, pátrání |
inquit, inquis, inquiunut | 3. os. sg: říká, pravil, 2. os. sg: říkáš, pravils, 3. os. pl.: říkají, pravili |
īnsānē | nerozumně, bláznivě, šíleně |
īnsānia, ae, f. | pošetilost, šílenství, bláznivé chování |
īnsāniō, īre, īvī (iī), –, itūrus | bláznit, šílet, nerozumně jednat |
īnsānus, a, um | duševně nemocný, smyslů zbavený, šílený |
īnscius, a, um | nevědomý, neznalý |
īnscrībō, ere, psī, ptum | zapsat, vepsat |
īnscrīptiō, ōnis, f. | nápis, nadpis |
īnsequor, ī, secūtus sum | pronásledovat |
īnserō, ere, seruī, sertum | vkládat, vsunout, vplétat, přimísit |
īnserō, ere, sēvī, situm | zasévat, osívat, sázet, štěpovat |
īnsidiae, ārum, f. | nástrahy, léčka, úklady; záloha (vojenská) |
īnsignis, e | významný, vynikající |
īnsipiēns, entis | pošetilý, nerozumný |
īnspectō, āre, āvī, ātum | pohlížet, opakovaně se dívat |
īnspiciō, ere, spexī, spectum | nahlížet (dovnitř), prohlížet, zkoumat |
īnstābilis, e | nestálý, vratký |
īnstantia, ae, f. | přítomnost; stálost, trvalost; naléhání, naléhavost, závažnost |
īnstita, ae, f. | (střv.) kupecký krám |
īnstitor, ōris, m. | (střv.) kupec, kramář |
īnstitūtum, ī, n. | zvyk, zvyklost, obyčej; zřízení, ustanovení; nařízení; plán, záměr |
īnstituō, ere, stituī, ūtum | vstavit, postavit (na něco), vložit; ustanovit, zavést, zařídit, uspořádat, organizovat; začít; vzdělávat, vyučovat |
īnstitūtiō, ōnis, f. | zařízení; vyučování, vzdělávání; návod; soustava |
īnstitūtum, ī, n. | zvyk, zvyklost, obyčej; zřízení, ustanovení; nařízení; plán, záměr |
īnstō, āre, stitī, –, statūrus | stát na něčem; být blízko, nastávat, doléhat, dotírat, tísnit, svírat, dorážet; naléhat, dožadovat se |
īnstrūmentum, ī, n. | nářadí, nástroj, prostředek; listina |
īnstruō, ere, īnstrūxī, īnstructum | poučovat, zřizovat, stavět |
īnsula, ae, f. | ostrov |
īnsultātiō, ōnis, f. | potupa, potupení; urážka |
īnsultō, āre, āvī, ātum (+ dat.) | skákat, poskakovat (po něčem); posmívat se (někomu) |
īnsultus, ūs, m. | napadení, útok, urážka; záchvat |
īnsum, inesse, fuī, – | být uvnitř, vězet v, tkvít v, být obsažen |
īnsuper | nadto, k tomu |
intāctus, a, um | nedotčený, neporušený |
integer, gra, grum | neporušený, úplný, celý; bezúhonný, poctivý |
intellegō, ere, lēxī, lēctum | poznat, chápat, rozumět; rozeznávat, rozlišovat, vnímat a posuzovat |
intemperantia, ae, f. | neukázněnost, nestřídmost, nezdrženlivost, bezuzdnost |
intendō, ere, tendī, tentum (tēnsum) | napínat, natáhnout; stupňovat, zesilovat; usilovat, snažit se (o něco, + acc.) |
intentō, āre, āvī, ātum (+ acc.) | napřahovat, mířit, sahat (něčím); hrozit (něčím) |
inter (+ acc.) | místně: mezi; časově: mezi, za, během, inter arma ve válce |
intercēdō, ere, cessī, cessum | vstoupit, uplynout |
interclūdō, ere, sī, sum | uzavřít, zamezit, znemožnit |
interdīcō, ere, dīxī, dictum | zakázat, zapovídat; interdīcere alicui aquā et ignī zakázat někomu užívat vody a ohně (v obci) = vyhostit, (střv.) dát do klatby |
interdiū | za dne, ve dne, přes den, během dne |
interdum | někdy, občas, časem, chvilkami, modo – interdum hned – někdy zase |
intereā | zatím, mezitím |
intereō, īre, iī, itum, itūrus | zacházet, umírat |
interest | záleží, je důležité |
interfector, ōris, m. | vrah |
interficiō, ere, fēcī, fectum | usmrtit, zavraždit, zabít |
interior, ius | vnitřní; důvěrnější |
interpōnō, ere, posuī, positum | vkládat |
interpretor, ārī, ātus sum | vykládat, překládat |
interrogō, āre, āvī, ātum (+ acc., dē + abl.) | tázat se, ptát se; vyslýchat |
interrumpō, ere, rūpī, ruptum | přetrhnout, strhnout |
intersum, esse, fuī, – | být mezi něčím; zúčastnit se (čeho), být při něčem; interest záleží |
intestīnus, a, um | vnitřní, domácí |
intimus, a, um | nejvnitřnější, nejdůvěrnější |
intrā (+ acc.) | (o místě) uvnitř, dovnitř;(o čase) v, za, během, po (dobu) |
intrō, āre, āvī, ātum | vstoupit, vkročit |
intrōdūcō, ere, dūxī, ductum | uvést, zavést, předložit (např. žalobu) |
introeō, introīre, iī, itum | vcházet |
intueor, ērī, intuitus sum | pohlížet, hledět, dívat se |
inultus, a, um | nepomstěný |
inūtilis, e | neužitečný |
invādō, ere, vāsī, vāsum | vtrhnout, vpadnout; napadnout, přepadnout; zmocnit se, zachvátit |
invalēscō, ere, valuī, – | nabývat síly, mohutnět |
inveniō, īre, vēnī, ventum | přijít na něco; najít něco; dozvědět se |
inventrīx, īcis, f. | objevitelka |
investīgō, āre, āvī, ātum | vypátrat |
invicem | navzájem, vzájemně, střídavě; spolu, mezi sebou |
invideō, ēre, vīdī, vīsum | závidět, závistivě pohlížet |
invidia, ae, f. | závist, nepřejícnost; zášť, nevole; výčitka |
invidiōsus, a, um | nanáviděný, v nenávisti |
invidus, a, um | závistivý, nepřející |
invīsus, a, um | nespatřený; nenáviděný; protivící se |
invītō, āre, āvī, ātum | zvát, pozvat; vábit, lákat |
invītus, a, um | nerad, proti vůli, navzdory |
invocō, āre, āvī, ātum | vzývat, volat |
iocor, ārī, ātus sum | žertovat |
iocōsus, a, um | žertovný, vtipný |
iocus, ī, m. (v pl. i jako n.) | žert, šprým, vtip |
ipse, ipsa, ipsum | sám, sama, samo, eō ipsō tempore právě v té době, hōc ipsō právě tím, meā ipsius operā mým vlastním přičiněním |
īra, ae, f. | hněv, zlost, vztek |
īrāscor, ī | hněvat se na (+dat.) |
īrātus, a, um | rozzlobený |
irreparābilis, e | nenahraditelný, nenávratný, nenapravitelný |
irrumpō, ere, rūpī, uptum | vtrhnout, vniknout |
is, ea, id | ten, on; ta, ona; to, ono |
iste, ista, istud | tenhle, tahle, tohle |
Ister, trī, m. | Dunaj v dolním toku |
ita | tak, takto, ut – ita jak – tak, ita nōn tak málo, quae cum ita sint poněvadž tomu tak je; ano |
itaque | proto, a tak, tudíž |
item | též, rovněž, a také |
iter, itineris, n. | cesta, chůze, pochod, pouť; cesta, silnicie, ulice, dráha |
iterum | podruhé, opět, znovu, zase |
iubeō, ēre, iussī, iussum (aliquem aliquid) | přikazovat, poroučet, nařizovat (někomu něco) |
iūcundus, a, um | příjemný, milý, radostný |
Iūdaeus, a, um | židovský |
Iūdaeus, ī, m. | Žid |
iūdex, icis, m. | soudce; (střv.) rychtář |
iūdicia, ae, f. | (střv.) rychta |
iūdicium, iī, n. | soud; úsudek, mínění; rozsudek |
iūdicō, āre, āvī, ātum | soudit, rozsoudit, odsoudit; rozhodnout; uznat |
iūgerum, ī, n. | jitro půdy (asi čtvrt hektaru), korec půdy 240 × 120 stop, lán |
iūgis, e | plynoucí, stále tekoucí; živý, nevysychající |
Iūlius, iī, m. | červenec |
iungō, ere, nxī, nctum | spojit; amīcitiam iungere vstoupit v přátelství, iungere dextram podat pravici; zapřahat |
iūnior, ius | mladší |
Iūnius, iī, m. | červen |
Iūnō, ōnis, f. | bohyně manželství |
Iūppiter, Iovis, m. | Jupiter |
iurgiōsus, a, um | haštěřivý |
iurgium, iī, n. | hádka, hašteření, urážení |
iūrō, āre, āvī, ātum | přísahat |
iūs, iūris, n. | právo, pravomoc |
iussū (nesklonné subst., jen abl.) | na příkaz, z rozkazu |
iussum, ī, n. | rozkaz, příkaz |
iūstē | spravedlivě |
iūstitia, ae, f. | spravedlnost |
iūstus, a, um | spravedlivý; právoplatný, oprávněný; správný, náležitý, řádný |
iuvencus, ī, m. | mladý býk, býček; mladík, jinoch |
iuvenis, is, m. f. | mladík, mladá dívka |
iuvenis, e | mladý |
iuventūs, ūtis, f. | mládí; mládež |
iuvō, āre, iūvī, iūtum (+ acc.) | obveselovat, těšit; pomáhat, podporovat, prospívat |
iuxtā (adv.) | vedle, poblíž; právě tak, stejně, iuxtā mēcum zároveň se mnou |
iuxtā (+ acc.) | vedle, blízko, při, u |
Kalendae, ārum, f. | Kalendy, první den v měsíci |
labellum, ī, n. | umyvadlo, mísa; rtík |
lābēs, is, f. | pád, zřícení; zkáza, záhuba; úhona; skvrna; hanba |
labium, ī, n. | ret, pysk |
lābor, lābī, lāpsus sum | sunout se, smekat se, sklouznout; plynout, ubíhat |
labor, ōris, m. | práce, námaha, úsilí; útrapa, svízel, starost |
labōrō, āre, āvī, ātum | pracovat; namáhat se; trpět, soužit se, stonat, labōrō ex capite bolí mě hlava |
lac, lactis, n. | mléko, lac coactum tvaroh |
Lacedaemonius, a, um | lakedaimónský (sparťanský) |
lacer, era, erum | roztrhaný, rozedraný; zohavený |
lacerna, ae, f. | plášť |
lacerō, āre, āvī, ātum | trhat, rvát, drát, drásat, jitřit; mařit, kazit; lacerāre bona prohýřit jmění |
lacertus, ī, m. | ještěrka; paže, rámě; síla |
lacessō, ere, īvī (iī), ītum | lákat, dráždit, popouzet, proeliō lacessere k bitvě vyzývat; znepokojovat, napadat |
lacrima, ae, f. | slza |
lacus, ūs, m. | jezero, tůň, močál; nádržka, káď |
laedō, ere, laesī, laesum | narazit na něco, poškodit, fidem laedere porušit věrnost; urážet; ubližovat, rmoutit, trýznit; zlehčovat |
laetitia, ae, f. | veselost, radost |
laetor, ārī, ātus sum | radovat se, veselit se, být potěšen |
laetus, a, um | veselý, radostný, šťastný, potěšený; tučný, vykrmený; úrodný |
lāniger, a, um | vlnou pokrytý; chundelatý |
lāicus, ī, m. | laik |
lāmentābilis, e | žalostný, smutný |
lāmentor, ārī, ātus sum | naříkat, bědovat |
lāmentum, ī, n. | nářek, bědování |
lāna, ae, f. | ovčí vlna; dē lāna caprīna rixārī hádat se o kozí chlup |
lāneus, ī, m. | lán |
langueō, ēre, uī, – | být unaven, zemdlen, zesláblý |
lapis, idis, m. | kámen |
lāpsus, ūs, m. | smeknutí, uklouznutí; jízda, let, pád; pochybení, (střv.) lāpsus linguae přeřeknutí |
largior, īrī, ītus sum | štědře rozdávat, hojně dávat; dát, udělovat, dopřát; promíjet |
largus, a, um | hojný, vydatný; štědrý |
lascīvus, a, um | bujný, rozpustilý, nevázaný |
lassus, a, um | unavený, ochablý |
latēns, entis | skrytý, tajný, bezpříznakový |
lateō, ēre, uī, – | skrývat se, tajit se, žít v ústraní, být nepozorován, být neznám |
lāterna, ae, f. | svítilna, lampa |
Latīnē | latinsky |
Latīnus, a, um | latinský |
lātiō, ōnis, m. | nesení, donesení |
lātitūdō, inis, f. | rozlehlost, šířka |
Latium, iī, n. | Latium = území ve střední Itálii s Římem |
lātrō, āre, āvī, ātum | štěkat |
latrō, ōnis, m. | lupič, loupežník, zbojník; žoldnéř |
lātus, a, um | rozsáhlý, prostranný; daleký, široký; obšírný, per lātus obšírně |
latus, lateris, n. | bok, strana |
laudō, āre, āvī, ātum | chválit, velebit |
laureātus, a, um | vavřínem ozdobený, ověnčený |
laurus, ī, f. | vavřín, vavřínový věnec, vavřínová ratolest |
laurus, ūs, f. | vavřín, vavřínový věnec, vavřínová ratolest |
laus, laudis, f. | chvála, pochvala, uznání; chválihodný čin; sláva; pl.: přednosti; chvalořeči |
lavō, āre, lāvī, lautum | mýt, umývat, smáčet, oplachovat, koupat se |
laxus, a, um | volný, uvolněný; popuštěný, roztažený |
lea, ae, f. | lvice |
lebēs, ētis, m. | kotel, kotlík |
lēctiō, ōnis, f. | sbírání, vybírání; četba, čtení |
lēctor, ōris, m. | čtenář, předčítatel |
lēctus, a, um | vybraný, výborný |
lectus, ī, m. | lože, lůžko, postel; lehátko, pohovka |
lēgātus, ī, m. | vyslanec, posel, legát |
legiō, ōnis, f. | legie (3 – 6 tisíc vojáků); výběr, vybrané mužstvo; vojenská výzva, branný lid, vojsko |
lēgitimus, a, um | zákonitý, zákonem stanovený; řádný |
legō, ere, lēgī, lēctum | sbírat, shromažďovat; číst (=sbírat písmena); vybírat si, volit, určit |
lēnis, e | pomalý, mírný, tichý, jemný; vlídný, laskavý, milostivý |
lēniter | pomalu, zvolna, mírně, tiše, jemně; vlídně, laskavě, milostivě |
lēns, lentis, f. | čočka |
lentē | pomalu, zvolna, zdlouhavě; klidně |
lentus, a, um | ohebný, pružný; tuhý, neoblomný, vytrvalý; zdlouhavý, liknavý; klidný, pohodlný; necitelný, netečný |
leō, leōnis, m. | lev |
lepus, oris, m. | zajíc |
lētum, ī, n. | smrt, záhuba |
levis, e | lehký; snesitelný; nepatrný, skrovný; lehkomyslný, nespolehlivý; slabý; rozmarný |
lēvis, e | hladký, uhlazený; holý, lysý, bezvousý; lesklý |
leviter | lehce, nepatrně, trochu |
lēvō, āre, āvī, ātum | hladit, leštit |
levō, āre, āvī, ātum | ulehčovat, zmírňovat, ulevovat; nadlehčovat, nadnášet, pozvednout |
lēx, lēgis, f. | zákon, pravidlo, ustanovení, lēgem ferre navrhnout zákon; smlouva, podmínka smlouvy, cum sē sub lēgēs trādiderit až se podrobí podmínkám |
libellus, ī, m. | knížečka, spis, traktát; žaloba; žádost; vyhláška |
libēns, entis | rád, ochoten; dobrovolný |
libenter | ochotně, rád; dobrovolně |
liber, brī, m. | kniha; lýko |
līber, era, erum | svobodný, volný, nezávislý; osvobozený, nespoutaný, neomezený, līber iūre zproštěný práva, mōrēs līberī nevázané mravy; dovolený; upřímný, smělý |
līberālis, e | týkající se svobodného člověka, důstojný, artificia līberālia zaměstnání důstojné svobodného člověka; čestný, šlechetný, ušlechtilý; vlídný, laskavý; štědrý |
līberalitās, ātis, f. | jednání důstojné svobodného člověka; čestnost, šlechetnost, ušlechtilost; laskavost; štědrost |
līberī, līberōrum, m. | děti; svobodní členové rodiny (neotroci) |
līberō, āre, āvī, ātum | osvobozovat, uvolnit, zprostit |
lībertās, ātis, f. | svoboda, volnost, osvobození; pl. (ve střv.): svobody (práva) |
lībertīnus, ī, m. | propuštěnec |
libet, ēre, libuit (libitum est) | je libo |
libīdō, inis, f. | záliba, chuť, touha, žádostivost |
libita, ōrum, n. | libost, choutky |
lībra, ae, f. | váha, hmotnost, libra, lībram pondō o váze libry |
lībum, ī, n. | obětní koláč |
licentia, ae, f. | volnost, libovůle; svévolnost, drzost; dovolení |
licet, ēre, licuit (licitum est) | je dovoleno, lze, smí se; je na prodej |
licet | i když, třebaže |
līcium, iī, n. | nit |
ligneus, a, um | dřevěný |
lignum, ī, n. | dřevo |
ligō, āre, āvī, ātum | vázat, svázat, spojit |
ligustrum, ī, n. | ptačí zob |
līlium, iī, n. | lilie |
līmen, inis, n. | práh, ā līmine od základu; příbytek, dům |
līmes, itis, m. | hranice, pomezí, mez; pěšina, stezka |
līnea, ae, f. | nit, provázek; čára; řada |
līneus, a, um | lněný, plátěný |
lingō, ere, līnxī, līnctum | lízat |
lingua, ae, f. | jazyk; řeč, jazyk, mluva |
liniō, īre, īvī, ītum | natírat, mazat |
linō, ere, lēvī (līvī), litum | natírat, potírat, mazat; zašpinit; smazat |
linquō, ere, līquī, – | zanechat, opouštět |
linter, trī, m. | člun, loďka; koryto, necky |
liqueō, ēre, liquī (licuī), – | být čistý, jasný, průhledný, liquet je zřejmé |
liquō, āre, āvī, ātum | rozpouštět, tavit; cedit |
līquor, ōris, m. | tekutina; voda; šťáva; víno |
līs, lītis, f. | spor, hádka, svár |
lītigō, āre, āvī, ātum | hádat se, přít se |
littera, ae, f. | písmeno; pl.: listina, dopis; literatura, vědy |
litterālis, e | písemný |
līvor, ōris, m. | modřina; závist |
lītus, oris, n. | břeh, pobřeží |
loca, ōrum, n. | místa v krajině |
locō (+ gen.) | místo |
locō, āre, āvī, ātum | umístit, usídlit, pronajmout |
locuplēs, ētis | bohatý, zámožný |
locus, ī, m. | místo, (v pl.) místa v knihách |
longē | daleko |
longitūdō, inis, f. | délka |
longus, a, um | dlouhý, táhlý; daleký; dlouhotrvající |
loquāx, ācis | povídavý, mnohomluvný, žvanivý; bublavý; štěbetavý, švitorný |
loquor, loquī, locūtus sum | mluvit, hovořit, povídat, promlouvat |
lōrica, ae, f. | brnění, krunýř |
lōrum, ī, n. | řemen; oprať, otěž; bič, důtky |
lūceō, ēre, lūxī, – | svítat; svítit, být jasný, skvít se |
lucerna, ae, f. | svítilna, lampa |
lūcidus, a, um | zářivý, zářící, svítící; jasný, lesklý, světlý |
lucror, ārī, ātus sum | získávat, vydělávat, nabývat; obohatit se: lucrandī animō z touhy se obohatit |
lucrum, ī, n. | zisk, výdělek; prospěch; zištnost; bohatství |
luctus, ūs, m. | žal, smutek |
lūcus, ī, m. | háj, les |
lūdibrium, iī, n. | posměch; hračka, hříčka, zábava |
lūdō, ere, lūsī, lūsum | hrát si, bavit se; posmívat se |
lūdus, ī, m. | hra, zábava; divadelní hra; hřiště, cviciště; škola, lūdus gladiātōrius gladiátorská škola; hračka |
luēs, is, f. | nákaza, mor |
lūgeō, ēre, lūxī, – | truchlit, lkát, naříkat |
lūmen, inis, n. | světlo, osvětlení, záře; lesk, třpyt |
lūna, ae, f. | měsíc (na obloze) |
luō, ere, luī, – | zbavit (závazku); odčinit, splatit, poenam luere odpykat trest |
lupa, ae, f. | vlčice |
lupānar, āris, n. | nevěstinec |
lupus, ī, m. | vlk |
lūsor, ōris, m. | hráč; básník, pěvec, skladatel: lūsor amōrum skladatel milostných básní |
lūstrō, āre, āvī, ātum | očišťovat; zkoumat, prohlížet; osvětlovat |
lustrum, ī, n. | močál; brloh, doupě; houština |
lūstrum, ī, n. | očišťování, očista; pětiletí |
lūsus, ūs, m. | hra; žert; hříčka |
Lutētia, ae, f. | Paříž |
lūteus, a, um | žlutý, nažloutlý |
luteus, a, um | blátivý, zablácený; bezcenný |
lūtra, ae, f. | vydra |
lutum, ī, n. | bláto, bahno, hlína, jíl |
lūx, lūcis, f. | světlo, záře, den, luce ve dne |
luxuria, ae, f. | přepych, rozmařilost, hýřivost, marnotratnost |
luxuriēs, ēī, f. | přepych, rozmařilost, hýřivost, marnotratnost |
lynx, cis, m. f. | rys |
lyra, ae, f. | lyra, loutna; lyrická báseň |
macellum, ī, n. | (střv.) masný krám |
macellus, ī, m. | (střv.) masný krám |
māchina, ae, f. | stroj; válec; páka |
māchinor, ārī, ātus sum | strojit, chystat, vymýšlet |
mactus, a, um (jen vok. + esse) | zveličený, oslavený, macte virtūte estō čest buď tvé statečnosti, tē macte esse iubeō přeju ti odvahu, macte nazdar |
mactō, āre, āvī, ātum | obětovat, zabíjet, trestat |
macula, ae, f. | skvrna |
madēscō, ere, maduī | být vlhký |
maeror, ōris, m. | zármutek, smutek, žal |
maestitia, ae, f. | smutek, zármutek |
maestus, a, um | zarmoucený, smutný, nešťastný |
mage | více, spíše |
magicus, a, um | kouzelnický, kouzelný |
magis | více, spíše, mīror magis spíše se podivuji, nīlō magis o nic více |
magister, trī, m. | učitel; správce; (střv.) univerzitní mistr; (střv.) magister cīvium purkmistr |
magistra, ae, f. | učitelka |
magistrātus, ūs, m. | úřad; úředník |
magnificentia, ae, f. | velkolepost, skvělost |
magnificō, āre, āvī, ātum | velebit, chválit |
magnificus, a, um | velkolepý, skvělý, honosný |
magnitūdō, inis, f. | velikost, rozsáhlost; závažnost, důležitost |
magnopere | velmi, velice |
magnus, a, um | velký |
Maiālis, e | květnový, májový |
maiestās, ātis, f. | (střv.) vznešenost, majestát; Maiestās Carolina zákoník Karla IV. |
maior, ius | větší, nātū maior starší; mōre maiōrum podle zvyku předků |
maiōrēs, um, m. | předkové |
Maius, iī, m. | květen |
male | špatně, zle |
maleficium, iī, n. | zlý skutek, zločin |
malleus, ī, m. | kladivo; palice |
mālō, mālle, māluī, – | dávat přednost (čemu), raději chtít (co) |
malum, ī, n. | zlo, špatnost, neřest; neštěstí, nehoda; (v pl.) bída, ubohost |
mālum, ī, n. | jablko |
mālus, ī, m. | stěžeň, stožár, pilíř |
mālus, ī, f. | jabloň |
malus, a, um | špatný, zlý; škodlivý, zhoubný; nešťastný, bídný, prokletý |
mamma, ae, f. | prs, ňadro |
mancipium, iī, n. | formálně pořízený majetek; otroctví |
mancipō, āre, āvī, ātum | odevzdat, mancipāre vinculīs spoutat |
mandātum, ī, n. | rozkaz, příkaz, zadaný úkol |
mandō, āre, āvī, ātum | odevzdat, svěřit; nařídit |
māne (nesklonné subst., jen abl.) | ráno, zrána, valdē māne časně ráno |
maneō, ēre, mānsī, mānsum | zůstávat, setrvat, trvat; dochovat se; očekávat |
Mānēs, ium, m. | duše zemřelých |
manifestō, āre, āvī, ātum | projevit se |
manifestus, a, um | zřejmý |
manipulus, ī, m. | hrst, přehršle, náruč; četa, manipul |
manus, ūs, f. | ruka; hrstka, parva manus malý vojenský oddíl; manū cōnserere střetnout se; manū fortis osobně statečný; brevī manū krátkou cestou |
marca, ae, f. | hřivna |
marchiō, ōnis, m. | (střv.) markrabě |
mare, is, n. | moře |
margarīta, ae, f. | perla |
margō, inis, m. | okraj |
maritimus, a, um | mořský, přímořský, imperium maritimum nadvláda na moři |
marītus, ī, m. | manžel |
marmor, oris, n. | mramor, dílo vytesané z mramoru |
Mārs, Martis, m. | bůh války Mars |
Martius, iī, m. | březen |
martyr, is, m. | mučedník; svědek |
mās, maris, m. | samec, muž |
Massilia, ae, f. | Marseille |
māter, tris, f. | matka |
māteriēs, ēī, f. | látka, hmota; příčina, zárodek |
māteria, ae, f. | látka, hmota; příčina, zárodek |
mātrimōnium, iī, n. | manželství |
mātrōna, ae, f. | paní, manželka |
mātūrēscō, ere, māturuī, – | zrát, uzrát; dospět |
mātūrus, a, um | zralý (i o čase); včasný; dospělý |
maximē | nejvíce |
maximus, a, um | největší |
mēcum | se mnou |
medeor, ērī, – (+ dat.) | léčit, hojit |
medicāmen, inis, n. | lék; kouzelný prostředek; líčidlo |
medicāmentum, ī, n. | lék; kouzelný prostředek; líčidlo |
medicīna, ae, f. | lék; lékařství |
medicus, a, um | lékařský |
medicus, ī, m. | lékař |
medietās, ātis, f. | polovina, střed |
mediocris, e | prostřední |
mediocritās, ātis, f. | prostřednost, průměrnost; střední cesta |
Mediolānum, ī, n. | Milán |
meditor, ārī, ātus sum (+ acc.) | přemýšlet, přemítat (o něčem) |
medium, iī, n. | střed, prostředek; veřejnost |
medius, a, um | střední, prostřední |
mel, mellis, n. | med |
meliōrō, āre, āvī, ātum | zlepšit |
melior, ius | lepší |
melius | lépe |
membrum, ī, n. | úd, končetina; člen |
meminī, meminisse | pamatovat se, mementō morī pamatuj na smrt |
memor, oris | pamětlivý, pamatující se, memor īra nesmiřitelný hněv |
memoria, ae, f. | paměť, vzpomínka, upomínka, památka, memoriā tenēre pamatovat si |
memorō, āre, āvī, ātum | připomínat, zmiňovat; vyprávět, vykládat; zapsat, zaznamenat |
mendācium, iī. m. | lež |
mendāx, ācis | lživý |
mendīcus, ī, m. | žebrák; (střv.) chudý student |
mēns, mentis, f. | mysl, duch, vīrēs mentis fantazie; myšlení, smýšlení |
mēnsa, ae, f. | jídelní stůl; jídlo, hody, mēnsae secundae zákusky; jídelna; směnárnický stůl |
mēnsis, is, m. | měsíc (část roku) |
mēnsūra, ae, f. | měření, míra |
mentiō, ōnis, f. | zmínka |
mentior, īrī, ītus sum | lhát, vylhat, předstírat |
meō, āre, āvī, ātum | jít, chodit, přecházet, vkročit |
mercātor, ōris, m. | kupec, obchodník |
mercēs, ēdis, f. | mzda, plat, žold; odměna; cena |
mercor, ārī, ātus sum | kupovat |
mereō, ēre, uī, – | zasloužit (si) |
mereor, ērī, itus sum | zasloužit (si) |
merges, itis, f. | snop |
mergō, ere, mersī, mersum | ponořovat, potopit, zatopit; skrýt, schovat |
meritum, ī, n. | výdělek, mzda, zásluha, meritō zaslouženě |
merx, mercis, f. | zboží |
messis, is, f. | žeň, sklizeň |
mēta, ae, f. | cíl, meta; kuželovitý sloup v cirku; hranice, konec |
metallum, ī, n. | kov; pl.: rudné doly |
methodus, ī, f. | cesta, způsob bádání, metoda |
mētior, īrī, ītus sum | měřit, vyměřovat, přeměřovat |
metuō, ere, uī, – | bát se, obávat se (+ acc.: něčeho, někoho; + dat.: o něco, o někoho) |
metus, ūs, m. | strach, bázeň, obava metū ze strachu |
meus, mea, meum | můj |
micō, āre, uī, – | míhat se, kmitat, třpytit se |
migrō, āre, āvī, ātum | stěhovat se, odstěhovat se |
mīles, itis, m. | voják, (střv.) rytíř |
mīlitārēs, ium, m. | vojenské osoby, vojáci |
mīlitāris, e | vojenský, bojovný, manū mīlitārī vojenskou silou |
mīlitia, ae, f. | vojenská služba, vojna, domī mīlitiaeque v míru i ve válce; (střv.) rytířská jízda |
mīlitō, āre, āvī, ātum | konat vojenskou službu, sloužit na vojně |
mīlle, –, f. (v sg. nesklonné) | tisíc |
milliārium, iī, n. | milník, míle (česká 11,2 km) |
minae, ārum, f. | výhrůžky, hrozby, pohružky; hradební cimbuří |
minimē | nejméně |
minimus, a, um | nejmenší |
mingō, ere, mīnxī, mictum | čůrat, močit |
minor, ārī, ātus sum | vyčnívat; hrozit, vyhrožovat |
minor, minus | menší, nātū minor mladší |
minuō, ere, uī, ūtum | zmenšovat, zeslabovat; lámat na kousky |
minus | méně, nīlō minus o nic méně |
mīrābilis, e | podivuhodný, zvláštní |
mīrāculum, ī, n. | zjev, zázrak, div |
mīror, ārī, ātus sum (+ acc.) | divit se; obdivovat |
mīrus, a, um | divný, podivný, podivuhodný, zvláštní |
misceō, ēre, miscuī, mixtum (mistum) | míchat, mísit, namíchat; uvádět ve zmatek, bouřit, pobuřovat |
miser, era, erum | bídný, ubohý, heu mē miserum běda mně nešťastnému; špatný |
miser, erī, m. | chudák, ubožák |
miserābilis, e | žalostný, politováníhodný |
misereor, ērī, itus sum (alicuius) | smilovat se, slitovat se (nad někým), cítit soustrast (s někým) |
miseret, ēre, – | být líto, miseret mē (alicuius reī) je mi líto (něčeho) |
miseria, ae, f. | bída, utrpení, neštěstí, žalost, (v pl.) útrapy |
misericordia, ae, f. | slitování, milosrdenství, soustrast, soucit, lítost |
miseror, ārī, ātus sum | litovat, mít soucit (+ dat.: s někým); naříkat, plakat, miserārī cāsum naříkat nad osudem; želet |
missa, ae, f. | (střv.) bohoslužba, mše |
mītis, e | jemný, měkký; klidný, mírný; zralý, sladký |
mittō, ere, mīsī, missum | poslat, vyslat; házet, mrštit, svrhnout; propustit, rozpustit, vypustit, vōx missa vyřčená slova |
mōbilis, e | pohyblivý; nestálý, vrtkavý |
modestē | umírněně |
modestia, ae, f. | uměřenost, střídmost, skromnost; umírněnost, kázeň, poslušnost; mravnost, cudnost, stydlivost, čest |
modestus, a, um | umírněný, mírný, skromný, střídmý; skrovný |
modicus, a, um | mírný, střídmý, přiměřený; skrovný, nepatrný, nevelký |
modius, iī, m. | měřice = římská obilní míra (8,75 l) |
modo | jen, pouze; hned |
modus, ī, m. | způsob; míra, mez; takt, rytmus, melodie |
moenia, ium, n. | hradby, násep, val |
Moenus, ī, m. | Mohan (přítok Rýna) |
Moesia, ae, f. | Moesie (území nynějšího Srbska a Bulharska) |
mola, ae, f. | mlýnský kámen; mlýn; mouka |
molendīnum, ī, n. | mlýn |
mōlēs, is, f. | hmota, spousta, mohutná stavba; námaha |
molestē | těžce, obtížně |
molestia, ae, f. | obtíž, potíž, problém, nepříjemnost |
molestus, a, um | obtížný, svízelný; nepříjemný, protivný, škodlivý |
mōlior, īrī, ītus sum | usilovat, multā mōlīrī usilovat o mnoho věcí; chystat; pachtit se |
mōlītiō, ōnis, f. | stržení, odklizení |
molliō, īre, īvī (iī), ītum | změkčovat, zmírňovat; mollīre glaebās rozmělňovat hroudy |
mollis, e | měkký, vláčný, poddajný, ohebný; jemný, citlivý, choulostivý, změkčilý |
molō, ere, uī, itum | mlít |
monachus, ī, m. | (střv.) mnich |
monastērium, iī, n. | (střv.) klášter |
moneō, ēre, uī, itum | napomínat; upomínat; připomínat; upozorňovat, varovat |
moneta, ae, f. | mince |
monitiō, ōnis, f. | napomenutí; upomínka |
monitus, ūs, m. | napomenutí, výstraha, rada |
mōns, montis, m. | hora, pohoří, pahorek, kopec; pl.: rudné doly |
mōnstrō, āre, āvī, ātum | ukazovat, poučovat, radit |
mōnstrum, ī, n. | obluda, netvor; nadpřirozený úkaz, zjevení |
montānus, a, um | horský |
montānus, ī, m. | horal; horník; obyvatel horního města |
monumentum, ī, n. | památka, památník, pomník |
mora, ae, f. | prodlení, zdržení |
morbus, ī, m. | nemoc |
mordāx, cis | kousavý |
mordeō, ēre, momordī, morsum | kousat, hryzat, hlodat |
morior, morī, mortuus sum, moritūrus | umírat, zemřít |
moror, ārī, ātus sum | prodlévat, meškat, zdržovat se, zůstávat, otálet |
mōrōsus, a, um | mrzutý, nerudný |
mors, mortis, f. | smrt |
mortālis, e | smrtelný |
mortālis, is, m. | smrtelník, člověk |
mortifer, era, erum | smrtonosný, smrtící |
mortuus, a, um | mrtvý, zesnulý |
mōs, mōris, m. | zvyk, obyčej; způsob; pl.: mravy, chování, povaha |
mōtus, ūs, m. | pohyb, hnutí |
moveō, ēre, mōvī, mōtum | hýbat, pohnout, uvést v pohyb, bellum movēre rozpoutat válku; vyhánět, vytlačovat; dojímat; zneklidňovat, znepokojovat |
mox | brzy, potom |
mūgītus, ūs, m. | bučení, řev |
mulier, eris, f. | žena |
Multāvia, ae, f. | Vltava |
multitūdō, inis, f. | množství |
multō, āre, āvī, ātum | pokutovat, trestat |
multō | mnohem, o mnoho |
multotiēns | mnohokrát |
multum | mnoho, hodně; velice, hojně |
multus, a, um | mnohý, četný |
mundus, a, um | čistý; řádný, slušný; dostačující |
mundus, ī, m. | svět |
mūniō, īre, īvī (iī), ītum | opevňovat |
mūnītiō, ōnis, f. | opevnění, hradba; opevňování |
mūnītus, a, um | opevněný |
mūnus, eris, n. | povinnost; úřad; služba; dar |
mūrālis, e | hradební, corōna mūrālis věnec pro toho, kdo první zdolal hradby |
mūrus, ī, m. | zeď, hradba, coctilēs mūrī zdi z pálených cihel |
mūs, mūris, m. | myš |
Mūsa, ae, f. | Múza |
musca, ae, f. | moucha |
mūsculus, ī, m. | sval; myška |
muscus, ī, m. | mech |
mūsica, ae, f. | hudba |
mūtābilis, e | proměnlivý |
mūtātiō, ōnis, f. | změna, proměna |
mūtō, āre, āvī, ātum | měnit, vyměňovat |
mūtuor, ārī, ātus sum | půjčit si |
mūtus, a, um | němý; tichý |
mūtuum, ī, n. | dluh, závazek půjčky |
mūtuus, a, um | vzájemný, oboustranný; výměnný; vypůjčený |
mystērium, iī, n. | (střv.) tajemství, pl.: tajné obřady pro zasvěcené |
nam | neboť; vždyť; totiž |
namque | neboť; vždyť; totiž |
nancīscor, ī, na(n)ctus sum | nalézt, nabýt, dosáhnout |
nāris, is, f. | nozdra; (v pl.) nos |
narrātiō, ōnis, f. | vyprávění |
narrō, āre, āvī, ātum | vypravovat |
nāscor, nāscī, nātus sum | rodit se, narodit se, pocházet |
nāsus, ī, m. | nos; vkus; vtip |
nātālis, e | narozeninový; diēs nātālis narozeniny |
nātiō, ōnis, f. | národ; rod; narození |
natis, is, f. (obvykle v pl.) | hýždě |
natō, āre, āvī, ātum | plavat, plout; téci, přetékat; kolísat, být nejistý |
nātū (nesklonné subst., jen abl.) | rodem, narozením; věkem: nātū maior starší |
nātūra, ae, f. | příroda; přirozenost; narození; povaha |
nātūrālis, e | přirozený; přírodní; rodný |
nātus, a, um | narozený, sēdecim annōs nātus šestnáctiletý |
naufragium, iī, n. | ztroskotání lodi; vrak |
nauta, ae, m. | lodník, plavec, námořník |
nāvālis, e | lodní, námořní; corōna nāvālis věnec pro vítěze námořní bitvy |
nāvē | horlivě, přičinlivě, agilně, čile |
nāvigō, āre, āvī, ātum | plavit se, plout |
nāvis, is, f. | loď |
nāvita, ae, m. | lodník, plavec, námořník |
nāviter | horlivě, přičinlivě, agilně, čile |
nāvō, āre, āvī, ātum | horlivě, usilovně konat, operam nāvāre usilovně pracovat |
nāvus, a, um | horlivý, přičinlivý, agilní, čilý |
nē | ne, (s konj.) ať ne, nē – quidem ani; aby ne |
Neāpolis, is, f. | Neapol |
nebula, ae, f. | mlha, pára, mračno, kouř |
nec | ani, a ne, a ne-, nec – nec ani – ani; avšak ne-, nec diū pāx mānsit avšak dlouho mír netrval; nec nōn rovněž, jistě také; nec enim neboť ne-, ovšem ne- |
necessāriō | nutně, nezbytně, naléhavě; přesvědčivě |
necessārius, a, um | nutný, nezbytný, naléhavý, potřebný; přesvědčivý |
necessārius, iī, m. | blízký příbuzný |
necesse est | je nutno, třeba, musí se |
necessitās, ātis, f. | nutnost, nezbytnost, naléhavost; pouto, svazek, poměr |
necne | či ne, či nikoli |
necō, āre, āvī, ātum | zabít, usmrtit |
nectar, aris, n. | nektar, nápoj bohů, sladký nápoj |
nēdum | aby zatím ne; neřku-li, natož pak; tím spíše, tím více |
nefās, (nesklonné), n. | hřích, hanebnost, zločin proti božskému právu, nefās est není dovoleno, per vetitum nefās zakázaným hříchem, per nefās nedovoleně |
neglegentia, ae, f. | nedbalost, zanedbávání |
neglegō, ere, lēxī, lēctum | nedbat, zanedbávat, nestarat se; málo si cenit, opovrhovat |
negō, āre, āvī, ātum | popírat, zapírat; odpírat |
negōtium, iī, n. | zaměstnání, práce, veřejná činnost, úkol; záležitost, věc, poměry, stav, rēī pūblicae negōtia státnické záležitosti |
nēmō | nikdo, žádný, nōn nēmō leckterý, nēmō amīcōrum nikdo z přátel |
nempe | ovšem, zajisté, patrně |
nemus, oris, n. | les, háj |
neu | a aby ne |
nēve | a aby ne |
neō, nēre, nēvī, nētum | příst; vyšívat |
nepōs, ōtis, m. | vnuk, potomek |
neptis, is, f. | vnučka |
nervus, ī, m. | tětiva; struna; provaz, řemen; nerv |
nēquam (nesklonné) | ničemný, špatný, neužitečný; bídný, ubohý |
neque | ani, a ne, a ne-, neque – neque ani – ani; avšak ne-, neque diū pāx mānsit avšak dlouho mír netrval |
nequeō, īre, īvī (iī), itum | nemoci, nebýt schopen |
nēquior, ius | ničemnější, špatnější, neužitečnější; ubožejší |
nēquissimus, a, um | nejničemnější, nejšpatnější, nejneužitečnější; nejubožejší |
nesciō, īre, īvī (iī), ītum | nevědět, neznat, neumět |
nescius, a, um | nevědoucí, neznalý, neumějící; neznámý, neque nescium habēbat a dobře věděl |
neuter, tra, trum | žádný z obou |
nex, necis, f. | násilná smrt, vražda, zabití, porážka (zvířete), iūs vītae necisque právo nad životem a smrtí |
nictō, āre, āvī, ātum | mrkat |
nīdor, ōris, m. | zápach, výpar |
nīdus, ī, m. | hnízdo |
niger, nigra, nigrum | černý, tmavý, temný; zlý |
nihil | nic, nihilō (u kompar.) o nic, nihilī esse za nic nestát, nihil est není důvod proč |
nī | (s ind.) jestliže ne; (s konj.) kdyby ne; (po záporu) leda, leč, než |
nīl | nic |
nimbus, ī, m. | mrak; déšť |
nimis | příliš, nadmíru, velmi |
nimium | příliš, nadmíru, velmi |
nimius, a, um | přílišný; neobyčejně veliký |
ningit, ere, ninxit | sněžit |
nisi | (s ind.) jestliže ne; (s konj.) kdyby ne; (po záporu) leda, leč, než |
nīsus, ūs, m. | opírání, vzpírání, vzepření; pud; touha; úsilí |
nītor, nītī, (nīxus) nīsus sum | opírat se; namáhat se, usilovat; toužit, dychtit |
nitor, ōris, m. | lesk, třpyt, záře; půvab |
nix, nivis, f. | sníh, (v pl.) závěje |
nō, āre, āvī, – | plout, plavat |
nōbilēs, ium, m. | šlechta, šlechtici |
nōbilis, e | znatelný; známý, proslulý; vznešený, urozený, šlechtický; ušlechtilý |
nōbilitās, ātis, f. | proslulost, sláva; vznešenost, urozenost; šlechta; ušlechtilost |
nōbīscum | s námi |
nocēns, entis | škodlivý |
noceō, ēre, uī, itum | škodit |
noctū | v noci |
noctua, ae, f. | sova |
nocturnus, a, um | noční |
nōlō, nōlle, nōluī, – | nechtít, nepřát si, nebýt ochoten |
nōmen, inis, n. | jméno, název; rod, kmen |
nōminō, āre, āvī, ātum | jmenovat, nazývat; udat; jmenovat do úřadu |
nōn | ne (záporka) |
Nōnae, ārum, f. | Nony (7. nebo 5. den měsíce, vlastně 9 dní před Idami) |
nōndum | ještě ne, dosud ne |
nōnne | zdali ne, což ne |
nōnnūllus, a, um | některý |
nōnnumquam | někdy |
nōnnunquam | někdy |
nōs | my |
nōscō, ere, nōvī, nōtum | poznávat |
noster, nostra, nostrum | náš |
nota, ae, f. | značka, známka (stopa), znamení; poznámka |
notārius, iī, m. | písař; notář |
notō, āre, āvī, ātum | označovat, poznamenávat |
nōtus, a, um | poznaný, známý; slavný; nechvalně známý; znalý |
novem | devět |
November, bris, m. | listopad |
noverca, ae, f. | nevlastní matka, macecha |
novissimus, a, um | nejnovější; poslední, agmen novissimum zadní voj; novissima exempla nejkrutější tresty |
novitās, ātis, f. | novost, novota; zvláštnost, div, novitās reī zvláštní, nevídaná věc; |
novus, a, um | nový; čerstvý |
nox, noctis, f. | noc, tma, multa iam nocte již pozdě v noci |
noxa, ae, f. | škoda; vina, provinění; trest, noxae damnātus k trestu odsouzený |
noxia, ae, f. | vina, provinění |
noxius, a, um | škodlivý; vinný, provinilý |
nūbēs, is, f. | mrak, oblak; chmura, zachmuřenost |
nūbilus, a, um | zamračený, oblačný, pokrytý mraky; zachmuřený |
nūbō, ere, nūpsī, nuptum | vdávat se, nuptum collocāre provdat |
nucleus, ī, m. | jádro; ořech |
nūdō, āre, āvī, ātum | obnažovat; zbavit |
nūdus, a, um | nahý, obnažený, neoděný, holý; zbavený (čeho); bezbranný; nūdō cōnsensū pouhým souhlasem |
nūllus, a, um | žádný |
num | zda, zdali, což |
nūmen, inis, n. | pokyn, příkaz, vůle; boží vůle, boží moc |
numerō, āre, āvī, ātum | počítat; považovat za, pokládat za; vypočítat, vyplatit |
numerātum, ī, n. | vyplacené peníze |
numerus, ī, m. | číslo, počet, množství; postavení, váženost; členění, rytmus, takt |
Numidicus, a, um | numidský |
nummus, ī, m. | peníz, mince |
numquam | nikdy |
numquid | zda (ně)co, cožpak |
nunc | nyní, teď, nunc quidem právě teď |
nunquam | nikdy |
nuntiō, āre, āvī, ātum | oznamovat, hlásit |
nuntius, iī, m. | posel, vyslanec; zpráva, poselství |
nūper | nedávno |
nupta, ae, f. | nevěsta, snoubenka |
nūptiae, ārum, f. | svatba, sňatek |
nurus, ūs, f. | snacha |
nusquam | nikde; nikam; odnikud |
nutō, āre, āvī, ātum | kývat; kolísat |
nūtriō, īre, īvī (iī), ītum | živit, krmit |
nūtus, ūs, m. | pokyn, posunek, rozkaz, ad nūtum na pokyn |
nux, nucis, f. | ořech (plod i strom) |
nympha, ae, f. | dívka, nevěsta; nymfa, víla |
ō (citoslovce) | ó |
ob (+ acc.) | (o příčině) za, pro, kvůli; (o místě) před |
obdormiō, īre, īvī, ītum | usínat |
obdūrō, āre, āvī, ātum | vytrvat, zatvrdit se |
obeō, īre, iī, obitum | obcházet, obejít; obklíčit, lemovat; umírat; officia obīre konat povinnosti |
obitus, ūs, m. | zánik, smrt |
obiurgō, āre, āvī, ātum | kárat |
oblectō, āre, āvī, ātum | bavit, těšit |
oblīvīscor, ī, lītus sum | zapomínat |
oblīvium, iī, n. | zapomenutí |
obmūtēscō, ere, mūtuī, – | oněmět, umlknout |
oboedientia, ae, f. | poslušnost |
obruō, ere, ruī, rutum | zasypat; zahrabat; zatopit |
obscūrus, a, um | temný, neznámý |
obsecrō, āre, āvī, ātum | zapřísahat, prosit |
obsequium, iī, n. | poslušnost, povolnost; pl.: pohřební motlitby |
observō, āre, āvī, ātum | pozorovat; dbát, vážit si |
obses, idis, m. f. | rukojmí; ručitel |
obsideō, ēre, sēdī, sessum | obléhat |
obsidiōnālis, e | obléhací |
obsistō, ere, stitī, – | postavit se do cesty, odporovat, protivit se |
obstinātus, a, um | pevně rozhodnutý, zatvrzelý, umíněný |
obstō, āre, stitī, –, obstātūrus | překážet, zavazet, vadit, stát v cestě |
obstructiō, ōnis, f. | zamezení, zastavení, uzavření; zmaření |
obsum, obesse, obfuī, –, obfutūrus | škodit |
obtemperō, āre, āvī, ātum (+dat.) | poslouchat, být poslušný |
obtineō, ēre, uī, tentum | získat, držet |
obtrectātiō, ōnis, f. | nepřejícnost; zlehčování |
obviam | vstříc, naproti |
occāsiō, ōnis, f. | příležitost |
occāsus, ūs, m. | západ, sōl occāsus západ slunce; zánik |
occidō, ere, cidī, –, cāsūrus | padat, zapadat; zahynout, zaniknout |
occīdō, ere, cīdī, cīsum | zabít, usmrtit |
occultō, āre, āvī, ātum | zatajovat, schovávat, skrývat, (v pas.) skrývat se |
occupō, āre, āvī, ātum | obsadit, zmocnit se, uchvátit; přepadnout; zaměstnat; uložit (peníze); pospíšit si, předejít |
occurrō, ere, currī, cursum | spěchat naproti, běžet vstříc; zastihnout, dostat se (k něčemu); naskytnout se, objevit se, zjevit se, vyvstat; mentī occurrit napadá mě; napadnout, udeřit |
ocellus, ī, m. | očko; perla, klenot |
octō | osm |
Octōber, bris, m. | říjen |
oculus, ī, m. | oko; zrak |
ōdī, ōdisse, ōsus, ōsūrus | nenávidět |
odiōsus, a, um | nenáviděný, protivný, odporný |
odium, iī, n. | nenávist, odpor, zášť |
odor, ōris, m. | vůně, zápach; pl.: vonné přípravky, kadidla |
odōrātus, a, um | navoněný, vonný |
odōrātus, ūs, m. | čich, čichání |
oedēma, atis, n. | otok, zduření |
offendō, ere, offendī, offēnsum | urážet |
offēnsiō, ōnis, f. | náraz, lapis offēnsiōnis kámen úrazu; nehoda, neúspěch, nezdar; urážka, příkoří, nemilost |
offerō, ferre, obtulī, oblātum | nabízet; naskýtat se |
officiālis, is, m. | úředník, zřízenec |
officium, iī, n. | služba, práce, úkol, povinnost; úřad, zaměstnání; laskavost, úsluha, zdvořilost |
Ogra, ae, m. | Ohře |
oleō, ēre, uī, – | páchnout, zapáchat, smrdět |
oleum, ī, n. | olej |
olfaciō, ere, fēcī, factum | čichat, přičichnout |
olfactus, ūs, m. | čich |
ōlim | kdysi, dříve, jednou, dávno |
oliva, ae, f. | oliva (strom i plod) |
olor, ōris, m. | labuť |
olus, eris, n. | zelenina, zelí |
ōmen, inis, n. | předzvěst, neblahé znamení, nōmen ōmen jméno s nešťastným předurčením |
ōminor, ārī, ātus sum | předpovídat, věštit, prorokovat |
omnīnō | cekem, vůbec, zcela, úplně; ovšem |
omnis, e | všechen, veškerý, každý; celý, omnis terra celá země |
omnipotēns, entis | všemohoucí |
onus, oneris, n. | břemeno, zátěž; tíha |
opācus, a , um | stinný |
opera, ae, f. | práce, přičinění, snaha, operam pōnere vynaložit úsilí, operam dare (+ dat.) věnovat se (čemu), snažit se (oč) |
operārius, a, um | pracovní |
operārius, iī, m. | dělník, nádeník |
operiō, īre, operuī, opertum | přikrývat, pokrývat, zahalit; skrývat, zatajovat; zavřít |
operor, ārī, ātus sum | pracovat, provádět, dělat, zhotovovat |
opīniō, ōnis, f. | domněnka, mínění, názor; předsudek, veřejné mínění, pověst |
opitulor, ārī, ātus sum | přinášet pomoc, pomáhat |
oportet, ēre, uit | sluší se, hodí se, je žádoucí, má se, |
oppetō, ere, īvī, ītum | jít vstříc |
oppidānus, ī, m. | městský člověk |
oppidum, ī, n. | město (opevněné), pevnost, keltská osada |
opprimō, ere, pressī, pressum | přitisknout, přitlačit; umačkat; potlačovat, bellō opprimere válkou přemoci |
opprobrium, iī, n. | nadávka, výtka; hanba |
oppugnātiō, ōnis, f. | dobývání, obléhání |
oppugnō, āre, āvī, ātum | dobývat, obléhat |
ops, opis, f. | (v sg.) moc, pomoc (politická, vojenská); (v pl.) bohatství, prostředky |
optābilis, e | žádoucí |
optimē | nejlépe |
optimus, a, um | nejlepší |
optimās, ātis | šlechtický |
optimās, ātis, m. | šlechtic, aristokrat |
optō, āre, āvī, ātum | zvolit si, vybrat si; přát si, žádat si |
opulentus, a, um | bohatý, zámožný |
opus, eris, n. | dílo, výtvor; práce, námaha; dobývací práce a stroje (v pl.); opus est (+ abl.) je třeba (čeho) |
ōra, ae, f. | okraj, kraj, hranice, pobřeží |
ōrāculum, ī, n. | věštírna, věštba |
ōrātiō, ōnis, f. | řeč, mluva, projev; modlitba |
ōrātor, ōris, m. | řečník, mluvčí |
orbis, is, m. | kruh, kolo; svět |
ordinō, āre, āvī, ātum | uspořádat, řadit, stanovit |
ordior, īrī, orsus sum | začínat |
ordō, inis, m. | řada; řád, uspořádání |
organum, ī, n. | (střv.) hudební nástroj, pl: varhany; (střv.) tělesné ústrojí, orgán |
oriēns, entis, m. | východ, východ (slunce); Oriēns východní země, Orient |
orīgō, inis, f. | původ, počátek, orīginem trahere odvozovat počátek |
orior, īrī, ortus sum | povstávat, vznikat, vycházet |
ornāmentum, ī, n. | výstroj; ozdoba |
ornātus, ūs, m. | výstroj, oblečení; ozdoba, výzdoba; (střv.) bohoslužebné roucho |
ornō, āre, āvī, ātum | zdobit; vyzbrojit |
ōrō, āre, āvī, ātum | prosit; mluvit, řečnit; modlit se |
ōs, ōris, n. | ústa; tvář, obličej |
os, ossis, n. | kost |
ōsculor, ārī, ātus sum | líbat |
ōsculum, ī, n. | polibek |
ostendō, ere, ostendī, ostentum | ukazovat |
ōstium, iī, n. | vchod, východ, ústí |
ōtiōsus, a, um | nečinný, nezaměstnaný; ōtiōsus esse mít volný čas |
ōtium, iī, n. | zahálka, klid, volný čas |
ovīle, is, n. | ovčinec |
ovis, is, f. | ovce |
ōvum, ī, n. | vejce; jikra |
pacīscor, ī, pactus sum | smluvit se, zaručit |
pactum, ī, n. | smlouva, úmluva, dohoda; způsob |
pactus, a, um | dohodnutý |
paedagōgus, ī, m. | vychovatel, učitel |
paene | téměř, skoro, málem |
paenīnsula, ae, f. | poloostrov |
paenitet, ēre, tuit (+ acc. os., + gen. věci) | litovat |
pāgina, ae, f. | stránka, list, listina |
pāgus, ī, m. | osada, vesnice; oblast, kraj, region; kolík, mezník |
pāla, ae, f. | rýč, lopata |
palam | zjevně, veřejně, otevřeně |
pallēns, entis | bledý; nažloutlý, nazelenalý |
palleō, ēre, uī, – | být bledý, blednout; děsit se, hrozit se |
pallidus, a, um | bledý, sinalý |
pallium, iī, n. | přikrývka; plášť |
pallor, ōris, m. | bledost; hrůza, strach |
palma, ae, f. | dlaň; palma; symbol vítězství, vítězosláva |
pālus, ī, m. | kůl, kolík |
palūs, ūdis, f. | bažina, močál |
pandō, āre, āvī, ātum | zkřivit, ohnout |
pandō, ere, pandī, passum | prostírat, rozpínat, rozkládat, rozevírat; zvěstovat, vyjevit |
pānis, is, m. | chléb |
pānnicīda, ae, m. | stříhač sukna, soukeník |
pānnum, ī, n. | sukno |
pānnus, ī, m. | kus látky, cár, hadr |
Pannonia, ae, f. | území dnešního Maďarska |
panthēra, ae, f. | pardál, levhart |
pāpa, ae, m. | tatínek; (střv.) biskup, papež |
papāver, eris, n. | mák |
pār, paris | stejný, rovný, pār proelium nerozhodná bitva; schopný, způsobilý; vhodný, přiměřený |
parātus, a, um | připravený, vypravený; odhodlaný, rozhodnutý; získaný |
Parca, ae, f. | sudička, bohyně osudu |
parcō, ere, pepercī, –, parsūrus (+ dat.) | šetřit, ušetřit (co i koho); zdržet se (něčeho); vyhýbat se (něčemu) |
parcus, a, um | šetrný, skrovný, střídmý |
parēns, entis, m. f. | rodič |
pāreō, ēre, uī, –, pāritūrus (+ dat.) | objevovat se, ukazovat se (někomu); poslouchat (někoho), být poslušen (něčeho), řídit se (něčím) |
pariēs, etis, m. | zeď, stěna |
pariō, ere, peperī, partum, paritūrus | rodit, plodit; získat, nabývat |
parō, āre, āvī, ātum | připravovat, chystat; zařídit, zjednat si |
parochia, ae, f. | (střv.) farnost, fara |
parochiālis, e | farní |
pars, partis, f. | část, díl, podíl, per partēs po částech; strana; (v pl.) kraj, země; (v pl.) úloha, role; (v pl.) politická strana |
parsimōnia, ae, f. | šetrnost, spořivost |
particeps, cipis | účastný |
partim (adv.) | dílem, zčásti, částečně |
partior, īrī, ītus sum | dělit, oddělovat, rozdělovat |
partītiō, ōnis, f. | dělení, rozdělení |
parturiō, īre, īvī (iī), itum | chystat se porodit, být před porodem |
partus, ūs, m. | porod, zrození |
parum | málo |
parvulus, a, um | maličký, nepatrný |
parvus, a, um | malý, skrovný, parvō vīvere žít z mála, parvī esse mít malou cenu, parvī facere málo si vážit |
pascha, ae, f. | (střv.) Velikonoce |
pāscō, ere, pāvī, pāstum | pást, krmit, sytit |
pāscuum, ī, n. | pastvina, pastva |
passiō, ōnis, f. | utrpení, mučení, umučení |
passus, ūs, m. | krok, rozkročení, dvojkrok (cca 1,5 m); mīlle passūs římská míle |
pāstor, ōris, m. | pastýř, pasák |
pāstorālis, e | pastýřský |
patefaciō, ere, fēcī, factum | otvírat |
patefīō, fierī, factus sum | být otvírán |
patella, ae, f. | miska, talíř |
pateō, ēre, uī, – | být otevřen, být přístupný; být zjevný, zřejmý |
pater, tris, m. | otec |
paternus, a, um | otcovský, otcův, po otci |
patiēns, entis | trpělivý, vytrvalý; snášející (hlad), otužilý; zdrženlivý, střídmý |
patientia, ae, f. | trpělivost, vytrvalost; snášenlivost, strpení, otužilost; zdrženlivost, střídmost |
patior, patī, passus sum | snášet, trpět, vydržet; dovolit, nechat |
patria, ae, f. | vlast |
patricius, a, um | patricijský, urozený |
patricius, iī, m. | patricij, šlechtic |
patrius, a, um | otcův, otcovský, po otci |
patrōnus, ī, m. | patron, ochránce, podporovatel, zástupce |
patruus, ī, m. | strýc |
patulus, a, um | otevřený, přístupný; široký, rozložitý, košatý |
paucus, a, um | počtem skrovný, nečetný, pauca málo; nemnohý, málokterý |
paulō | o málo, o trošku |
paulum | málo, trochu, krátce |
paululum | maličko, trošičku |
paulus, a, um | malý počtem, skrovný |
pauper, eris | chudý, nuzný |
paupertās, ātis, f. | chudoba |
pāvō, ōnis, m. | páv |
pāx, pācis, f. | mír, pokoj; smlouva; dovolení |
peccātum, ī, n. | hřích, provinění, chyba |
peccō, āre, āvī, ātum | provinit se, prohřešovat se, hřešit, chybovat |
pectus, oris, n. | prsa, hruď; srdce; mysl, duch |
pecū, ūs, n. | dobytek |
pecūnia, ae, f. | jmění, majetek; peníze |
pecus, oris, n. | ovce, prasata, dobytek, stádo |
pecus, udis, f. | ovce, dobytče |
pedes, itis, m. | pěšák |
pedester, tra, tre | pěší |
peditātus, ūs, m. | pěchota |
peior, ius | horší |
peius | hůře |
pelagus, ī, n. | moře |
pellis, is, f. | kůže, kožešina |
pellō, ere, pepulī, pulsum | hnát, zahánět; pudit; vytlačovat; tlouct, bít |
Penātēs, ium, m. | domácí bůžkové |
pendeō, ēre, pependī, – | viset; přečnívat; záviset; být na rozpacích |
pendō, ere, pependī, pēnsum | věšet; vážit; platit (=odvažovat kov); posuzovat, zvažovat, oceňovat; poena pendere vytrpět trest |
penna, ae, f. | pero, pl: peří; křídlo, peruť |
penetrō, āre, āvī, ātum | vnikat, pronikat |
pēnsus, a, um | odvážený |
penitus | uvnitř, v hloubce; dovnitř; hluboce, zcela, úplně |
pēnūria, ae, f. | nouze, nedostatek |
per (+ acc.) | (o čase) přes, po, v, za, per annum za rok, per hiemem přes zimu, per idem tempus v téže době, per saecula po staletí; (o místě) po, v, skrze, per aspera přes překážky, per omnēs viās všemi cestami, per aciēs v šicích; (o způsobu) skrze, pomocí, prostřednictvím, ipse per sē sám o sobě, per metum ve strachu, per speciem pod záminkou, per tormenta na mučidlech, per pedēs pěšky |
peragō, ere, ēgī, āctum | dokončit, dodělat, provést; prohánět |
percipiō, ere, cēpī, ceptum | vnímat, chápat; zachytit; sklízet, přijímat, nabývat |
percutiō, ere, cussī, cussum | prorazit |
perditiō, ōnis, f. | zkáza, záhuba, ztráta |
perdō, ere, didī, ditum | zkazit, zmařit, zničit; zabít, zahubit; promarnit; ztratit, pozbýt |
perdūcō, ere, dūxī, ductum | dovést k cíli; mūrum perdūcere vystavět hradbu |
peregrīnor | cestovat, pobývat v cizině |
peregrīnus, a, um | cizí |
perennis, e | celoroční; trvalý, stálý |
perennō, āre, āvī, ātum | trvat, být stálý |
pereō, īre, periī, –, peritūrus | hynout |
pererrō, āre, āvī, ātum | bloudit, potulovat se |
perfectus, a, um | hotový; dokonalý |
perferō, ferre, tulī, lātum | vydržet, snášet; donášet (zprávy) |
perficiō, ere, fēcī, fectum | zhotovit, vytvořit; dokončit; dokázat, dosáhnout |
perfidus, a, um | nevěrný, věrolomný, proradný, zrádný, úskočný |
perfugium, iī, n. | útočiště, úkryt, azyl |
Pergamum, ī, n. | Pergamum (město s hradem); (v pl.) trojský hrad, Trója |
pergō, ere, perrēxī, perrēctum | pokračovat v cestě, postupovat, spěchat |
pergrātus, a, um | velmi milý, velice příjemný; pergrātum facere velmi se zavděčit komu (+ dat.) |
perīculōsus, a, um | nebezpečný |
perīculum, ī, n. | nebezpečí |
perinde | právě tak, zrovna tak, stejně |
periodus, ī, f. | období; souvětí |
perītus, a, um | zkušený, znalý; (+ gen.) zběhlý (v čem) |
perlegō, ere, lēgī, lēctum | přečíst; prohlížet, přehlížet |
permaneō, ēre, mānsī, –, mānsūrus | zůstávat, setrvat |
permittō, ere, mīsī, missum | dovolovat, povolovat; pustit, přenechat, odevzdat, svěřit |
permultus, a, um | velmi mnohý, přemnohý |
permūtātiō, ōnis, f. | proměna, výměna |
permūtō, āre, āvī, ātum | vyměnit, proměnit |
perniciēs, ēī, f. | záhuba, zkáza, zmar |
perniciōsus, a, um | zhoubný; podvratný, záškodnický |
pernīx, īcis | hbitý, mrštný, rychlý |
perpaucus, a, um | malý počtem, skrovný |
perpetior, petī, pessus sum | snášet, vytrpět |
perpetrō, āre, āvī, ātum | vykonat, spáchat, provést |
perpetuō | ustavičně, stále, nepřetržitě; souvisle |
perpetuō, āre, āvī, ātum | udržovat, nepřetržitě dělat |
perpetuus, a, um | ustavičný, trvalý, věčný, in perpetuum na věky; souvislý |
perplexus, a, um | spletený, zmatený |
Persa, ae, m. | Peršan |
persequor, sequī, secūtus sum | pronásledovat, stíhat; stále provázet; vyjmenovat, vypočítat |
persevērō, āre, āvī, ātum | setrvávat |
persōna, ae, f. | osoba; maska |
perspiciō, ere, spexī, spectum | prohlédnout, prozkoumat; poznat, zjistit, pochopit |
perspicuus, a, um | průhledný, zřejmý, jasný, patrný, |
perstō, āre, stitī, – | vytrvale stát, vytrvávat, trvat na svém |
persuādeō, ēre, suāsī, suāsum (+ dat.) | přesvědčit, přemluvit (koho) |
pertināx, ācis | vytrvalý, neústupný, pevně držící |
pertineō, ēre, uī, – | dosahovat, dotýkat se; týkat se, vztahovat se |
perturbō, āre, āvī, ātum | zmást; vzrušit, rozčilit, rozvášnit |
perveniō, īre, vēnī, ventum | dojít, dorazit, dostat se |
pēs, pedis, m. | noha; stopa (cca 30 cm); in pede pontis u paty mostu, per pedēs pěšky |
pessimē | nejhůře |
pessimus, a, um | nejhorší |
pestilēns, tis | morový |
pestilentia, ae, f. | nezdravost, nákaza, mor |
pestis, is, f. | mor, nákaza, zhouba |
petītiō, ōnis, f. | útok, výpad; žádost, pohledávka |
petō, ere, īvī (iī), ītum (+ acc.) | směřovat, ubírat se, hnát se, táhnout, spět; žádat, domáhat se, toužit |
petra, ae, f. | skála, balvan |
petulantia, ae, f. | dotěrnost, drzost, rozpustilost |
pharmacia, ae, f. | lékárna |
philosophia, ae, f. | filozofie |
philosophus, ī, m. | filozof |
phantasmaticus, a, um | přízračný, strašidelný |
pictor, ōris, m. | malíř |
pīcus, ī, m. | datel |
pietās, ātis, f. | zbožnost (vůči bohu); loajalita, oddanost (k člověku); poctivost, mravnost |
piger, pigra, pigrum | líný, lenivý; neúrodný; zdlouhavý |
piget, ēre, piguit (+ acc. osoby, + gen. věci) | mrzet |
pignus, oris, n. | zástava, záruka, důkaz; pojítko, svazek; milá osoba |
pila, ae, f. | míč |
pīlum, ī, n. | oštěp, kopí |
pīlus, ī, m. | manipul triariů (vojáků 3. šiku) |
pilus, ī, m. | vlas, chlup |
pingō, ere, pīnxī, pictum | malovat, obarvit; zdobit, vyšívat |
pīnus, ūs, f. | pinie, sosna, borovice |
piper, eris, n. | pepř |
pīrāta, ae, m. | námořní lupič, pirát |
pirum, ī, n. | hruška |
pirus, ī, f. | hrušeň |
piscātor, ōris, m. | rybář |
piscīna, ae, f. | rybník |
piscis, is, m. | ryba |
pistor, ōris, m. | pekař; mlynář |
pisum, ī, n. | hrách |
pix, picis, f. | smůla |
pius, a, um | zbožný; oddaný; poctivý |
placeō, ēre, cuī, placitum | líbit se, vyhovovat; schvalovat, uznat za vhodné |
plānctus, ūs, m. | pláč, nářek; tepání, bušení v hruď |
plānē | úplně, zcela, naprosto; zřetelně, jasně; zajisté, ovšem |
plangō, ere, plānxī, plānctum | hořekovat, naříkat, bít se v prsa; tepat, bít |
plānitia, ae, f. | rovina, pláň, planina |
plānitiēs, ēī, f. | rovina, pláň, planina |
planta, ae, f. | chodidlo; sazenice, rostlina |
plantō, āre, āvī, ātum | (střv.) pěstovat, sázet |
plānus, a, um | rovný, plochý |
platanus, ī, f. | platan |
platēa, ae, f. | ulice, silnice |
plaudō, āre, āvī, ātum | tleskat |
plēbānus, ī, m. | (střv.) plebej; (střv.) farář |
plēbēius, a, um | plebejský, neurozený |
plēbēius, iī, m. | plebej |
plēbēs, ēī, f. | lid, dav |
plēbs, plēbis, f. | lid, plebejové, plēbī scītum usnesení lidu; dav; (střv.) chudina, prostý lid; (střv. i s pl.) farnost |
plērusque, plēraque, plērumque | většina, v pl.: velmi mnozí, skoro všichni |
plēnus, a, um (+ abl. nebo + gen.) | plný (čeho), naplněný (čím) |
plicō, āre, uī, ātum | svíjet, stáčet |
pluit, pluere, pluit | prší |
plūma, ae, f. | pírko; chmýří |
plumbum, ī, n. | olovo |
plūrālis, e | množný |
plūrimus, a, um | nejčetnější |
plūs | četnější |
pluvia, ae, f. | déšť |
pluvius, a, um | dešťový, deštivý |
pneumonia, ae, f. | zánět plic |
pōculum, ī, n. | pohár, číše |
poēma, atis, n. | báseň |
poena, ae, f. | trest, pokuta |
poenālis, e | trestný |
Poenus, ī, m. | Pun, Kartagiňan |
poēta, ae, m. | básník |
poēticus, a, um | básnický |
polleō, ēre, uī, – | být mocný, být silný, mít váhu; zmoci, zvládnout |
pollex, icis, m. | palec |
polliceor, ērī, licitus sum | slibovat, nabízet |
pollicitāciō, ōnis, f. | slibování, slib |
Polōnia, ae, f. | (střv.) Polsko |
pompa, ae, f. | slavnostní průvod; nádhera, přepych |
pōmum, ī, n. | ovocný plod |
pōmus, ī, f. | ovocný strom |
ponderō, āre, āvī, ātum | vážit; rozvažovat, posuzovat |
pondus, eris, n. | váha, závaží, tíha, břímě; závažost, |
pōnō, ere, posuī, positum | odkládat; klást, pokládat, ukládat, předložit; určit, stanovit; umístit, sēdēs pōnere založit sídla, arborem pōnere zasadit strom; edictum pōnere vydat edikt; in malīs pōnere považovat za zlé |
pōns, pontis, m. | most, lávka |
pontifex, icis, m. | kněz; (střv.) papež |
pontificālis, e | kněžský; (střv.) papežský |
pontus, ī, m. | moře |
Pontus, ī, m. | Černé moře, země při Černém moři |
populāris, e | lidový, pro lid, lidu srozumitelný |
populor, ārī, ātus sum | plenit, pustošit |
pōpulus, ī, f. | topol |
populus, ī, m. | lid, národ |
porcus, ī, m. | vepř, prase |
porrigō, ere, rēxī, rēctum | vztahovat, natahovat; rozprostírat, šířit; nabízet, poskytovat |
porta, ae, f. | brána, vchod |
porticus, ūs, f. | sloupoví, sloupořadí, sloupová síň |
portiō, ōnis, f. | díl, část, podíl; poměr, prō portiōne podle poměru |
portō, āre, āvī, ātum | nosit, vozit, dopravovat |
portōrium, iī, n. | poplatek, daň |
portus, ūs, m. | přístav; vjezd, vchod |
poscō, ere, poposcī, – | žádat |
possessiō, ōnis, f. | majetek, vlastnictví |
possessor, ōris, m. | majitel |
possideō, ēre, sēdī, sessum | vlastnit, mít v držení |
possum, posse, potuī, – | moci, zvládnout, být schopen |
post (+ acc.) | po, za |
post (adv.) | potom, později; vzadu |
posteā | poté, později |
posteāquam | potom co, jakmile, když |
posterior, ius | pozdější; zadní |
posteritās, ātis, f. | budoucnost; potomstvo |
posterus, a, um | příští, následující, posterī potomci |
postilla, ae, f. | (střv.) výklad evangelia |
postquam | když, jakmile, potom co |
postrēmō | konečně, nakonec, zkrátka, vůbec |
postrēmum | posledně, naposled |
postrēmus, a, um | nejzazší, poslední |
postrīdiē | druhý den po, nazítří |
postulō, āre, āvī, ātum | požadovat, žádat, vyžadovat |
postumus, a, um | pozdě narozený, nejmladší |
postumus, ī, m. | pohrobek |
potēns, entis | mocný |
potentia, ae, f. | síla, moc, vliv |
potentiālis, e | možný |
potestās, ātis, f. | možnost; síla, moc |
potis, pote | schopný, mocný |
pōtiō, ōnis, f. | nápoj |
potior, ius | spíše, raději |
potior, īrī, potītus sum (+ abl.) | zmocnit se, dosáhnout |
pōtō, āre, āvī, ātum (pōtum) | pít |
pōtus, ūs, m. | nápoj |
prae (+ abl.) | před, prae sē ferre dávat najevo; kvůli; vůči, ve srovnání s, proti |
praebeō, ēre, uī, itum | poskytovat; nastavovat |
praecēdō, ere, cessī, cessum | jít vpředu, předcházet; předčit |
praeceptrīx, īcis, f. | učitelka |
praeceptum, ī, n. | nařízení, příkaz; rada, návod; zásada, pravidlo |
praecipiō, ere, cēpī, ceptum | nařizovat; napřed si brát; poučovat |
praecipitium, iī, n. | sráz, záhuba |
praecipitō, āre, āvī, ātum | srazit, svrhnout, shodit; klesat, snášet se, padat |
praecipuē | zvláště, hlavně |
praecipuus, a, um | hlavní; obzvláštní, znamenitý |
praeclārus, a, um | přeslavný, skvělý, proslulý |
praeda, ae, f. | kořist, lup, plen |
praedicātiō, ōnis, f. | oslavování, vychvalování; kázání; výpověď |
praedicātor, ōris, m. | kazatel, hlasatel |
praedicō, āre, āvī, ātum | hlásat, prohlašovat; kázat; velebit, vychvalovat |
praedicō, ere, dīxī, dictum | předpovídat; předříkávat; poroučet |
praeditus, a, um | obdařený, nadaný |
praedō, ōnis, m. | lupič |
praefātus, a, um | dříve řečený, tento |
praeferō, ferre, tulī, lātum | dávat přednost čemu (+ ak.) před čím (+ dat.) |
praeficiō, ere, fēcī, fectum | postavit v čelo něčeho (+ dat.) |
praelātus, ī, m. | kněz, prelát; představený |
praemium, iī, n. | odměna, praemiō afficere odměňovat; čest, pocta |
praenōmen, inis, n. | osobní jméno |
praeparō, āre, āvī, ātum | připravovat |
praepōnō, ere, posuī, positum | předeslat |
praesāgium, iī, n. | předpověď, věštba; předtucha, tušení |
praesciō, īre, īvī, ītum | předvídat, předem vědět |
praesēns, entis | přítomný, současný, nynější, tento; pohotový, okamžitý |
praesentia, ae, f. | přítomnost |
praesertim | zvláště, především |
praesideō, ēre, sēdī, sessum | sedět před něčím; řídit, spravovat, velet; chránit, hájit |
praesidium, iī, n. | stráž, vojenský doprovod, posádka; ochrana, záštita; pomoc, podpora, posila |
praestāns, antis | vpředu stojící; přední, znamenitý, vynikající; pomocný, Deō praestante s pomocí Boží |
praestō | pohotově |
praestō, āre, stitī, stitum | stát v čele; vynikat, předčit; poskytovat, dávat, předkládat; plnit (sliby, závazky, povinnosti), sē praestāre osvědčit se; ručit, zaručit se; praestat (neos.) je lépe |
praestōlor, ārī, ātus sum | čekat, očekávat |
praesul, is, m. | předtanečník; (střv.) vysoký hodnostář (biskup, opat, kníže) |
praesum, esse, fuī, –, futūrus (+ dat.) | být vpředu, být v čele; řídit, spravovat, velet |
praesūmō, ere, sūmpsī, sūmptum | předem brát, předem mít; napřed požívat |
praesūmptiō, ōnis, f. | předchozí užívání; předběžné mínění; opovážlivost, smělost, drzost |
praeter (+ acc.) | kromě, praeter quam leda; mimo, podél, vedle |
praetereā | kromě toho, mimo to, ještě |
praetereō, īre, iī, itum | míjet |
praeteritus, a, um | minulý, bývalý, praeterita minulost |
praetor, ōris, m. | praetor (římský úředník); velitel; (střv.) rychtář, radní |
praetōrium, iī, n. | velitelův stan; tělesná stráž císaře; (střv.) radnice |
praevaleō, ēre, uī, – | převládat, převládnout, být lepší (silnější), zvítězit |
praeveniō, īre, vēnī, ventum | předcházet, předhonit |
praevideō, ēre, vīdī, vīsum | předvídat |
Prāga, ae, f. | (střv.) Praha |
Pragensis, e | (střv.) pražský |
prandeō, ēre, ndī, nsum | snídat |
prandium, iī, n. | snídaně |
prasinus, a, um | zelený |
prātum, ī, n. | louka |
prāvus, a, um | křivý; špatný, podlý |
precor, ārī, ātus sum | prosit, modlit se, přát si, precantia verba prosebná slova |
prehendō, ere, hendī, hēnsum | uchopit, chytat; uchvátit, zmocnit se; obejmout; prehendere cursū dohonit |
premō, ere, pressī, pressum | tlačit, tísnit, tisknout, svírat; zadržovat, potlačovat |
prēndō, ere, prēndī, prēnsum | uchopit, chytat; uchvátit, zmocnit se; obejmout |
presbyter, erī, m. | (střv.) kněz, stařešina |
pretiōsus, a, um | cenný, drahocenný |
pretium, iī, n. | cena, hodnota; plat, odměna, mzda, zisk, výdělek, operae pretium est stojí za námahu |
prex, precis, f. (obvykle v pl.) | prosba, modlitba; přímluva |
prīdem | před časem, dávno, dříve |
prīdiē | den před |
prīmās, ātis, m. | první po králi, knížeti; předák, velmož; primas (titul acibiskupů) |
prīmō | nejprve, zprvu; prīmō – deinde nejprve – potom |
prīmōrēs, um, m. | přední občané, šlechtici |
prīmum | nejprve, nejdříve; za prvé, především; cum prīmum jakmile |
prīmum, ī, n. | přední místo; začátek, počátek |
prīmus, a, um | první; počáteční |
prīnceps, cipis, m. | předák; první občan; náčelník; vládce; (v pl.) přední muži, (v pl., střv.) šlechta |
prīnceps, cipis | první, přední, hlavní; vznešený, vynikající |
prīncipālis, e | přední; císařský, panovnický |
prīncipātus, ūs, m. | přední postavení; vláda, náčelnictví; knížectví |
prīncipium, iī, n. | začátek, základ, původ, eō prīncipiō z toho podnětu; zásada |
prior, prius | přednější, dřívější, předešlý |
prīstinus, a, um | dřívější, dávný |
prius (adv.) | dříve, předtím, spíše |
priusquam | dříve než |
prīvātum, ī, n. | soukromý majetek |
prīvātus, a, um | soukromý, vlastní |
prīvātus, ī, m. | občan bez úřední moci a politického vlivu |
prīvilēgium, iī, n. | výsada, privilegium |
prīvō, āre, āvī, ātum (+abl.) | zbavit (čeho) |
prō (citoslovce) | prō dī immortālēs při bozích nesmrtelných |
prō (+ abl.) | před; pro, ve prospěch, za, prō formā formálně; podle |
proavus, ī, m. | předek, praotec |
probō, āre, āvī, ātum | schvalovat, uznávat, (v pas.) líbit se; zkoušet, zkoumat, prověřit, osvědčit, prokázat, dokázat |
probus, a, um | řádný, poctivý, počestný |
procēdō, ere, cessī, cessum | postoupit; longius procēdere zajít dále |
procella, ae, f. | bouře, bouřka |
prōcērus, a, um | urostlý, ztepilý, vysoký a štíhlý, vytáhlý |
procul | daleko, dalece, vzdáleně, v dáli, opodál, stranou, zdaleka, z dálky |
prōcūrātor, ōris, m. | právní zástupce, prokurátor |
prōcūrō, āre, āvī, ātum | starat se, obstarávat, činit opatření |
procus, ī, m. | ženich |
prōdeō, prōdīre, iī, itum | předstupovat |
prōditiō, ōnis, f. | zrada, zrádcovství |
prōditor, ōris, m. | zrádce |
prōdō, ere, didī, ditum | vydávat, odevzdávat, memoriae prōdere zaznamenat; vyprávět, prozradit, vyzradit |
proelior, arī, ātus sum | bojovat |
proelium, iī, n. | bitva, boj |
profānus, a, um | světský, všední; znesvěcený, bezbožný; nečistý, nízký, ōdī profānum vulgus nenávidím nízký lid |
prōfectiō, ōnis, f. | odchod, odjezd; výprava, cesta, válečné tažení |
prōfectus, ūs, m. | prospěch, užitek, pokrok |
prōferō, ferre, tulī, lātum | vynášet, pronášet (soud), rozšiřovat se |
proficīscor, ī, profectus sum | vydat se na cestu, vyjít, vyplout; táhnout (s vojskem); vznikat, pocházet |
profiteor, ērī, professus sum | (veřejně) prohlašovat, vyznávat; přihlásit se (jako kandidát na úřad) |
prōflīgō, āre, āvī, ātum | porazit, povalit; zničit, zkazit; ukončit, rozhodnout |
profugiō, ere, fūgī, – | utíkat, prchat |
profugus, a, um | uprchlý, na útěku, fātō profugus hnaný osudem |
profundus, a, um | hluboký, bezedný |
profūsus, a, um | rozlitý; marnotratný, rozhazovačný, rozmařilý, mrhající |
prōgeniēs, ēī, f. | rod, potomstvo |
prōgredior, gredī, gressus sum | postupovat |
prōgressus, ūs, m. | postup, pokrok, vývoj |
prohibeō, ēre, uī, itum | zabraňovat, zdržovat, překážet, bránit |
prōiciō, ere, iēcī, iectum | odhodit, zahodit, odvrhnout |
prōlēs, is, f. | děti, potomci, mládež; pokolení |
prōlētārius, iī, m. | občan bez pozemků |
prōmittō, ere, prōmīsī, prōmissum | slibovat; pouštět dál; nechat růst; předpovídat |
prōmō, ere, prōmpsī, prōmptum | vyjmout, vyndat, ukazovat |
prōmoveō, ēre, mōvī, mōtum | kupředu se pohybovat, posunovat, prōmoveātur ut āmoveātur nechť je povýšen, aby byl odstraněn |
prōmptē | snadno, rychle; ochotně, rázně |
prope | blízko; téměř, skoro |
properō, āre, āvī, ātum | spěchat, pospíchat, chvátat; urychlovat |
properus, a, um | spěšný, kvapný |
prōpīnō, āre, āvī, ātum | dávat pít, připíjet |
propinquō, āre, āvī, ātum | blížit se, přiblížit se |
propinquus, a, um | blízký, příbuzný |
propior, ius | bližší |
propius | blíže |
prōpōnō, ere, posuī, positum | klást vpřed, předkládat; vyhlašovat; vyvěsit (prapor); slibovat |
proprius, a, um | vlastní; zvláštní, výhradní |
propter (+ acc.) | (adj.) blízko, nablízku; blízko, vedle; kvůli, pro |
proptereā | proto, proptereā quod protože |
prōpugnāculum, ī, n. | opevnění, bašta |
prōsequor, quī, secūtus sum | pronásledovat, provázet |
prōsperus (prōsper), a, um | úspěšný, zdárný, příznivý |
prōsternō, ere, strāvī, strātum | porazit, skácet, zničit |
prōsum, prōdesse, prōfuī, –, prōfutūrus | být prospěšný, pomáhat |
prōtectiō, ōnis, f. | ochrana, pokrytí |
prōtinus | hned, kupředu, vpřed |
prōvehō, ere, vēxī, vectum | podporovat |
prōveniō, īre, vēnī, ventum | přicházet; vzmáhat, dařit se |
prōventus, ūs, m. | výnos, výsledek, důchod |
prōverbium, iī, n. | přísloví, úsloví, pořekadlo |
prōvidentia, ae, f. | prozřetelnost, prozíravost; opatrnost, obezřetnost |
prōvideō, ēre, vīdī, vīsum | vidět napřed, dříve; předvídat, být prozíravý; (+ dat., dē + abl.) starat se o; (+ acc.) opatřit něco |
prōvidus, a, um | opatrný, prozíravý, předvídavý |
prōvincia, ae, f. | provincie; úřad, správa; obor působnosti |
prōvocō, āre, āvī, ātum | vyzývat, vyvolat, podněcovat |
proximē | nejblíže |
proximus, a, um | nejbližší |
prūdēns, entis | předvídavý, prozíravý; znalý, zkušený; rozumný, opatrný, rozvážný |
prūdentia, ae, f. | předvídavost, prozíravost; znalost, zkušenost; rozvážnost, opatrnost |
pruīnōsus, a, um | ojíněný |
prūnum, ī, n. | švestka (plod), slíva |
pubēscō, ere, –, – | obrůstat; dospívat |
pūblicus, a, um | veřejný, státní, obecní, cōnsilium pūblicum obecní usnesení |
pudeō, ēre, uī, itum (obvykle ve 3. os.) | zahanbovat, stydět, pudet mē alicuius reī stydím se za něco |
pudor, ōris, m. | stud, ostýchavost; hanba; mravnost, počestnost |
puella, ae, f. | dívka, děvče |
puer, erī, m. | chlapec, kluk, hoch; dítě |
puerīlis, e | chlapecký; dětský |
pueritia, ae, f. | dětství |
pugna, ae, f. | bitva |
pugnō, āre, āvī, ātum | bojovat |
pulcher, chra, chrum | hezký, krásný, pěkný |
pulchrē | hezky, krásně, pěkně |
pulchritūdō, inis, f. | krása, nádhera |
pullus, a, um | tmavý, temný, černý |
pullus, ī, m. | mládě; kuře |
pulsō, āre, āvī, ātum | tlouci, tepat, bít; pudit, hnát |
pulsus, ūs, m. | tlučení, bití; úder, náraz; tep |
pulvīnar, āris, n. | lehátko; lože, postel; křeslo |
pulvis, eris, m. | prach, písek |
pūmex, icis, m. | pemza, láva |
pūmiliō, ōnis, m. | trpaslík |
Pūnicus, a, um | punský |
pūniō, īre, īvī (iī), ītum | trestat, mstít se, pokutovat |
pūnctum, ī, n. | bod, bodnutí; volební hlas; pūnctum saliēns rozhodující věc |
pūpilla, ae, f. | osiřelé děvčátko |
pūpillus, ī, m. | sirotek |
puppis, is, f. | záď lodi |
pūrē | čistě |
purgō, āre, āvī, ātum | čistit, očistit; ospravedlnit, omlouvat |
pūrus, a, um | čistý, ryzí; bezúhonný, poctivý; sceleris pūrus bez zločinu; pura hasta kopí bez hrotu |
pūs, pūris, n. | hnis |
puter, tris, tre | zpuchřelý, shnilý; kyprý; zvadlý, mdlý, malátný |
puteus, ī, m. | studna, jáma |
putō, āre, āvī, ātum | domnívat se; (s dvěma acc.) pokládat (koho zač); cenit, prō nihilō putāre ničeho si nevážit |
quā | kudy; kam; kde; pokud; quā – quā jednak – jednak |
quadrātum, ī, n. | čtverec |
quadropedāns, ntis | čtvernohý |
quadruplus, a, um | čtyřnásobný |
quaerō, ere, sīvī, sītum | hledat; vyžadovat; získat; (často s ab, dē, ēx) ptát se (koho); dē servīs quaerere vyšetřovat otroky právem útrpným |
quaesō, ere, sīvī, sītum | prosím, quaesumus prosíme |
quaestiō, ōnis, f. | otázka, dotazování; vyšetřování |
quaestor, ōris, m. | kvestor (římský úředník) |
quālis, e | jaký (o kvalitě), quālis – tālis jaký – takový |
quam | jak; než; (před superl.) jak, co možná |
quamdiū | jak dlouho, pokud, dokud |
quamquam | i když, ačkoliv, přestože |
quamvīs | jakkoli, libovolně; byť i, třeba i; (s konj.) ačkoliv |
quandō | kdy, když |
quantō | o kolik, oč, quantō – tantō o kolik – o tolik; quantō opere jak velice |
quantum | jak mnoho, kolik, nakolik, quantum – tantum nakolik – natolik |
quantus, a, um | jak velký, quantī dare zač prodat |
quārē | proč; pročež, a proto; aby tím |
quasi | jakoby, jako; asi |
quārtus, a, um | čtvrtý |
quātenus | pokud, až kam, aby |
quater | čtyřikrát |
quaternī | po čtyřech |
quatiō, ere, –, – | třást, otřásat, potřásat; tepat, bít |
quattuor | čtyři |
queō, īre, quīvī (iī), quīitum | moci |
quercus, ūs, f. | dub |
queror, querī, questus sum | stěžovat si, lkát, naříkat |
querēla, ae, f. | nářek; stesk; stížnost, querēla iniūriārum žaloba na bezpráví |
querulus, a, um | naříkavý, plačtivý, kvílící |
quī (quis), quae (qua), quod | některý, nějaký; který; jaký |
quī | jak, si quī jestliže nějak |
quia | protože; že: scito, quia věz, že… |
quicquam | něco |
quīcumque, quaecumque, quodcumque | kdokoli, cokoli; kterýkoli, jakýkoli |
quid | co; něco, quid prō quō něco za něco |
quīdam, quaedam, quoddam | kterýsi, jakýsi |
quīdam | kdosi |
quiddam | cosi |
quidem (vždy za slovem) | zajisté, věru, totiž, sice; nē – quidem ani |
quidlibet | leccos |
quidnam | co(pak) |
quidquam | něco |
quidque | každá (věc) |
quidquid | cokoli |
quidvīs | cokoli |
quiēs, ētis, f. | klid, pokoj, ticho; odpočinek, spánek |
quiēscō, ere, ēvī, quiētum | uklidnit se, utišit se, ustat, přestat; odpočívat; žít v míru |
quiētus, a, um | klidný, pokojný |
quīlibet | leckdo, kdokoliv |
quīlibet, quaelibet, quodlibet | kterýkoli, jakýkoli |
quīn | že; proč ne-, aby ne-; ba |
quīnque | pět |
quīnquiēs | pětkrát |
Quīntīlis, e | červencový |
Quīntīlis, is, m. | červenec |
quīntus, a, um | pátý |
quippe | vždyť, ovšem, neboť |
Quirīs, ītis, m. | římský občan |
quis (quī) | někdo |
quis | kdo |
quisnam | kdo(pak) |
quispiam, quaepiam, quodpiam | některý, nějaký |
quisquam | někdo |
quisque, quaeque, quodque | každý |
quisquis | kdokoli |
quīvīs | kdokoli |
quīvīs, quaevīs, quodvīs | jakýkoli, kterýkoli |
quō | kam, quō – eō kam – tam; quō usque tandem kam až, jak dlouho ještě |
quoad | dokud, pokud; dokud ne, pokud ne |
quod | protože; že |
quom | když |
quōminus | čím méně; aby ne |
quōmodo | jak, jakým způsobem |
quondam | kdysi, někdy, jednou; leckdy, mnohdy |
quoniam | protože |
quoque | také |
quōquō | kamkoliv |
quot | kolik |
quotannīs | každoročně |
quotiēns | kolikrát, quotiēns – totiēns kolikrát – tolikrát |
quotiēnscumque | kolikrátkoli, pokaždé |
quotus, a, um | kolikátý |
rabidus, a, um | zuřivý, vzteklý, šílený |
radius, iī, m. | paprsek; hůlka; poloměr kruhu |
radiō, āre, āvī, ātum | zářit, třpytit se |
rādīx, īcis, f. | kořen; ředkvička; rādīx montis úpatí hory |
rādō, ere, sī, sum | škrábat, drásat |
rāmus, ī, m. | větev, ratolest |
rāna, ae, f. | žába |
rapidus, a, um | prudký, rychlý, dravý |
rapiō, ere, uī, raptum | uchopovat, brát do ruky; rychle konat; unést, uchvátit |
rapīna, ae, f. | loupež; lup, kořist; únos |
raptim | chvatně, kvapně, spěšně |
raptor, ōris, m. | lupič, uchvatitel |
raptum, ī, n. | lup, kořist |
raptus, ūs, m. | loupež; lup, kořist, únos |
rāpum, ī, n. | řepa, tuřín |
rārō | vzácně, zřídka, málokdy |
rārus, a, um | vzácný, ojedinělý, málo |
rāster, trī, m. | motyka |
rāsus, a, um | oholený, poškrábaný, tabula rāsa vymazaná vosková tabulka (přeneseně: nepopsaný list, čistá mysl novorozence) |
ratificō, āre, āvī, ātum | činit platným, potvrzovat |
ratiō, ōnis, f. | rozum; důvod; poměr; ohled; účet |
ratiōnābilis, e | rozumný |
ratiōnālis, e | rozumový; účelný; početní |
ratis, is, f. | vor |
Ratispona, ae, f. | Řezno, Regensburg |
raucus, a, um | chraptivý; chřestící; rauca fluenta hučivé proudy |
reālis, e | skutečný, opravdový |
rebelliō, ōnis, f. | obnovení války; vzpoura, povstání, odboj |
rebellō, āre, āvī, ātum | obnovit válku; vzbouřit se |
recēdō, ere, cessī, cessum | ustupovat, couvat; oddělit se |
recēns, entis | nedávný; právě přišlý; čerstvý, svěží |
recessus, ūs, m. | ústup, vzdalování; odlehlé místo |
reciperō, āre, āvī, ātum | obnovit, získat zpět |
recipiō, ere, cēpī, ceptum | převzít, přijmout; sē recipere uchýlit se |
recitō, āre, āvī, ātum | předčítat, přednášet |
recōgnitiō, ōnis, f. | přehlídka, prozkoumání, vyslýchání; vzpomínka |
recōgnōscō, ere, gnōvī, gnitum | opět poznat, zkoumat, prohlížet |
recordor, ārī, ātus sum | vzpomínat, připomenout |
recreō, āre, āvī, ātum | znovu vytvořit, obnovit; osvěžit, občerstvit, zotavit |
rēctor, ōris, m. | řidič, kormidelník; vládce; ředitel, správce |
rēctum, ī, n. | právo, spravedlnost, mravnost |
rēctus, a, um | rovný, přímý; správný, spravedlivý, dobrý |
recubō, āre, –, – | ležet na zádech, ležet |
recuperō, āre, āvī, ātum | získat zpět, opět nabýt, dostat nazpět, zpět si vymoci |
recurrō, ere, recurrī, recursum | vracet se |
recūsō, āre, āvī, ātum | odmítat, vzpírat se, zpěčovat se |
reddō, ere, didī, ditum | vrátit, dát zpět, reddere vōcēs odpovídat, nōmen reddere ozvat se jménem, mūtua reddēbant dicta hovořili spolu, grātiam reddere odvděčit se, supplicium reddere trest si odpykat; odevzdat, vydávat |
redeō, īre, iī, itum | vracet se, navrátit se, ad sē redīre vzpamatovat se |
redimiō, īre, īvī, ītum | ovázat, ovinout; ověnčit |
redimō, ere, ēmī, ēmptum | koupit zpět; vykoupit |
reditus, ūs, m. | návrat, příjem, důchod |
redivīvus, a, um | oživlý, vzkříšený |
redūcō, ere, dūxī, ductum | vést zpět |
referō, ferre, rettulī, relātum | nést zpět, odvádět; oznamovat, zpravovat, vyprávět |
reficiō, ere, fēcī, fectum | znovu dělat; obnovit, opravit |
reformātiō, ōnis, f. | (střv.) přetvoření |
reformō, āre, āvī, ātum | přetvořit, opravit, obnovit |
refugiō, ere, fūgī, –, fugitūrus | utíkat zpět, prchat; zdráhat se, vzpírat se, vyhýbat se |
rēgālis, e | královský |
regimen, inis, n. | řízení, vedení, vláda |
rēgīna, ae, f. | královna |
regiō, ōnis, f. | krajina, země, území |
rēgius, a, um | královský |
rēgnō, āre, āvī, ātum | vládnout, panovat |
rēgnum, ī, n. | vláda; království |
regō, ere, rēxī, rēctum | řídit, vést, ovládat, spravovat |
regredior, dī, gressus sum | jít zpět, vracet se, ustupovat, couvat |
religiō, ōnis, f. | úcta, posvátnost; víra, zbožnost, náboženství |
religiōsus, a, um | zbožný, posvátný; řádový; povážlivý; svědomitý |
religiōsus, ī, m. | mnich |
relinquō, ere, līquī, lictum | opustit, zanechat; vzdát se něčeho, (v pas.) zbývat |
reliquiae, ārum, f. | pozůstatky |
reliquus, a, um | zbylý |
remaneō, ēre, mānsī, – | zůstávat, setrvávat |
remedium, iī, n. | lék, remedium animae spása duše |
reminīscor, scī, –, – | vzpomenout si, rozpomenout se |
rēmissus, a, um | zpět poslaný; uvolněný, mírný, klidný; ochablý, malátný; nevázaný, veselý |
removeō, ēre, mōvī, mōtum | odstraňovat, odklízet, vzdalovat |
rēmus, ī, m. | veslo |
renovō, āre, āvī, ātum | obnovit, znovu začít; osvěžit, občerstvit |
reor, rērī, ratus sum | domnívat se |
reparō, āre, āvī, ātum | znovu získat; nahradit (ztrátu); opravit, obnovit |
repellō, ere, ppulī, pulsum | odstrčit, odrážet, odhánět; odmítnout |
repente | náhle |
repentīnus, a, um | náhlý |
reperiō, īre, repperī, repertum | nalézat, v pas.: nalézat se |
repetītiō, ōnis, f. | opakování |
repetītus, a, um | opakovaný; navrácený, zpět vyžádaný |
repetō, ere, īvī (iī), ītum | opakovat; znovu mířit, znovu směřovat; žádat nazpět, zpět získat; vracet se |
repleō, ēre, ēvī, ētum | naplnit, doplnit |
rēpō, ere, rēpsī, rēptum | lézt, plazit se, plížit se |
reportō, āre, āvī, ātum | nést zpět; přinést zprávu |
reprehendō, ere, hendī, hēnsum | kárat, uchopit |
reprimō, ere, pressī, pressum | potlačit, zamezit |
repudiō, āre, āvī, ātum | zapudit, zavrhnout, odmítnout |
repugnō, āre, āvī, ātum | odporovat, bojovat proti |
requiēs, ētis, f. | odpočinek, klid |
requiēscō, ere, ēvī, ētum | odpočívat, nalézt odpočinek |
requīrō, ere, sīvī, sītum | ptát se, vyptávat se; hledat, pátrat, shánět, pohřešovat |
rēs, reī, f. | věc; majetek; záležitost; událost; čin; rēs adversae zlé poměry, neštěstí; rēs gestae činy, dějiny; rēs pūblica stát; rēs secundae dobré poměry, štěstí; rēs dīvīnae posvátné obřady; rēs familiāris rodinný majetek; rēs frūmentāria zásobování obilím |
resecō, āre, uī, ctum | ořezat, ostříhat, osekat; omezit |
reservō, āre, āvī, ātum | chovat, uchovat, vyhradit |
residuus, a, um | zbylý, pozůstalý |
resignātiō, ōnis, f. | vracení, zřeknutí se |
resipīscō, ere, iī, – | přijít opět k rozumu, vzpamatovat se |
resistentia, ae, f. | odpor |
resistō, ere, stitī, – | stanout, uváznout; postavit se na odpor |
resonō, āre, āvī, ātum | zvučet, znít ozvěnou, ozývat se |
respiciō, ere, spexī, spectum (+ acc.) | ohlížet se, hledět zpátky; mít ohled, dbát, šetřit |
respondeō, ēre, spondī, spōnsum | odpovídat; navzájem si slíbit |
respōnsum, ī, n. | odpověď |
restituō, ere, uī, ūtum | znovu postavit, obnovit; vrátit |
restitūtiō, ōnis, f. | znovuzřízení, uvedení do původního stavu; povolání z vyhnanství; (střv.) udělení milosti, rehabilitace odsouzených |
restō, āre, stitī, – | zůstávat, vytrvávat, zbývat; odporovat |
rēte, is, n. | síť |
retinēns, ntis | zachovávající, udržující, lpící |
retineō, ēre, uī, tentum | zadržet, podržet, udržet; zachovat |
retrahō, ere, traxī, tractum | táhnout zpět, vléci zpět, odvlékat |
retrō | zpět, nazpět, dozadu, vzad |
reus, ī, m. | obžalovaný, obviněný; zavázaný (slibem) |
reverentia, ae, f. | úcta, uctivost, ostych |
revertor, revertī, revertī (reversus) | vracet se |
revocō, āre, āvī, ātum | povolat zpět, znovu zavolat, znovu zavést, obnovit; odvolávat |
rēx, rēgis, m. | král |
rhaphē, ēs, f. | šev, sešití |
Rhēnus, ī, m. | Rýn |
Rhodus, ī, f. | Rhodos |
rīdeō, ēre, sī, sum | smát se, usmívat se; vysmívat se, posmívat se |
rīdiculus, a, um | směšný, žertovný |
rigeō, ēre, uī, – | být tuhý, být strnulý, ztuhnout; trčet, čnít, strmět |
rigidus, a, um | tuhý, ztuhlý; strmý, čnící; tvrdý, nelítostný, drsný |
rīma, ae, f. | štěrbina, skulina, trhlina |
rīpa, ae, f. | říční břeh |
rīte | řádně, náležitě; obřadně |
rītuālis, e | obřadní |
rītus, ūs, m. | posvátný řád, obřad |
rīsus, ūs, m. | smích, posměch |
rīvus, ī, m. | potok, strouha; proud |
rixa, ae, f. | hádka, spor; rvačka |
rixor, ārī, ātus sum | hádat se, přít se; rvát se |
rōborō, āre, āvī, ātum | posílit, upevnit |
rōbur, oris, n. | dub, dubové dřevo, tvrdé dřevo; síla, pevnost |
rogātū (nesklonné subst., jen abl.) | ná žádost, na prosbu |
rogitō, āre, āvī, ātum | dotazovat se, vyptávat se |
rogō, āre, āvī, ātum | tázat se, ptát se; navrhovat; prosit, žádat |
Rōma, ae, f. | Řím |
Rōmānus, a, um | římský |
Rōmānus, ī, m. | Říman |
rōrō, āre, āvī, ātum | rosit, orosit, ovlažit, zavlažovat |
rōs, rōris, m. | rosa, vláha |
rosa, ae, f. | růže, sub rosā důvěrně |
roseus, a, um | růžový |
rōstrum, ī, n. | zobák; lodní zobec; (v pl.) řečniště, tribuna |
rota, ae, f. | kolo; (v pl.) vůz, kára |
rotifex, icis, m. | kolář |
ruber, bra, brum | červený, rudý, mare Rubrum Rudé moře |
rubeus, a, um | ostružinový; rudý |
rudēns, entis, m. | lano, silný provaz |
rudimentum, ī, m. | počátek, základ; průprava; první pokus, první zkušenost |
rudis, e | hrubý, drsný, surový, syrový, campus rudis nezorané pole; nezkušený, neznalý, rudēs annī doba mládí |
rudō, āre, āvī, ātum | řvát |
rūfus, a, um | světle červený, načervenalý, ryšavý |
rugītus, ūs, m. | (střv.) řvaní, řev |
ruīna, ae, f. (obvykle. v pl.) | zřícení, sutina; zkáza; ruiny |
rūma, ae, f. | vemeno |
rūmor, ōris, m. | nezaručená zvěst, „drb“, „klepy“; šum, hukot, hluk, ruch, hovor; pověst |
rumpō, ere, rūpī, ruptum | zlomit, prorazit, roztrnout; přerušit, zmařit; zničit, porušit, zrušit; vymknout |
ruō, ere, ruī, rūtum | řítit se, pádit, spěchat; padat, bořit se; rozrývat, brázdit |
rūpēs, is, f. | skála |
rūs, rūris, n. | venkov, rūs na venkov, rūre z venkova; venkovský statek; (v pl.) nivy |
rūsticus, a, um | venkovský |
rūsticus, ī, m. | venkovan |
saccus, ī, m. | pytel, žok |
sabbata, ōrum, n. | sobota |
sacer, cra, crum | svatý, posvátný, posvěcený |
sacerdōs, ōtis, m. f. | kněz, kněžka |
saccharum, ī, n. | cukr |
sacrāmentum, ī, n. | přísaha, svátost; spor, pře |
sacrātus, a, um | posvěcený, svatý |
sacrificō, āre, āvī, ātum | konat oběti, obětovat |
sacrificium, iī, n. | oběť, obětování |
sacrilegus, a, um | svatokrádežný |
sacrilegus, ī, m. | svatokrádce |
sacrōsanctus, a, um | svatosvatý, nedotknutelný, posvátný |
sacrum, ī, n. | posvátná věc; obětní předmět, oběť, sacra facere konat oběť; posvátný úkon, bohoslužba; sacra canunt zpívají obětní písně |
saeculāris, e | stoletý; časný; světský |
saeculum, ī, n. | lidský věk, pokolení, generace; věk, období, století; časnost; pozemskost |
saepe | často |
saepius | častěji |
saeptum, ī, n. | ohrada; stáj; salaš |
saeviō, īre, iī, ītum | zuřit, vztekat se, běsnit, krutě si počínat |
saevitia, ae, f. | zuřivost, ukrutnost |
saevus, a, um | zuřivý, vzteklý, lítý, krutý |
sāga, ae, f. | věštkyně, čarodějka, kouzelnice |
sagitta, ae, f. | šíp, střela |
sagittārius, iī, m. | lučištník |
sagittō, āre, āvī, ātum | střílet šípy |
sāl, salis, m. | sůl; slaná voda; vtip |
saliō, īre, iī, ītum | solit |
saliō, īre, uī (iī), saltum | skákat; tančit |
salīva, ae, f. | slina; chuť |
salix, īcis, f. | vrba |
sallō, ere, –, salsum | solit |
salsus, a, um | slaný, posolený; vtipný, salsa vtipy |
saltō, āre, āvī, ātum | poskakovat; tančit |
saltus, ūs, m. | skok; tanec; hvozd, les; průsmyk, rokle, údolí; stráň, pastvina |
salūber, bris, bre | zdravý; uzdravující, léčivý; prospěšný |
salum, ī, n. | širé moře, otevřené moře |
salūs, ūtis, f. | zdraví; blaho, zdar, prospěch; záchrana, spása; pozdrav |
salūtāris, e | zdravý, zdraví prospěšný |
salūtātiō, ōnis, f. | pozdrav |
salūtō, āre, āvī, ātum | zdravit; vzdávat poctu |
salveō, ēre, –, – | být zdráv: salvē buď zdráv |
salvō, āre, āvī, ātum | uzdravovat, zachraňovat, zachovávat; spasit |
salvus, a, um | živ, zdráv; zachovalý, neporušený, nepoškozený, salvīs lēgibus bez porušení zákonů, salvō errōre s výhradou omylu |
sanciō, īre, sānxī, sānctum | posvěcovat, slavnostně stanovit |
sānctificiō, āre, āvī, ātum | (střv.) posvěcovat |
sānctimōnia, ae, f. | svatost, bezúhonnost |
sānctitās, ātis, f. | svátost, nedotknutelnost; mravní čistota |
sānctus, a, um | svatý, posvěcený, zasvěcený; svědomitý, počestný, spravedlivý, ctihodný |
sānē | zajisté, vskutku; rozumně; docela |
sanguineus, a, um | krvavý, zakrvácený |
sanguis, inis, m. | krev |
sānō, āre, āvī, ātum | uzdravovat; napravovat |
sānus, a, um | zdravý; rozumný, rozvážný |
sapiēns, entis, m. | mudrc |
sapiēns, entis | moudrý |
sapientia, ae, f. | moudrost |
sapiō, ere, iī, – | chtnat, poznávat, rozumět |
sat | dost, dosti, id sat est habendum to musí stačit |
satanās, ae, m. | nepřítel, odpůrce; (střv.) ďábel |
satiō, āre, āvī, ātum | sytit, nasytit |
satur, a, um | sytý, nasycený |
saturō, āre, āvī, ātum | nasytit, uspokojit |
satis | dost, dosti |
satisfaciō, ere, fēcī, factum | (+ dat.) dostát (čemu), (dē + abl.) učinit zadost (v čem) |
satisfīō, fierī, factus sum | být uspokojován |
satus, ūs, m. | setba, setí |
satyrus, ī, m. | člen Dionýsovy družiny s tělem napůl kozlím |
saucius, a, um | zraněný, poraněný |
sāvior, ārī, ātus sum | líbat |
sāvium, ī, n. | polibek |
Saxōnēs, um, m. | (střv.) Sasové |
Saxōnia, ae, f. | (střv.) Sasko |
saxum, ī, n. | skála, kámen, balvan |
scaenicus, ī, m. | herec |
scaevus, a, um | levý; nešťastný, nevhodný, nepravý |
scālae, ārum, f. | žebřík, schody |
scandō, ere, scandī, scānsum | stoupat, vystupovat |
scapula, ae, f. | lopatka (kost), plec |
scelerātus, a, um | zločinný, bezbožný |
scelestus, a, um | zločinný, bezbožný |
scelestus, ī, m. | zločinec, bezbožník |
scelus, sceleris, n. | zločin |
schisma, atis, n. | schizma, rozkol |
schola, ae, f. | škola |
scholāris, e | školní |
scholāris, is, m. | žák, student; učitel |
scientia, ae, f. | vědomí, znalost, zkušenost |
scīlicet (= scīre licet) | ovšem, zjevně, zajisté, to se ví, to jest |
scintilla, ae, f. | jiskra |
sciō, īre, scīvī, scītum | vědět, znát, umět |
scīpiō, ōnis, m. | hůl, berla |
scītē | obratně, šikovně, způsobně, znalecky |
scītum, ī, n. | usnesení, rozhodnutí, plēbis scītū podle usnesení lidu |
Sclāvī, ōrum, m. | Slované |
Sclavōnicus, a, um | slovanský |
scītus, a, um | zkušený, znalý |
scola, ae, f. | škola |
scolāris, e | školní |
scolāris, is, m. | žák, student; učitel |
scopulus, ī, m. | skalisko, skála, útes |
scrībō, ere, scrīpsī, scrīptum | psát, sepsat; rýt, vyrývat; exercitum scrībere shromažďovat vojsko |
scrība, ae, m. | písař |
scrīptor, ōris, m. | spisovatel, písař |
scrīptūra, ae, f. | psaní; Písmo, citát z Bible |
scriptus, a, um | napsaný, psaný, písemný; úřad písaře |
scrobis, is, m. | jáma |
scrūtor, ārī, ātus sum | prohledávat, zkoumat; sčítat hlasy |
sculpō, ere, psī, ptum | rýt, řezat, vyřezávat; dlabat, tesat |
sculptor, ōris, m. | sochař |
scurra, ae, m. | pobuda; blázen; příživník |
scutella, ae, f. | plochá miska, tácek |
scutra, ae, f. | plochá mísa, tác, podnos |
scūtum, ī, n. | dřevěný štít potažený kůží |
Scytha, ae, m. | Skyt |
sēbum, ī, n. | lůj, tuk |
sēcēdō, ere, cessī, cessum | odejít, odstoupit, poodstoupit |
sēcessiō, ōnis, f. | odstoupení, odejití, odloučení |
secō, āre, secuī, sectum, secātūrus | sekat, řezat, kosit, požínat; mare secāre brázdit moře; lītēs secāre rozhodovat spory |
sēcrētum, ī, n. | ústraní, samota; tajemství, tajnost |
sēcrētus, a, um | oddělený, odlehlý; skrytý, tajný |
sector, ārī, ātus sum | následovat, provázet; stíhat, hnát se |
sēcum | s sebou |
secundō | na druhém místě, zadruhé, podruhé |
secundum (+ acc.) | podle, vedle |
secundum (adv.) | vzápětí, vzadu, na druhém místě, podruhé |
secundus, a, um | druhý; příznivý, secunda příznivé poměry (šťastné okolnosti) |
secūris, is, f. | sekera |
sēcūritās, ātis, f. | bezpečnost, bezstarostnost |
sēcūrus, a, um | bezpečný, bezstarostný |
secus | potom, pak, později; hůře, špatně, méně; jinak |
secus (+ acc.) | vedle, podle |
sed | ale, nýbrž |
sedeō, ēre, sēdī, sessum | sedět |
sēdēs, is, f. | sídlo, příbytek; sedadlo, sēdēs apostolica Svatá stolice |
sedītiō, ōnis, f. | vzpoura; rozkol |
sedō, āre, āvī, ātum | usadit; uklidnit, utišit |
sēdulus, a, um | pilný, upřímný |
seges, etis, f. | setba, osení, oseté pole |
sēgnitia, ae, f. | zdlouhavost, loudavost, pomalost, lenost |
sēgnitiēs, ēī, f. | zdlouhavost, loudavost, pomalost, lenost |
sēiungō, ere, iūnxī, iūnctum | oddělovat; odvrátit |
sella, ae, f. | sedadlo, křeslo |
semel | jednou |
sēmen, inis, n. | semeno |
sēmet | právě sebe |
sēmianimis, e | polomrtvý |
sēminex, ecis | polomrtvý |
semper | vždy, stále |
sempiternus, a, um | věčný, trvalý |
sēmus, a, um | poloviční, poloprázdný |
senātor, ōris, m. | senátor |
senātus, ūs, m. | senát |
senectūs, ūtis, f. | stáří, vysoký věk |
senex, senis, m. | stařec |
senex, senis | starý |
sēnī | po šesti |
senior, ius | starší |
sēnsus, ūs, m. | pocit, vjem, vnímání, cit; smysl |
sententia, ae, f. | mínění, názor, úsudek; myšlenka, úmysl; usnesení, výrok |
sentiō, īre, sēnsī, sēnsum | cítit, vnímat, poznávat; mínit, smýšlet |
sentis, is, m. | trn, trní |
seorsum | zvlášť, odděleně |
sēparō, āre, āvī, ātum | oddělovat |
sepeliō, īre, īvī, sepultum | pohřbívat |
septem | sedm |
September, bris, m. | září |
septimus, a, um | sedmý |
sēptum, ī, n. | ohrada; stáj; salaš |
sepulcrum, ī, n. | náhrobek, hrob, hrobka |
sepultūra, ae, f. | pohřeb, hrob |
sequior, ius | horší, slabší |
sequor, sequī, secūtus sum | sledovat, následovat, provázet; pronásledovat; držet se, řídit se, actum secūtus es zachoval jsi postup |
serēnus, a, um | jasný |
seriēs, ēī, f. | řada, sled |
sēriō | vážně |
sērius | později |
sērius, a, um | vážný, per sēria vážně |
sermō, ōnis, m. | rozhovor, rozmluva, rozprava, řeč |
sērō | pozdě |
serō, ere, sēruī, sertum | řadit, připojovat, vázat, plést |
serō, ere, sēvī, satum | sít, sázet; (pas.) vzejít |
serpēns, entis, m. f. | had |
serra, ae, f. | pila |
sertum, ī, n. | věnec |
serum, ī, n. | syrovátka |
sērus, a, um | pozdní; zpožděný |
serva, ae, f. | otrokyně, služka |
servīlis, e | otrocký, bellum servīle válka s otroky, (střv.) nevolnický |
serviō, īre, īvī, ītum | otročit, sloužit; věnovat se (něčemu) |
servitium, iī, n. | otroctví, služba; (v pl.) otroci |
servitūs, ūtis, f. | otroctví, poroba, poddanost |
servō, āre, āvī, ātum | uchovávat, zachovávat, hlídat, ochraňovat |
servus, ī, m. | otrok, sluha, (střv.) poddaný |
sēsē | zvratné zájmeno |
sēstertius, iī, m. | římská stříbrná mince o hodnotě 2,5 asu |
sevērus, a, um | přísný, vážný; mrzutý; krutý, nelítostný, tvrdý, drsný |
sex | šest |
sexiēs | šestkrát |
Sextīlis, e | srpnový |
Sextīlis, is, m. | srpen |
sextus, a, um | šestý |
sexus, ūs, m. | pohlaví |
schola, ae, f. | škola |
sī | (s ind.) jestliže, sī minus jestliže ne; (s konj.) kdyby |
sībilō, āre, āvī, ātum | syčet |
sibimet | právě sobě |
sīc | tak |
sīca, ae, f. | dýka; úkladná vražda |
siccō, āre, āvī, ātum | sušit, vysušit, osušit; vyprázdnit |
siccus, a, um | suchý, vyschlý, vyprahlý; střízlivý, žíznivý; prostý |
Siculus, a, um | sicilský |
sīcut | jako, tak jako, jakoby |
sīdereus, a, um | hvězdný, hvězdnatý |
sīdō, ere, sēdī, sessum | posadit se, usednout, nasednout |
sīdus, eris, n. | hvězda, souhvězdí; počasí |
sigillum, ī, n. | pečeť; soška, figurka |
signifer, ferī, m. | nosič praporu, praporečník |
significō, āre, āvī, ātum | ukazovat, naznačovat, dávat znamení; znamenat |
signō, āre, āvī, ātum | označovat, značit, poznamenávat; razit; pečetit |
signum, ī, n. | znamení, značka; pečeť; prapor; socha, obraz |
silentium, iī, n. | ticho, klid, mlčení |
sileō, ēre, uī | mlčet, zamlčet |
silex, icis, m. | kámen, křemen, skála |
silīgō, inis, f. | pšenice |
silva, ae, f. | les, houští |
silvestris, e | lesní |
sīmia, ae, f. | opice |
similis, e | podobný |
simillimus, a, um | nejpodobnější |
similō, āre, –, – | podobat se |
simplex, icis | jednoduchý, prostý; jednotlivý, jediný; přirozený, upřímný, přímý |
simplicitās, ātis, f. | jednoduchost, prostota; upřímnost |
simplus, a, um | jednoduchý |
simul | zároveň, najednou, spolu, současně, īte simul pojďte s námi, simul atque jakmile |
simulac | jakmile |
simulācrum, ī, n. | obraz, socha; přelud, přízrak, duch, strašidlo |
simulātiō, ōnis, f. | přetvářka, předstírání, pokrytectví |
simulātor, ōris, m. | simulant, pokrytec |
simulatque | jakmile |
simulō, āre, āvī, ātum | předstírat, napodobovat, přetvařovat se |
sincērus, a, um | čistý, pravý; upřímný, poctivý |
sīn | (s ind.) jestliže však, sīn minus jestliže však ne; (s konj.) kdyby však |
sine (+ abl.) | bez |
singulāris, e | ojedinělý, jednotlivý; obzvláštní, jedinečný, vynikající |
singulī, ae, a | jednotliví, po jednom |
sinister, tra, trum | levý, sinistrā zleva; nešťastný, nepříznivý; mōrēs sinistrī zvrácené mravy |
sinō, ere, sīvī, situm | dovolit, dopustit, nechat, strpět, dum rēs sinit pokud možno; položit |
sinus, ūs, m. | záhyb, ohyb, oblouk; záliv, zátoka; náručí, klín; nitro; splav |
sīs (= sī vīs) | chceš-li, je-li ti libo, prosím, buď tak laskav |
sistō, ere, stetī (stitī), statum | stavět, postavit; zastavit; upevnit |
sitiō, īre, īvī (iī), – | žíznit |
sitis, is, f. | žízeň |
situs, a, um | položený, postavený, umístěný |
situs, ūs, m. | poloha, umístění, in sitū na původním místě; stavba; usazenina, špína, plíseň |
sīve | nebo; sīve – sīve buď – nebo |
Slāvī, ōrum, m. | Slované |
Slavōnicus, a, um | slovanský |
sobrīna, ae, f. | sestřenice |
sobrīnus, ī, m. | bratranec |
socer, erī, m. | tchán |
sociālis, e | družný, společenský, spojenecký, bellum sociāle válka se spojenci |
societās, ātis, f. | společenství, pospolitost, společnost, sdružení, spolek |
sociō, āre, āvī, ātum | spojovat, slučovat, sdružovat |
socius, iī, m. | společník, druh, spojenec |
socrus, ūs, f. | tchyně |
sōl, sōlis, m. | slunce |
sōlācium, iī, n. | útěcha, potěšení, (pl.) slova útěchy; náhrada, odškodnění |
sōlāmen, inis, n. | útěcha |
sōlārium, iī, n. | sluneční hodiny |
solea, ae, f. | střevíc, sandál |
sōlemnis, e | pravidelný, výroční; slavnostní |
soleō, ēre, solitus sum | mít ve zvyku, obvykle dělat, esse solet bývá, ut fierī solet jak se obvykle stává |
solidus, a, um | pevný, tvrdý, tuhý, trvalý; celý, úplný |
solitus, a, um | obvyklý, obyčejný, běžný |
solitum, ī, n. | zvyk, obyčej |
solium, iī, n. | sedadlo, stolec, křeslo |
sollemne, is, n. | zvyk; slavnost |
sollemnis, e | pravidelný, výroční; slavnostní |
sollemnitās, ātis, f. | (střv.) slavnost |
sollicitō, āre, āvī, ātum | uvádět v pohyb, pudit, rozechvívat, čeřit; rozčilovat, popuzovat, popichovat, pobuřovat |
sōlitūdō, inis, f. | samota, pustina |
sōlum | jen, pouze; nōn sōlum, sed etiam nejen, ale i |
solum, ī, n. | spodek; chodidlo; podlaha, půda, země, iūs solī právo na občanství v rodné zemi, rēs solī věc spojená s půdou |
sōlus, a, um | sám, jediný, pouhý; opuštěný, pustý |
solūtiō, ōnis, f. | uvolnění, rozvázání; zaplacení |
solvō, ere, solvī, solūtum | platit, zaplatit; uvolnit, rozvázat, sacrāmentō solvere zprostit přísahy, nāvem solvere vyplout |
somnium, iī, n. | sen, snění |
somnus, ī, m. | spánek; (pl.) sny |
sonitus, ūs, m. | zvuk, šum |
sonō, āre, āvī, ātum | znít, zvučet, hlaholit, hučet; opěvovat, hlásat, oslavovat |
sonor, ōris, m. | zvuk, šum; ryk, řev, povyk, hluk |
sōns, sontis | vinný, provinilý |
sonus, ī, m. | zvuk, tón |
sopor, ōris, m. | tvrdý spánek; uspávací nápoj |
sordeō, uī, – | být špinavý |
sordēs, is, f. | nečistota, špína; smuteční šat |
soror, ōris, f. | sestra |
sors, sortis, f. | los; úděl, osud |
sortior, īrī, ītus sum | losovat |
spargō, ere, sparsī, sum | trousit, sypat; rozptylovat, roztrušovat, poházet; kropit, polít, stříkat |
sparsim | porůznu, jednotlivě |
Spartiātēs, ae, m. | Sparťan |
spatium, iī, n. | prostor, místo; vzdálenost, délka, hloubka; doba, lhůta; dráha |
speciālis, e | zvláštní |
speciēs, ēī, f. | vzhled, podoba; představa, zdání, přelud; druh; vzor, ideál; sub utrāque speciē pod obojí způsobou; per speciem pod záminkou |
spectābilis, e | viditelný; pozoruhodný, okázalý, skvělý; vážený |
spectāculum, ī, n. | podívaná, divadlo |
spectō, āre, āvī, ātum (ad + acc.) | dívat se, hledět na něco, přihlížet; vztahovat se; směřovat, cílit, nihil spectat nisi fugam nic než útěk neplánuje |
spectrum, ī, n. | obraz |
speculum, ī, n. | zrcadlo; vyhlídka |
spēlunca, ae, f. | jeskyně, sluj; doupě |
spērātus, a, um | očekávaný |
spernō, ere, sprēvī, sprētum | pohrdat, opovrhovat; odstrkovat, odmítat |
spērō, āre, āvī, ātum | doufat, bene spērāre doufat v dobré |
spēs, eī, f. | naděje, očekávání |
spīca, ae, f. | špice, hrot; klas |
spīcum, ī, n. | špice, hrot; klas |
spīna, ae, f. | trn, osten, bodlina; hřbet, páteř |
spīnus, ī, f. | trnka, trnitý strom nebo keř |
spīra, ae, f. | závit, spirála |
spīrituālis, e | duchovní |
spīritus, ūs, m. | vánek; dech; duch; sebevědomí |
spīrō, āre, āvī, ātum | dýchat, vydechovat; vát |
splendeō, ēre, –, – | lesknout se, třpytit se |
splendidus, a, um | lesklý, třpytivý; skvostný, nádherný |
spoliō, āre, āvī, ātum | vysvléci, zbavit oděvu; loupit, olupovat, plenit, drancovat |
spolium, iī, n. (obvykle v pl.) | stažená zvířecí kůže; zbroj svlečená zabitému nepříteli; kořist |
spondeō, ēre, spopondī, spōnsum | slavnostně slíbit, zavázat se, zaručit se |
spongia, ae, f. | houba |
spōns, spontis, f. | vůle, sponte (meā, tuā, suā, …) z vlastní vůle |
spōnsor, ōris, m. | ručitel, zajatec |
spōnsum, ī, n. | slib, slíbená věc, závazek |
sporta, ae, f. | koš |
spūma, ae. f. | pěna |
spuō, ere, uī, ūtum | plivat |
spūtō, āre, āvī, ātum | plivat, vyplivovat |
squāma, ae, f. | šupina |
stabilis, e | pevný, stálý, trvalý |
stabulum, ī, n. | stanoviště; chlév, stáj |
stannum, ī, n. | cín |
statim | hned, okamžitě, vzápětí, neprodleně; pevně, stále |
statua, ae, f. | socha |
stirps, rpis, f. | kmen, peň; rostlina, keř; výhonek; kořen, ab stirpe od základu; rod, rodina, původ; potomek |
statuō, ere, uī, ūtum | postavit, vystavět, zřídit; určit, stanovit; umínit si, rozhodnout se, odhodlat se |
statūra, ae, f. | postava, vzrůst |
status, a, um | ustanovený, určený |
status, ūs, m. | stav, status quō stav, který je; postoj; stanovisko; poměry; status in statū stát ve státě |
statūtum, ī, n. | ustanovení, pl.: stanovy, pravidla, statūta urbis městská usnesení |
stēlla, ae, f. | hvězda |
sterilis, e | jalový, neplodný, neúrodný |
sternō, ere, strāvī, strātum | rozložit, rozprostřít; povalit, porazit; urovnat; pokrýt |
sternūtō, āre, āvī, ātum | kýchat, frkat (o koni) |
stillō, āre, āvī, ātum | kapat, kanout, ronit |
stimulō, āre, āvī, ātum | podněcovat, ponoukat, pohánět, popuzovat; trápit |
stimulus, ī, m. | osten, bodec; pobídka |
stipendium, iī, n. | daň, poplatek; plat, mzda, žold; vojenská služba |
stipula, ae, f. | stéblo, sláma |
stō, āre, stetī, statum, stātūrus | stát; pevně stát, trvat, vytrvat, pro patria stāre stát na straně vlasti; dostát, dodržet, splnit, podrobit se, in fidē stāre držet slovo; uváznout, setrvat, trčet; stát (o ceně), být zač, nōn magnō stat pretiō nestojí moc; stante pede ihned na místě |
stola, ae, f. | ženský šat |
stomachus, ī, m. | žaludek; jícen, hltan |
strēnuus, a, um | zdatný, silný; rázný, odhodlaný; horlivý, čilý, pracovitý |
strepō, ere, uī, itum | hlučet, lomozit, šumět, dunět |
stringō, ere, strīnxī, strictum | svírat, stiskat, stahovat, ēnsem stringere tasit meč |
struō, ere, strūxī, structum | skládat, kupit, stavět; chystat, připravovat; opřít se, zapřít se, vzpírat se |
stuba, ae, f. | světnice, místnost, jizba |
studeō, ēre, uī, – (většinou + dat.) | zabývat se (čím), snažit se, usilovat (oč) |
studiōsus, a, m | horlivý, snaživý, pilný; pečlivý, dbalý; přející, stranící |
studium, iī, n. | snaha, píle, úsilí; zaujetí, náklonnost; v pl.: vědecké snahy, studium, studium generāle vysoké učení, univerzita |
stultitia, ae, f. | hloupost, pošetilost, naivita |
stultus, a, um | hloupý, pošetilý, naivní |
stupeō, ēre, uī, – | být zaražen, být ohromen, úžasem se zastavit |
stupiditās, ātis, f. | hloupost, blbost, nejapnost, pitomost |
stupidus, a, um | hloupý, blbý, nejapný, pitomý |
Styx, gis, f. | řeka v podsvětí |
suādeō, ēre, suāsī, suāsum | radit, doporučovat, navrhovat |
suāvis, e | lahodný, příjemný, libý; milý, vlídný |
suāviter | lahodně, příjemně, libě; mile, vlídně |
sub (+ acc., + abl.) | (o místě) pod (+ abl. – kde, + acc. – kam); (o čase) za, sub Augustō za vlády Augusta, sub lucem za svítání |
subditus, a, um | poddaný |
subdō, ere, didī, ditum | podložit, podstrčit; podrobit, podmanit; nastrčit, dosadit |
subdūcō, ere, dūxī, ductum | zdola vyvést, vytáhnout, odtáhnout; tajně vzít, podvádět, klamat; odvádět, vzdalovat; (střv.) vypočítat, odčítat |
subeō, īre, iī, itum | pod něco jít, vstupovat, vcházet; snášet, strpět, podstoupit, dīmicātiō subeunda nutnost podstoupit boj, umerīs subīre vzít na záda; vystupovat, přistupovat, přibližovat se; přepadnout; následovat, nastupovat |
subiciō, ere, iēcī, iectum | podložit, podmanit, podrobit |
subigō, ere, ēgī, āctum | podrobit, donutit |
subitō | náhle, nenadále, najednou |
sublegō, ere, lēgī, lēctum | dole sbírat; tajně sbírat, tajně vyslechnout; nově volit |
sublīmis, e | ve výši, do výše se vznášející; vznešený, slavný |
submittō, ere, mīsī, missum | spustit, snížit, sklonit, schýlit; podřizovat, podrobovat; tajně poslat |
submissus, a, um | snížený, spuštěný, skloňěný, schýlený; pokorný, ponížený, poddajný |
subsellium, iī, n. | sedadlo, lavice |
subsum, subesse, – | být dole, ležet vespod; být nablízku |
subterrāneus, a, um | podzemní |
subtīlis, e | tenký, jemný; přesný, důkladný, pečlivý; prostý, jasný |
subulcus, ī, m. | pasák |
subveniō, īre, vēnī, ventum (+ dat.) | přijít na pomoc, pomáhat (komu) |
subvertō, ere, vertī, versum | podvracet, vyvracet, kácet |
succēdō, ere, cessī, cessum (+ dat.) | nastoupit, následovat (po kom); dařit se; postupovat, blížit se; vstoupit |
succenseō, ēre, uī | zanevřít, nevražit |
successor, ōris, m. | nástupce |
successus, ūs, m. | postup, zdar |
succurrō, ere, currī, cursum | podběhnout, vběhnout pod něco; přijít na pomoc; napadnout, přijít na mysl |
suēscō, ere, suēvī, suētum | zvykat si, navykat |
sufferō, sufferre, sestulī, sublātum | vespod nést; snášet, trpět |
sufficiō, ere, fēcī, fectum | stačit, dostačovat; naplňovat, doplňovat, cōnsul suffectus dodatečně zvolený konzul |
suffōcō, āre, āvī, ātum | zadusit, zadrhnout, umlčet |
suffundō, ere, fūdī, fūsum | podlít, zalít |
suggerō, ere, gessī, gestum | podnést; podkládat; nakupit; doložit, dodat, poskytovat, přinášet; (střv.) donášet zprávy, našeptávat |
sūgō, ere, sūxī, sūctum | sát |
sulphur, uris, n. | síra |
sum, esse, fuī, –, futūrus | být, (+ inf.) je možno |
summa, ae, f. | nejvyšší místo, summa imperiī nejvyšší moc; podstata; součet, souhrn, úhrn; částka |
summus, a, um | nejvyšší, celková |
sūmō, ere, sūmpsī, sūmptum | vzít, brát, vybrat si |
sūmptus, ūs, m. | náklad, výdaj, útrata |
supellex, ectilis, f. | nářadí; nábytek; výstroj; výbava |
super (adv.) | nahoře, navrchu; z vrchu, shora; nadto, navíc, satis superque dosti a ještě nadto; super – esse zbývat |
super (+ acc.; + abl.) | nad (s acc. kam, s abl. kde) |
superbia, ae, f. | pýcha, zpupnost |
superbus, a, um | pyšný, zpupný |
superior, ius | vyšší, horní; minulý, předešlý, dřívější; mocnější |
superō, āre, āvī, ātum | vynikat, převyšovat, čnít; hojně se vyskytovat, oplývat; předčit, překonat, přemáhat |
superstes, itis | zbylý, pozůstalý, přeživší, přečkavší |
supersum, superesse, superfuī, – | zbývat; být naživu, přežít; přebývat, zůstat, být navíc |
superus, a, um | horní, vrchní; superī obyvatelé nebes, mare superum Jederské moře |
supervacāneus, a, um | zbytečný |
supervacuus, a, um | zbytečný, nepotřebný |
supplex, icis | prosebný, pokorný |
supplex, icis, m. f. | prosebník |
supplicium, iī, n. | prosba, modlitba; trest, poprava; pl: muka, utrpení, trápení |
suprā (adv.) | nahoře, z vrchu; dříve; víc, nadto |
suprā (+ acc.) | nad, přes |
suprādictus, a, um | výše řečený, onen |
suprēmus, a, um | nejvyšší, nejhořejší; poslední |
sura, ae, f. | lýtko |
surdus, a, um | hluchý |
surgō, ere, surrēxī, surrēctum | zdvihnout se, povstat, vztyčit se, strmět, zvedat se, vystupovat; vzejít, objevit se |
sursum (adv.) | vzhůru, nahoru, do výše |
sūs, suis, f. m. | vepř, prase, svině |
suscipiō, ere, cēpī, ceptum | zespodu uchopit, podchytit; ujmout se, přijmout; podniknout |
suspectus, a, um | podezřelý |
suspectus, ūs, m. | pohled vzůru, vzhlížení; úcta, vážnost |
suspiciō, ere, spexī, spectum | nahoru hledět, vzhlížet; s obdivem pohlížet, vážit si; podezřívat |
suspīciō, ōnis, f. | podezření |
sustentātiō, ōnis, f. | vydržování, obživa |
sustentō, āre, āvī, ātum | podporovat, vydržovat, živit; zespodu držet |
sustineō, ēre, uī, tentum | udržovat, podpírat; podporovat, živit; vydržet, odolat; zadržet, zastavit |
susurrō, āre, āvī, ātum | bzučet, šeptat |
susurrus, ī, m. | bzukot, šepot |
sūtor, ōris, f. m. | švec, obuvník |
suus, sua, suum | svůj |
tabella, ae, f. | prkénko, destička, tabulka |
taberna, ae, f. | kůlna, bouda, chatrč, chýše; hospoda, krčma; krám, dílna; |
tabula, ae, f. | prkno, deska; zápis, záznam, listina, smlouva |
tābum, ī, n. | hnis; mor |
taceō, ēre, uī, itum | mlčet |
tacitus, a, um | mlčenlivý, zamlklý; zamlčený, neprozrazený, tajný |
tāctus, ūs, m. | hmat |
taedet, ēre, taeduit (taesum est) (+ acc. osoby, + gen. věci) | hnusit se, ošklivit se |
taedium, iī, n. | hnus, odpor, znechucení, nelibost, ošklivost; omrzelost, nuda |
taeter, tra, trum | hnusný, odporný, ošklivý, ohavný |
tālārium, iī, n. | obvaz na kotnících; okřídlené střevíce |
talentum, ī, n. | řecká jednotka váhy (20 – 40 kg) |
tālis, e | takový (o kvalitě) |
talpa, ae, f. | krtek |
tālus, ī, m. | kotník; hrací kostka |
tam | tak, tak velice, tou měrou, do té míry, tam – quam tak – jak |
tamen | přece však, přesto |
tametsī | i když, třebaže, ačkoli |
tamquam | tak jako |
tandem | konečně, přece tedy |
tangō, ere, tetigī, tāctum | dotýkat se, zasáhnout, dosáhnout |
tantō | o tolik, o to, tím |
tantum | tolik, tak (velice, daleko, …); jen (= toliko), singulāre tantum subst. bez pl. |
tantummodo | jen tak, jen tolik |
tantus, a, um | takový, tak (veliký, důležitý, strašný, …), tantī facere tolik si vážit, tantī esse za tolik stát |
tardē | zdlouhavě, liknavě, loudavě, zvolna, pomalu |
tardō, āre, āvī, ātum | zdržovat, zpomalovat, meškat |
tardus, a, um | zdlouhavý, loudavý, liknavý, dlouhý |
Tartarus, ī, m. | Tartaros, peklo, podsvětí vymezené trpícím hříšníkům |
Tartara, ōrum, n. | Tartaros, peklo, podsvětí vymezené trpícím hříšníkům |
taurus, ī, m. | býk |
tāxō, āre, āvī, ātum | odhadovat, oceňovat |
tēctum, ī, n. | střecha, půda, kryt, dům, příbytek |
tēcum | s tebou |
tegō, ere, tēxī, tēctum | krýt, zahalovat, ukrývat |
tēla, ae, f. | tkanina, látka; tkaní; tkalcovský stav |
tellūs, ūris, f. | země, půda, hlína |
tēlum, ī, n. | kopí, oštěp |
temerārius, a, um | nerozvážný |
temerē | slepě, nerozvážně, zbrkle |
tempestās, ātis, f. | čas, doba; bouře; bouřlivá doba |
temperātus, a, um | přiměřený, náležitě smíšený; umírněný, zdrženlivý, klidný |
temperō, āre, āvī, ātum | náležitě mísit; mírnit, změkčovat, rozpouštět; spojovat, slučovat; upravovat, řídit, spravovat |
templum, ī, n. | chrám, svatyně, posvátné místo |
temporālis, e | časový; dočasný, pomíjivý |
temptātiō, ōnis, f. | záchvat nemoci; zkoušení, zkouška, pokušení |
temptō, āre, āvī, ātum | pokoušet se, pokoušet (koho, co); ohmatávat, sahat, dotýkat se |
tempus, oris, n. | čas, doba, období, prō tempore prozatím, ūnō tempore zároveň, ex tempore bez přípravy; (v pl. také) spánky, skráně |
tenāx, ācis | pevný, vytrvalý, stálý |
tendō, ere, tetendī, tent(s)um | napínat, natahovat; cursum tendere směřovat |
tenebrae, ārum, f. | tma, temnota |
teneō, ēre, uī, tentum | držet, mít, memoriā tenēre pamatovat si, (v pas.) být držen, vázán, uchvácen, usvědčen; zaujímat, obsazovat; směřovat, spět, plout, dospět, dorazit, dosáhnout |
tener, era, erum | něžný, citlivý; útlý |
tenor, ōris, m. | pohyb, běh, proud; postup, trvání; způsob, míra, ráz; smysl, obsah, tenōre praesentium podle této listiny |
tentātiō, ōnis, f. | záchvat nemoci; zkoušení, zkouška, pokušení |
tentō, āre, āvī, ātum | pokoušet se, pokoušet (koho, co); ohmatávat, sahat, dotýkat se |
tentōrium, iī, n. | stan |
tenuis, e | tenký, jemný; útlý, hubený, štíhlý; lehký, slabý, skrovný, nepatrný |
tenus (+ abl.) | až po, až k, nōmine tenus jen podle jména |
tepidus, a, um | teplý, vlahý, vlažný |
ter | třikrát |
teres, teretis | oblý, zakulacený; hladký, jemný |
tergum, ī, n. | záda, hřbet, ā tergō zezadu, terga vertere (dare) obrátit se na útěk; kůže |
terminus, ī, m. | mezník, mez, hranice; cíl, konec; termín |
ternī, ae, a | po třech, trojí, trojitý, trojnásobný |
terō, ere, trīvī, trītum | třít, otírat viam terere jít cestou; odírat, opotřebovat |
terra, ae, f. | země, půda; území |
terreō, ēre, uī, itum | děsit, strašit, lekat |
terribilis, e | strašný, hrozný, děsivý |
territōrium, iī, n. | území |
terror, ōris, m. | strach, děs |
tertius, a, um | třetí, tertium not dātur třetí (možnost) není |
testa, ae, f. | nádoba, džbán, hrnec; střep; skořápka |
testāmentum, ī, n. | závěť; Testāmentum novum Nový zákon |
testimōnium, iī, n. | svědectví, důkaz; listina |
testis, is, m. f. | svědek, svědkyně |
testor, ārī, ātus sum | brát za svědka; zapřísahat se; svědčit, dokazovat |
testū, ūs, n. | hliněná nádoba |
testūdō, inis, f. | želva, želvovina; lyra |
Teutonicus, a, um | teutonský, německý, germánský |
texō, ere, texuī, textum | tkát |
theātrum, ī, n. | divadlo |
thēsaurus, ī, m. | poklad, pokladnice |
Thūlē, ēs, f. | bájný ostrov daleko na severu, ultima Thūlē nejvzdálenější ostrov |
Tiberis, is, m. | Tibera |
tibimet | právě tobě |
tilia, ae, f. | lípa |
timeō, ēre, uī, – | (+ dat.) bát se o někoho, (+ acc.) obávat se někoho |
timidus, a, um | bázlivý, bojácný, ustrašený; ostýchavý, plachý; zbabělý |
timor, ōris, m. | strach, obava; hrůza |
tina, ae, f. | sud |
tinea, ae, f. | mol; červ, housenka |
tintin(n)ō, āre, –, – | zvonit, znít, zvučet |
titulus, ī, m. | nápis; nadpis; hodnost, titul, vyznamenání; záminka |
toga, ae, f. | tóga, svrchni roucho |
tolerābilis, e | snesitelný |
tolerō, āre, āvī, ātum | snášet, strpět |
tollō, ere, sustulī, sublātum | zvednout, povznést; brát k sobě, odnést si; odstranit |
tonat, āre, tonuit, – | hřmí |
tondeō, ēre, totondī, tōnsum | stříhat, holit; ořezávat, osekávat, okusovat, trhat, škubat |
tōnsor, ōris, m. | holič |
tōnsūra, ae, f. | stříhání; kněžská tonzura |
tormentum, ī, n. | točidlo, vratidlo, rumpál; metací stroj, samostříl; mučidlo, skřipec; mučení, trápení, trýzeň |
torpeō, ēre, torpuī, – | ztrnout, ztuhnout, ochrnout; váznout, malátnět |
torqueō, ēre, torsī, tortum | točit, kroutit, splétat; otáčet, obracet; mrštit, metat, střílet; natahovat na skřipec, mučit |
torquis, is, m. f. | řetěz; věnec |
tot | tolik |
totidem | právě tolik |
totiē(n)s | tolikrát, tak často |
tōtum, ī, n. | celek |
tōtus, a, um | celý |
trabs, trabis, f. | kmen stromu, peň; kláda, břevno, (v pl.) krov; loď |
tractātus, ūs, m. | traktát, pojednání |
tractō, āre, āvī, ātum | tahat, vláčet, smýkat; ohmatávat, dotýkat se, zabývat se, zacházet (s něčím); řídit, spravovat; jednat, vyjednávat |
trādō, ere, didī, ditum | předávat, doručovat, přenechávat, odevzdávat, svěřovat; zanechávat dědictvím, odkazovat; přednášet, vykládat, vyprávět; sē trādere alicui reī věnovat se něčemu |
trādūcō, ere, dūxī, ductum | převést, přepravit, Rhēnum trādūcere přepravit přes Rýn; přizpůsobit; prožívat, trávit |
trahō, ere, traxī, tractum | táhnout, vléci, smýkat; protahovat, tempus trahere mařit čas |
trāiciō, ere, iēcī, iectum | přehodit; přepravit, převést, přenést, přesadit equitēs flūmen trāicere převést jezdce přes řeku; proniknout, prorazit, probodnout |
tranquillitās, ātis, f. | klid, ticho |
tranquillus, a, um | klidný, pokojný, tichý |
trāns (+ acc.) | přes, za |
trānseō, īre, iī, itum | přecházet |
trānsferō, ferre, tulī, lātum | přenášet; překládat, tlumočit; svádět (vinu) |
trānsgredior, ī, gressus sum | překročit, přestoupit, přejít |
trānsigō, ere, ēgī, āctum | probodnout, prohnat; provést, skončit; prožívat, trávit; vyjednávat, dohadovat se |
trānsiliō, īre, siluī, – | přeskakovat, přenášet se |
trānsmittō, ere, mīsī, missum | přesazovat, překládat; převážet, přenášet, přepravovat; odevzdat, věnovat |
trānsportō, āre, āvī, ātum | přenášet, převážet, přepravovat |
tremō, ere, uī, – | třást se, chvět se; bát se |
tremor, ōris, m. | chvění, otřes; strach, hrůza |
tremulus, a, um | chvějivý, třesoucí se |
trēs, tria | tři |
treuga, ae, f. | (střv.) příměří, mír |
Treverensis, e | trevírský |
triangulum, ī, n. | trojúhelník |
tribulus, ī, m. | bodlák |
tribūnal, ālis, n. | soud; tribuna, vyvýšené místo |
tribūnus, ī, m. | tribun |
tribuō, ere, uī, ūtum | dělit, rozdělovat, rozdávat, přidělovat, udělovat; povolovat, vyhovět, ponechat; považovat, pokládat, vyložit si; honōrem tribuere prokázat čest |
tribus, ūs, f. | tribus, okres |
tribūtum, ī, n. | daň, poplatek |
triduum, uī, n. | tři dny |
triplex, plicis | trojitý, trojí |
triplus, a, um | trojnásobný |
triquetrus, a, um | třírohý |
trīstis, e | smutný, zasmušilý, zarmoucený; zachmuřený, nevrlý, mrzutý; hanebný |
trīticum, ī, n. | pšenice |
trītūra, ae, f. | mlácení obilí; cep |
triumphālis, e | triumfální, vítězný, vítězoslavný |
triumphō, āre, āvī, ātum | triumfovat, slavit triumf, pokořit |
triumphus, ī, m. | triumf, vítězosláva, vítězoslavný průvod |
triumvir, ī, m. | triumvir, člen tříčlenného sboru |
Trōs, ōis, m. (pl.: Trōes, um, m.) | Trójan |
trucīdō, āre, āvī, ātum | vraždit, ničit; hanobit |
truncō, āre, āvī, ātum | osekat, okleštit, zmrzačit, usmrtit, truncāre capite useknout hlavu |
tū | ty |
tuba, ae, f. | trubka, polnice |
tubus, ī, m. | roura, trubka |
tueor, ērī, tutātus sum | hledět, dívat se, vidět; hlídat, opatrovat, střežit, chránit, hájit; dbát, starat se, udržovat |
tum | tenkrát, tehdy, v té době, tum prīmum tehdy poprvé, tum – cum tehdy – když; potom, pak, posléze; tu (časově), v té chvíli, tum – tum hned – hned, tum vērō tu teprve |
tumba, ae, f. | hrob, náhrobek |
tumultus, ūs, m. | bouře; rozčilení, vzruch; poplach, shon; vřava, povyk; vzpoura, povstání; přepadení |
tumulus, ī, m. | výšina, kopec, pahorek; hromada; mohyla, náhrobek |
tunc | tehdy, tenkrát |
turba, ae, f. | ruch, vřava, povyk; zmatek, nepokoj; dav, zástup |
turbātus, a, um | rozháraný, v nepořádku, rozházený; rozčilený, zneklidněný |
turbō, āre, āvī, ātum | rozházet, rozmetat, rozehnat; uvést ve zmatek, znepokojit, poplašit, vzrušit; porušovat, mařit |
turbō, inis, m. | vír; bouře, bouřlivá doba; kotouč; závit |
turbulentus, a, um | zmatený; vzrušený, neklidný; bouřlivý; rozhněvaný, rozhořčený; buřičský, vzpurný |
turma, ae, f. | četa, tlupa, zástup, dav |
turpis, e | hanebný, sprostý, nemravný; ošklivý, šeredný, škaredý, ohavný, ohyzdný |
turris, is, f. | věž; obléhací věž; hrad, palác |
tūs, tūris, n. | kadidlo |
Tūsculānus, a, um | tuskulský, etruský |
tussis, is, f. | kašel, (v pl.) víceré zakašlání |
tūte | ty sám |
tūtē | bezpečně, jistě |
tūtēla, ae, f. | ochrana, dohled, hlídání, opatrování |
tūtō | bezpečně, jistě |
tūtor, ārī, ātus sum | hlídat, opatrovat, chránit; starat se |
tūtor, ōris, m. | ochránce, strážce, poručník |
tūtus, a, um | chráněný, zabezpečený; bezpečný, jistý |
tuus, tua, tuum | tvůj |
tyrannus, ī, m. | samovládce, tyran |
Tyrrhēnus, a, um | tyrrhénský, etruský |
ūber, eris | úrodný, plodný; výnosný; bohatý, hojný, plný |
ūber, eris, n. | vemeno, ňadro, prsa, ūber dūcere sát vemeno; úrodnost, úrodná půda; plnost, bohatost |
ubī (adv.) | kde; kdy |
ubī (čas. spojka) | jakmile, když, ubī prīmum jakmile |
ubīque | všude, kdekoliv |
ūdus, a, um | vlhký, navlhčený, mokrý; opilý |
ulcīscor, ulcīscī, ultus sum | mstít se, trestat |
Ulixēs, is, m. | Odysseus |
ūllus, a, um | některý; po záporu: žádný |
ulmus, ī, f. | jilm |
ulna, ae, f. | loket, paže; loket (délková míra) |
ulter, ultra, ultrum (jen v kompar. a superl.) | zadní, vzdálený, odlehlý |
ulterior, ius | vzdálenější, odlehlejší, zazší |
ultimus, a, um | poslední, nejzazší, nejvzdálenější; konečný, rozhodný; ultima ratiō nejzávažnější důvod; ab stirpe ultimā od samého původu |
ultrā (+ acc.) | za, na té stráně, z té strany; nad, ultrā biduum přes dva dny, ultrā modum nad míru |
ultrā (adv.) | tam, dále, déle, nōn plūs ultrā dál už to nejde |
ultrō | sám od sebe, dobrovolně; na tu stranu, tam |
umbra, ae, f. | stín |
umerus, ī, m. | horní část paže, pažní kost, rameno, (v pl.) ramena, plece |
ūmidus, a, um | vlhký, mokrý |
umquam | někdy, nikdy (při záporu) |
ūnā | spolu, společně, zároveň, pohromadě |
ūnanimiter | jednomyslně |
uncus, ī, m. | hák |
unda, ae, f. | vlna; vlnění; voda, zvlněná vodní hladina |
unde | odkud; a proto |
undecim | jedenáct |
undique | odevšad; všude |
Ungāria, ae, f. | (střv.) Uhry |
ungō, ere, ūnxī, ūnctum | mazat, potírat mastí; mastit |
unguen, inis, n. | mast; mastnota |
unguentum, ī, n. | mast; mastnota |
unguis, is, m. | nehet; dráp, pazour |
ungula, ae, f. | kopyto, pazneht |
unguō, ere, ūnxī, ūnctum | mazat, potírat mastí; mastit |
ūnicus, a, um | jediný, jedinečný, neobyčejný |
ūniformis, e | prostý, jednoduchý; stejného tvaru |
ūniō, īre, īvī (iī), ītum | sjednocovat, spojovat |
ūnitās, ātis, f. | jednota; jednotka |
ūnitus, a, um | sjednocený, spojený |
ūniversitās, ātis, f. | všeobecnost, celek; (střv.) univerzita |
ūniversum, ī, n. | vesmír |
ūniversus, a, um | úplný, univerzální |
ūnus, a, um | jeden, ad ūnum omnēs všichni do jednoho, amor ūnus vzájemná láska, in ūnum dohromady |
ūnusquisque, ūnaquaeque, ūnumquodque | jeden každý, jedna každá, jedno každé |
urbānus, a, um | městský |
urbs, urbis, f. | velkoměsto |
urgeō, ēre, ursī | naléhat; tísnit, tlačit; trápit, soužit, tížit |
urīna, ae, f. | moč |
urna, ae, f. | nádoba, džbán, hrnec; popelnice; urna |
ūrō, ere, ussī, ustum | pálit, spalovat |
ursa, ae, f. | medvědice, medvěd (obecně) |
ūrtīca, ae, f. | kopřiva |
usquam | někde, nikde (po záporu) |
usque | stále, pořád, ustavičně |
usquead (+ acc.) | až po, až k |
ūsūra, ae, f. | užívání; půjčka; úrok |
ūsurpō, āre, āvī, ātum | osobovat si, přivlastňovat si, užívat; projevovat, prokazovat |
ūsus, ūs, m. | používání, potřeba; užitek, prospěch, ūsuī k užitku; zkušenost, praxe, zvyklost |
ut | jak, jako (s ind.), u. s. = ut suprā jak uvedeno výše; ut – sīc oč – o to; jakmile, když (s ind.), ut prīmum jakmile; protože, neboť (s ind.); aby, že (s konj.); i kdyby (s konj.) |
uter, utra, utrum | který z obou |
ūter, ūtris, m. | měch, kožený vak |
uterque, utraque, utrumque | oba |
uterus, ī, m. | břicho, lůno, děloha; plod, nenarozené dítě; potomstvo; frāter uterī bratr z téže matky |
ūtī | ať |
ūtilis, e | užitečný, potřebný, prospěšný, vhodný |
ūtilitās, ātis, f. | užitečnost, užitek |
utinam | kéž |
ūtor, ūtī, ūsus sum (+ abl.) | užívat, používat, zacházet; |
utprīmum | jakmile, když |
utrum | zda, zdali |
ūva, ae, f. | hrozen, réva, víno |
uxor, ōris, f. | manželka |
vacātiō, ōnis, f. | zproštění, osvobození; úleva; dovolená |
vacō, āre, āvī, ātum (+ acc.) | věnovat se něčemu; být prázdný: nōluit eum locum vacāre nechtěl, aby to místo zůstalo neobydleno |
vacca, ae, f. | kráva |
vacō, āre, āvī, ātum | být prázdný, neobsazený, neobydlený; zanechat (čeho); mít prázdno, mít čas pro něco, vacāre forō uvolnit se pro politiku; vacāre (ab) rē být bez něčeho |
vacuēfaciō, ere, fēcī, factum | vyprazdňovat |
vacuus, a, um | prázdný, pustý, volný |
vādō, ere, vāsī, vāsum | kráčet, ubírat se, jít |
vadum, ī, n. | brod, mělčina |
vae | běda |
vafer, fra, frum | chytrý, důvtipný, bystrý; šibalský, vychytralý, „mazaný“ |
vāgīna, ae, f. | pochva |
vagor, ārī, ātus sum | toulat se, potulovat se, bloudit |
vagus, a, um | toulavý, potulný, bloudící; volný, pohyblivý |
valdē | velmi, velice, náramně, silně, mocně |
valeō, ēre, uī, –, valitūrus | být zdráv, silný, schopen; platit, zmoci, mít význam, mít úspěch, dařit se; napomáhat, hodit se, mít vztah |
valētūdō, inis, f. | zdraví, zdravotní stav |
validus, a, um | silný, mocný, zdatný |
vallēs, is, f. | údolí, úval, dolina |
vallum, ī, n. | val, násep |
valor, ōris, m. | (střv.) cena, hodnota, obnos peněz; (střv.) platnost |
valva, ae, f. | brána, (v pl.) veřeje, dveře |
vānitās, ātis, f. | marnost, zbytečnost, bezúčelnost; prázdnost, nicotnost, povrchnost; prolhanost, lstivost; ješitnost, namyšlenost, vychloubačnost |
vānus, a, um | prázdný, povrchní, planý, nicotný; nepravdivý, prolhaný, lstivý; marný, zbytečný, bezúčelný; ješitný, namyšlený, vychloubačný |
vapor, ōris, m. | pára; dým, kouř; horko, vedro |
varietās, ātis, f. | rozmanitost, pestrost, různost; vrtkavost, nestálost |
varius, a, um | různý, pestrý, rozličný, rozmanitý; vrtkavý, nestálý |
vas, vadis, m. | rukojmí, ručitel; záruka |
vās, vāsis, n. | nádoba, váza, (v pl.) nádobí; (v pl.) nářadí, náčiní |
vasallus, ī, m. | (střv.) leník, vazal |
vastātus, a, um | vypleněný, zpustošený |
vastō, āre, āvī, ātum | pustošit, plenit |
vastus, a, um | pustý, opuštěný, prázdný; širý, rozsáhlý, rozlehlý |
vātēs, is, m. f. | věštec, věštkyně |
vāticinātiō, ōnis, f. | věštění, věštba |
vatillum, ī, n. | pánev |
vēcors, cordis | zběsilý, šílený |
vectīgal, ālis, n. | daň, poplatek, clo, mýto; poplatné území |
vectis, is, m. | páka, páčidlo; závora |
vectō, āre, āvī, ātum | vozit, (v pas.) jezdit, projíždět se |
vector, ōris, m. | nosič; cestující (plavec, jezdec) |
vegetus, a, um | hbitý, živý; čerstvý, svěží |
vehemēns, entis | prudký, rázný, důrazný |
vehementer | rázně, silně, mocně, prudce |
vehiculum, ī, n. | vůz, povoz |
vehō, ere, vēxī, vectum (často + abl.) | vézt, vozit |
vel | nebo, neboli, vel – vel buď – nebo; (po záporu) ani; (u superl.) snad |
vēlāmen, inis, n. | přikrývka, pokrývka; šátek, závoj; roucho, šat |
vellō, ere, vellī, vulsum | škubat, trhat, signa vellere dát se s vojskem na pochod |
vēlō, āre, āvī, ātum | zakrýt plachtou, zahalit, zavinout, zastřít |
vēlōcitās, ātis, f. | rychlost, hbitost |
vēlōx, ōcis | rychlý, hbitý |
vēlum, ī, n. | plachta; záclona, opona, závěs |
velut (velutī) | jako, jakoby |
vēna, ae, f. | céva, žíla, tepna |
vēnālis, e | prodejný, na prodej |
vēnātiō, ōnis, f. | lov, honba, štvanice |
vēnātor, ōris, m. | lovec |
vēnātōrius, a, um | lovecký; dignitās vēnātōria úřad lovčího |
venditiō, ōnis, f. | prodej, dražba |
vendō, ere, didī, ditum (v pas. 4. konj.) | prodávat |
venēnum, ī, n. | jed; kouzelný nápoj |
vēneō, īre, iī, – | být prodáván, být na prodej |
venerābilis, e | ctihodný, ctěný, velebný |
venia, ae, f. | přízeň, vlídnost, laskavost; milost, slitování, odpuštění; vyslyšení, dovolení, svolení |
veniō, īre, vēnī, ventum | přijít, přijet |
venter, tris, m. | břicho, žaludek; plod, nenarozené dítě |
ventitō, āre, āvī, ātum | chodívat, přicházet |
vēnō | na prodej, za peníze, quae vēnō exercērent s čím obchodují |
ventus, ī, m. | vítr |
venus, eris, f. | Venus Venuše; půvab, krása; láska |
verber, eris, n. (obvykle v pl.) | rána; (v pl.) bití, bičování, mrskání; (v pl.) metla, bič, důtky |
verbum, ī, n. | slovo, ad verbum doslova |
vērē | pravdivě, správně, opravdu |
verū, ūs, n. | rožeň; kopí |
verēcundus, a, um | ostýchavý, nesmělý, stydlivý; slušný, skromný |
vereor, ērī, veritus sum | bát se, obávat se, ostýchat se; ohlížet se, dbát, mít na zřeteli; vážit si, mít v úctě |
vergō, ere, –, – | chýlit se, schylovat se, obracet se, směřovat; táhnout se, prostírat se |
vērisimilis, e | pravděpodobný |
vēritās, ātis, f. | pravda, pravdivost |
vermis, is, m. | červ |
verna, ae, m. f. | domácí otrok |
vērnus, a, um | jarní |
vērō | vskutku, pak, však |
verrūca, ae, f. | bradavice |
versiculus, ī, m. | veršík |
versō, āre, āvī, ātum | obracet, otáčet, převracet, animum versāre v duchu přemítat; (v pas.) obracet se, otáčet se; (v pas.) zabývat se, provozovat; (v pas.) pobývat, prodlévat, žít; versārī in rē náležet k věci |
versum, ī, n. | obrácená strana, rub |
versus (versum) (+ acc.) | směrem k |
versus, ūs, m. | verš, řádka; obrat, otáčka |
vertō, ere, vertī, versum | obracet, otáčet, točit; využít, vynaložit; proměnit; překládat (text) |
vērum, ī, n. | pravda, skutečnost |
vērum | ale, avšak, nōn sōlum, vērum etiam nejen, ale i |
vērus, a, um | pravý, skutečný; pravdivý, rē vērum opravdu; sprevedlivý; pravdomluvný, upřímný; vērum et iūstum est náleží a sluší se |
vēscor, ī, –, – | užívat si; živit se; jíst, pojídat, hodovat |
vespa, ae, f. | vosa |
vesper, erī, m. | večer, vespere navečer, vesperī navečer, prīmō vespere za soumraku; (v pl.) večerní hodinky, nešpory; západ; večeře |
vespera, ae, f. | večer, vesperā navečer, prīmā vesperā za soumraku; (v pl.) večerní hodinky, nešpory; západ; večeře |
Vestālis, is, f. | kněžka bohyně Vesty |
vester, vestra, vestrum | váš |
vestīgium, iī, n. | stopa, chodidlo, vestīgium facere (fīgere) kráčet; (v pl.) trosky |
vestīmentum, ī, n. | oděv, šat, roucho |
vestiō, īre, īvī, ītum | oblékat |
vestis, is, f. | šaty, oděv, oblek; přikrývka, pokrývka, koberec |
vetō, āre, vetuī, vetitum (+ acc.) | zakazovat |
vetus, veteris | starý |
vetustās, ātis, f. | stáří; sešlost, zchátralost; starobylost; staré časy, dávné doby |
vetustus, a, um | starý, zastaralý, starobylý, starodávný, starožitný |
vexillum, ī, n. | prapor, vlajka, korouhev |
vexō, āre, āvī, ātum | trápit, týrat, sužovat; plenit, pustošit; pecūniam vexāre mrhat penězi |
via, ae, f. | cesta, viā factī vývojem věcí; způsob |
vibrō, āre, āvī, ātum (+ abl.) | kmitat, chvět se, potřásat; mávat, máchat; vymrštit |
vicārius, a, um | zástupný, náhradní |
vicārius, iī, m. | zástupce; (střv.) vikář |
–, vicis, f. | střídání, vystřídání, zastoupení, vice lēgis jako zákon; prō vice tuā na tvém místě, vice versā opačně, vice alterā jinak, vice aliā jinak; in vicem, in vicēs, per vicēs na oplátku, střídavě, vzájemně |
vicissim | střídavě, zase, z druhé strany, navzájem |
vīcēnī, ae, a | po dvaceti |
vīcēsimus, a, um | dvacátý |
vīcīnia, ae, f. | sousedství, sousedé |
vīcīnus, a, um | sousední, blízký, okolní |
vīcīnus, ī, m. | soused |
victima, ae. f. | žertva, obětní zvíře |
victor, ōris, m. | vítěz |
victōria, ae. f. | vítězství |
victōris, e | vítězný |
vīctuālia, ōrum, n. | (střv.) potraviny |
vīctus, ūs, m. | živobytí, způsob života; potrava, výživa |
vīcus, ī, m. | ves, vesnice, osada; čtvrť |
vidēlicet | patrně, zřejmě, je zjevno, ovšem, věru |
videō, ēre, vīdī, vīsum | vidět, dívat se, hledět, viden (= vidēsne) vidíš-li, sī vidētur chceš-li |
vidua, ae, f. | vdova; neprovdaná žena |
viduō, āre, āvī, ātum (+ abl.) | učinit vdovou; zbavit, odloučit od něčeho |
vigeō, ēre, uī | být pln života, být silný, být zdráv; platit, mít význam |
vigil, is, m. | strážce, hlídač |
vigilāns, antis | bdělý, ostražitý |
vigilia, ae, f. | bdění; hlídka, stráž; bdělost, ostražitost, starostlivost |
vigilis, e | bdělý, ostražitý |
vigor, ōris, m. | životní síla, vitalita, svěžest, čilost; důraz, tlak |
vīlicus, ī, m. | správce statku, šafář |
vīlis, e | laciný, levný; bezvýznamný |
vīlla, ae, f. | statek |
vīllicus, ī, m. | správce statku, šafář |
villus, ī, m. | vlas, chlup |
vinciō, ere, vinxī, vinctum | ovíjet; věnčit; vázat, poutat; věznit |
vincō, ere, vīcī, victum | vítězit; (+ acc.) přemáhat, porážet, vae victīs běda přemoženým |
vinculum, ī, n. | pouto, provaz; (v pl.) vězení |
vindex, icis, m. | obhájce, ochránce, zastánce, zástupce; osvoboditel; trestatel, karatel, mstitel; občan domáhající se na soudě svých nároků |
vindicō, āre, āvī, ātum | činit si nároky, vymáhat; trestat, mstít, odčinit; hájit něčí svobodu, vysvobodit: in lībertātem vindicāre osvobodit |
Vindobona, ae, f. | Vídeň |
vīnea, ae, f. | vinice, vinohrad |
vīnum, ī, n. | víno, vīnō onerāre opít vínem |
viola, ae, f. | fialka |
violentia, ae, f. | násilnost, násilí, divokost |
violentus, a, um | násilný, divoký, zuřivý |
violō, āre, āvī, ātum | týrat, ubližovat, poranit, znásilnit; poškodit, porušit; zneuctít, znesvětit |
vir, virī, m. | muž; manžel |
virga, ae, f. | prut, proutek, větvička, (v pl.) proutí; (v pl.) metla |
virgultum, ī, n. | proutí, křoví |
virgō, inis, f. | panna, dívka |
viridis, e | zelený; čerstvý, svěží, mladistvý |
virīlis, e | mužský, mužný |
virīliter | statečně, mužně |
virtūs, ūtis, f. | mužnost, mužská povaha, (mužná) ctnost; vůle, důševní síla, statečnost; schopnost, zdatnost; (v pl.) ctnosti, přednosti |
vīrus, ī, n. | jed; sliz |
vīs, –, f. | síla, moc; násilí; převaha, množství; význam, vliv, působnost |
vīscus, eris, n. (obvykle v pl.) | útroby, vnitřnosti |
vīsitō, āre, āvī, ātum | navštěvovat; přehlížet |
vīsō, ere, vīsī | prohlížet si, dívat se, hledět, zírat; zhlédnout, navštívit |
vīsū | na pohled, k vidění |
vīsus, ūs, m. | pohled, zrak; zjev, úkaz |
vīta, ae, f. | život, žití |
vitellus, ī, m. | tele; žloutek |
vitiō, āre, āvī, ātum | pokazit, poškodit, porušit; zneuctít, zhanobit |
vitiōsus, a, um | chybný, vadný; mravně zkažený, zvrácený; špatný, nedokonalý; neplatný |
vītis, is, f. | vinná réva |
vitium, iī, n. | vada, závada, chyba; špatná vlastnost, neřest |
vītō, āre, āvī, ātum | vyhýbat se, uhýbat |
vitrum, ī, n. | sklo, křišťál; lahvička |
vituperō, āre, āvī, ātum | kárat, vytýkat, hanět |
vīvō, ere, vīxī, –, vīctūrus | žít; živit se, suō vīvitō nechť žije ze svého |
vīvus, a, um | živý, naživu |
vix | sotva, stěží |
vixdum | sotva jen, stěží ještě |
vōbīscum | s vámi |
vocābulum, ī, n. | název, pojmenování; slovíčko |
vōciferor, ārī, ātus sum | hlásat, promlouvat, prohlašovat; volat, křičet; pokřikovat, povykovat |
vocō, āre, āvī, ātum | volat, přivolávat; předvolat; svolat; nazývat, pojmenovat; zvát, pozvat; vzývat, vyzývat |
volō, āre, āvī, ātum | létat |
volō, velle, voluī, – | chtít, přát si, dīs volentibus z vůle bohů |
volucer, cris, cre | létavý, přelétavý, okřídlený |
volucris, is, f. | létavec, pták |
volūmen, inis, n. | závit; kotouč; svitek papyru; kniha, spis |
voluntās, ātis, f. | vůle, chtění, přání, touha, voluntāte dobrovolně; ochota |
voluptās, ātis, f. | rozkoš, požitek, libost, slast |
volvō, ere, volvī, volūtum | valit, válet, otáčet, rozvinout; svalit, povalit; |
vomer, eris, m. | rádlo, radlice, pluh |
vomica, ae, f. | vřed |
vomō, ere, uī, itum | zvracet, dávit, chrlit |
vorāgō, inis, f. | propast; jícen; vír |
vōs | vy |
vōsmet | právě vy |
vōtum, ī, n. | zaslíbená oběť, slíbená věc, vōta dēbēre dlužit splnění slibů, solūtiō vōtī splnění slibu; přání, touha, žádost, prosba, motlitba; posudek, hlas |
voveō, ēre, vōvī, vōtum | slibovat, zaslibovat; přát si, žádat |
vōx, vōcis, f. | hlas, volání; řeč; výrok; slovo |
vulgāris, e | obecný, obyčejný, všední |
vulgāriter | lidově, obecně, obyčejně |
vulgō | obecně, všeobecně, vesměs, vůbec; obyčejně; všude |
vulgus, ī, n. | lid, dav, lůza, chátra, vulgō mezi lidmi |
vulnerō, āre, āvī, ātum | ranit, zraňovat |
vulnus, eris, n. | rána, úder; úraz, zranění; škoda |
vulpēs, is, f. | liška |
vultur, uris, m. | sup |
vultus, ūs, m. | tvář, obličej, pohled |
zēlō, āre, āvī, ātum | horlit, vášnivě milovat |
Termín | Definice | Zkratka | Latinsky | Poznámka |
---|---|---|---|---|
ablativ | 6. pád | abl. | cāsus ablātīvus | v latině |
adjektivum | přídavné jméno | adj. | nōmen adiectīvum | |
adverbium | příslovce | adv. | adverbium | |
aktivum | slovesný rod činný | akt. | genus āctīvum | |
akuzativ | 4. pád | ak., acc. | cāsus accūsātīvus | |
dativ | 3. pád | dat. | cāsus datīvus | |
deklinace | skloňování | dēclīnātiō | třída, podle níž se skloňuje | |
duál | dvojné číslo | numerus duālis | ||
femininum | ženský rod | f. | genus fēminīnum | |
formant | část slova | bez samostatného významu | ||
futurum | budoucí čas | fut. | tempus futūrum | |
genitiv | 2. pád | gen. | cāsus genitīvus | |
gerundium | slovesné substantivum | gerundium | ||
gerundivum | slovesné adjektivum | gerundīvum | vyjadřuje nezbytnost | |
imperativ | rozkazovací způsob | imp. | modus imperātīvus | |
imperfektum | minulý čas | impf. | tempus imperfectum | zpravidla se překládá slovesem nedokonavým |
indikativ | oznamovací způsob | ind. | modus indicātīvus | |
infinitiv | neurčitek | inf. | verbum īnfīnītum | latina jich má šest |
instrumentál | 7. pád | instr. | cāsus instrumentālis | v češtině |
komparativ | 2. stupeň | kompar. | gradus comparātīvus | |
kondicionál | podmiňovací způsob | kond. | latina ho nemá | |
konjugace | časování | coniugātiō | třída, podle níž se časuje | |
konjunktiv | spojovací způsob | konj. | modus coniūnctīvus | čeština obdobný způsob nemá |
lexikum | slovní zásoba | |||
lokál | 6. pád | lok. | cāsus locālis | v češtině |
lokativ | pád umístění | loc. | cāsus locātīvus | pádová otázka: kde? |
maskulinum | mužský rod | m. | genus māsculīnum | |
neutrum | střední rod | n. | genus neutrum | |
nominativ | 1. pád | nom. | cāsus nōminātīvus | |
participium | příčestí | ptc. | participium | |
pasivum | slovesný rod trpný | pas. | genus passīvum | |
perfektum | minulý čas | pf. | tempus perfectum | zpravidla se překládá slovesem dokonavým |
plurál | množné číslo | pl. | numerus plūrālis | |
plusquamperfektum | předminulý čas | pqpf. | tempus plusquamperfectum | |
pozitiv | 1. stupeň | gradus nōminātīvus | ||
prefix | předpona | praefīxum | ||
prézens | přítomný čas | préz. | tempus praesens | |
singulár | jednotné číslo | sg. | numerus singulāris | |
substantivum | podstatné jméno | subst. | nōmen substantīvum | |
sufix | přípona | suffīxum | ||
superlativ | 3. stupeň | superl. | gradus superlātīvus | |
supinum | supinum | sup. | supīnum | slovesný tvar, který v češtině splývá s infinitivem |
vokativ | 5. pád | vok., voc. | cāsus vocātīvus |